Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Další průšvih na obzoru

10.01.2011  |  zdroj: EKONOM  |  774× přečteno      vytisknout článek

baliky

Biomasa se měla stát čistší alternativou ke špinavému uhlí. Štědré dvanáctimiliardové dotace na "zelenou" elektřinu ale nalákaly tolik investorů, že brzy nebude čím topit. Navíc už dnes je jasné, že zdraží nejen samotná biomasa, ale porostou i ceny energií nebo papíru, odvětví závislých na stejné surovině.

Šéf Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josef Fiřt připouští, že podpora spalování biomasy může skončit podobným průšvihem jako fotovoltaika.

Miliardový byznys přesto přitahuje nové hráče. Není divu - ve hře je státní podpora - minimálně dvanáct miliard korun ročně, což je dvojnásobek oproti současnosti.

Kolem biomasy se točí energetičtí giganti jako ČEZ, Energetický průmyslový holding EPH nebo Dalkia. Ve více než nadějném oboru ale úspěšně podnikají i lobbisté a straničtí "kmotři".

Stát štědrým oslíkem

Celý byznys stojí na dotacích. Stát letos vyplácí za každou megawatthodinu elektřiny vyrobenou z biomasy až 4580 korun. Tržní cena jedné megawatthodiny přitom činí 1200 korun.

Předpokládá se přitom, že výroba elektřiny z dřevní biomasy vzroste do roku 2020 z předloňských 1390 na 2900 gigawatthodin. A stát bude podle ministerstva průmyslu a obchodu na podpoře vyplácet už zmiňovaných zhruba dvanáct miliard korun ročně. (Fotovoltaiky nyní dostávají přibližně 20 miliard korun.)

To je ale jen teorie. Štědré dotace mohou nalákat mnohem víc investorů, než si jsou úředníci schopni představit. Nekontrolovatelný růst cen by pak mohl zvýšit i samotnou podporu. Stát totiž při jejím výpočtu musí případný nárůst tržní ceny zohlednit.

Podobný scénář si však úředníci nechtějí připustit. Opakování problémů, které jim přivodila fotovoltaika, má mimo jiné zabránit i projednávaná novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Ta by měla nastavit pro podporu výroby elektřiny z biomasy jednoznačné limity.

Stanovit si hranici

"Budeme se řídit Národním akčním plánem. Ten počítá s třináctiprocentním podílem obnovitelných zdrojů na výrobě energie v roce 2020," říká náměstek ministra průmyslu zodpovědný za energetiku Tomáš Hüner.

Podle něho má stát při současných výkupních cenách přispívat na využívání biomasy a bioplynu maximálně 18,8 miliardy korun. "Jakmile překročíme tuto hranici, nebudeme žádná nová zařízení podporovat," vysvětluje.

Hüner chce pro všechny případy ve vyhlášce zakotvit i strop pro samotné výkupní ceny elektřiny z biomasy, a to na šesti tisících korunách za megawatthodinu.

Novela by podle Hünerových představ mohla platit od poloviny roku. Zatím je teprve ve vládě a už teď má řadu odpůrců. Mezi nejvlivnější patří energetická společnost ČEZ, která ve svých elektrárnách spaluje přes 300 tisíc tun biomasy ročně, a je tak největším hráčem na tuzemském trhu.

Ministerstvo chce totiž ukončit podporu výroby elektřiny samotným spalováním nebo spoluspalováním biomasy s uhlím, a to do roku 2015. Od tohoto roku by stát vyplácel subvencované ceny jenom za společnou výrobu elektřiny a tepla.

Nesouhlas ČEZu

Energetický gigant by uplatněním zmíněného opatření tratil velké peníze. Biomasu totiž spaluje i v elektrárně Tisová nebo v Tušimicích, kde je výroba tepla pouze okrajová.

Mluvčí společnosti ČEZ Eva Nováková však hrozící ztráty nechtěla vyčíslit. "Zatím nebudeme spekulovat. Ještě přece jen není úplně jasné, jak se návrhy budou vyvíjet," vysvětluje mluvčí.

Pro investory zůstává biomasa i přes chystanou regulaci více než zajímavým byznysem. Hlavním lákadlem jsou miliardové subvence. Vedle ČEZ vydělávají na dotovaných cenách například teplárny v Plzni, Žatci či Dalkia Krnov.

Na výhodném byznysu s biomasou se však chce přiživit celá řada dalších firem.

Problémem ovšem je, že pravděpodobně nebudou mít co spalovat. Štěpka, tedy dřevní odpad, který je hlavním ekologickým palivem ve velkých teplárnách, totiž pomalu dochází.

Problém materiálu

"V současné době spálíme zhruba 1,6 milionu tun dřevní štěpky. S bídou bude prostor pro některé již rozpracované projekty. Další se už na trhu neuživí," varuje šéf teplárenského sdružení Martin Hájek.

Podle studie, kterou pro teplárenské sdružení vypracovala poradenská společnost Invicta Bohemica, spaluje nyní biomasu 22 velkých tepláren a elektráren. Dalších 20 projektů se chystá.

Pokud by se všechny realizovaly, zvýšila by se roční spotřeba štěpky zhruba o další dva miliony tun. Tedy na celkem 3,6 milionu tun. A to je množství, které při současné úrovni těžby v lesích není.

"Byly tu pokusy spalovat slámu, je možné pálit pelety nebo brikety, ale pak je třeba vzít v úvahu energetickou spotřebu na jejich výrobu. A to už z ekologického hlediska nevychází tak výhodně jako štěpka," vysvětluje Hájek důvody, proč mají teplárny takový hlad právě po štěpce.

Už teď se na mnoha místech o ni teplárny přetahují. Nejhorší situace je na jihu a na západě republiky. Tady jsou největšími odběrateli Plzeňská teplárenská a ČEZ Hodonín.

Do budoucna tu ale chtějí pálit biomasu i další hráči jako teplárny v Českých Budějovicích, ve Strakonicích a výkon kotle chce navýšit i Mondi Štětí.

"Pokud investoři nezmění své plány, bude obtížná situace i v Polabí," varuje jednatel společnosti Invicta Bohemica Jan Vondráž.

Největší zdroj v této oblasti plánují Elektrárny Opatovice. Podle již schválené studie vlivu na životní prostředí EIA by chtěly spalovat až 300 tisíc tun biomasy ročně. Kromě Opatovic by prakticky ve stejné oblasti chtěly nakupovat štěpku pro plánované spalovny i Unipetrol Litvínov nebo Synthesia Pardubice.

Teplárny oberou papírny

Podle Hájka by stát měl dotovat pouze výrobu elektřiny z kogenerací, což je společná výroba elektřiny a tepla. Při takovém spalování totiž teplárny dosahují až osmdesátiprocentní účinnosti. Nyní se spalují statisíce tun štěpky jen při samotné výrobě elektřiny. Její účinnost dosahuje zhruba 30 procent.

"Zákon, který by měl preferovat kogeneraci sice přichází, ale mám obavu, že je to minimálně s dvouletým zpožděním. Štěpka už na trhu není a ceny u nových dodávek letí prudce vzhůru," dodává ředitel teplárenského sdružení.

Na možné problémy s biomasou upozorňuje i místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček. Podle něj může prudký růst poptávky ohrozit papírenský a dřevozpracující průmysl a především menší teplárny, kterým se fatálně prodraží paliva. Konkrétní růst cen však úřad zatím nevyčíslil.

Problémy se surovinou a hrozba zdražení celulózy a papíru trápí například společnost Biocel Paskov. Ta se bez dřevního odpadu neobejde. Evropská asociace papírenského průmyslu propočítala, že do roku 2020 bude v Evropě chybět přes 200 milionů kubických metrů dřeva.

"Brusel si vytyčil plán na využití obnovitelných zdrojů energie - jenže tolik potřebné hmoty prostě v lese nenaroste," tvrdí ředitel Biocelu Ivo Klimša.

Nedostatek tuzemské biomasy už řeší někteří podnikatelé dovozem. Příkladem je jeden z nejvýznamnějších výrobců dřevěných pelet a briket, společnost Biomac.

"Už jsme zřídili jednu výrobní linku na Ukrajině. A levnější surovinou odtamtud se snažíme zředit cenu našich produktů, abychom nemuseli zdražovat," vysvětluje majitel firmy Zdeněk Černý.

Miliardy proletí komínem

Podle posledních dostupných údajů se už v roce 2009 v České republice spálilo přes šest milionů tun biomasy, převážně palivového dřeva a štěpky.

Její hodnota se těžko odhaduje. "Ceny biomasy jsou velmi rozdílné a jsou závislé nejen na jednotlivých smlouvách, ale mění se i lokálně podle poptávky," vysvětluje Pavel Gebauer z ministerstva průmyslu a obchodu s tím, že jediným relevantním zdrojem je zřejmě metodika ERÚ.

Ten ve svých vzorcích pro výpočet státních podpor dělí dřevní biomasu do tří skupin. Nejlevnější jsou piliny a odpad, který úředníci ohodnotili na 70 korun za gigajoule, nejdražší je zemědělská, tedy cíleně pěstovaná biomasa za 160 korun za gigajoule. Mezi tím je dřevní štěpka, jakási "alfa a omega" teplárenství, za 120 korun za gigajoule.

Teplárny a elektrárny loni pálením biomasy získaly téměř 32 milionů gigajoulů tepla, což podle metodiky ERÚ dělá zhruba 3,8 miliardy korun.

Spotřeba poroste

Tři miliony tun převážně dřeva na topení se spálily v domácnostech. Cena biomasy na volném trhu se přitom pohybuje od 1400 korun za tunu štěpky až po 6400 korun za dřevěné brikety a pelety. Celková hodnota současného trhu s biomasou tedy převyšuje osm miliard korun.

A to jsme zatím na startovní čáře. Podle Národního akčního plánu pro využití obnovitelných zdrojů by Česká republika měla do roku 2020 využití biomasy nejméně zdvojnásobit. Za devět let bychom se tedy měli dostat na úroveň šestnácti miliard korun.

S největší pravděpodobností ale půjde o podstatně vyšší číslo, protože rostoucí poptávka požene ceny vzhůru. Kam až, to si nikdo netroufá odhadnout.

"Trhy jsou spojité nádoby a kupříkladu v sousedním Německu se palivové dříví pro domácnosti už nyní prodává za trojnásobnou cenu," varuje Gebauer.

Šťovík elektrárny nevytrhne

Ekologická sdružení se nesnází nebojí a mají poměrně jednoduchý plán - zvýšit objem cíleně pěstované biomasy.

"Problém nastane jen v případě, že se všechny plánované teplárny dokončí v nadcházejícím roce. A to se nestane," soudí Edvard Sequens z ekologického hnutí Calla.

V dalších letech by se měl postupně zvyšovat podíl cíleně pěstované biomasy, jako jsou speciální druh šťovíku nebo rychlerostoucí dřeviny.

Debatám o podpoře pěstování biomasy se nebrání ani Energetický regulační úřad. "Jednáme s resorty průmyslu a životního prostředí. V příštím roce to zřejmě ještě nebude, ale od roku 2013 by se některé programy mohly rozběhnout," říká Němeček.

Podle jeho slov je nutné nastavit podporu pěstování biomasy tak, aby byla ekologicky účelná. Například rychlerostoucí vrby nebo topoly by měly být upřednostněny před šťovíkem, který v celkové energetické bilanci vychází méně výhodně.

Jenže na poli biomasa pro teplárny a elektrárny hned tak nenaroste.

Nejde to jen tak

"Sice to vypadá jednoduše, ale hned to zařídit nejde. Musíte ji vypěstovat, pak usušit a zpracovat. A to nejsou malé investice," upozorňuje Hájek.

Pro nepotravinářské účely je v České republice k dispozici kolem 600 tisíc hektarů - skoro šestina zemědělské půdy. "Naší prioritou je však výroba bioplynu a potom biopaliv. Plán na větší podporu pěstování šťovíku a podobných plodin nejspíše neprorazí," vysvětluje prezident Agrární komory Jan Veleba.

Zemědělci totiž biomasu raději zpracují ve svých bioplynových stanicích, než by ji přenechali teplárnám. Na stavbu bioplynek přitom dostávají podporu.

Ministerstvo zemědělství už přichystalo obnovu dotací na pěstování energetických plodin.

"Letos půjde o 20 milionů korun," potvrzuje Helena Šindlerová z tiskového odboru resortu.

Podle Českého sdružení pro biomasu CZ Biom je to však málo. Částka totiž vystačí sotva na založení 500 hektarů nových plantáží. Dnes se v Česku speciální energetické plodiny pěstují jen asi na 300 hektarech.

Uhlídáme to, slibují úředníci

Je tedy biomasa nadějnou energetickou surovinou, nebo už teď mohou průmyslníci a daňoví poplatníci trnout, že kvůli ní ceny elektřiny a tepla poletí vzhůru?

"Problém, který nastal u fotovoltaických elektráren, nemůže vzniknout u žádného dalšího energetického zdroje ani u biomasy," tvrdí například Daniel Křetínský, šéf Energetického a průmyslového holdingu, který v oboru sám podniká.

Doba výstavby zdrojů využívajících biomasu je totiž podle jeho slov výrazně delší a ERÚ by měl dostatek času na adekvátní reakci.

Naproti tomu Tomáš Hüner, který je zodpovědný za energetickou politiku státu, nabádá k obezřetnosti.

"Měli bychom ale mít nástroje, jak biomasu ohlídat," tvrdí.

Nepochybné je však jedno: Už teď kvůli výrobě energie z biomasy rostou ceny dřevních odpadů a papíru.

AUTOŘI: Robert Zelenka, Martin Mařík

Biomasa z pole i lesa


Se zdánlivě jednoduchou otázkou "Co to je biomasa?" se svého času nedokázala v televizní talkshow vypořádat ani tehdejší poslankyně Strany zelených Kateřina Jacques. Z pohledu biologa se jedná o organickou hmotu živočišného nebo rostlinného původu. Legislativa týkající se obnovitelných zdrojů tuto poměrně širokou skupinu omezuje pouze na hmotu využitelnou v energetice. Energie ukrytá v biomase má svůj prapůvod ve slunečním záření a fotosyntéze.

Zdroje biomasy

  • zemědělství

Na polích se pěstují jednak speciální energetické byliny - šťovík, miscantus, dále rychle rostoucí dřeviny - vrby, topoly, ale i vojtěška, kukuřice pro bioplynové stanice. Využít se dá i přebytečná obilná nebo řepková sláma. V době přebytků obilí dokonce Agrární komora a ČEZ uvažovaly o spalování nekvalitního zrní.

  • lesy

Takzvaná dendromasa je zbytková dřevní hmota. Výrobci dřevěných briket a pelet využívají piliny a hobliny. Nejpopulárnější je ale v současné době dřevní štěpka.

  • odpady

Energii lze získávat i z nejrůznějších bioodpadů - z prasečí kejdy v zemědělství, masokostní moučky, pivovarského mláta a především rozložitelných zbytků z průmyslové výroby, komunální sféry, včetně třeba kalů z čističek odpadních vod.

Využití


- výroba elektřiny
- produkce tepla
- výroba motorových paliv


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Další průšvih na obzoru
Osobně nechápu na co zemědělci čekají. Místo toho aby zapřemýšleli nad tím, kam to zde spěje se štěpkou, že jí je nedostatek a začali pěstovat místo trávy topoly či vrby, radši budou brát dotace za to že někde sekají trávu na 600 000 hektarech.Kde to jsme???
Vždyť Rychlerostoucí dřeviny se uživí i bez těch dotací!!! Za kolik se asi bude prodávat štěpka za 4 roky až poprvé sklidí???
vloženo: 12.01.2011 20:57     vložil: J.Kašpárek Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist