Budou lanýže další obětí oteplování?

Pěstitelé lanýžů jsou zvyklí na to, že zájem o vzácný černý gastronomický klenot neopadá. Teď se musejí naučit vyrovnat se také s vlivem klimatických změn. V sezóně 2009/2010 se v sedmi producentských oblastech Francie urodilo kvůli nedostatku životodárné vody pouze 25 tun černých lanýžů, drahých milovníkům dobrého jídla, píše agentura AFP.

    "Neděláme lanýžům reklamu, potýkáme se s nedostatkem," řekl předseda francouzského svazu pěstitelů lanýžů (FFT) Jean-Charles Savignac. "Kdybychom jich nabídli desetinásobek, prodali bychom všechno. V 60. letech jsme měli ročně bez problémů zákazníky pro 200 až 300 tun. A to nemluvím o trochu mytických 1000 tunách, pro něž se našlo před sty lety dostatek zájemců ve světě s menším počtem obyvatel a méně výkonnými dopravními prostředky," tvrdí Savignac.

    Vesnička Lalbenque má 1600 obyvatel a jako první v oblasti jihozápadní Francie pořádá každoročně trh s lanýži. Místní majitelé pozemků, jimž lanýže slouží jako přivýdělek, udali svých asi 60 kilogramů za pár minut. Na prvním trhu sezóny se prodalo mezi 400 až 600 kilogramy vzácné hlízy v kurzu 1000 eur (25.400 korun) za kilogram.

    Úbytek produkce lanýžů se ve Francii vysvětluje exodem obyvatelstva z venkova, který nastal po druhé světové válce. Útlum zemědělské aktivity pak vedl podle odborníka na pěstování lanýžů Pierra Sourzata k tomu, že pozemky postupně zarostly stromy a křovím.

    A navíc čelí lanýže velmi ostré konkurenci v podobě jiných hub také rostoucích na kořenech stromů a rozrůstajících se na úkor lanýžů.

    "Lanýže jsou velmi citlivé na vodu a jsou také tak trochu ukazatelem klimatických změn," říká Savignac. Už v roce 2008 zorganizoval konferenci o budoucnosti lanýžů s ohledem na oteplování. "Neuvědomili jsme si to hned, ale to, že jsou lanýže stále vzácnější, je určitě oteplováním ovlivněno," soudí.

    V mimořádně horkém roce 2003 zmizely z míst, kde se houby vyskytovaly přirozeně, až dvě třetiny lanýžů. V letech následujících se přestaly lanýže těžit zpod dvou třetin až tří čtvrtin stromů, vysázených v pěstírnách. Lanýže odtud vytlačily houby lépe snášející sucho, vysvětluje Sourzat.

    Je jasné, že lidé z oboru na to nehledí nečinně. "Ve Francii se každoročně vysadí 300.000 až 400.000 nových stromů, což je tisíc nových hektarů" určených k pěstování lanýžů," prozrazuje Savignac. A díky tomu je možné i v nejhorších letech sklidit dvě desítky tun. Kdyby se nedělalo nic, byla by to jenom polovina, odhaduje Savignac.

    K tomu je třeba ještě přičíst finanční pomoc místních úřadů a také zásah státu, který podporuje výzkum, jenž by měl umožnit zlepšit techniku pěstování.

    V oblasti Pyrenejí se díky subvencím každoročně vysadí asi sto hektarů mladých dubů a lísek. Předseda federace místních pěstitelů Guy Delher vysvětluje, že výtěžek lanýžů se od nich dá očekávat až tak za deset let.

    A než se tak stane, jsou tu hledači lanýžů z Lalbenque. Doufají, že letošní sezona bude lepší než ta minulá. V parku Causses du Quercy se zatím našlo jenom 500 kilogramů.