Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Moravští těžaři plynu myslí i na životní prostředí

26.01.2012  |  67× přečteno      vytisknout článek

Moravští těžaři plynu myslí i na životní prostředí

Česká naftařská společnost, která je součástí skupiny LAMA energy, a.s., je jednou ze tří společností v ČR, které provádí vyhledávání, průzkum a těžbu ropy a zemního plynu na území ČR v oblasti Břeclavska. I vlastní těžbou může LAMA energy, a.s. pro své zákazníky zajistit stabilní ceny. V roce 2000 zahájila Česká naftařská společnost s.r.o. průzkum a vyhledávání uhlovodíků v přiděleném průzkumném území  Břeclav, které se nachází v okolí města Břeclavi. Výsledkem průzkumných prací byl objev čtyř ložisek ropy a zemního plynu. V současnosti společnost těží ropu a zemní plyn v dobývacím prostoru Charvátská Nová Ves a provádí průzkumné  čerpací zkoušky na nově objevených ložiscích hořlavého zemního plynu Břeclav I a Břeclav II východně od města Břeclavi.

V roce 2006 byla zahájena těžba ropy a zemního plynu v dobývacím prostoru Charvátská Nová Ves v areálu těžebního střediska Poštorná. Ropa a zemní plyn jsou dobývány z hloubek okolo 1400 metrů. Plyn je dodáván do středotlaké distribuční sítě společnosti JMP Net s.r.o.. Ropa je odvážena cisternami do centrálního skladu a následně pak vlakovými soupravami do rafinérie.  Do současnosti bylo v průzkumném území odvrtáno 8 vrtů, další vrt Poštorná - 11 je v současnosti realizován.

V roce 2010 zahájila Česká naftařská společnost s.r.o. provoz nového těžebního střediska Břeclav,  které bude zpočátku využíváno k realizaci  průzkumných čerpacích  zkoušek na nově objevených ložiscích zemního plynu Břeclav I a Břeclav II v rámci průzkumného území Břeclav I a následně po stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti k jejich řádné těžbě. Před zahájením  průzkumné čerpací zkoušky byl uveden do provozu nový VTL (vysokotlaký) plynovod, který vytěženou komoditu dodává do vysokotlaké distribuční sítě společnosti JMP Net s.r.o.. Průzkumná čerpací zkoušky byla zahájena v březnu tohoto roku a bude trvat několik měsíců. Cílem čerpacích zkoušek je upřesnění  zásob hořlavého zemního plynu obou objevených ložisek.  Těžební středisko  je v současnosti dimenzováno na maximální zpracovací denní kapacitu 200.000 kubíků zemního plynu za den; výše denní těžby však bude stanovena až na základě vyhodnocení průzkumných čerpacích zkoušek.  Vysokotlaký plynovod je dimenzován na denní přepravní kapacitu až 600.000 kubíků. Dalším projektem, na kterém Česká naftařská společnost s.r.o. pracuje, je konvertování stávajícího těžebního střediska na plynový podzemní zásobník. Zásobník o kapacitě 100 mil. kubíků by měl být dokončen nejdřív v roce 2015.

Těžba v obou střediscích se plánuje na přibližně 25 let. Po jejím ukončení bude území těžebních středisek rekultivováno a vrty zlikvidovány. Celkové náklady na průzkum a investice se pohybují v řádech stamiliónů korun.

Pro ilustraci těžba ve střediscích Poštorná a Břeclav by stačila např. na dodávku tepla pro cca 40.000 průměrných domácností, které používají plyn na topení i ohřev vody a mají spotřebu 2.500 kubíků za rok.

Těžba je výnosná i pro Břeclav. Předpokládaný příjem do městské pokladny po uvedení těžebního střediska Břeclav do provozu je asi 15 miliónů Kč za rok formou poplatků z vytěžených nerostných surovin dle platné legislativy.

Technologie těžby nemá negativní vlivy na kvalitu životního prostředí. V areálu těžebního střediska Poštorná je v provozu systém trvalého monitoringu kvality podzemních vod.

Zajímavostí je, že všechny vrty jsou vrtány jako úhybové (šikmé). Příčinou vrtání úhybových vrtů je komplikovaná povrchová situace a rozsáhlá infrastruktura v okolí městské zástavby, která neumožňuje lokalizovat vrtné pracoviště do vytypovaných lokalit. Horizontální odklon některých vrtů přesahuje vzdálenost 800 m od zarážkového bodu. Ropa a plyn jsou v geologických podmínkách Jižní Moravy vázány především na pískovcové horizonty neogenního stáří (sarmatské a bádenské souvrství) vídeňské sedimentační pánve. V oblasti jsou těžena jak plynová, tak i ropoplynová ložiska.

Ložiska zemního plynu v ČR jsou schopna pokrýt řádově procento spotřeby českých odběratelů. V rámci dodávek odběratelům však může těžený plyn hrát významnou roli pro pružnější stanovení ceny pro koncového zákazníka.

ZDROJ: www.levnyplyn.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist