Pátek, 29. března 2024

Brusel řeší, jak vycouvat z biopaliv

Evropská komise už přišla na to, že biopaliva škodí životnímu prostředí více než ropa.

Brusel řeší, jak vycouvat z biopaliv

Pro motoristy, kterým se nezdá být benzin tak kvalitní, jak býval před zavedením povinného přidávání biosložky, je to dobrá zpráva. Zákonem daný podíl současných biopaliv v naftě a benzinu v dohledné době hned tak neporoste.

Představitelé Evropské komise sice dále oficiálně hovoří o desetiprocentním podílu obnovitelné energie v dopravě v roce 2020, zároveň však dodávají, že podíl současné generace biopaliv už by dále růst neměl. Způsobilo by to podle nich více škody než užitku. Pozornost bruselských úředníků nyní poutají biopaliva druhé generace vyráběná například ze dřeva či zemědělských odpadů. Jenže jejich komerční využití je zatím v nedohlednu.

"Biopaliva druhé generace se do roku 2020 na trhu neprosadí. Faktické zachování podílu biosložky první generace na pěti procentech bych proto považoval za chybu, která může vést i ke zmaření některých investic," varoval Martin Kubů, místopředseda představenstva firmy Preol, jež patří mezi největší výrobce bionafty v Česku.

Naopak bývalý dlouholetý šéf České rafinerské Ivan Souček posun hranice na pět procent vítá.

"O přesné výši podílu biosložky nyní v Bruselu licituje Evropská komise s lobbisty. Aktuálně je ve hře i kompromisních osm procent," dodává Jiří Trnka, vedoucí sekce biopaliv ve sdružení CZ Biom. Definitivní rozhodnutí by mohlo padnout letos na podzim.

Už nyní je však jasné, že biopaliva se přízni politiků netěší, a to nejen v Evropě, ale prakticky po celém světě. Například v americkém státě Maine parlament počátkem května odhlasoval úplný zákaz přimíchávání biosložky do benzinu. S účinností opatření ale zatím vyčkává na dobu, až obdobný zákaz projde také ve státech Vermont a New Hampshire.

Studie jako dělostřelecká příprava

V Evropě přibývají další studie, jež vyznívají pro biopaliva velmi nelichotivě. Příkladem může být analýza, kterou v dubnu zveřejnil Mezinárodní institut pro udržitelný rozvoj (IISD).

Podle autorů studie evropští daňoví poplatníci a spotřebitelé ročně doplácejí na biopaliva asi deseti miliardami eur ročně. Naopak jejich příspěvek k růstu zaměstnanosti a investiční aktivity v Evropě zůstává spíše omezený.

"Evropská unie v mnoha případech dotováním biopaliv vyvolává více ekologických škod než přínosů. A pokud dochází k redukci uhlíkových emisí, má to daleko k nákladové efektivitě," shrnul výsledky viceprezident IISD Mark Halle.

Jenže biopaliva jsou nejen drahá, ale také neekologická. Celý výrobní a spotřební cyklus bionafty podle posledních studií vytváří více emisí, než by vzniklo spálením uspořené nafty. Bioetanol sice část emisí oproti benzinu ušetří, náklady na pokles emisí oxidu uhličitého o jednu tunu však dosahují až 493 eur. Jen pro srovnání: mimořádná daň ve výši 30 eur za tunu oxidu uhličitého by stačila k tomu, aby energetické společnosti nahradily uhelné elektrárny ekologicky přijatelnějšími způsoby výroby elektřiny z jaderného paliva, plynu i obnovitelných zdrojů.

Studie IISD nepotvrzuje ani politiky slibované snížení závislosti na dovozu paliv. Téměř polovina v Evropě spotřebované bionafty totiž pochází buď z dovozu, nebo byla vyrobena z dovezených surovin. Hlavně z palmového oleje.

Právě kvůli palmovému oleji dopadá na hlavy bruselských úředníků kritika již řadu let. Palmové plantáže zakládají hlavně v Indonésii a Malajsii, kde vytěsňují původní tropické lesy. Není tak divu, že do tábora odpůrců biopaliv přešli i ekologičtí aktivisté."Biopaliva první generace jsou slepá ulička. Ekologické organizace prosazují vyškrtnutí desetiprocentního cíle z unijní legislativy - a snížení cílového limitu na pět procent je dobrý první krok," řekl týdeníku Ekonom programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Babiš jako biolídr

Ekologové prosazují hlavně využití biomasy pro výrobu elektřiny a tepla. Takové využití biopaliv je podle Koteckého třináctkrát efektivnější než výroba bionafty a biolihu pro přimíchávání do motorových paliv.

Loni se v Česku vyrobilo 173 tisíc tun bionafty a 102 tisíc tun biolihu. První z komodit je pro investory lákavější. Z pěti výrobních závodů vlastní dva holding Agrofert miliardáře Andreje Babiše, majoritním vlastníkem Agropodniku Jihlava je slovenská investiční skupina Slavia Capital.

Jako první rozjela byznys s bionaftou ústecká společnost Setuza. Tu v roce 2007 ovládl Via Chem Group, za nímž stojí kontroverzní finančník Petr Sisák. Závod bývalé Setuzy dnes působí jako samotná firma s názvem FAME Ústí nad Labem, jako její nepřímý vlastník je v obchodním rejstříku zapsána neznámá firma Ironside Limited se sídlem v daňovém ráji na Maltě.

Výrobcům bionafty se však v Česku příliš nedaří. Tuzemská produkce loni meziročně klesla o 18 procent, uvolněný prostor obsadili zahraniční výrobci. Ti už ovládli třetinu trhu. "Celý sektor je pod tlakem, roste dovoz biopaliv ze zemí, jako je Argentina a Indonésie," řekl místopředseda představenstva Preolu Martin Kubů.

Na trhu s biolihem dominuje největší český výrobce cukru Tereos TTD s francouzskými a německými vlastníky. Podnik sází na ekonomicky i ekologicky smysluplnější výrobu biopaliva z cukrové řepy, český trh navíc zásobuje stále populárnějším biopalivem E85. Další fungující závod Ethanol Energy ve středočeských Vrdech původně postavil podnikatel Otakar Moťka, předloni jej odkoupil Babišův Agrofert.

Hůře dopadl lihovar PLP v severočeských Trmicích, který na konci roku 2010 zbankrotoval. Jeho výrobní závod letos v březnu od insolvenčního správce Aleše Klaudyho koupila firma Liberty Group, která má v plánu obnovení provozu. Radost z toho nebudou mít lidé v okolí závodu, kteří si dlouhodobě stěžovali na nesnesitelný zápach.

Navzdory vyřazenému lihovaru v Trmicích tuzemská výroba plně pokrývá spotřebu, jedna šestina produkce dokonce směřuje na vývoz.

AUTOR: David Tramba

Propočet zahrnuje celý řetězec od vypěstování plodin přes sklizeň, dopravu, zpracování na biopalivo až po jeho spálení v motoru vozidla.

Zdroj: IISD

Výrobci biopaliv v Česku
Bionafta z řepky

1. FAME Ústí nad Labem (bývalá Setuza) - 100 tisíc tun ročně
2. Preol (Agrofert), Lovosice - 100 tisíc tun ročně
3. Oleo Chemical, Liberec - 70 tisíc tun ročně
4. Agropodnik Jihlava - 68 tisíc tun ročně
5. Primagra (Agrofert), Milín - 32 tisíc tun ročně

Výrobci biopaliv v Česku
Bioetanol (biolíh)

1. Tereos TTD, Dobrovice - 80 tisíc tun ročně (z cukrové řepy)
2. PLP (od prosince 2010 v úpadku), Trmice - 80 tisíc tun ročně (z obilí)
3. Ethanol Energy (Agrofert), Vrdy - 55 tisíc tun ročně (z obilí)

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů