Británie se snažila stanovit cenu přírody

Británie se snažila vyčíslit, jakou cenu má pro její obyvatele příroda. Vůbec první vládní studie tohoto druhu nazvaná Posouzení národního ekosystému (NEA) se snažila v penězích vyčíslit služby, které příroda Britům poskytuje.

    Zaměřila se třeba na opylování květin, na čištění vzduchu a vody v půdě a prostřednictvím rostlin, na úlohu lesů a mokřin při prevenci povodní nebo i na to, jaký přínos má pro státní zdravotnictví fakt, že někdo bydlí v zeleni. Tuto službu NEA odhadla na 300 liber (8230 korun) na jednoho obyvatele.

    Studie, na níž se během dvou let podílelo 700 vědců, se snaží zdůvodnit výhody pro ochranu přírody z finančního hlediska. Podle vedoucího vědecké služby ministerstva životního prostředí Boba Watsona se dosud při politickém a ekonomickém rozhodování nebrala v úvahu "hodnota lesů, zemědělské půdy, hor, mokřin a blat", ale jen tržní hodnota zdrojů, které je možné prodávat, například dřevo nebo obilí.

    "Bereme tyto věci jako samozřejmost, ale v této studii chceme zdůraznit, že bychom měli tuto skrytou cenu při rozhodování započítávat," dodal Watson.

    NEA tak došla k závěru, že britské mokřiny mají přínos 1,5 miliardy liber (41 miliard korun) díky svému vlivu na kvalitu vody. Včely a další hmyz opylováním květů prokazují britskému zemědělství služby za 430 milionů liber. Vstřebávání kysličníku uhličitého v britských lesích odhadla NEA na 680 milionů liber. Hodnota zelených prostor ve městech je prý asi 2,3 miliardy liber.

    Závěry studie by měly být využívány především při plánování. Autoři uznávají, že NEA nezahrnuje mechanismus, jak přenášet náklady za zhoršování životního prostředí třeba na developery. Podle nich by to měl určit parlament.

    Práci podle očekávání ocenili ekologové. Organizace Friends of the Earth (Přátelé země) uvedla, že by NEA měla být "hlavním čtením na léto pro všechny poslance a ekonomy".