Vzkaz v láhvi

Na dobrodružnou cestu přes Tichý oceán vyrazil nejmladší člen slavné britské bankovní dynastie Rothschildů. Na lodi vyrobené z tisíců použitých PET-lahví chce poukázat na znečištění oceánů.

Zhruba čtvrtinu z epické cesty přes Tichý oceán, dlouhé dvacet tisíc kilometrů, by loď Plastiki měla mít na konci dubna za sebou. Na cestu se vydala 20. března v americkém San Francisku a v polovině letních prázdnin by měla - pokud vše půjde podle plánu - přistát v australském Sydney.

Na osmnáctimetrovém katamaránu je hned několik pozoruhodností: šestičlennou posádku vede jedna z nejznámějších ekocelebrit, David de Rothschild, nejmladší člen britské větve slavné bankovní rodiny; loď je vyrobena z 12 500 použitých PET lahví, které ji mají s pomocí náplně vyrobené ze suchého ledu držet nad vodou, a dalších recyklovaných plastů; a neobvyklá je i její mise, totiž upozornit na znečišťování světových oceánů právě umělohmotným odpadem.

"Seznam ekologických problémů je dlouhý," řekl de Rothschild. Podle něho je to hlavně způsobeno tím, že se lidé své vlastní planetě odcizují. Dnes není problém vyrazit na dovolenou do těch nejexotičtějších a nejkrásnějších míst světa, kde turisté bydlí v hotelích s výhledem na moře, ale raději se koupou v udržovaném bazénu. "Je to ekologické porno," říká. "Nedej bože, aby na mně přistál nějaký živočišný druh. Přírodu máme rádi tehdy, když ji můžeme ovládat."

Plavba na umělé hmotě

Nápad na expedici Plastiki dostal jedenatřicetiletý de Rothschild před čtyřmi lety, když si v jednom časopisu přečetl článek o takzvané Východní odpadkové skvrně, ostrově smetí velikosti Polska a Německa dohromady. Tou dobou měl za sebou jako zakladatel ekologické organizace Adventure Ecology dobrodružné výpravy napříč Antarktidou i Arktidou (tím se stal jedním z pouze 42 lidí, kteří zdolali oba zemské póly), cestu do Grónska a ekvádorského deštného pralesa (kde dokumentoval, jak tamní přírodu ničí mezinárodní ropné společnosti).

V roce 2006 se začal zajímat o miliony tun odpadu, které znečišťují světové oceány. Kvůli stáčejícím se větrům a vodním proudům se plast nejčastěji shromažďuje v jakýchsi obřích skvrnách, kde se postupně rozpadá na čím dál drobnější části. A v tom spočívá největší problém - malé částečky umělé hmoty nepůjde ani za obrovských nákladů z moře odstranit, ale navíc na sebe nabalují další nečistoty a chemikálie. Tyto částečky barevného odpadu pak přitahují vodní živočichy, kteří je požírají a často i s toxiny v žaludku končí na kuchyňských stolech.

De Rothschild si proto usmyslel, že se zasadí o to, aby lidé změnili své chování a popřemýšleli, jak pro již jednou použitý plast vymyslet nové způsoby, aby mohl sloužit dál. A tak vzal tisíce vyhozených PET lahví a další plasty a spolu s lodními inženýry, architekty a designéry začal budovat recyklovaný katamarán, jehož součásti připevňovali lepidlem z oříšků cashew a stěžeň vyrobili z odvodňovací roury. Po čtyřleté práci byla loď začátkem letošního jara připravená k vyplutí. Dědic bankovního impéria ji pojmenoval Plastiki jako poklonu projektu Kon-Tiki legendárního norského antropologa a spisovatele Thora Heyerdahla. Ten spolu s dalšími pěti lidmi vyrobil primitivní vor z balzového dřeva, na kterém v roce 1947 přeplul z Jižní Ameriky do Polynésie. Chtěl tím dokázat, že dávní obyvatelé na jednoduchých plavidlech osídlovali Tichomoří z jihoamerických břehů.

Kdopak to mluví

Na rozdíl od Heyerdahlova voru je de Rothschildův katamarán - ač složený z odpadků - vybaven tou nejmodernější technologií. Šestičlenná posádka, jejímž členem je i Heyerdahlův vnuk Olav, má k dispozici satelitní telefon, iPody a laptopy poháněné energií generovanou stacionárním bicyklem, další elektřinu dodávají sluneční panely rozmístěné po lodi. Čerstvou zeleninu jim dává hydroponická zahrádka a k umývání mají značkové šampony a mýdla od jednoho ze sponzorů.

Ostatně projekt nehradí de Rothschild z vlastní, jakkoli hluboké kapsy - na plavbě se podílejí i hodinářská značka IWC nebo výrobce počítačů Hewlett Packard. A to se stalo před vyplutím i terčem kritiky.

"Chtěl jsem, abychom byli důkazem toho, že takový projekt je dostatečně nosný a lze na něj sehnat sponzory," řekl britskému listu Times. "Mým záměrem nebylo jen tak jít a říct: Tak jo, já si to koupím. Chtěl jsem, aby lidé projektu a tomu, o co se snažíme, věřili. Nechtěl jsem sponzory jen kvůli penězům, ale také kvůli tomu, že s partnery můžeme oslovit mnohem víc lidí."

A pak se lidé ptali, co má miliardářský synek ostatní co poučovat o spotřebě a plýtvání. De Rothschild takové kritiky odráží poukazováním na svůj obyčejný životní styl: chodí v obnošených converskách a džínách, nežije v paláci, ale se spolubydlícími v běžném bytě, a peníze zbytečně nerozhazuje. "S tím nic neudělám," řekl nejmladší člen britské části bankovního impéria. "Pochopitelně jsem snadný terč, ale mám své vlastní zájmy. Taky bych nemusel dělat vůbec nic a jen tak někde dřepět. Vůbec nemám nějakou povinnost se tomuhle projektu takto věnovat."

Průběh plavby de Rothschildova katamaránu každodenně sleduje televizní stanice CNN a aktuální blogy, fotografie i videa jsou k vidění také na jejím webu na www.theplastiki.com.

The Plastiki

Výška stěžně: 60 stop

Váha: 12 tun

Délka: 60 stop

Délka hlavní plachty: 23 stop

Trup lodi vyroben z 12 500 použitých PET-lahví

 Kdo jsou Rothschildové

Slavná historie rodiny Rothschildů sahá do druhé poloviny 18. století, kdy Mayer Amschel Rothschild ve Frankfurtu založil první finanční instituci, jejíž záběr po Evropě rozšířilo jeho pět synů. O necelých sto let později už rodina působila kromě Německa ve Francii, Anglii, Rakousku, Itálii a ve Švýcarsku a shromáždila největší bohatství na světě, vlastnila okázalé nemovitosti a rozsáhlé sbírky umění. Tehdejší jmění se v dnešních penězích odhaduje na stovky miliard dolarů, pokud ne bilionů, i když rodina nikdy skutečnou sumu nezveřejnila.

Koncem 19. století se rodina uzavřela a stáhla se z očí veřejnosti, mnohé ze svých slavných paláců i sbírek umění věnovala muzeím a charitě. Vyhýbá se okázalému vystavování svého bohatství a daruje často anonymně.

Dynastie byla v uplynulých dvou stoletích terčem řady konspiračních teorií, podle nichž její členové patřili k tajemným organizacím nebo ovládali světové finanční instituce. V propagandě jich hojně využívali nacisté v Německu.

Dnes rodina vlastní banky ve Francii a Británii, hotely, jachtařské soutěže, ale i řadu vinic. Vlajkovými loděmi rodinného majetku jsou Compagnie Financiere Edmond de Rothschild a Banque privée Edmond de Rothschild.

AUTOR: Vladan Šír

ZDROJ: Proč ne?!