Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nerostné bohatství Bolívie

27.05.2012  |  102× přečteno      vytisknout článek

Nerostné bohatství Bolívie

Bolívie patří k nejchudším a nejméně rozvinutým zemím Jižní Ameriky. Vinou politické nestability země většina obyvatel, a zejména indiánů, dodnes žije ve značné chudobě. Hlavním odvětvím hospodářství je těžba nerostných surovin. Bolívie disponuje nesmírným nerostným bohatstvím včetně rozsáhlých ložisek stříbra. V zemi se dále těží antimon, cín, wolfram, ropa, zemní plyn, zinek, olovo, zlato a lithium, jehož se v Bolívii nachází polovina světových zásob. Bolívie vyváží hlavně nerosty včetně cínu. Země je zároveň jedním z center produkce a ilegálního obchodu s kokainem.

Těžba nerostných surovin byla a je tradičně základem bolivijské ekonomiky. Země je potenciálně velmi bohatá na ropu a zemní plyn, zlato, stříbro, platinu, wolfram, mangan, antimon, draslík, měď, zinek, olovo, cín, síru, borax, lithium a polodrahokamy. Přestože bolivijské území skýtá rozsáhlé těžební možnosti, je těžební aktivita málo rozvinutá, a to i přesto, že v posledních letech se objevují náznaky růstu. Příčinou je nedostatek investic, špatná infrastruktura - železniční síť má pouze 3 700 km a silniční síť přibližně 63 000 km - technologická zaostalost a využívání zastaralých metod. Pozitivním momentem je skutečnost, že ve srovnání s rokem 1991, kdy v Bolívii působily pouze čtyři zahraniční těžařské firmy, jejich počet v současné době dosahuje více než padesát. Nicméně s příchodem asijské krize v roce1997 av posledních letech také s nástupem levicové vlády prezidenta E. Moralese byl zaznamenán odliv zahraničních investorů. Důvodem byla především politika znárodňování, která se kromě ropného průmyslu týkala také těžebního průmyslu a dalších odvětví jako např. telekomunikace, energetika, dřevozpracující průmysl, doprava a vodohospodářství.

Bolívie má zásoby zemního plynu v objemu přibližně 49,7 trilionů kubických stop (26,7 triliónů jsou zásoby potvrzené, 22 trilionů jsou zásoby odhadované), které se řadí k druhým největším v Jižní Americe (hodnota těchto zásob je odhadována na 150 mld. USD). Produkce plynu dosahuje 33-40 mln. m^3 denně, z čehož 5-10 mln. m^3/d je využíváno pro vnitřní poptávku a 21-26 mln. m^3/d je exportováno do Brazílie a 5-7 mln. m^3/d do Argentiny, které jsou hlavními odběrateli. V případě ropy činí potvrzené zásoby více než 856 miliónů barelů, produkce je zhruba 51,4 tis. barelů denně, přibližně18 mil. barelů ročně. Export plynu činil v roce 2009 - 1,9 mld. USD, v roce 2010 - 2,8 mld. USD, export ropy představoval v roce 2009 - 118,7 mln USD, v roce 2010 - 144,2 mln. USD. Export ropy a zemního plynu činí zhruba 40 % celkového objemu exportu.

Těžba ropy a zemního plynu je v rukou státní společnosti Yacimientos Petrolíferos Fiscales Bolivianos (YPFB). Tato společnost uzavírá se zahraničními společnostmi za účelem těžby joint venture na stanovenou dobu - většinou 40 let. Nový těžební zákon č. 3058 z května 2005 stanovil dodatečnou daň z těžby a zpracování ropných produktů ve výši 32 %. Dle tohoto zákona musí navíc zahraniční ropné společnosti prodávat ropné produkty přes YPFB a uspokojit nejprve vnitřní poptávku (na základě státem stanovených cen) a teprve poté mohou přistoupit k exportu.

V květnu 2006 bylo zahájeno znárodňování těžebního průmyslu. Hlavní těžební společnosti (např. Repsol a Petrobras) byly nuceny během 6 měsíců dojednat s YPFB nové kontrakty, které státu zaručovaly majoritu. Nové kontrakty byly uzavřeny v říjnu2006 aběhem dalšího měsíce je schválil bolivijský parlament. Pro nové investory platí, dle přijaté nové ústavy, povinnost respektovat majoritu státu.

Nejistota spojená s nacionalizací sektoru těžby a zpracování ropy vyvolala u hlavních odběratelů zemního plynu - Brazílie a Argentiny velké obavy. Obě země jsou totiž na dodávkách bolivijského plynu silné závislé.

Ani těžba dalších nerostných surovin není nezanedbatelná. Bolívie je 4. největším producentem cínu na světě. V produkci zlata zaujímá 11. místo na světě. Těžba nerostných surovin se podílí cca 28 % na exportu. Nejznámějšími nalezišti jsou: San Cristóbal (největší povrchový důl na stříbro na světě), Mutún (7. největší naleziště železa a manganu na světě) a Salar de Uyuni (největší naleziště draslíku a lithia na světě). Hlavní těžební společností je Minera San Cristobal S.A., celý sektor spravuje státní podnik Corporación Minera de Bolívia (COMIBOL).

ZDROJ:Businessinfo.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist