Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

BIOPALIVA: CO SE ŘÍKÁ A JAKÁ JE SKUTEČNOST

09.12.2011  |  217× přečteno      vytisknout článek

biopalivoVe světle podpory českých a evropských biopaliv...

CO SE ŘÍKÁ č. 1: BIOPALIVA POŠKOZUJÍ MOTORY VOZIDEL.
JAKÁ JE SKUTEČNOST: Při správném používání biopaliva motor naopak šetří.
Komentář: Pokud víte, jak s biopalivy správně zacházet tak motor šetříte. Pokud to nevíte, můžete se spálit. V každém případě nelze jen tak nalít cokoli kamkoli. Záleží na stáří a stavu vozidla, tomu musí odpovídat procentuální množství biosložky, které můžete natankovat. A jako fosilní paliva mají své vlastnosti, které už notoricky známe, mají své specifické vlastnosti i biopaliva. Nikoho nepřekvapí, že do benzínového auta nelze nalít nafta - došlo by ke zničení motoru. Stejně tak biopaliva mají svá jasná pravidla a pokud se je třeba i s naším přispěním naučíte, na biopaliva pofrčíte dlouho a bez problémů.
Platí to hlavně pro bionaftu - má výrazné čistící účinky a mazací schopnost. Na co si dát hlavně pozor: zajistit obrat paliva - nenechat auto dlouho stát s plnou nádrží, a to hlavně v zimě. U starších vozů kontrolovat, případně vyměnit gumové těsnění a hadice. Častěji měnit olej a palivové i olejové filtry. Pokud chcete jezdit převážně na bioetanol E85 (náhrada klasického benzínu - směs 85% etanolu a 15% benzínu), doporučujeme nechat si na něj auto přestavět - je to jednoduché a levné. I poté můžete jezdit na klasický benzín. Nebo si rovnou pořiďte nový automobil typu Flexifuel - je jich už na trhu řada ve stejné cenové hladině jako benzínová auta a jsou na toto palivo uzpůsobena. Nebojte se, že nedojedete k další pumpě - s flexifuel autem máte vždy možnost volby a kdykoliv můžete zase natankovat benzín.
 
CO SE ŘÍKÁ č. 2: BIOPALIVA JSOU VÝMYSL ZELENÝCH.
JAKÁ JE SKUTEČNOST: Biopaliva se používala dřív než ropa - první motory byly zkonstruovány pro ně.
Komentář: Jestli pak za používání biopaliv nemohou Zelení v Bruselu, Greenpeace, Hnutí DUHA či ministr Bursík? Není tomu tak. Někteří "zelení" biopaliva podporovali a stále podporují. Někteří z nich je zase kritizovali zejména s ohledem na otázky, které diskutujeme v bodech 5-7 níže.
Málokdo dnes bohužel ví, že již první motory pro pohon automobilů byly zkonstruovány pro pohon na biopaliva. Rudolf Diesel představil v roce 1898 v Paříži motor na olej z burských oříšků. Rostlinný olej se potom používal až do roku 1920. Henry Ford zase sestavil motor na etanol z kukuřice. Nicméně soustavný rozvoj techniky umožnil v průběhu 19. století i těžbu ropy. Tu, narozdíl od biopaliv, která se musela vypěstovat, stačilo vytěžit, upravit a dopravit na místo určení - vyšlo to mnohem levněji, a proto dostala zelenou. Benzín byl tehdy brán v podstatě jako vedlejší produkt při výrobě petroleje a nikdo moc nevěděl, co s ním. Nikoho tehdy nenapadlo, že jednou nastane problém nedostatku ropy. Za první republiky existovala v Československu ze zákona povinnost přimíchávat do benzínu 20% etanolu. Existovalo i palivo dynalkol, ve kterém tvořil etanol 50%, dalších 30% benzen a pouhých 20% zbylo na benzín. Po první světové válce ho byl totiž nedostatek - a lihové směsi se už tehdy osvědčily.
Když dnes hovoříme o obnovitelných zdrojích energie, biopalivech a jejich roli v hospodaření s plody zemědělské produkce, neřešíme vůbec nic nového. Jen se nám mnohdy nedaří správně se orientovat v přemíře protichůdných informací, kdy nad obecným prospěchem často převládají zájmy nejrůznějších lobby a politicky motivované ideové třenice. 
 
CO SE ŘÍKÁ č. 3: PŘI VÝROBĚ BIOPALIV SE UVOLNÍ VÍCE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ NEŽ PŘI VÝROBĚ FOSILNÍCH PALIV.
JAKÁ JE SKUTEČNOST: Biopaliva vedou k úspoře skleníkových plynů - některá méně, některá více, ale k úspoře CO2 dochází vždy.
Komentář: Většina vědeckých studií dokazuje, že právě úspora skleníkových plynů vedla v Evropě i Severní Americe k vytvoření programů na podporu biopaliv. Emise skleníkových plynů jsou nepříjemné a zdraví škodlivé nejvíce v centrech městských aglomerací. Nejvýznamným zdrojem není ani tak průmysl jako právě doprava. Proto existuje v evropské směrnici speciální cíl určený právě pro biopaliva v dopravě. To, aby k významné úspoře skleníkových plynů skutečně docházelo, má nově pojistit zavedení certifikace výroby biopaliv a s tím spojené dodržování kritérií udržitelnosti.
To, aby se objektivně prokázala úspora skleníkových plynů v rámci celého procesu výroby a užití biopaliv, byla vyvinuta speciální metoda hodnocení, tzv. LCA analýza (Life Cycle Assesment). Jde o metodu, která zkoumá spotřebu skleníkových plynů v celém životní cyklu biopaliva, tzn. od zemědělské výroby jejich surovin až po jeho spálení v motoru. Na základě mnoha studií nakonec Evropská komise v roce 2009 velmi opatrně stanovila typické hodnoty úspory pro jednotlivá biopaliva. Jsou obsaženy v příloze směrnice 2009/28/ES a jsou v rozsahu od 32% (v případě výroby bioetanolu z pšenice) až po 95% (v případě biopaliv 2. generace). Je pravdou, že v minulosti existovaly případy, kdy i kvůli biopalivům byly vykáceny deštné pralesy a je pravdou, že v takovém případě nemůže být o nějaké úspoře skleníkových plynů ani řeč. K zamezení těchto extrémních jevů mají však sloužit nově zavedená kriteria udržitelnosti výroby biopaliv, o kterých mluvíme u bodu č. 3. Nesmíme rovněž zapomenout na fakt, že i technologie výroby biopaliv se vyvíjí ve prospěch technologií, které jsou čím dál tím víc šetrnější k životnímu prostředí.

CO SE ŘÍKÁ č. 4: NA VÝROBU BIOPALIV JE POTŘEBA VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ ENERGIE, NEŽ SE Z NÍ ZÍSKÁ.
JAKÁ JE SKUTEČNOST: Výroba biopaliv je z pohledu energetické bilance vždy pozitivní, tzn. že vždy více energie z biopaliv dostaneme, než do nich při výrobě vložíme.
Komentář: Jde o podobnou věc jako v předchozím případě. Někteří lidé tvrdí, že do výroby biopaliv musíme vložit větší množství energie, než se při jeho vlastním spálení získá. Energetická bilance biopaliv by tedy byla záporná a výroba biopaliv by byla holým nesmyslem a mrháním. LCA analýza (více u bodu č. 3) nám však pomohla odhalit pravdu i zde a výsledkem je kladná energetická bilance i všech typů dnes používaných biopaliv. Není to v některých případech žádný zázrak, někde, jako u bioetanolu z obilí to je o fous, ale při použití moderních výrobních postupů docházíme ke kladné bilanci vždy.
Metodou analýzy životního cyklu (LCA) byla průměrná energetická bilance u dnes nejvíce používaného biopaliva - bionafty stanovena 1 : 1,9. Na jeden díl energie vložené tedy připadají téměř dva díly energie získané a převedené do pohonu automobilu. U bioetanolu je to méně, ale poslední studie jasně prokazují pozitivní bilanci i u něj. Záleží pochopitelně na typu suroviny, ze které je biopalivo vyrobeno a technologii, která se přitom použije. U biopaliv 2. generace, která jsou vyráběna nejmodernějšími postupy využívající maximální energetický potenciál zpracovávané biomasy mají tento poměr až 1:9! To ovšem neznamená, že 1. generace biopaliv je na odpis - technologie se i u této generace významně vyvíjí a významné energetické úspory lze očekávat i v samotné zemědělské výrobě, která výrobě biopaliv předchází.
 
CO SE ŘÍKÁ č. 5: BIOPALIVA ZDRAŽUJÍ POTRAVINY.
JAKÁ JE SKUTEČNOST: Pokud se plodiny pro výrobu biopaliv pěstují LOKÁLNĚ, podporují zemědělce a zaměstnanost na venkově.
Komentář: Tento problém byl medializován v důsledku několika okolností v letech 2007/2008 - zejména špatné sklizně a malé zásoby zemědělských surovin. Zároveň došlo ke zvýšení poptávky po potravinách především v Asii. Ke zvyšování cen potravin dochází vlivem postupující globalizace, která činí celý systém obchodování s nimi neuvěřitelně senzitivním. Stačí, když je v Asii sucho nebo zemětřesení, a ceny okamžitě vyletí vzhůru. Když před 3 lety došlo ke značnému zvýšení cen potravin, produkovalo se asi jen asi třetina objemu biopaliv, než je tomu nyní. Ceny potravin jsou přesto níž, než tenkrát.
Evropa má ovšem jiný problém. Potravinářské komodity nemá kde skladovat. Tudíž je musí v případě potřeby okamžitě nakupovat za tržní cenu, ať už je jakkoli vysoká. Když se ale mluví o cenách potravin, na cenu chleba má cena obilí vliv jen asi ze 4%! Dlouhodobě v Evropě existuje dostatečná výměra zemědělské plochy umožňující jak potravinářskou produkci, tak výrobu biopaliv.
V ČR je k dispozici cca 1 mil. hektarů zemědělské půdy, na níž nelze pěstovat plodiny pro potravinářskou výrobu, protože tomu zabraňují kvóty a jiné limity dané EU. V opačném případě by vznikala nadprodukce, se kterou si Evropa neví rady. Česká půda tedy může zůstat ležet ladem, nebo se využije právě pro pěstování energetických plodin. Na tom mohou vydělat čeští zemědělci, protože získají stabilní příjem. Cena potravinářských komodit se velmi často mění. Zemědělec se tak každý rok znovu rozhoduje, co vlastně bude pěstovat, aby neprodělal. Když už se konečně rozhodne, riskuje, že se cena toho, co pěstuje, změní do doby, než sklidí, v jeho neprospěch. Pokud bude naopak pěstovat energetické plodiny např. pro lokální lihovar, bioplynku nebo výtopnu, bude mít na dlouhá léta zajištěný odbyt a stabilní ceny.
 
CO SE ŘÍKÁ č. 6: BIOPALIVA ZPŮSOBUJÍ HLAD VE TŘETÍM SVĚTĚ.
JAKÁ JE SKUTEČNOST: Tyto věci spolu nesouvisí. Naopak, pěstování surovin pro biopaliva může vytvořit pracovní místa i v rozvojových zemích.
Komentář: Poměrně častá výtka, která souvisí s bodem č. 5 diskutujícím cenu potravin. Bída, zejména v zemích jižní polokoule, je velmi komplexní problém. Hlavní příčiny leží jinde: občanské války, zkorumpovanost místních vlád a obrovská zadluženost těchto zemí u Světové banky a podobných organizací. Tyto problémy, mnohde již dříve latentní, začaly eskalovat po vyhlášení samostatnosti těchto zemí ve druhé polovině 20. století. Obyvatelstvo nevědělo, co s nabytou svobodou dělat a často se zde k moci dostali autoritářští vůdci. Tato situace přetrvává v mnoha zemích dál.
Samozřejmě se musí udržet rozumná míra jejich pěstování, stejně jako v Evropě. Nelze všude nasázet řepku a kukuřici - ani to z dlouhodobého hlediska není možné, plodiny se na poli musí střídat. To je důvod, proč se řepka u nás pěstuje pouze na 10% orné půdy. V opačném případě by docházelo k vyčerpávání půdy a to zemědělec velmi dobře ví. Zemědělci v Africe stojí často před podobným problémem jako jejich kolegové kdekoli jinde na světě - výkupní ceny potravin jsou tak nízké, že se je nevyplatí pěstovat. Kupní síla tamního obyvatelstva je malá, takže zemědělec má na výběr - buď pěstovat zadarmo potraviny pro sebe a blízkou komunitu a z toho vyžít, nebo pěstovat energetické plodiny pro biopaliva, které mu někdo z jiné části světa zaplatí. Není to ideální, jako ostatně spousta dalších věcí na tomto světě, ale jednorázová dodávka obilí z Evropy do hladovějící Afriky v době, kdy jí je v Evropě zrovna nadbytek, nikoho nezachrání a nikoho nenaučí toto obilí pěstovat. Tento fakt ostatně uznává i FAO - Organizace pro výživu a zemědělství při OSN, která ve své zprávě z konce loňského roku uvádí, že potravinová pomoc má smysl pouze v oblastech, kde řádí epidemie nebo válečný konflikt.

CO SE ŘÍKÁ č. 7:
BIOPALIVA ZPŮSOBUJÍ KÁCENÍ PRALESŮ.
JAKÁ JE SKUTEČNOST: V ČR byla schválena certifikace biopaliv, která zaručuje jejich LOKÁLNÍ původ.
Komentář: Pralesy se kácí dlouhá desetiletí z důvodu získávání zemědělské půdy. V poslední době k tomu opravdu přispívá i poptávka po energetických plodinách. Jednoznačně nemá smysl dovážet do České republiky etanol z Brazílie nebo palmový olej z Indonésie. Produkce oxidu uhličitého a dalších plynů podílejících se na globálním oteplování bude vyšší než jeho úspora při následném spalování dovezeného biopaliva. Nemluvě o tom, že při transportu bude pravděpodobně použito fosilních paliv.
Produkce biopaliv v Evropě kácení pralesů nezpůsobuje. V květnu tohoto roku schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona o ovzduší, jehož součástí je i certifikace biopaliv. Od 1. ledna 2012 se tak všichni od pěstitelů přes výrobce po distributory budou muset prokázat certifikátem, že při výrobě a dopravě biosložky byla splněna kritéria udržitelnosti. To znamená, že při použití prodávaného paliva vzniklo méně emisí oxidu uhličitého než spalováním nafty a benzinu, i když se započítají emise uvolněné do ovzduší při jeho výrobě a distribuci. Tato úspora bude muset činit minimálně 35% oproti fosilním palivům, v roce 2017 už 50% a v roce 2018 dokonce 60% úspory skleníkových plynů. Dále certifikace zaručuje, že tyto plodiny byly pěstovány v souladu se správnou zemědělskou praxí a na půdě, kde se nenachází cenné ekosystémy typu pralesů, mokřadů apod. Z této úpravy budou profitovat hlavně čeští zemědělci, protože jako dodavatelé lokálních surovin budou mít v hodnocení výhodu před dovozci ze vzdálenějších zemí. Tento systém bude sice administrativně poměrně náročný a pravděpodobně nepatrně biopaliva zdraží, ale je to krok správným směrem.
Zdroj: TZ - výstup z tiskové konference CZ Biom v rámci kampaně Biopaliva frčí


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist