Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Hornatinou okolí Pradědu

Hornatinou okolí Pradědu

Je nejvyšším podcelkem Hrubého Jeseníku s výškovou členitostí 500 - 800 m, která je největší v České vysočině. Jeho nejvyšším bodem je vrchol Praděd (1491,3 m n.m.), který je také nejvyšším vrcholem Moravy a Slezska. Střední nadmořská výška činí 953 m. Celá hornatina je součástí CHKO Jeseníky a obsahuje její nejcennější části. Jádro hornatiny spadá do reprezentativního Nadregionálního biocentra Praděd o celkové rozloze 5257 ha. To obsahuje soubor ekosystémů alpínských a klimaxových smrčin, ledovcový kar, autochtonní porosty a výskyt endemitních a zvláště chráněných rostlin a živočichů.

Hlavní hřeben této hornatiny vystupuje jižním směrem z Červenohorského sedla na Velký Klínovec (1163,8 m n.m.) a dále pokračuje Výrovkou (1167,4 m) zvanou též Soví kameny, Malým Jezerníkem (1207,7 m) až po Velký Jezerník (1306,8 m), kde se nachází vrcholové rašeliniště Slatě. Dalším vrcholem hlavního hřbetu je Malý Děd, jehož vrcholové partie jsou již nad horní hranicí lesa. Blízko vrcholu je rozvodní uzel mezi povodími Kladské Nisy, Opavy a Moravy. Na severozápadním svahu se nachází Vysoký vodopád - 45 metrů vysoký vodopád, který byl při povodni v roce 1880 rozrušen na řadu kaskád a proudů. 2,3 km jihovýchodně od Malého Dědu se tyčí nejvyšší vrchol celého horstva Praděd. Jeho vrchol je tvořen málo odolnou muskoviticko - chloritickou rulou. Pozoruhodným skalním útvarem nacházejícím se 400 m severně od vrcholu jsou Tabulové skály se zajímavými drobnými tvary - žlábky, dutinky aj. Je to řada mrazových srubů a původní ráz skal byl z části rozrušen těžbou kamene na stavbu původní rozhledny na Pradědu. Skály hostí vzácnou flóru - vzácné druhy vrba laponská a vrba bylinná.

Z Pradědu se hlavní hřeben stáčí k jihu na Petrovy kameny (1438 m) - vrcholová skalní hradba o rozměrech 22 x 5 x 8 m, tvořená málo odolnou rulou, v jejímž okolí se vyskytují zbytky polygonálních, mrazem tříděných půd. Odsud hlavní hřeben stoupá na Vysokou holi (1464 m), která je druhou nejvyšší horou Hrubého Jeseníku. Na vrcholu je plošina s alpinskými holemi a stojí zde také pískovcový hraniční kámen z roku 1681. Na jedné její rozsoše zvané Suť se nachází rozsáhlé kamenné moře s 1600 m dlouhým skalním ledovcem z devonského kvarcitu se spodnodevonskými zkamenělinami. Dalším vrcholem je Kamzičník (1420 m) na jehož vrcholu jsou smilkové hole a na východním svahu je ledovcový kar Velká kotlina. Dále hřbet pokračuje Velkým Májem (1384 m) a Břidličnou (1358,2 m), která je tvořena devonským kvarcitem se vzácnými periglaciálními jevy, vzniklými mrazovým zvětráváním v extrémně chladném klimatu ledových dob. Na vrcholu jsou to kamenné polygony, na svazích pod ním kamenné proudy, brázděné půdy a kamenná moře. Západní svah je znám nálezy zkamenělých zbytků makrofauny. V sedle mezi Velkým Májem a Břidličnou se ve výšce 1311 m nachází Jelení studánka. Vyvěrá zde pramen Podolského potoka a v okolí roste vzácná květena. Od roku 1744 asi 1,5 km severně odtud stál ovčinec, který později vyhořel. Jižně od Břidličné se tyčí Pecný (1334 m) na jehož vrcholu je skalka z bílého devonského kvarcitu. Dále hřeben pokračuje vrcholem Pec (1311 m) a odsud klesá na Ztracené kameny - pyramidální skalní útvar s rozsáhlým kamenným mořem - a po té na Ztracené skály (1151 m). Hlavní hřeben končí v sedle Skřítek (867 m). Západně od tohoto hřbetu ční mohutný masiv Mravenečníku (1343 m), který je dále tvořen vrcholem Dlouhé Stráně (1350 m), Vřesníkem (1342 m), Kamencem (1252 m), Velkou Jezernou (1248 m), Homolí (1209 m) a Medvědí horou (1159,8 m). Jeho nejvyšší vrcholy vystupují nad horní hranici lesa a celý masiv ze tří stran obtéká řeka Desná. Na Velké Jezerné je při cestě z Františkovy myslivny na Vřesník vrchovištní rašeliniště. Dalšími významnými vrcholy této hornatiny jsou: Divoký kámen (1285 m), Temná (1263 m), Medvědí hřbet (1261,4 m), Sokol (1186,7 m), Velký Klín (1177,7 m), Studený vrch (1170,7 m), Kamzičí vrch (1169,7 m ) a další.

Nejvydatnějším vodním tokem této oblasti je Divoká Desná, která pramení na severním svahu Kamzičníku v 1310 m n. m. a v jejím řečišti je několik obřích kamenných hrnců. Po 12,5 km toku se v Koutech nad Desnou spojuje s Hučivou Desnou. Nad soutokem její průměrný průtok dosahuje 1,50 m3/s. Dalším významným tokem je Bílá Opava pramenící na jižním svahu Praděda ve výši 1260 m nad hladinou moře. V horním úseku toku tvoří peřeje, kaskády a několik vodopádů. Na severovýchodním svahu Praděda ve výšce 1195 m pramení Střední Opava - nejvodnatější ze všech tří zdrojnic Opavy z průměrným průtokem nad soutokem 1,37 m3/s. Od osady Vidly po Bílý Potok teče až 300 m hlubokým údolím až do Vrbna pod Pradědem, kde se spojuje s Bílou Opavou. Celková délka tohoto toku činí 12,4 km. Ve Videlském sedle pramení řeka Bělá, jejíž zdrojnice vyvěrají na severním svahu Malého Děda v nadm. výši 1100 m. Řeka Moravice pramení ve Velkém kotli pod Vysokou holí v 1170 m n.m. a je významným přítokem řeky Opavy o celkové délce 105,1 km a průměrném průtoku nad ústím dosahujícím 7,67 m3/s. Nejvodnatějším přítokem Desné je řeka Merta, která vzniká na jihovýchodním svahu Vřesníku v nadm. výšce 1240 m. U ústí do Desné má průměrný průtok 1,20 m3/s a dosahuje celkové délky 16,6 km. Celá hornatina je pramennou oblastí s vysokým specifickým odtokem. Hlavní hřeben tvoří evropské rozvodí Odry - Dunaj. Západní část spadá do povodí Moravy - úmoří Černého moře, naopak východní svahy jsou odvodňovány přítoky Opavy - úmoří Baltského moře (sever hornatiny patří do povodí Kladské Nisy).

Celá hornatina je charakteristická svými ostře zaříznutými údolími, ve kterých se sníh drží dlouho do pozdního jara - Velká a Malá kotlina, Jelení žleb, Medvědí Důl, Dědův Důl, Česnekový Důl a další. V některých těchto lokalitách se v zimě uvolňují laviny. Jedním z nejzajímavějších míst je Divoký Důl. Je to hluboce zaříznuté soutěskovité údolí pravostranného přítoku Divoké Desné, pramenícího na severozápadním svahu Praděda. Potok překonává velký spád, proto má nevyrovnanou spádovou křivku s četnými kaskádami a peřejemi. V údolí se nacházejí balvanové haldy, balvanové proudy a rulové skály - Divák a Čert. Zajímavé jsou zdejší přirozené porosty smrku s přimíšeným bukem a klenem. Údolí Borového potoka, který pramení v sedle mezi Mravenečníkem a Dlouhými stráněmi se nazývá Borová dolina. Potok pramenící ve výši 1285 m n.m. o celkové délce 3,3 km je levostranným přítokem Divoké Desné. Protéká hluboce zaříznutým údolím s balvanovými moři a proudy na svazích, vytváří četné kaskády a 8 m vysoký vodopád. Pozoruhodné je rovněž údolí Bílé Opavy, zejména jeho horní část. Je to kaňonovitá soutěska s četnými peřejemi, kaskádami a vodopády. Vyskytuje se zde prales jeřábové smrčiny s význačnou květenou pramenišť. Významnou lokalitou je ledovcový kar Velký Kotel, který se nachází na jihovýchodním svahu Vysoké hole. Byl modelován horským ledovcem v ledových dobách čtvrtohor a na jeho dně je dosud pozůstatek morény. Je téměř bezlesý, v zimě se v něm udržují spousty sněhu (někdy až do začátku července) a vyskytují se zde často laviny. Se svými 485 druhy cévnatých rostlin je nejbohatší botanickou lokalitou v ČR a bývá označován "botanickou zahradou Jeseníků" s výskytem mnoha vzácných a chráněných rostlin. Druhové bohatství rostlin je podmíněno zejména závětrnou polohou, morfologií a rozmanitostí stanovišť. Z nejvzácnějších druhů je třeba uvést zejména dva endemitické poddruhy jitrocel tmavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica) a hvozdík kartouzek jesenický (Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus). Mezi další kriticky ohrožené druhy rostlin rostoucích v této lokalitě patří např. hvězdnice alpská, hořec jarní, kopyšník tmavý, ostřice pochvatá, devaterník velkokvětý pravý, jestřábník černající sněžnický a jestřábník moravský. Podobná, i když druhově o mnoho chudší květena se vyskytuje také v Malém Kotli. Ten je karovitým uzávěrem Kotelného potoka pod Velkým Májem a vyskytuje se zde chráněná květena pramenišť a smrkových bučin. Mezi zdejší nejvýznamnější rostlinné druhy patří kropenáč vytrvalý, pupava dlouholistá, vemeníček zelený a ostřice tmavá.

Vyskytují se zde v hojné míře menší skalní útvary - např. Čertova stěna (1100 m n.m.), která ční nad údolím Merty 1,5 km severozápadně od Jelení studánky. Dále Kočičí skalka, Divoký kámen a další.

Pro zdejší oblast je charakteristické velmi drsné podnebí. Nejchladnější klima panuje na vrcholu Pradědu. Průměrná teplota 0,9o C značí možnost mrazů po celý rok - teploty pod bodem mrazu se vyskytují i v červenci a srpnu s možností sněhových srážek. Průměrný roční úhrn srážek činí 1231 mm, sněhová pokrývka vrcholí v březnu, průměrně dosahuje 160 cm a není výjimkou ani více jak 2,5 metrová vrstva. Souvislá sněhová pokrývka trvá na Pradědu v dlouhodobém průměru od 30. 11. do 19. 4., na některých místech se však drží až do června. Vrchol patří k největrnějším místům v ČR - průměrná síla větru je 7,4 m/s, což je čerstvý vítr a průměrně 69 dnů v roce zde vítr dosahuje rychlosti okolo 25 m/s, což odpovídá mohutné vichřici. Tlak vzduchu ve výškách nad 1400 m n.m. odpovídá jen asi 84 % tlaku u hladiny moře. Nejchladnějším, trvale obydleným místem je osada Vidly (770 m n.m.), která se nachází asi 3,5 km severovýchodně od Praděda. Roční úhrn srážek zde přesahuje 1400 mm, což je ještě více než jako Pradědu.

Z důvodu ochrany zdejšího vzácného přírodního bohatství zde byla vyhlášena Národní přírodní rezervace Praděd o rozloze 2031,4 ha, která vznikla sloučením šesti samostatných rezervací. Vrchol Pradědu, je rezervací usilující o zachování alpinských a subalpinských smrčin v oblasti alpinské hranice lesa. Velká kotlina chrání nejbohatší botanickou lokalitu v ČR. Obdobou je Malá kotlina, která je však druhově chudší. Rezervace Petrovy kameny ochraňuje druhové bohatství květnaté nivy, alpinských holí a vegetace vrcholové skály. Rostou zde dva endemitické (a kriticky ohrožené) druhy rostlin - lipnice jesenická (Poa riphaea) a zvonek český jesenický (Campanula bohemica subsp. sudetica). V lokalitě Bílá Opava jsou předmětem ochrany přirozené smrkové porosty s charakterem pralesa a kaňonovité údolí s vodopádem. Porosty přirozených svahových suťových a roklinových lesů chrání Divoký důl. Samostatnou rezervací je PR Bučina pod Františkovou myslivnou ochraňující nejvýše položenou původní klenovou bučinu. Horská klenová bučina pralesovitého charakteru se rozkládá na příkrém údolním svahu Zámeckého potoka v nadm. výšce 970 - 1160 m. Rostou zde významné druhy rostlin a hnízdí mnoho druhů ptactva. Další významnou rezervací je NPR Rašeliniště Skřítek (166,65 ha), která představuje tzv. přechodné rašeliniště prameništního typu, tedy přechod mezi vrchovištěm a slatinou. Leží v mělké pánvi, v níž pramení Žlutý potok (přítok Podolského potoka). Rašeliniště má tundrový ráz, vlhká místa se tu střídají s tůňkami a prameništi, s prvky smrkového rašelinného lesa a rašelinných luk. Rostou zde jak druhy slatinných nížinných luk, tak druhy horských rašelinišť. Celá lokalita připomíná severský tundrový les. Z významných rostlinných druhů zde najdeme např. ostřici mokřadní, kamzičník rakouský, oměj šalamounek, kropenáč vytrvalý, toliji bahenní nebo korálici trojklanou. Dalším zvláště chráněným územím je PR Pod Jelení studánkou o rozloze 541,97 ha. Jedná se o evropsky významnou lokalitu mravence druhu Formica lugubris. Je zde unikátní četnost mraveništních kup, kterých je zde odhadem okolo 2000. Mezi přírodní rezervace řadíme i PR Vysoký vodopád, která má za cíl ochraňovat nejvyšší vodopád Hrubého Jeseníku. Vodopád Skalnatého potoka o celkové výšce 45 m se nachází 3 km severozápadně od Praděda. Do kategorie Přírodní památka spadá PP Štola pod Jelení cestou, která ochraňuje zimoviště zvláště chráněných druhů netopýrů a PP Zadní hutisko, kde je předmětem ochrany druhé největší krupníkové těleso v ČR a společenstva mokrých skal.

V Pradědské hornatině je poměrně dost turistických horských chat. Nejstarší chatou v Jeseníkách vůbec je Švýcárna (1315 m), která stojí na jihovýchodním svahu Malého Děda. Již v roce 1736 zde stálo obydlí pastýře - Česnekový dům. Roku 1829 tady majitel panství kníže Lichtenštejn dal zřídit salaš, na které se usadil švýcarský rodák Johann Aegerlel ze Simmentalu. Obydlí tak dostalo název Švýcárna a již roku 1844 sloužila i turistům, od roku 1860 byla ubytovacím turistickým hostincem. Roku 1887 byla postavena nová chata se 4 pokoji a 14 lůžky, která byla ještě před první světovou válkou rozšířena a v letech 1952 - 1953 rekonstruována. Pod chatou roste chráněný česnek sibiřský, který dal jméno Česnekovému dolu. Výstavba ubytovacích zařízení se nevyhla ani vrcholu Pradědu. Již v roce 1903 byla zahájena výstavba Strážní věže Habsburg a roku 1912 byla stavba z kamenného zdiva, vysoká 32,5 m a široká 14,5 m zpřístupněna veřejnosti. V přízemí byla restaurace, v dalších dvou patrech měly být ubytovací místnosti a v sedmém patře rozhledna. Kámen se ale ukázal v drsných horských podmínkách jako nevhodný stavební materiál a tak pokoje pro svou vlhkost nemohly být užívány pro ubytování. V letech 1926 - 1934 byla rozhledna opravena, ale objekt přesto chátral. Turistickým účelům sloužila rozhledna i za války - jen přibyly další budovy. Počátkem čtyřicátých let byla přistavěna tzv. Poštovní chata, na níž pracovali totálně nasazení čeští dělníci a někteří váleční zajatci, zejména Poláci a Rusové. Po osvobození sloužila rozhledna a restaurace původnímu účelu, ale roku 1957 byla pro svůj havarijní stav uzavřena. Nakonec se v květnu 1959 rozhledna s tvarem románské hradní věže zřítila. V letech 1970 - 1980 byla na jejím místě vystavěna telekomunikační věž vysoká 145,5 m, která slouží jako restaurace a rozhledna. Zajímavostí je, že vrchol této věže je nejvýše položeným bodem pevně spojeným se zemí v ČR. Na svahu Petrových kamenů, ve výšce 1307 m n.m. stojí chata Ovčárna. Vznikla na místě seníku v roce 1863 a roku 1864 zde byla zřízena salaš. V obou objektech bylo podáváno občerstvení a poskytovány noclehy. Roku 1919 ovčinec vyhořel, ale o rok později už stála nová Ovčárna, roku 1932 byla přebudována na horský hotel s restaurací, sloužící především horským turistům. Po roce 1948 přešla do majetku Čs. armády a její dnešní podoba pochází z roku 1988, kdy byla provedena rekonstrukce a přístavba další části. Na jižním svahu hory Praděd stojí chata Barborka (1325 m). Její historie sahá do r. 1843, kdy zde byl postaven turistický přístřešek, ze kterého byla postupně vybudována chata. V roce 1943 byla chata upravena na ubikace protivzdušné obrany wehrmachtu, od r. 1946 slouží veřejnosti a během let byla postupně přestavěna a rozšířena. Její správce V. Myšák tu v květnu 1948 založil Horskou službu Jeseníky. Jednou z prvních velkých akcí byla záchrana 27 cestujících letadla, které havarovalo v únoru 1949 na Vysoké holi. Severozápadně od Petrových kamenů je horský hotel Kurzovní. Původně zde stály stáje pro sezónní pastvu skotu z roku 1921. Za nacistické okupace zde byl pracovní tábor jehož osazenstvo se podílelo na výstavbě vojenských zařízení na Vysoké holi. V letech 1953 - 1955 byl zpustlý objekt rekonstruován na Kurzovní chatu pro kurzy a školení tehdejšího ČSTV. V průběhu let 1982 - 1988 vznikl přestavbou horský hotel. Na jižním svahu Břidličné hory stojí Alfrédova chata (1080 m), která byla vybudována roku 1900 jako lovecký zámeček. Po požáru roku 1962 byla postavena a roku 1972 dána do užívání nová chata. Zajímavostí je, že v jejím okolí je velké množství až 1 m vysokých mravenišť. Západně od Velkého Máje stojí lovecká chata zvaná Františkova myslivna. Postavil ji majitel panství František Klein roku 1865. Další objekt sloužící turistice je v sedle Skřítek. Od osmdesátých let 19. století zde stál zájezdní hostinec, který roku 1896 koupil německý turistický spolek. Za války v roce 1945 objekt vyhořel a roku 1966 byl na jeho místě postaven motorest.


ZDROJ: krnov.mic.cz, J.Ondryáš 


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist