Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Břidličná bublina co nevidět praskne

20.07.2013  |  zdroj: Logistika  |  838× přečteno      vytisknout článek

plynBřidličný plyn má být spásou energetické budoucnosti lidstva. Ve Spojených státech znamenala nová technologie těžby snížení ceny plynu na pětinu oproti roku 2000...

Průmysl se znovu staví na nohy, vznikají statisíce nových pracovních míst, nižší účet za dovoz energie snižuje USA rozpočtový schodek. Ani Evropa nechce zůstat pozadu: od Británie po Ukrajinu se prý v zemi skrývají obrovské zásoby plynu a ten, kdo je dokáže využít, si zajistí blahobyt a konkurenceschopnost. Jedna agentura za druhou hlásí, že se světu díky výraznému zlevnění nákladů na paliva uvolní nové zdroje růstu. Šťouravým ekologům pak těžaři vzkazují, že technologie je naprosto bezpečná a k žádnému ohrožení životního prostředí dojít nemůže. Rozšíření této technologie přispěje podle amerického prezidenta Obamy ke snižování emisí skleníkových plynů. Kritické hlasy není přes všechno nadšení téměř slyšet.

Břidličný plyn (metan) je vázán v horninách několik kilometrů pod zemí, tedy mnohem hlouběji, než odkud se těží plyn dosud běžnými metodami. Aby bylo možné jej získat, je nutné rozdrtit nepropustné vrstvy břidlic obrovským tlakem vody obohacené o písek a chemikálie. Těch je sice ve vodě jen asi jedno procento, přesto však dokážou vodu znehodnotit. Používají se proto, aby se rozdrcená hornina znovu neuzavírala a voda mohla ve vrtu snáze "klouzat". Tyto "frakční směsi" obsahují například benzen, toluen, xylen, ropné látky, formaldehyd, olovo a metanol. Na jednom kilometru čtverečním bývá až šest vrtů. Každý vrt se v potřebné hloubce "ohne" do horizontálního směru, čímž vzniknou v hornině potřebné pukliny. Voda se následně odčerpá a plyn vrtem a vzniklými trhlinami uniká na povrch.

Záludná frakce

Dokud těžba probíhala v liduprázdných oblastech Spojených států, rozlohou srovnatelných s několika našimi kraji, nebyl nikdo, kdo by si stěžoval. Jakmile se však těžaři začali blížit lidským sídlům, ukázalo se, jaké dopady tato technologie má. Takzvaná zpětná voda, která se z vrtů odčerpává, je kontaminována nejen vstupními chemikáliemi, ale i těžkými kovy, které se do ní v hlubokém podzemí vyplavují. V některých případech v ní byly zjištěny i radioaktivní látky. Podle evropských i amerických zákonů se jedná o vysoce nebezpečný odpad, který nesmí přijít do styku s okolním prostředím. Těžaři v USA si s tím však hlavu nelámali. Protože všechnu zpětnou vodu nedokážou znovu použít, vypouštěli ji do volné přírody, případně ji rozprašovali do vzduchu, aby se v prudkém slunci odpařovala rychleji. Došlo k tomu, čeho se kritici obávali - k zamoření studní, potoků i řek. Lidé začali trpět vyrážkami, bolestmi hlavy, zažívacími potížemi. Zvířatům vypadávala srst, objevoval se u nich zvýšený výskyt rakoviny a jiných nemocí. V řekách hynuly ryby. Když vyšlo najevo, kdo za to může, začaly místní úřady těžaře pokutovat a poškození podávat žaloby. Zlatá horečka se ocitla v ohrožení, takže americké ministerstvo životního prostředí vymyslelo řešení: povolilo těžařům lít kontaminovanou vodu zpět do vyčerpaných vrtů a "uskladnit" ji tak v podzemí. Co miliardy litrů chemie v rozrušených horninách způsobí, zůstává velkou neznámou.

Jako další problém se ukázal únik metanu drobnými trhlinami, které vznikají až do vzdálenosti několika kilometrů od vrtu. Tento plyn nedokážou těžaři zachytit, uniká tedy volně do prostředí. Lidé ho mají například ve vodovodním potrubí, takže stačí škrtnout sirkou, a voda z kohoutku začne hořet modrým plamenem. V některých částech USA lze takovýmto způsobem "zapálit" i řeku. Metan se obecně pokládá za zdraví neškodný plyn, který vzniká jako důsledek přirozených přírodních procesů. Je-li mu však člověk vystaven dlouhodobě ve velkých dávkách, objevují se vážné zdravotní problémy.

Celebrity proti břidlici

Toto vše ukazuje film s názvem Gasland 2010, který obletěl celý svět a dostal řadu prestižních ocenění, včetně nominace na Oscara. Jeho autor Josh Fox přitom není žádný ekologický aktivista. K jeho životnímu dílu ho přivedli sami těžaři, když mu v roce 2008 nabídli za jeho pozemek s chatou v Pensylvánii 100 tisíc dolarů. Fox chtěl zjistit, co za tím vězí - a protože je filmař, vzal kameru a objel místa, kde už těžba probíhá. Jeho film je výpovědí konkrétních lidí na konkrétních místech, kterým břidličný plyn zasáhl do života. Fox se postaral o to, že se odpor proti těžbě z břidlic šíří napříč Spojenými státy. Vzniklo hnutí Americans Against Fracking, které vede letos osmdesátiletá Yoko Ono a ke kterému se připojila řada dalších známých umělců: Robert de Niro, Paul McCartney, Ringo Starr, Lady Gaga, Glen Hansard, John Cameron a další. Státy New York a Maryland už vyhlásily na těžbu moratorium.

Také vychází najevo, jak je to s onou pohádkovou ziskovostí těžby. Investigativcům z New York Times se loni podařilo dostat se k interním dokumentům těžebních společností, které mluví o tom, že těžba od prosince 2011 stagnuje. Výtěžnost vrtů totiž klesá mnohem rychleji, než se předpokládalo, i u těch nejlepších polí je po 36 měsících vyčerpáno až 95 procent zásob. Množství získávaného plynu nyní klesá u osmi z deseti největších těžebních polí. K udržení produkce je třeba udělat ročně dalších sedm tisíc vrtů, což vyžaduje náklady odhadem 42 miliard dolarů. Celková hodnota vytěženého břidličného plynu přitom činila v roce 2011 jen 32 miliard. Kanadský geolog David Hughes předpovídá, že kapitálové vstupy nutné ke kompenzaci poklesu výtěžnosti se budou časem zvyšovat, protože nejvydatnější ložiska jsou už vytěžena a vrtání se přesouvá do oblastí nižší kvality. Podle něj bude takto možné situaci protahovat ještě čtyři roky, nanejvýš pak do konce desetiletí. Pak nastane prudký pád.

Tváří v tvář těmto skutečnostem musely těžební společnosti přiznat, že jejich plány byly silně nadhodnocené a že musí část svých aktiv, uložených v nakoupených pozemcích, odepsat. BP si musela škrtnout 4,8 miliardy dolarů, BG Group 1,3 miliardy dolarů a Encana, největší kanadský spekulant s břidličným plynem, odepsala doma a v USA 1,7 miliardy dolarů. Největší ránu ale utrpěla někdejší hvězda celého odvětví, oklahomská Chesapeake Energy. Její dluhy, přesahující 20 miliard dolarů, ji přivedly na pokraj bankrotu. Společnost je nyní uprostřed velkého odprodeje aktiv ve výši téměř 7 miliard dolarů. Její zakladatel a dnes už bývalý šéf McClendon čelí obvinění, že si bez vědomí představenstva vzal u bank velké půjčky. Ve zprávě konzultační firmy Powers Energy Investors můžeme číst: "Situace, kdy druhý největší americký producent zemního plynu z byznysu téměř odešel, je silnou známkou toho, že dnešní bublina u ceny zemního plynu je na pokraji prasknutí. Chesapeake na vrtání břidličných studní žádné peníze nevydělala - a vlastně ani nikdo další - a nyní peníze hlupáků došly."

AUTOR: Jakub Šiška
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Autor je publicista a redaktor ČRo.


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Břidličná bublina co nevidět praskne
Vedle uvedených obtíží, jsou ještě další palčivé otázky. Předně frakování v Evropě, k němuž inklinují jisté země (Polsko) má jeden zásadní háček. Na severoamerickém kontinentu je zcela jiná geologická situace než v Evropě. Severoamerický kontinent je tvořen jednou pevninskou krou a silnými vodorovnými vrstvami plynonosných hornin. Tak je těžba reálná, i když podle článku i podle studie nezávislé EWG, zřejmě narazila na své hranice a bude se dále jenom snižovat. V Evropě je ale geologická situace mnohem odlišnější, Evropa vznikla sražením několika pevninských ker a tak jsou vrstvy zvrásněné a současně je plynonosná vrstva mnohem slabší než v Severní Americe, přibližně dvacetkrát. Ekologické následky by byly v hustěji osídlené Evropě mnohem drastičtější než v Americe.
Je tady ale ještě druhý důvod, pro frakování odmítnout. Zemní plyn je jistě multitalent, použitelný pro všechny myslitelné energetické aplikace, výrobu tepla, tepla a elektřiny, pro průmysl a jako CNG pro dopravu. Proto ale není třeba využívat fosilní zdroje, protože existuje nová techznologie, navržena Frauenhoferovým Institutem a v Německu je již v průmyslovém měřítku realizována. Jedná se o "Power to Gas", technologii, při níž se vodík získaný elektrolýzou z momentálně neuplatnitelného obnovitelně generovaného proudu nechá reagovat s oxidem uhličitým z bioplynu či ze vzduchu. Tento metan lze uskladňovat v potrubích či podzemních zásobnících. Do určité míry lze do zemního plynu vtláčet přímo vodík.
Tyto jednotky by mohla ČR stavět, a ne jadernou či fosilní energetiku.
vloženo: 08.01.2014 07:32     vložil: milan smrž Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist