Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Energie ze spaloven je zelenější než ta ze slunce

30.07.2010  |  zdroj: Podniky a trhy  |  136× přečteno      vytisknout článek

Nenechme odpad ležet ladem. Šéf firmy SITA CZ Zdeněk Horsák lobbuje za to, aby stát podpořil energetické zpracování odpadů. Je to efektivní a ekologické, navíc je to perspektivní byznys, říká.

V byznysu zpracování odpadu se dnes v Česku točí desítky miliard korun. Během následujících deseti let se může ztroj až zpětinásobit. Myslí si to Zdeněk Horsák, šéf společnosti SITA CZ, která je jedním z největším zpracovatelů odpadu v České republice. Růst se čeká hlavně díky mezinárodnímu tlaku na ekologičtější postupy, které nakládání s odpadem výrazně prodraží, a rovněž vzhledem ke zvyšováním životní úrovně obyvatel, kteří vyprodukují větší množství odpadu.

Zdroj výdělku firem, jako je SITA, představují obří hory odloženého materiálu, které v Česku ročně vydají na 30 milionů tun. Specializované firmy dostávají zaplaceno od obcí a firem za jejich zneškodnění. I když převážná část odpadu pochází z průmyslu, podíl komunálního odpadu se rok od roku zvyšuje.

Nejsme konkurenceschopní, tak lobbujeme

Dnes se sice drtivá většina odpadu skládkuje, ale v budoucnu by mělo narůstat materiálové a energetické zpracování. "Pokud nelze komunální odpad vytřídit, je lepší ho ekologicky spálit. Tam vám vznikne aspoň energie. Na skládce jen zabírá místo a ničemu nepřispívá," vysvětluje Horsák. Podle něj by se mohlo pálit až 45 procent komunálního odpadu, přitom dnes, podle Horsákova odhadu, jde o objem v řádu jednotek procent. "Jde například o prošlé potraviny ze supermarketů, jídelen. Ty dnes ve většině případů končí nekontrolovatelně na skládkách," říká. SITA se v této oblasti chce více angažovat, proto nyní intenzivně jedná o spolupráci s městy a obcemi. Kromě zpracování komunálního bioodpadu a jeho proměnu v kompost a energie se chce zaměřit na rozvoj využití tříděného odpadu.

Jedinou cestou, jak se může, podle ministerstva životního prostředí, Česko zbavit nálepky "země odpadů", je podle Horsáka zdražení skládkování, zamezení nelegálnímu nakládání s odpady a finanční podpora ekologického zpracování. To vše ministerstvo plánuje, ale podle Horsáka příliš konkrétních změn zatím neprovedlo. Jak ale připouští, jeho lidé se se zákonodárci scházejí a snaží se prosadit lepší podmínky pro svůj byznys, především pro spalování.

Společnost provozuje šest spaloven, mezi nimi spalovnu pro pražskou motolskou nemocnici nebo nemocnici v Olomouci. Nemocniční odpad se pálí a používá k vytápění v zimě či klimatizaci v létě. Firma ale podle Horsáka naráží na to, že některé spalovny jsou nuceny vyrobené teplo takzvaně zmařit. "Máme obrovský problém s prodejem energií. Například továrna v Ostravě, které dodáváme teplo, si bere jen deset procent toho, co vyrobíme. Se zbytkem energie nejsme konkurenceschopní. Řešením by bylo, kdyby vláda prohlásila tuto energii za zelenou a stanovila pro ni smysluplnou výkupní cenu. Spalovat je určitě levnější a v konečném důsledku i ekologičtější než vyrábět energii ze slunce," říká.

Tříděný papír se pálil. Nikdo ho nechtěl

Kromě podpory státu je odpadářský byznys silně navázán na hospodářský růst a ceny komodit. Proto s tímto odvětvím dokázala hospodářská krize silně zamávat. V loňském roce se firmy potýkaly se sníženým objemem odpadu ke zpracování kvůli propadu průmyslu. V nejvíce zasažených odvětvích jako chemický, hutní a automobilový průmysl propadla výroba o 15 až 40 procent a produkce odpadu se snížila úměrně s tím.

Navíc se dramaticky snížily výkupní ceny surovin, které odpadáři vytřiďují a dále prodávají. Jedná se hlavně o papír, plasty, fólie, železo či hliník. Cena většiny materiálů se na začátku loňského roku ocitla na méně než polovině předkrizové úrovně. "Stalo se, že některé komodity nikdo nechtěl. V určitém období minulého roku zpracovatelé chtěli, abychom jim vytříděné materiály předávali za nulu, popřípadě za ně platili. Když k tomu ale přidáte náklady na dotřídění, lisování a dopravu - dostáváte se do ztráty. Celý systém, v němž se lidé naučili třídit, investovaly se obrovské peníze do nádob a třídících center, byl najednou k ničemu, protože my jsme to vyváželi na skládky a pálili ve spalovnách," říká Horsák. Problém nastal především u papíru. Ten se dlouhodobě skladováním venku znehodnotil, nebylo už možné ho zpracovat a tak se musel spálit.

Zádrhel se však objevil i u druhotného zpracování plastů. Když cena ropy propadla pod šedesát dolarů za barel, přestala se výroba plastu z plastů vyplácet. Bylo levnější plast vyrábět přímo z ropy. Tuny vytříděných PET lahví, které měly putovat do Číny, která z nich chtěla vyrobit oblečení, tak zůstávaly v evropských přístavech. Jenže Čína omezila svůj export do Evropy a lodí, které se do země vracely (dříve plné plastových odpadů), ubylo.

Francouzská pobočka SITA France přišla s nápadem, jak situaci s přebytkem vyřešit. Vytvořila společný podnik s PAPREC Group - France Plastiques Recyclage, a loni v červnu otevřela závod na zpracování PET lahví. Jde o technologii "bottle to bottle", kdy se z lahví znovu vyrábí lahve. Prvním významným odběratelem byl Evian Volvic Sources, který chce v roce 2010 takto využít 10 - 15 tisíc tun lahví.

České pobočce SITA se podle Horsáka podařilo loňský asi desetiprocentní propad odpadu plně nahradit nabídkou nových služeb. SITA firemním klientům například nabízí poradenství, které jim má ušetřit náklady na zpracování odpadů. "V některých fabrikách máme až dvacet našich lidí, kteří tam pracují. Pracovníci odebírají a třídí odpad rovnou na montážních linkách. O zisk z prodeje tříděných materiálů se pak z firmou dělíme. Máme těch materiálů velké objemy a jsme schopni s nimi obchodovat," vysvětluje princip Horsák. SITA CZ s 1200 zaměstnanci je v tomto oboru jedním z leadrů na trhu. Takto spolupracuje s dvěma třetinami z 312 velkých společností s obratem nad 0,5 miliardy. Mezi její klienty patří i 13 000 dalších menších firem.V současné době se ve spojení s investiční skupinou J&T uchází o 115miliardovou zakázku ministerstva financí na likvidaci ekologických škod.

AUTOR: Miroslava Jirsová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist