Jste připraveni na uhlíkové účetnictví?

Podniky by se přitom měly zabývat tím, jak hospodaří s energií. V Austrálii byly pro uhlíkové emise již zavedeny nové daňové předpisy a nové regulace brzy vstoupí v platnost také v Kalifornii. K podobným změnám legislativy bude docházet i jinde.

Průzkum, který společnost Epicor provedla v srpnu a září 2011, měl zjistit, jak jsou podniky schopné a ochotné monitorovat své emise skleníkových plynů. Dalším cílem bylo zmapovat technologie/metody, které společnosti pro omezování emisí používají. Identifikovány byly nejen legislativní předpisy, jimž firmy musí vyhovět v oblasti ekologické udržitelnosti svého podnikání, ale také požadavky jejich partnerů a zákazníků na společenskou odpovědnost.

Výsledek průzkumu ukázal, že 80 % společností nijak nemonitoruje svou uhlíkovou stopu a 58 % vůbec nezná termín "uhlíkové účetnictví". I z těch, kdo odpověděli na tuto otázku kladně, jen méně než čtvrtina respondentů dokázala přesněji vysvětlit, v čem uhlíkové účetnictví spočívá. Třetina firem netušila, zda se na ně vztahuje povinnost evidovat své emise. V polovině firem nebyl určen nikdo z vedení, kdo by měl problém na starosti. Nicméně více než polovina respondentů byla v závěru průzkumu přesvědčena, že uhlíkové účetnictví pozitivně ovlivní jejich podnikání.

"Je docela znepokojující zjistit, že třetina respondentů vůbec netuší, zda se na jejich firmu v oblasti uhlíkových emisí vztahují nebo budou vztahovat nějaké legislativní požadavky, např. povinnosti evidovat a oznamovat emise," uvedl Chris Purcell, ředitel produktového marketingu společnosti Epicor. Dodává, že povinnost sledovat uhlíkové emise nesouvisí s tím, jaké má kdo názory na globální oteplování. Podniky, které se na tyto regulační požadavky včas připraví, získají konkurenční výhodu. Pokud firmy porozumí uhlíkovému účetnictví, mohou snížit své náklady na energii nebo vydělávat na obchodování s emisními povolenkami.

V Česku uhlíková daň od roku 2014

Nová "uhlíková" daň, kterou připravuje Ministerstvo financí, od roku 2014 podstatně zdraží uhlí a topné oleje. Ve hře je i zvýšení cen plynu. Tato daň by měla přispět ke snížení rozpočtových deficitů. S návrhem souhlasí i ekologická organizace Greenpeace. Informaci přinesl týdeník Ekonom.

Uhlíková daň by mohla zdražit uhlí pro domácnosti a malé firmy zhruba o polovinu a přinést ročně do státního rozpočtu asi pět miliard korun. Čtyři miliardy by do rozpočtu zaplatili spotřebitelé uhlí, zbytek ti, kteří ve svých kotlích pálí lehký či těžký topný olej. Vyplývá to z úvah a propočtů ministerských expertů.

"Cena uhlí by narostla o více než polovinu, těžkého topného oleje o třetinu až polovinu a lehkého topného oleje o čtvrtinu nebo třetinu," uvedl náměstek ministra financí pro daně Ladislav Minčič. O zdanění zemního plynu, které by tyto sazby výrazně snížilo, se ještě bude jednat. Daň by se měla vybírat od počátku roku 2014, její přípravu ale lze o něco urychlit.

Ministerstvo financí vychází z představy, že se daň bude vybírat jen z uhlí a topných olejů a že ji nebudou platit elektrárny, teplárny a velké firmy, které dostávají či nakupují emisní povolenky.

Pět miliard korun vybraných díky dani přitom není nepřekročitelná hranice; náměstek Minčič připustil výběr až sedmi miliard, ministr Kalousek zmínil dokonce interval deset až 12 miliard.

Zdroj: ihned.cz