Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Arnika žádá hejtmany, aby nedopustili kácení zdravých alejí

29.01.2010  |  122× přečteno      vytisknout článek

Arnika žádá hejtmany, aby nedopustili kácení zdravých alejí

PRAHA - Budeme letos zase svědky kácení alejí podél silnic? Přestože parlament loni zpřísnil zákonnou ochranu stromořadí, sdružení Arnika se obává, že i letošní zimu mohou padat k zemi zdravé stromy. Jak totiž vyplývá z předběžného průzkumu Arniky, silniční správy využily času, než začal platit nový zákon, a připravily se na kácení tisíců stromů. Arnika se momentálně snaží zjistit přesné údaje a zároveň oslovuje hejtmany všech krajů a žádá je, aby devastaci české krajiny předešli.

"Podle původního zákona na ochranu přírody a krajiny platila pro správce silnic výjimka. Nemuseli žádat o povolení ke kácení stromů, stačilo jim zaslat úřadu oznámení. Řada silničních správ toho využila a v době, než začal platit nový zákon, tedy před 1. prosincem 2009, oznámila záměr kácet tisíce zdravých stromů," vysvětluje mluvčí sdružení Arnika Zora Kasiková. "Zatím není jasné, zda správci těchto oznámení využijí, teoreticky ale můžeme být svědky plošného kácení alejí stejně jako v minulých dvou zimách," dodává Kasiková. Stejné tvrzení podle Arniky platí také pro silnice spravované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.

Arnika oslovuje dopisem hejtmany všech krajů a žádá je, aby zabránili plošnému kácení zdravých alejí ve svých krajích. Sdružení se obrací také na jednotlivé silniční správy a snaží se zjistit, jaký počet stromů je navržen ke kácení a z jakých důvodů. (Text dopisu viz příloha.)

"Na základě přesnějších informací se budeme snažit kácení zdravých stromů zabránit," říká Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. "Aleje jsou typickou součástí české krajiny a vedle přínosu pro životní prostředí mají také velký význam estetický, kulturní a historický. Proto je důležitá jejich záchrana," vysvětlil Skalský.

Zda se kácet bude či nebude, může rozhodnout i stav rozpočtů silničních správ. "V minulých dvou letech se masivně kácelo i proto, že byla mírná zima a na účtech silničářů zbyly neutracené peníze určené původně k odklízení sněhu. Místo na opravy silnic nebo ošetřování stromů je pak silničáři použili ke kácení," podotkl Martin Skalský.

"Reforma veřejné správy se dotkla také silničních správ a vedla k výraznému zeštíhlení personálu. Zatímco dřívější okresní správy zaměstnávaly pracovníky, kteří údržbě stromů rozuměli a starali se o ně, dnešní krajské správy na to žádné odborníky nemají. To pak vede k tomu, že stromy nejsou správně ošetřované, případně i k  přehmatům při kácení," říká Vendula Krčmářová z Arniky, která se zabývá ochranou alejí na Moravě.

Arnika si vyžádala od krajů přehledy kácení v uplynulých letech. Z údajů, které poskytlo Ředitelství silnic Zlínského kraje, vyplývá, že v letošní zimě plánuje vykácet 1700 stromů. Jako důvod uvádí, že stromy jsou přestárlé nebo že byly poškozeny vichřicí v říjnu 2009. Od roku 2003 vykácela správa silnic v kraji celkem 4422 stromů, z toho 208 s průměrem kmene větším než půl metru. V případech, kdy kácení stromů povolovaly obecní či městské úřady, nařídily také náhradní výsadbu. Vysázelo se 970 stromů, avšak ne vždy podél silnic, kde probíhalo kácení (1).

Situace ale není ve všech krajích stejná. Například na Vysočině se sdružení Arnika podařilo navázat konstruktivní spolupráci s hejtmanstvím i Krajskou správou a údržbou silnic (KSUS). "Krajská správa silnic plošné kácení u silnic II. a III. třídy nechystá, k zemi půjdou pouze suché stromy, navíc opět obnovuje bezpečnostní nátěry stromů. Jednotlivá pracoviště silniční správy v kraji navíc letos podala žádost o přidělení prostředků z Operačního programu životní prostředí," upozorňuje Jana Vitnerová z jihlavské pobočky Arniky. Pokud uspějí, mají v úmyslu použít prostředky na dendrologické posouzení dřevin podél silnic v kraji a na odborné ošetření stromů. Významné kácení ale plánuje Ředitelství silnic a dálnic, které podle našich informací letos chce na Vysočině vykácet 440 stromů u silnic I. třídy, jež spravuje, a to místy i plošně" varuje Jana Vitnerová.


 
Poznámka:

(1) Další kácení provádí zlínská správa silnic v rámci investičních stavebních akcí - od roku 2003 tak bylo vykáceno dalších 675 stromů, vysazeno bylo 4523 stromů v hodnotě 2 478 300 Kč. I letos plánuje Ředitelství silnic Zlínského kraje kvůli investičním akcím kácení  - od 11. listopadu 2009 do 30.června 2010  by to mělo být 259 ks stromů.

Stránky Arniky věnované alejím: www.stromy.arnika.org

Příloha I. - Text dopisu hejtmanům

Kácení alejí - pro bezpečnost dopravy na silnicích České republiky existují lepší řešení
Vážený pane hejtmane,
stejně jako loni touto dobou si dovolujeme znovu se na Vás obrátit a požádat Vás, abyste věnoval pozornost stromořadím rostoucím podél silnic ve Vašem kraji.

V loňském roce došlo v řadě krajů k pokusu o plošné vykácení alejí údajně kvůli bezpečnosti silničního provozu. Podle zjištění České inspekce životního prostředí mělo být pokáceno nejméně 9 000 stromů, z nichž asi čtvrtina roste podél silnic I. třídy. Větší část stromů (zhruba 7 000) se nachází podél silnic II. a III. třídy, které spadají do kompetence krajů.

Přestože přesná čísla o plánech správců silnic na kácení stromů během letošní zimy zatím nejsou známa, již nyní je zřejmé, že někteří správci silnic opět uvažují o masivním kácení zdravých stromů v alejích. Pokud zbudou po letošní zimě ve fondech správců silnic prostředky nevyčerpané na odklízení sněhu, lze předpokládat, že se je pokusí využít podobně jako v minulých letech na kácení.

K tomuto tvrzení nás vede fakt, že řada správců silnic z různých krajů podala před koncem roku 2009 příslušným úřadům oznámení či žádost o povolení kácení velkého množství stromů rostoucích podél silnic nebo i celých alejí.
Jedním z argumentů pro kácení silničních stromořadí je velký počet vážných dopravních nehod na našich silnicích. Jak vyplývá ze statistiky Policie ČR, mnoho životů je zbytečně zmařeno při střetu motorového vozidla s pevnou překážkou, přičemž někdy se jedná o stromy rostoucí v alejích podél vozovky. Nelze ovšem souhlasit s představou, že bezpečnost silničního provozu lze řešit plošným odstraněním alejí.
Silniční stromořadí mají řadu nezastupitelných ekologických funkcí, jsou typickou součástí české krajiny, v mnoha případech fungují jako psychologický zpomalovací prvek, čímž zvyšují bezpečnost silnic, a jsou mimo jiné také kulturní hodnotou, která utváří charakter cest v Evropě již pět století. V zimním období navíc brání zpomalováním proudění vzduch vzniku závějí a napomáhají tak zvládnutí údržby silnic. Jak ukazují zkušenosti např. ze sousedního Německa, lze bezpečnost silničního provozu účinně zvýšit jinými metodami, než je kácení stromů. V Německu od plošného kácení stromořadí ustoupili již před deseti lety, a vydali se zcela opačnou cestou péče o historické aleje a zakládání nových.
S potěšením jsme uvítali Vaši reakci, kterou jsme obdrželi na náš dopis z počátku loňského roku ve stejné věci. Jsme přesvědčeni, že také Váš osobní postoj k alejím pomohl zabránit zbytečnému kácení zdravých stromů.
Také v letošním roce je nezbytné věnovat silničním stromořadím pozornost. Byli bychom rádi, pane hejtmane, kdybyste se mohl rovněž veřejně vyjádřit k hrozícímu kácení zdravých stromů a pokusil se ve spolupráci se správci silnic ve Vašem kraji hledat jiná řešení.
V loňském roce jsme Vám v našem dopise zaslali stručný přehled návrhů, jimiž je možné přispět k ochraně a rozvoji alejí (tyto návrhy si dovolujeme znovu připojit). Budeme rádi, pokud nás můžete informovat, zda jste některé z návrhů v uplynulém roce ve svém kraji využil a podařilo se je uvést do praxe. Rovněž uvítáme Vaši odpověď na tento náš otevřený dopis a zprávu o tom, jak budete reagovat na letošní případné snahy o kácení alejí.
Předem děkujeme za pozornost, kterou budete této naší výzvě věnovat.
S pozdravem, za Arniku
Martin Skalský
 
Příloha II. - Jak zvýšit bezpečnost silničního provozu a nekácet
Kácet by se měly pouze nemocné stromy, které již není možné ošetřit ani zachránit, nikoliv plošně celé aleje. Spolu s kácením nemocných jedinců je vždy nutné zabezpečit výsadbu nových stromů v téže aleji tak, aby se jednotlivá stromořadí postupně obnovovala a mohla neustále plnit své ekologické i jiné funkce.
Navrhujeme, aby se správy silnic soustředily zejména na následující metody a postupy, které prokazatelně mohou vést ke snížení počtu tragických dopravních nehod, aniž by bylo nutné kácet zdravé a krásné stromy:
1.    Nátěr kmenů 
Kmeny stromů v alejích bývaly běžně opatřeny bílým nátěrem a odrazkami. Poslední dobou se od jejich obnovování bohužel upustilo. Zejména za zhoršené viditelnosti (šero, tma, mlha, déšť, sněžení) slouží bílé nátěry a odrazky jako významný bezpečnostní prvek a vodítko pomáhající určit řidiči směr vozovky.
2.    Dopravní značení
Značka "pozor alej" sice neexistuje, ale na obtížných silničních úsecích lemovaných alejemi by bylo vhodné umístit např. dopravní značku "pozor, jiné nebezpečí", případně zároveň s textovou dodatkovou tabulkou. V některých místech je nepochybně vhodné určit doporučenou rychlost jízdy, na opravdu nebezpečných místech případně snížit nejvyšší povolenou rychlost jízdy, zakázat předjíždění apod.
3.    Instalace svodidel
V úsecích, kde dochází opakovaně k vážným nehodám, nebo kde lze takové nehody předpokládat, je vhodné nainstalovat svodidla. Zamezení přímého čelního nárazu při nehodě předejde tragickým následkům.
4.    Pravidelná péče o stromy
U stromů v alejích je nezbytné zajistit monitoring zdravotního stavu. Podle zjištění odborníků je pak možné naplánovat ošetřování stromů a jejich pravidelnou údržbu (odstranění suchých, nalomených a křížících se větví), kácení i dosazování nových stromů. Předejde se tak nehodám způsobeným pádem větví i celých stromů a sníží se náklady na likvidaci takových havarijních stavů.
5.    Dopravní výchova řidičů a osvěta
Vzhledem k množství vážných dopravních nehod a jejich příčin je vhodné zintenzivnit dopravní výchovu řidičů a osvětu se zvláštním zřetelem na průjezd zúžených úseků silnic a stromořadí. Zkušenosti z Německa ukazují, že prevence a výchova jsou nutnou součástí snižování dopravní nehodovosti v alejích.

Podporu výše uvedených opatření lze přispět k zachování cenných historických stromořadí pro další generace. Zároveň nepochybně brzy dojde ke snížení nehodovosti a ubude smrtelných a těžkých úrazů na našich silnicích.

I. Nepravdivé mýty o silničních alejích
1.    Aleje způsobují dopravní nehody
Skutečnost: Příčnou dopravních nehod je nezodpovědnost řidičů a příliš rychlá jízda. Náraz do stromu je důsledkem, nikoliv příčinou nehody.
2.    Aleje rozptylují pozornost řidičů
Skutečnost: Stromořadí pomáhají sledovat směr silnice v krajině a zvyšují pozornost při řízení. Bíle natřené stromy pomáhají s navigací zejména v noci a za špatné viditelnosti. V aleji většina řidičů intuitivně zpomalí.
3.    Aleje komplikují údržbu vozovky
Skutečnost: V zimě chrání aleje silnici před sněhem, také ve větrném počasí brání navátí sněhu na vozovku.
II. Desatero nenahraditelných funkcí alejí
1.    Utvářejí typický vzhled české krajiny
2.    Pohlcují prach a škodliviny z dopravy
3.    Chrání cestovatele před letním žárem
4.    Zlepšují orientaci za špatné viditelnosti
5.    V obydlených oblastech omezují hluk z dopravy
6.    Zmírňují silný boční vítr
7.    Chrání vozovku před sněhem
8.    Produkují kyslík
9.    Jsou důležitým biotopem pro živočichy
10.    Jsou historickou památkou


III. Jak zvýšit bezpečnost provozu na silnici s alejí a nekácet?
1.    Bílé nátěry kmenů
V noci pomáhají řidičům sledovat směr silnice.
2.    Odrazky na stromech
Pomohou s navigací i za mlhy a velmi špatné viditelnosti.
3.    Omezení rychlosti
V náročných úsecích silnic je zpomalení, případně zákaz předjíždění, největším přínosem pro bezpečnost.
4.    Výstražné značení
Stejně jako značky upozorňují na padající kamení a přebíhající zvěř, mohly by upozornit i na to, že silnice vede úzkou alejí. 
5.    Instalace svodidel
Zbrzdí vozidlo a zabrání jeho úplnému vyjetí z dráhy. Náraz do svodidla je méně nebezpečný než náraz do stromu, budovy nebo jiného automobilu.
6.    Pravidelná údržba stromů
Odstraňováním suchých větví a údržbou korun lze předejít padáním větví na silnici.

IV. Přístup k alejím v Německu
Mezi lety 1949 a 1999 bylo na území Spolkové republiky Německo pokáceno 50 tisíc kilometrů alejí v zájmu bezpečnosti silničního provozu. Poté se veřejné mínění obrátilo proti kácení stromů a rozhořela se intenzivní společenská diskuse.
V roce 2000 vznikla v Braniborsku Společnost na ochranu alejí, která zahrnuje významné německé nevládní organizace BUND, Bund Naturschutz, Robin Wood a dalších 45 iniciativ a jednotlivců. Patří mezi například i ministr dopravy Reinhold Dellman, který pochází z Braniborska, a bývalý spolkový ministr životního prostředí Jürgen Trittin.
Federální ministerstvo životního prostředí zahájilo v roce 2002 kampaň na podporu občanských iniciativ a za ochranu alejí. Více: http://allennfan.de.
Vznikla také celostátní platforma pro ochranu alejí, která sdružuje nevládní organizace a politiky usilující o ochranu alejí: http://allenschutzgemeinschaft.de.
Současná délka alejí v některých spolkových zemích:
Braniborsko            8.000 kilometrů
Meklenbursko-Pomořansko    4.374 kilometrů
Severní Porýní-Vestfálsko    2.650 kilometrů
V těchto zemích a také v Šlesvicku-Holštýnsku jsou aleje chráněny zákonem.
Celková délka alejí v Německu je v současné době 23.000 kilometrů.
Braniborská vyhláška o alejích
V roce 2000 došlo k dohodě mezi braniborskými ministerstvy dopravy a životního prostředí o společné ochraně alejí, jejímž výsledkem je vyhláška obsahující tyto zásady:´
o    za každý pokácený strom v aleji musí být vysazen nový
o    vzdálenost stromů v alejích od vozovky nemá být větší než 4,5 metru
o    každoročně musí být zveřejněn přehled o vykácených a vysázených stromech
o    pouze na vybraných rychlostních silnicích "modré sítě" se do budoucna s alejemi nepočítá a nejsou obnovovány
Fondy na obnovu alejí v Meklenbursku-Pomořansku
Ve spolkové zemi vznikl na financování péče o aleje a jejich obnovy zvláštní fond. Pokud správa silnic vykácí strom v aleji, musí do tohoto fondu odvést částku, která umožní vysázet nejméně jeden, často však až pět nových stromů.

Rozšiřování alejí v Severním Porýní-Vestfálsku
Vláda spolkové země určila jako jeden ze svých cílů lepší ochranu historických alejí a výsadbu nových. V návaznosti na to vznikla jako společná iniciativa ministerstva dopravy a ministerstva životního prostředí kampaň "100 nových alejí pro Severní Porýní-Vestfálsko". Do projektu se zapojili i místní obyvatelé, úřady na ochranu životního prostředí, lesní správa, řada dobrovolníků, zemědělců a soukromých majitelů lesů.
Od roku 2006 se již podařilo vysadit 70 nových alejí o délce zhruba 75 kilometrů, v nichž roste 6.898 stromů. Nejčastěji vysazovanými druhy jsou lípy, duby a javory, ale také různé druhy ovocných stromů, břízy, jasany a oskeruše.
Více informací: www.umwelt.nrw.de
V. Deset nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel na českých a moravských silnicích v roce 2009 (období leden - listopad 2009)
Číslice udává počet usmrcených osob.
1.    nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (139)
2.    nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (82)
3.    vjetí do protisměru (81)
4.    řidič se plně nevěnoval řízení vozidla (80)
5.    nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu (54)
6.    nezvládnutí řízení vozidla (32)
7.    nedání přednosti upravené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" (29)
8.    jiný druh nepřiměřené rychlosti (21)
9.    jiné nedání přednosti (18)
10.    kolize s protijedoucím vozidlem při předjíždění (16)

V důsledku vlivu alkoholu bylo celkem usmrceno 83 osob (tj. 10,9 % z celkových následků nehod), což je o 7 osob více (tj. o 9,2 %), než ve stejném období loňského roku, a což znamená jedno z mála zhoršení sledovaných ukazatelů vývoje nehodovosti.
Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách končících vzájemnou kolizí jedoucích vozidel (325 osob, tj. 42,6 % z celkového počtu 763 usmrcených osob).
Dalším nejtragičtějším druhem srážky jsou srážky s pevnou překážkou (218 usmrcených, tj. 28,6 % celkového počtu usmrcených osob) a s chodcem (119 lidí, 15,6 %).
V intravilánu (v zastavěném území obcí a měst, kde převažují jiné pevné překážky, než stromy v alejích) se stalo, resp. policií bylo šetřeno 70 % všech dopravních nehod.
Zdroj: statistika Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR

Zdroj: Tisková zpráva Arniky - Centra pro podporu občanů


Související články


Poslední diskuse k článku - 3 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Re: Re: Arnika žádá hejtmany, aby nedopustili kácení zdravých alejí
A to je zajímavé?
Tak billboard 20 metrů od silnice je nebezpečný a strom 2 metry od silnice nebezpečný není!
vloženo: 01.02.2010 08:43     vložil: jonáš Reagovat 
Re: Re: Arnika žádá hejtmany, aby nedopustili kácení zdravých alejí
Ono se to kácení ovšem netýká jen těch Vámi zařazených stromů, ale bohužel i stromů, které rostou až za silnicí. Stromy, ve většině případů, nejsou původci neštěstí, za ním si stojí bozohlední řidiči, kteří vedou nezodpovědnou jízdu. Budete snad v budoucnu bourat zdi, domy, ploty, kácet sloupy a to všechno jen proto, že jsou hned u silnice? Mnoho zmíněného zařízení a nakonec i stromů tu stálo hned v počátku utváření komunikační sítě.
vloženo: 29.01.2010 18:28     vložil: Liparis Reagovat 
Re: Arnika žádá hejtmany, aby nedopustili kácení zdravých alejí
Ať si říkají a křicí co chtějí,
všechny stromy "vyrůstající ze silnice", tedy nevyrůstají z půdy za příkopem musí pryč z bezpečnostních důvodů!!! A pak stejně zahynou protože jejich kořeny se pod tím asfaltem dusí, tak že jsou stejně napůl mrtvé. Navíc brání úklidu sněhu, atd. atd.
A kromě toho svojí primární funkci, tedy stínit a chránit koně táhnoucí pomalu jedoucí povozy v letní výhni, stejně už dávno neplní...
vloženo: 29.01.2010 08:15     vložil: jonáš Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist