Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Přírodní park Svratecká hornatina

Přírodní park Svratecká hornatina

Přírodní park Svratecká hornatina

Park se rozkládá po obou stranách hlubokého údolí Svratky mezi Předklášteřím u Tišnova a Borovnicí severně od Jimramova, kde přímo navazuje na CHKO Žďárské vrchy.

Přírodní park byl na rozloze více než 36 000 ha postupně vyhlášen v letech 1988 - 1995 v okresech Blansko, Brno - venkov a Žďár nad Sázavou. Rozsáhlé území je tvořeno plochou členitou pahorkatinou s fenoménem hlubokého tektonického prolomu s tokem řeky Svratky. V údolí jsou časté mohutné skály a charakteristické skalní výchozy. Nejnižším bodem je dno údolí nivy u Štěpánovic. Geologické podloží je součástí Svratecké klenby a je tvořeno převážně bítešskými rulami, okraje fylity a krystalickými vápenci, výjimečně v údolí vystupují hadce.

Po celém území je hustá síť vodních toků. Od Svratky, přes její větší přítoky až po množství nejrůznějších drobných potoků a potůčků. Také větší přítoky řeky jako Besének, Chlébský potok nebo Hodonínka jsou hluboce zařezané do podkladu. Na horním toku Svratky byla v letech 1954 - 1957 vybudována Vírská přehrada se 71 m vysokou hrází

Obec Rožná

Největší krystal nalezený v Česku pochází právě z Rožné. Jedná se o heliodor, tedy druh berylu, který zde našel v roce 1990 Václav Stoupal. Krystal měří 63 x 43 mm. Na katastrech Rožná, Zlatkov a Josefov bylo zatím určeno 175 nerostných druhů a variet. Sám vrch Hradisko má těchto nerostů 79, jde tedy o jednu z nejvýznamnějších mineralogických lokalit na Moravě. Z celkových 175 nerostů je 17 uranových, ale vyskytují se i stříbro a zlato a 28 druhů drahých kamenů. Na obecních katastrech se těžila železná ruda, lepidolit, pegmatit, živec, azbest, opály (Zlatkov a Rožná), uran a další zajímavé suroviny.
Název obce může souviset s rozžíháním strážních ohňů na staré cestě z Brna do Čech. Rožná má proto ve znaku tři zlaté plameny (reprezentují Rožnou a místní části Zlatkov i Josefov) v nachovém poli (barva zdejšího lepidolitu).
Rožná leží v údolí na soutoku potoků Nedvědičky a Rožínky. První písemné zmínky o Rožné jsou z r. 1349. Dominantu obce tvoří kostel sv. Havla, jehož vznik je datován do druhé poloviny 13. století, jak dokládají dochovaná mramorová okénka. Cennou památkou je mramorová křtitelnice s letopočtem 1684. Reliéfy sv. Zdislavy a sv. Anežky zhotovil sochař Jiří Bořivoj Trnka.
Zajímavou budovou je i fara z roku 1765. Nad vchodem je stejný erb Stockhammerů jako na faře ve Štěpánově. Z Rožné pochází stíhací pilot plk. Jindřich Beran (1906 - 1940), účastník bitvy o Francii, i jeho kolega, navigátor Adolf Zelený. V osadě Dvořiště vyrůstal pozdější akademický malíř Oldřich Blažíček (1887 - 1963). Od roku 1920 se do Rožné každoročně vracel a maloval v blízkém okolí (Rožná, Dvořiště, Zlatkov, Pernštejn). Tiskem vyšly jeho vzpomínky Rožná (1959) a Mladí na Vysočině (1961). Za normalizace (1976-1990) působil v Rožné literárně činný kněz P. Mgr. Dominik Josef Doubrava O.Praem. (1945). Pobyt v Rožné ho inspirovalo ke knize Roženská mozaika (1992).
Součástí obce je Dvořiště, bývalý panský dvůr (před rokem 1500, 1787 prodán osadníkům). Lze zde najít erb se zubří hlavou a barokní klenbu. Prastarý je i zdejší mlýn. Josefov vznikl z pozemků panského dvora, jenž byl před rokem 1757 zrušen a rozprodán. Památkou je kaplička P. Marie Lurdské. Zlatkov podle tradice vděčí za svůj název údajným zlatým dolům v okolí. Narodil se zde akademický malíř Alois Lukášek (1911 - 1984).
V obci a jejím okolí se nachází několik rybníků, které slouží ke sportovnímu rybolovu, ale některé i k rekreaci a koupání.

Ložisko lithných minerálů Hradisko u Rožné

V severovýchodní části Rožné se vypíná kopec Hradisko, kde stávala už ve 13. století tvrz.

Po opevnění kromě valu s příkopem mnoho stop nezůstalo. Hradisko je nalezištěm vzácných nerostů, především lepidolitu a turmalínu, dále opálů, topasů, berylu, triplitu, zirkonu, hematitu, pyritu. V roce 1785 byl právě zde objeven a roku 1792 popsán jako nový minerál lepidolit. Největší krystal nalezený v Česku pochází právě z Rožné. Jedná se o heliodor, který měří 63 x 43 mm.

Obec Štěpánov - ložisko polymetalických rud Cumberk

Polymetalické historické ložisko ve štěpánovském rudním revíru.

Lokalita spadá do oblasti historického dolování stříbrných, olověných a měděných rud, která se běžně označuje jako štěpánovský rudní revír. Historie těžby je v této oblasti velmi bohatá. V některých pracích se objevují úvahy o možnosti těžby již v době bronzové, ale první doložitelné informace o těžbě pocházejí z poloviny 13. století a jednalo se o těžbu stříbrných rud. Stříbrné doly u Švařce jsou doloženy z 16. století, jako majetek pánů Viléma a Jana u Pernštejna. Značné množství informací o většině výskytů v štěpánovském revíru pochází ze 17. a 18. století, zejména z dob Marie Terezie. Systematickému prospekčnímu průzkumu došlo za 1. světové války, kdy byly nově raženy tři nové štoly zaměřené na těžbu Cu rud. Doly byly uzavřeny v roce 1919 a v roce 1934 byly krátce těžen baryt. Při průzkumu v 60. letech byly vyzmáhány některé starší práce a vyraženo dílo na Panisádku (Švařec) a štola Mír. Poslední průzkum se prováděl v 80. letech. Štěpánovský rudní revír je široký 1,5 km a dlouhý 5-7 km od Horního Čepí po Koroužné. Všechna ložisky jsou spjata kalcitickými a dolomitickými mramory v metapelitech olešnické skupiny moravika. V nadloží se nachází "moravská svorová zóna" do které zrudnění zpravidla nezasahuje, podloží tvoří bítešská skupina moravika na jejímž okraji se nacházejí ložiska v Havírně a Horním Čepí. Převládající horninou olešnické skupiny jsou metapelity - převážně biotitové pararuly místy fylitového vzhledu s asociací křemen + biotit + plagioklas + muskovit + granát. Akcesoricky jsou místně zastoupeny turmalín, kalcit, amfibol, chlorit, apatit, zirkon, staurolit nebo kyanit. Vložky v metapelitech tvoří mramory šedé barvy s asociací kalcit + křemen + flogopit + pyrit + grafit. V metapelitech i mramorech jsou přítomny polohy drobnozrnných světlých kvarcitů místy se objevují metabazity. Celý štěpánovský revír leží v prostoru moravskoslezského zlomového pásma mezi brunovistulikem a svrateckým krystalinikem, resp. moldanubikem. Většina ložisek je vázána na krystalické vápence, místy na bítešskou rulu. Rudní polohy jsou spjaty s poruchovými zónami S-J směru. Nadložní větev je na styku svrateckého krystalinika a olešnické skupiny má mocnost 5-15 m a je vyplněna rozdrcenými alterovanými svory. Podložní větev tvoří dislokační pásmo v mramorech o mocnosti 22-26 m. Rudní roztoky mohly pronikat horninami v různých stadiích deformace a často opakovaně. Ložiskové poměry jsou tak v celém revíru komplikované. V některých částech se objevují převážně ložní křemenné, barytové a karbonátové rudní žíly, v jiných částech se setkáme s metasomatickým zrudněním, kdy jsou celé kry mramoru zatlačeny agregáty hydrotermálního křemene, karbonátů, sfaleritu a galenitu. Na základě mineralogicko-geochemických charakteristik lze rozlišit zrudnění typu Pb-Zn-(Sb), které je žilného i metasomatického typu a ve kterém převládá galenit a sfalerit. Zrudnění typu Cu-Pb- (Zn) je výhradně žilného typu a převládá chalkopyrit a galenit, méně zastoupený je sfalerit, tetraedrit, djurleit nebo pyrit. Pb-Zn ložisko na lokalitě Švařec-Cumberk je uloženo ve vápencích komplexu hornin svratecké klenby moravika při přechodu vranovsko-olešnické série do svorové zóny. Těsné okolí je budováno dvojslídnými svory s granátem, fylity s různým zastoupením sericitu, chloritu a grafitu, biotitovými a granát-amfibolovými rulami, amfibolity, krystalickými vápenci a kvarcity. Jednotlivé typy tvoří polohy, které se střídají a vzájemně do sebe přecházejí. Rudní mineralizace je vázána na krystalické vápence, kvarcitické a sericitické ruly nebo na brekciovitou zónu o mocnosti až 2 m. Celé ložisko má přibližně čočkovitý tvar a je protaženo S-J směrem. Zrudnění je metasomatické a překrývá jej žilkovité zrudnění vyplňující síť puklin. Převládajícím rudními minerály je sfalerit a galenit, méně je zastoupen chalkopyrit. Sfalerit je nejstarším rudním minerálem, galenit je více vyvinut v žilkovitém zrudnění v brekciovité zóně. Doprovodnými minerály jsou pyrit, arzenopyrit a pyrhotin.

Vrásy nad Hodonínkou

V prudkém svahu nad říčkou Hodonínkou vystupují i na místech přímo přístupných ze silnice bítešské ruly.

Tyto horniny tvoří jednu z jednotek svratecké klenby - regionálně geologické jednotky, která tvoří nejvýchodnější část kraje Vysočina. Jedná o světlé ortoruly, ve kterých s emísty objevují polohy tmavých, často až černých amfibolitů. Výchozy poskytují unikátní ukázku tektonické činnosti - horniny jsou detailně provrásněny; velikost vrás je od prvních centimetrů do několik ametrů.

ZDROJ:http://info.bystricenp.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist