Ústecký kraj přitlačil na stavbu jezů, je v logistické alianci

Mezi skupiny, které tlačí na stavbu jezů na dolním Labi, se zařadil i Ústecký kraj. Zapojil se do mezinárodního logistického projektu, jehož účastníci prakticky bez výjimky tvrdí, že je nutné Labe zesplavnit. Zánik lodní dopravy by okamžitě využily ke zdražení německé dráhy, prohlásil na dnešním semináři v Děčíně poslanec a krajský zastupitel Jaroslav Foldyna (ČSSD). Kontroverzní stavba dvou jezů v okolí Děčína má stát podle různých odhadů od čtyř do deseti miliard korun.

    Ústecký kraj vstoupil do projektu ChemLog, který má pomáhat chemičkám získat levnou lodní dopravu. "Ústecký kraj využije projekt k prezentaci svých postojů v oblasti přepravy a podpoří snahu většiny českých subjektů o zachování nákladní dopravy po Labi," uvedla mluvčí kraje Alena Tichá. Chemický projekt si region vybral kvůli tomu, že má na svém území největší koncentraci podobných provozů, dodal manažer projektu Jan Sixta. Projekt prý nemá mít žádné hmatatelné závěry, ale na konci má být doporučení pro EU, jak situaci řešit.

    Nákladní doprava na české části Labe v poslední dekádě skomírá, ročně po ni projede jen okolo 650 lodí ročně. Dopravci dokonce hovoří o tom, že mohou dopravu brzy zastavit. Své naděje upínají hlavně ke stavbě dvou velkých jezů v Prostředním Žlebu a v Malém Březně, jejichž projekty podpořil tehdejší ministr dopravy Vít Bárta (VV). Odhady ceny se různí, od čtyř až po deset miliard korun. "Labe má velký potenciál pro dopravu substrátů. Ale základem je plavební stupeň v Děčíně, bez něj je doprava nespolehlivá a ani nemá cenu," prohlásil Jiří Landa ze společnosti City Plan.

    Jezy dlouhodobě odmítají ekologové, kteří argumentují jejich údajnou ekonomickou nesmyslností i nevratným poškozením dolního Labe, které by se mezi Ústím a Prostředním Žlebem změnilo z tekoucí řeky skoro v přehradu. Zastánci jezů tvrdí, že ekology platí německé dráhy (DB), prý tak jako německou ekologickou organizaci Bund, která má asi 400.000 členů. Ta se proti podobným tvrzením v minulosti ohradila, kolejovou dopravu prý podporuje jen proto, že je nejekologičtější. V České republice petici proti jezům podepsalo asi 20.000 lidí.

    "Až zjistí DB, že v Česku není žádný lodní dopravce, jejich ceny stoupnou o 10 procent a českým firmám vzrostou náklady na vývoz. To by mohl být velký problém pro národní hospodářství," prohlásil Foldyna a Sixta dodal, že jde až o 40 miliard korun.

    Výsledek bojů o jezy závisí i na německé vládě a o jejích plánech přicházejí protichůdné informace i od zastánců jezů. Aby byla řeka celoročně splavná i pro plně naložené lodě, byly by potřeba stavět na obou stranách hranice. Němci jezy ovšem v poslední době nebudují a dokonce zvažují, že by Labe vyjmuli ze seznamu řek s garantovanou splavností. V Sasku se okolo řeky navíc rozvinul poměrně významný turistický průmysl, který usiluje o zachování netknuté řeky.

    Jan Beránek