Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Tempo růstu cen surovin je vážně šokující

26.05.2010  |  zdroj: Podniky a trhy  |  173× přečteno      vytisknout článek

Augustine Kochuparampil, generální ředitel ArcelorMittalu Ostrava

Největší domácí huť ArcelorMittal Ostrava vykazovala řadu let tučné zisky. Ještě v roce 2008 vydělala téměř pět miliard korun. O to víc překvapuje její loňský výsledek: čtyřicetiprocentní propad obratu a místo zisku miliardová ztráta. Generální ředitel Augustine Kochuparampil přesto mluví o úspěchu. "Naše provozní ztráta se pohybovala nad dvěma miliardami korun. Ale my jsme obezřetně řídili finanční toky a využívali bezpečně nastavených finančních instrumentů. Díky tomu se nám nakonec podařilo ztrátu snížit na polovinu," vysvětluje. A doufá, že i přes určité turbulence na hutnickém trhu má obor to nejhorší za sebou.

HN: Loni hutnictví naplno zasáhla krize, jak se pro vás vyvíjí tento rok?

Leden začínal s určitou nejistotou, ale nakonec bylo první čtvrtletí dobré. Vyráběli jsme na 65 až 70 procent našich kapacit. I ve druhém čtvrtletí se poptávka i ceny pro nás vyvíjejí dobře. Ale čelíme prudkému růstu cen surovin. Prudce zdražují uhlí, železná ruda i šrot. Tempo růstu cen je šokující.

HN: O kolik ceny stoupají?

Oproti prvnímu kvartálu vzrostly ceny rudy o 80 až 120 procent. Šrot zdražil od 50 do 60 procent, uhlí o 60 až 70 procent. Naštěstí si trh uvědomuje, že tak velký nárůst se musí odrazit na našich cenách, takže i přes zvýšení prodejních cen poptávka po ocelářských produktech neklesá. Jsme spokojeni s tím, jakého se nám podařilo dosáhnout pokroku proti loňsku. Ale je tu další komplikace - řecká krize.

HN: Jak ta se vás dotýká?

Začíná se odrážet na náladě trhu. Reálně se vlastně nic neděje, ekonomická aktivita pokračuje. Ale lidé začínají cítit nejistotu, vzniká nestabilita. Řecko má také velký vliv na měnu. A to už se nás přímo dotýká, protože železná ruda se nakupuje za dolary a jak slábne euro, rostou nám náklady. Naštěstí to teď vypadá, že se evropské vlády dohodly na společném postupu, doufám, že se stabilita na trhu obnoví.

HN: Co vyvolává onen prudký růst cen hutních surovin?

Důvod nehledejte ani v Evropě, ani v Americe, ale v Asii. Především v Číně rychle roste výroba oceli, jen za první čtyři měsíce roku o 23 až 25 procent. To zvedá poptávku po surovinách - po rudě, uhlí, šrotu. Další věc je úzký okruh dodavatelů surovin. Tři čtvrtiny trhu s železnou rudou kontrolují tři největší dodavatelé. A když máte silnou poptávku a propojené dodavatele, to nemůže vést k ničemu jinému než k růstu cen.

HN: Skupina ArcelorMittal má vlastní ložiska železné rudy. Nepomáhá to zlepšit pozici jednotlivých hutí včetně ostravského ArcelorMittalu?

Naši pozici to trochu zlepšuje, ale nestačí to. Z vlastních zdrojů kryje ArcelorMittal svou potřebu rudy asi ze 45 procent a koksovatelného uhlí z 20 až 25 procent. Ale musíme nakupovat 55 procent rudy! A ne všechny naše těžařské kapacity jsou v Evropě. Výhodu vlastních ložisek může ArcelorMittal využívat na Ukrajině, v Jižní Africe, v USA a v Kanadě. My tady jsme odkázáni na nákupy na volném trhu. A to je náročné prostředí.

HN: Ostravská těžební společnost NWR oznámila nedávno růst cen dodávek koksovatelného uhlí o 18 procent, koksu skoro o 30 procent. Zaskočilo vás to?

Měli jsme s NWR dlouhou řadu jednání. S ohledem na realitu na trhu jsme nakonec souhlasili s podmínkami, které pak oznámili v tisku. My s NWR máme dlouhodobé vztahy a z toho plynou jisté benefity. Cena je samozřejmě vysoká. Jenomže to odráží realitu na trhu.

Dohoda asijských těžařů ovlivňuje i český byznys

HN: Vy máte v hutnictví mnohaletou zkušenost. Tak prudký růst cen surovin v období, kdy se hutě ještě zcela nevzpamatovaly z recese, vás překvapil, nebo jste ho čekal?

Tohle překvapilo každého. Jistě, byly tu signály, že ceny stoupnou, protože trhy oživovaly. Ale ne, že stoupnou o tolik. U železné rudy analytici předpovídali růst kolem 40, maximálně 50 procent. Nakonec zdražila víc než dvojnásobně. Co je ale nejdůležitější, zcela se změnil mechanismus stanovení jejích cen.

HN: Souvisí to s dohodou, kterou počátkem dubna oznámily těžařské firmy Vale a BHP Billiton společně s asijskými ocelárnami?

Jejich dohodou skončil benchmarkový systém, kdy se ceny rudy pro ocelárny určovaly na rok dopředu. Teď se ceny mění každé čtvrtletí. Jsou víc závislé na spotovém trhu. To ovlivňuje nejen celé ocelářství, ale veškerý průmysl.

HN: Znamená to, že když velcí globální hráči v Asii přejdou na nový systém určování cen rudy, cítíte to ihned i vy v Ostravě?

Ano. všechno je teď v pohybu - stoupají ceny, mění se celý zažitý model byznysu. To vytváří nejistotu. Nikdo neví, jaká překvapení nám připraví třetí čtvrtletí roku. Může se stát, že v červnu ještě nebudu znát ceny železné rudy na červenec. Jak mám pak říct vlastním zákazníkům, jaké ceny bude mít naše produkce? To je situace, s jakou jsme se zatím nesetkali.

HN: Evropská ocelářská asociace Eurofer požádala Evropskou komisi, aby pomohla nepřiměřenému růstu cen ocelářských surovin zabránit. Může Brusel pomoci?

Asociace Eurofer požádala Evropskou komisi, aby prověřila férovost cen železné rudy, ale ten proces vyžaduje čas. Je to záležitost evropského antimonopolního úřadu. Jsme v situaci, kdy velmi konsolidovaný trh kontrolují tří dominantní těžařské firmy. Komise nyní prověřuje dokumentaci a zkoumá okolnosti, jsem zvědav na její závěry.

HN: Domníváte se, že ceny rudy, šrotu a uhlí dosáhly současného stropu, nebo mohou dál stoupat?

Na spotovém trhu s rudou jdou ceny momentálně dolů, ale nový mechanismus určování cen přesto vede k tomu, že ceny ve třetím kvartále půjdou ještě nahoru. Doufám, že už nepůjde o nárůsty na víc než dvojnásobek, ale že se dostaneme do nějakých normálních hranic.

Jestli Evraz zavře ocelárnu, nebude to kvůli nám

HN: Minulý týden oznámila společnost Evraz Vítkovice Steel, která od vás odebírá surové železo, že uvažuje o zavření ocelárny, protože není schopna akceptovat vaše ceny. Je to reakce na vývoj na trhu s hutními surovinami?

Tohle je pro mne těžká otázka, protože jsme sami byli prohlášením Evrazu překvapeni. Jedna z prvních věcí, kterou jsem udělal, když jsem loni v létě přišel do Ostravy, bylo uzavření pevného kontraktu na dodávky našeho surového železa pro Evraz. Byl jsem přesvědčen, že jsme se dostali na cenu a objemy, výhodné pro obě strany. Od té doby jsme se setkávali každé čtvrtletí a férově jednali o nových cenách. Vždy si vyříkáme svůj pohled na věc, oni chtějí co nejnižší ceny, my co nejvyšší. Výsledkem je vždy kompromis. Krátce před jejich tiskovkou jsme měli pravidelnou debatu o cenách na třetí čtvrtletí. Vysvětlovali jsme, jaká je situace na trhu. A Evraz najednou vystoupí s takovým prohlášením! Pro mne to bylo velmi nečekané. Pokud by mysleli zavření ocelárny vážně, pak příčinou určitě nebudou naše ceny.

HN: Kdyby Evraz ocelárnu zavřel, mohl by v Ostravě své plechy vyrábět z polotovarů dovážených ze sesterských závodů z Ruska. Vy byste přišli o velkého odběratele. Byl by to pro vás vážný problém?

Ještě v den tiskové konference Evrazu jsme s nimi měli další jednání, normálně pokračujeme v debatě o dalších dodávkách. S šéfem představenstva ostravského Evrazu i s celým ostravským vedením máme dobré vztahy. Lidé z Evrazu říkají, že mají zájem na dalším provozu ocelárny, protože je důležitá z hlediska byznysu jak pro ně, tak pro nás, je to důležité pro zaměstnance, pro celý region. Osobně si myslím, že se nám podaří dojít k dohodě o pokračování dodávek.

HN: Loni jste utrpěli vysokou ztrátu, vývoj trhu do budoucna je nejistý, rostou ceny vstupů a není jasné, jestli Evraz v Ostravě udrží ocelárnu, jíž dodáváte. Vypadá to, že pro vás krize nekončí.

Ale naše situace přece vůbec není špatná! Výroba běží dobře. Loni jsme udělali řadu opatření na ořezání nákladů, včetně snížení stavu zaměstnanců, tím jsme zlepšili konkurenceschopnost. Navíc jsme to dokázali udělat takovým způsobem, že byl oceněn i nezávislou komisí a získali jsme titul Zaměstnavatel regionu pro rok 2010. Teď se dál soustředíme na snižování nákladů, šetříme na údržbě, na investicích, ale pokračujeme v normální provozu a žádné radikální protikrizové kroky nechystáme.

HN: Jaké jsou hlavní plány ArcelorMittalu Ostrava na letošní rok?

Budeme pokračovat v provozu dvou vysokých pecí, třetí pec prochází generální opravou. Po jejím dokončení budeme se spuštěním čekat, jak se bude vyvíjet situace na trhu. Nepočítáme s žádným dalším snižováním zaměstnaneckých stavů, naopak, začali jsme přijímat nové zaměstnance určitých specializací. A konečně pokračujeme v investicích, ke kterým jsme se zavázali. Včetně našich velkých projektů na zlepšení životního prostředí.

Euro je třeba stabilizovat, aby se trh uklidnil

HN: Co říkáte současnému vývoji na evropském finančním trhu, otřesům eura a debatám o budoucnosti Evropské unie? Jako Ind se na to všechno můžete dívat s větším nadhledem než Evropané.

Ne tak úplně, i když jsem se narodil v Asii, žiju v Evropě už 16 let a mám i německé občanství. Co se týče současné krize, myslím, že ty nejdůležitější kroky Evropská unie udělala. Řecko jasně ukazuje, že není možné dál prohlubovat rozpočtové schodky. Evropské země, zvlášť země eurozóny, musí víc spolupracovat v rozpočtové oblasti. Je třeba měnu rychle stabilizovat, aby se zlepšila celková nálada na trhu. A když se na problém podívám se zkušeností Asiata - v žádné asijské zemi nebyla tak hluboká krize bankovního systému. Může to být tím, že například v Indii je daleko přísnější státní regulace bank. Nejsou tu možné tak komplikované finanční spekulace, jako v Evropě či v USA. To může být jeden z důvodů, proč je finanční systém v Asii stabilnější. Ale berte to jako čistě osobní názor.

HN: Před vypuknutím krize většina českých byznysmenů volala po co nejrychlejším zavedení eura. Současné otřesy to nadšení ztlumily. Co si myslíte vy - potřebujeme euro, nebo je lépe držet českou korunu?

To je těžká otázka, zvlášť teď, když krize vytváří nové otazníky. Podle mne má národní měna ekonomický smysl. Když zasáhne rozpočtová krize jednu zemi, je se společnou měnou těžší hledat mechanismy na řešení. Národní měna má řadu výhod. Z dlouhodobého hlediska má pro Česko jako pro zemi s ekonomikou postavenou na exportu euro také smysl. Ale termín přijetí hodně záleží na tom, jak se bude vyvíjet krize.


Šéf hutí Arcelor Mittal Ostrava
V rodné Indii strávil 19 let kariéry. Pak pracoval v Indonésii, Německu, Kazachstánu, Francii, Polsku a Rumunsku, odkud přišel vloni v létě do Ostravy.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.RENARDS dotační, s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist