Je libo potkat losa?

Výtvarnice Vlasta Bambasová se do Přední Výtoně přestěhovala před patnácti lety, protože toužila po kontaktu s přírodou. "Bylo to dobré rozhodnutí. Od stolu vidím přímo do lesa, okolo chodívají srnky," pochvaluje si paní Bambasová, která Přední Výtoň proslavila například ve Spojených státech nebo v Rusku. Právě tam se totiž prodávají její unikátní ručně ryté a malované kožené peněženky a kosmetické taštičky.

Každý vzor je originál a některé návrhy vznikly právě na velkém dřevěném stole s výhledem na široké kmeny starých smrků. "Hodně vzorů vymyslela také moje dcera a další spolupracovníci," říká paní Bambasová. "Podle našich návrhů se vzory ryjí do přírodního třísla speciálním rydlem, na které máme patent. Kůže se pak ručně barví," vysvětluje, zatímco si prohlížíme její díla.

Na jedné peněžence rozkvétají květy v podzimních barvách, na jiné poletují motýli, další zdobí cválající kůň. Když paní Bambasová potřebuje přivolat nový nápad, může se rovnou od domu vydat po pěšině do lesa a dojít třeba až na Vítkův Hrádek (Kámen), nejvýše položený hrad v České republice. "Život na konci světa je inspirativní, i když člověk se musí vyrovnat s tím, že se občas cítí osamělý a má to daleko na obchodní schůzky," shrnuje výtvarnice.

Za rysy a losy

Nejvíc turistů přijíždí do Přední Výtoně právě kvůli splynutí s přírodou. Pravý břeh Lipenské přehrady je mnohem méně zastavěný než ten protější. Od Přední Výtoně směrem na severozápad se podél břehu přehrady táhnou desítky kilometrů lesů a rašelinišť, řídce protkaných úzkými asfaltkami, jež tu zůstaly po pohraničnících.

Dnes na většinu z nich nesmějí auta a prohánějí se po nich jen běžkaři a v létě cyklisté. Domov tu mají silně ohrožené druhy jako například rys ostrovid, holub doupňák nebo krahujec obecný.

Zahlédli jste mezi stromy zvíře velikosti koně, s krátkým tělem, převislým horním pyskem a lopatkovitými parohy? Pokud ano, můžete mluvit o velkém štěstí, protože jste se nejspíš setkali s losem evropským, největším příslušníkem čeledi jelenovitých. V oblasti žije asi patnáct kusů těchto obrů.

Místní obyvatelé se s turisty dodnes rádi podělí o osm let starou historku o řidiči, který nechtěl věřit svým očím, když se mu na silnici u Přední Výtoně do cesty postavil obrovitý los. Zvíře bohužel srážku nepřežilo a dnes je vypreparované můžete vidět v informačním středisku Národního parku Šumava ve Stožci.

Na toulkách po hlubokých lesích v okolí Přední Výtoně můžete také narazit na takzvané fotopasti, které ochránci přírody nastražili na zdejší losí populaci. Jde o plechové krabice připevněné na kmenech stromů. Uvnitř se skrývá fotoaparát se senzorem pohybu a teploty, který rozpozná živou bytost a zvěční ji.

Jako pohraničníci

Krajina, kterou dnes křižují losi evropští, bývala dříve hustě osídlena. Ve vesnicích, osadách a na lesních samotách žili převážně němečtí obyvatelé, kteří byli v padesátých letech 20. století vysídleni a jejich domy srovnány se zemí. Také Přední Výtoň musela většina původních obyvatel opustit, ale nahradili je noví dosídlenci a vesnice jako jedna z mála na pravém břehu Lipna žila dál.

Po roce 1989 ji ale čekalo další masové stěhování, nebyla tu totiž práce, a tak počet stálých obyvatel klesl na polovinu. Dnes je obec turistickým rájem pro fajnšmekry, kteří se nechtějí rekreovat uprostřed davu. V místech, kde dříve stávaly vesnice jako Pernek, Rychnůvek, Kapličky či Krásná Pole, se dostanete do skutečné pustiny, na kterou nedají dopustit milovníci ticha a přírody.

Na některých místech tu zůstaly památky na ostře střeženou státní hranici, jako například věž pohraniční hlásky a zbytky ostnatých drátů železné opony u zaniklé vesnice Kapličky.

I do těchto míst vedou pohraničářské asfaltky, jež se v zimě neudržují a lidé se po nich vydávají na sněžnicích nebo běžkách. Pokud dáváte přednost upravovaným běžeckým tratím, stačí odjet na sedm kilometrů vzdálený Kramolín nebo do Afieslu těsně za rakouskými hranicemi. Místní obyvatelé rádi běžkují také po zamrzlé hladině Lipna, po níž navíc vede nová bruslařská dráha.

Ideální základna

Blízkost přírody není zdaleka jediným lákadlem Přední Výtoně. "Všude to odsud mám blízko," říká Eva Bittnerová z penzionu Barborka. Na pravý břeh Lipna se přestěhovala z Českých Budějovic a zpátky by rozhodně nechtěla.

"Za patnáct minut odsud dojedu do rakouského Bad Leonfeldenu, kde ráda nakupuju potraviny. Vozím odtamtud třeba zeleninu, která je v Rakousku mnohem kvalitnější než v Čechách."

"Když chci lyžovat, můžu si vybrat, jestli pojedu na šest kilometrů vzdálený Kramolín, nebo o kousek dál do Rakouska na Hochficht, kde je sedm sjezdovek," vypočítává další výhody života v Přední Výtoni paní Bittnerová. "Do Salcburských Alp se odsud autem jede jenom hodinu a půl, takže vyrážím lyžovat i tam."

Pokud se vám do Alp jet nechce, pokochejte se alespoň pohledem na jejich štíty z pitoreskní obce Svatý Tomáš na kopci nad Přední Výtoní. Alpy za dobré viditelnosti bývají vidět například ze silničky u zdejšího kostela, ale ještě lepší výhled máte z věže nedaleké zříceniny Vítkův Hrádek. Ta je otevřená celoročně, v zimě o víkendech a za příznivého počasí.

Jak se tam dostat
Přední Výtoň leží u přehrady Lipno. Staví zde autobus, nejbližší železniční zastávka je v 6 km vzdálené obci Lipno.

Tip na výlet
Bad Leonfelden

Lákadlem útulného rakouského lázeňského městečka poblíž hranice je výborná cukrárna Kastner na náměstí, kam si můžete zajít na perníčky s více než čtyřsetletou tradicí.

Kam na jídlo
Restaurant Neptunus

Lipno nad Vltavou 100, www.neptunus.cz
Po lyžování na Kramolíně se zastavte v restauraci Neptunus na břehu Lipna u jachtařského přístavu. Vybírat si tu budete hlavně z rybích specialit.

Kde se ubytovat
Hotel Barborka
Přední Výtoň 32, tel.: 380 735 941, www.hotel-barborka.cz

V pohodlném rodinném hotelu s wellness službami se budete hned cítit jako doma. Barborka nabízí chutnou kuchyni a na výborné steaky se sem sjíždějí hosté až z Rakouska. Za noc v sezoně dáte 590 Kč.

Užitečné internetové stránky
www.prednivyton.cz stránky obce Přední Výtoň
www.zanikleobce.cz o obcích a osadách zaniklých po roce 1945
www.badleonfelden.at web lázní Bad Leonfelden v Rakousku
www.npsumava.cz stránky CHKO a Národního parku Šumava

AUTOR: Michaela Klevisová