Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Petrolejáři říkají: Stát jde na ruku zemědělcům na náš úkor

24.11.2009  |  zdroj: Podniky a trhy  |  159× přečteno      vytisknout článek

Tuzemští petrolejáři mají před sebou rok velkých změn. Vláda chystá další zvýšení povinného podílu biosložek, které v podobě lihu a metylesteru řepkového oleje míchají petrojeláři do benzinu a nafty.

Václav Loula, ředitel oddělení jakosti ve společnosti Benzina

Tuzemští petrolejáři mají před sebou rok velkých změn. Vláda chystá další zvýšení povinného podílu biosložek, které v podobě lihu a metylesteru řepkového oleje míchají petrojeláři do benzinu a nafty. Rafinerie jako dodavatele ropné suroviny to prý poškodí na zisku. A naopak si pomůžou zemědělci a firmy, které drahé biosložky pěstují a vyrábějí. Zároveň vzroste od ledna spotřební daň o korunu a k tomu o jedno procento DPH. "Bude pokračovat pokles poptávky po benzinu a naftě. To je další rána ziskovosti petrolejářského průmyslu," tvrdí ředitel pro jakost ve společnosti Benzina Václav Loula.

HN: Co podle vás na celé věci postihuje petrolejáře nejvíc?

Musíme nakupovat biosložky, které jsou dražší než samotné palivo, ale přitom jejich vyšší cenu nemůžeme plně promítnout do ceny u pump. Když přitom není u nás uvádění biosložek nijak podporováno, a přitom se k nám dováží až 40 procent paliv ze zahraničí, kde přimíchávání biosložek stát dotuje, tak se tady my domácí výrobci dostáváme do hodně nevýhodné pozice.

HN: To mluvíte i o dopadu na výrobce pohonných hmot, tedy rafinerie?

Jistě. Od ledna u nás k tomu vzrostou daně, zvýší se cena pohonných hmot a řidičům kamionů se už vyplatí spíš tankovat mimo území naší republiky. Takže klesne u nás spotřeba. Vážně se bojím, že budou klesat výkony rafinerií v oblasti výroby paliv a dochází k poklesu jejich zisku.

HN: Dnes se může u pump objevit v benzinu i naftě k natankování maximálně pět procent biosložky, aby to nepoškodilo motory?

To stále platí. Stále platí vyhláška, která určuje jako maximum, které můžeme u pumpy natankovat, těch pět procent. Přitom z různých stran se už silně tlačí na to, aby co nejdřív - v průběhu příštího roku - začala pro petrolejáře platit povinnost uvést na trh 6,3 procenta biopaliva z celkového ročního množství nafty. Jak to budeme moci plnit, když se u pump nebude smět podle stále platné vyhlášky ještě řadu měsíců objevit palivo s víc než pěti procenty biosložky?

HN: Kdo za tím tlakem na tak rychlé zavedení co nejvyššího podílu biosložek podle vás stojí?

Je to politické zadání, za kterým vidím snahu o pomoc zemědělcům bez ohledu na dopad na jiný a také velmi důležitý energetický obor, a tím je petrolejářský sektor.

HN: Myslíte si tedy, že stát jde na ruku zemědělcům?

Jsem o tom přesvědčený.

HN: Na základě čeho?

To je přece jasné. Stát zvýhodňuje daňově paliva s vysokým objemem biosložek, která nevyrábějí petrolejáři, ale na zemědělce napojené firmy. Dále platí podpora zelené naftě - zemědělci z ní mají podporu vrácení 60 procent daně. Stát také nevídaně a přitom zbytečně spěchá na zavedení co nejvyššího podílu biosložky do nafty - MEŘO, pro které dodávají zemědělci surovinu - nejčastěji řepku.

HN: Podle vás není důvod spěchat s rozšířením podílu biopaliv, a tedy omezením spotřeby těch z ropy?

Není. Evropská unie ukládá jako indikativní cíl členským zemím zvýšit podíl biosložek na deset procent až od roku 2020. A je tu i další věc: Petrolejáři musejí pod obrovskou sankcí dodat na trh dané minimální množství biopaliv, takže zemědělci, kteří dodávají surovinu, mají v podstatě garantovaný jistý odbyt.

HN: Možná, ale diktovat cenu si snadno nemohou. Spousta dodavatelů pohonných hmot si biosložky dováží. V případě lihu má dovoz dokonce výraznou převahu...

To je pravda. Ale za to může zatím menší kapacita domácích výrobců. Stát přitom dělá vše pro to, aby jim co nejvíc pomohl.

HN: Jak by mělo podle vás vypadat v ideálním případě soužití vás petrolejářů se zemědělci, respektive jejich odběrateli, jako je třeba Agrofert Andr? Když teď tvrdíte, že jsou petrolejáři diskriminováni.

Důležité je netlačit na rychlé navýšení podílu biopaliv. Teď není vhodná doba. My se nebráníme většímu zavedení biopaliv. Ale chceme, aby to bylo postupně a způsobem, který je spravedlivý pro všechny. Abychom třeba mohli plnění toho minimálního ročního podílu přesunout do dalšího roku a nedostali hned tu obrovskou pokutu 75 korun za každý v daném roce nedodaný litr biopaliv. A dalších návrhů na změkčení dopadu na petrolejáře máme víc. Chceme jednat korektně. Nejdeme cestou nátlakových akcí, jako to dělají zemědělci. Nejenom, že nemůžeme, ale ani nechceme vylévat na protest po silnicích benzin, jako to dělají zemědělci s mlékem na polích.

HN: Myslíte, že ropa a ropná paliva to mají spočítané? Že je biosložky nebo jiná alternativní paliva jednou plně nahradí a vy přijdete o práci?

Takhle úplně doslova bych neřekl, že to ropa má spočítané. Na světě jezdí celkem asi 800 milionů osobních automobilů a kolem 200 milionů nákladních a z nějakých 95 procent jde o vozy na benzin a naftu. Tohle palivo ale bude ještě možná až dvacet let na světovém trhu dominovat. V rozvojových zemích Afriky nebo Asie ani neuvažují o biosložkách, protože tam je hlad. Tam si nikdo nedovolí, aby se z potravinářských plodin dělala paliva. Neděje se to ani v tak úspěšné zemi, jako je Japonsko. Japonci jdou cestou hybridních motorů, kde je alternativou k benzinu elektřina.

HN: Je podle vás zločin využívat jako palivo do aut potravinářské plodiny, jak tvrdí někteří kritici biopaliv?

Slovo zločin bych asi nepoužil. Ale vzhledem k tomu, že miliarda lidí na planetě má hlad, tak je to minimálně nemorální. Je to světadílový názor. Evropa, která má přebytky potravin, si klidně řekne - proč ne z potravinářských plodin. Ale taková Asie nebo Afrika by na potravinové složky nikdy nesáhla.

HN: Dá se říci, že když je podle vás nemorální dělat palivo z potravin, tak je nemorální i ten, kdo to tak dělá a prodává?

On se chopil politických rozhodnutí, které učinili politici v Evropě a využil to do svých investic.

HN: Takže palivo z potravin není skutečná alternativa. Co jiného? Vodík?

Myslím, že v příštích deseti dvaceti letech už to nebude jen jeden druh, jako tomu bylo v případě benzinu a nafty v minulých sto letech. Benzin a nafta budou v nejbližších letech sice stále dominantní, budou tvořit nějakých sedmdesát procent, ale těch třicet procent se bude skládat z toho, co budou jednotlivé ekonomiky podporovat. Určitě tam bude nemalý podíl zemního plynu CNG. To je dnes nejlevnější druh.

HN: A ten vodík?

To bude záležet na tom, jakým způsobem se bude vyrábět. Zda v rámci palivových článků, ze zemního plynu, z jádra nebo elektrolýzou vody, což je zatím nejdražší. Ale určitě všechny automobilky mají projekty na vodík. Jakmile se vyřeší jeho výroba, tak je to ekologicky bez diskuse. Je podle mne palivem budoucnosti.

HN: Čemu říkáte budoucnost?

Přibližně dvacet třicet let. V té době budou tvořit klasická fosilní paliva nějakých 40 procent, zemní plyn dvacet procent a zbytek bude hledat uplatnění ve vodíku.

HN: Takže petrolejáři postupně opravdu o velký díl své práce přijdou. Přitom světová ekonomika stále stojí na firmách, jako je Exxon nebo Shell.

Možná. Ale všimněte si, jak intenzivně například Shell pracuje na nových technologiích. Třeba na využití zemního plynu nebo biopalivech druhé generace, kde se využívají zbytky dřevin nebo různé odpady.

HN: Žhavé téma jsou nyní na tuzemském trhu nejen biopaliva, ale i rostoucí daňové podvody. Dělá s tím asociace petrolejářů něco, nebo to necháváte na policii?

Máme vytvořenou pracovní skupinu, jejíž členové už jednají s ministerstvem financí. Chceme prosadit především změny legislativy ve věci výběru daně z přidané hodnoty. Když totiž neodvedete DPH, můžete na jednom litru ušetřit kolem tří čtyř korun, u jedné společnosti jde o úsporu stovek milionů korun. Máte pak s takhle lacinějším palivem v konkurenci ostatních čerpacích stanic obrovskou výhodu. A když před platbou DPH "zkrachujete", tak jste za nezaplacení této daně takřka nepostižitelný.

HN: Kolik distribučních společností podobným způsobem podle vašeho názoru v Česku podvádí?

Podle mne řádově desítky. Celkem stát přichází o miliardy korun.

HN: Musí být každý, kdo prodává výhodně laciná paliva, nutně podvodník? Není to jen nářek velkých petrolejářských firem, které nejsou schopny prodávat laciněji? Živí přece velký aparát lidí a třeba jen neumí snížit své náklady.

Musíte počítat s tím, že petrolejářské společnosti, hlavně ty velké, se na trhu pohybují spoustu let a vědí podrobně, jak se v každém okamžiku pohybují ceny na burze a jaká je z toho reálná cena pro pumpy. A když vidíte, že se na rotterdamské burze, podle které se tady řídí naprosto všichni, posune cena třeba o dvě tři koruny směrem nahoru, a zároveň přitom vidíte někoho, kdo celé týdny se svou cenou vůbec nehne a nemůže mít na tak dlouhou dobu zásoby, tak to určitě není normální. A my máme přitom ceny velice dobré, odpovídající poptávce na trhu.

HN: Ale nejde přitom říci, že nízké. Cenový průměr v Česku zvyšují právě velké firmy. Mají velký aparát, vyšší náklady...

To je relativní. My důsledně vycházíme z rotterdamských cen. A v případě Benziny nejde o žádný velký aparát - přes 90 lidí na 335 pump. Navíc hodnocení objemu prodeje, který je rostoucí zejména u nafty, a vysoká návštěvnost ukazují, že jsme konkurenceschopní. Pravda je, že si nemůžeme dovolit prodělávat. Benzina se svými výsledky je dnes v podstatě jediný rostoucí ziskový obor Unipetrolu.

Petrolejářský trh ČR

Velký počet pump
V Česku podle posledních údajů z povinné evidence na MPO funguje na 6,5 tisíce čerpacích stanic. Z toho 3,5 tisíce veřejných. Hustota je srovnatelná s Německem, kde ale vychází na jednu stanici výrazně vyšší množství prodaných litrů.

Vede Benzina
Nejpočetnější sítí je dceřiná firma Unipetrolu - Benzina - se 335 stanicemi. Patří jí s 13,8 procenta na trhu i první místo v prodaném množství. Následují rakouský koncern OMV a nizozemský Shell.

Rafinerie v krizi
České rafinerie v Pardubicích, Litvínově a Kralupech ovládá Unipetrol, u posledních dvou jmenovaných s podílem Agipu a Shellu. Rafinerský obor Unipetrolu se v minulém čtvrtletí kvůli poklesu poptávky a nízkým maržím propadl do ztráty téměř půl miliardy korun.


6,3 procenta biosložky z roční spotřeby nafty by měli petrolejáři od příštího roku dávat na trh. Dosud je povinný podíl 4,5 %.

2,3 miliardy litrů nafty se spotřebovalo za pololetí v České republice. Je to meziročně o 4 procenta méně.

1,3 miliardy litrů benzinu činila spotřeba letos v pololetí v Česku. Meziročně to je o 3 procenta méně.

Václav Loula 60
Absolvent VŠCHT a VŠE, od roku 1972 pracoval v Benzině. Pak jako expert na paliva na ministerstvu průmyslu, následně opět v Ben- zině jako obchodní ředitel a od roku 2001 jako ředitel pro jakost a vnější vztahy.

AUTOR: Miroslav Petr
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist