Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Solární panely mohou škodit více než uhlí

27.04.2014  |  689× přečteno      vytisknout článek

vítrEkologové přehodnocují své postoje a berou na milost jadernou energetiku. Její dopad na klima i lidské zdraví je totiž menší než u řady obnovitelných zdrojů...

Stewart Brand, dnes pětasedmdesátiletý aktivista z americké Kalifornie, patří mezi veterány amerického ekologického hnutí. V posledních letech ovšem změnil názor a přeběhl od odpůrců jaderné energetiky do tábora razantních zastánců. Brand, podobně jako Michael Shellenberger, Gwyneth Cravensová a další aktivisté, se ke své proměně přiznal v dokumentárním filmu Pandora's Promise, který natočil režisér Robert Stone s finanční podporou spoluzakladatele Microsoftu Paula Allena.

Příznivci jádra mají po ruce pádné argumenty. Výstavba a provoz jaderné elektrárny znamenají nižší emise skleníkových plynů než všechny ostatní způsoby výroby elektřiny, a to včetně větrných turbín a solárních panelů. Navzdory děsivým haváriím v Černobylu a Fukušimě platí, že jejich dopad na lidské zdraví zůstává nižší než u jiných typů elektráren.

Odpůrců jádra mezi americkými ekology je stále dost a film Pandora's Promise odsuzují jako tendenční propagandu. Navzdory pochybnostem dokument odstartoval určitou "rehabilitaci" jaderných elektráren. Stalo se tak v době, kdy jádro ve Spojených státech drtivě prohrává v zápase s levným a snadno dostupným zemním plynem. Jen v loňském roce elektrárenské podniky trvale odstavily z provozu čtyři jaderné bloky.

Poslední studie ovšem ukazují, že to neprospělo spotřebitelům ani přírodě. "Uzavření jaderné elektrárny San Onofre mělo významný dopad na životní prostředí, emise oxidu uhličitého vzrostly o 9,2 milionu tun ročně. Náklady na výrobu elektřiny se zvýšily o 369 milionů dolarů," uvádí se ve zprávě Energetického institutu z kalifornského Berkeley.

Evropa zatím zůstává pozadu, ale i zde se ozývají první varování před negativním dopadem ukvapeného odstavení jaderných reaktorů. "Bez jaderných elektráren a technologie zachytávání uhlíku není možné, aby Německo dosáhlo vytyčeného snížení emisí skleníkových plynů," varuje německý energetický konzultant Jeffrey Michel.

Jaderná energetika se tak dostává do zvláštní pozice. Hovoří proti ni hlavně vysoké náklady na výstavbu, žádný nový reaktor v Evropské unii ani ve Spojených státech se nedaří vybudovat v daném termínu a bez navyšování rozpočtu. Jejím hlavním trumfem se naopak stává relativně nízký dopad na globální klima, lokální znečištění i lidské zdraví.

V České republice platí jednoduchá hranice. Profesionální ekologové zpravidla jádro podporují či tolerují, ekologičtí aktivisté jsou proti. "Vadí mi devastace české přírody, kterou z 90 procent způsobují spalování uhlí, dále intenzivní zemědělské a lesnické technologie, rozšiřování měst a dopravních sítí. Podíl jádra na této devastaci se blíží nule," říká biolog a zakladatel občanského sdružení "Za bezpečný Temelín" Alois Pavlíčko.

Ale už i ekologičtí aktivisté ubírají ze své ostře protijaderné rétoriky a v posledních měsících varují hlavně před ekonomickou nákladností investice do nových jaderných bloků v Česku i zahraničí.

Vědci varují: Spalování uhlí zabíjí

Příznivě pro jadernou energetiku vychází nedávno zveřejněná zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC). Její autoři především varují před dopady spalování uhlí, plynu, ropných produktů i biomasy.

Až 80 procent světové populace je vystaveno vyšším dávkám jemného prachu v ovzduší, než je doporučený limit deseti mikrogramů na metr krychlový. K tomu je třeba přičíst emise rtuti, olova, oxidů dusíku a dalších škodlivin.

Světová zdravotnická organizace (WHO) koncem března oznámila, že znečištěné ovzduší v roce 2012 po celém světě zavinilo sedm milionů předčasných úmrtí. Energetika a průmysl se na tom podílejí z jedné poloviny.

Experti WHO již dříve propočítali, že každá miliarda kilowatthodin elektrické energie z uhelných bloků si vyžádá 161 lidských životů. Ale uvedené číslo neplatí plošně pro všechny země. Zatímco v Číně dochází ke zmaření 278 životů, ve Spojených státech se jedná o 15 obětí.

Rozdíl vzniká tím, že bohatší země přiměly elektrárenské společnosti k instalaci technologií, které výrazně snižují emise jemných prachových částic a oxidů síry. Stejně tak zde hraje roli rozdílná úroveň bezpečnosti práce v hlubinných dolech.

Co se týká zemí Evropské unie, Aliance pro zdraví a životní prostředí (HEAL) loni zveřejnila studii, podle níž stojí spalování uhlí za 15 tisíci předčasnými úmrtími ročně. Z toho zhruba tisíc připadá na Česko. Každá z obětí v průměru přichází o deset let života.

Analýza sdružení HEAL je oproti jiným studiím unikátní tím, že zkusila propočítat také finanční dopady v důsledku poškozeného zdraví Evropanů. Tyto skryté náklady spojené s energetickým využitím uhlí prý dosahují v celé unii 42,8 miliardy eur ročně. Z toho na Česko připadá 2,84 miliardy eur, tedy v přepočtu 78 miliard korun ročně.

Předmětem vášnivých vědeckých disputací jsou v poslední době negativní dopady zemního plynu. Při jeho těžbě a přepravě ho do ovzduší unikne až pět procent a jeho hlavní složka - metan - je dvacetkrát účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. Málo prozkoumané dodnes zůstávají ekologické dopady těžby plynu z břidlic.

Jak už bylo řečeno, nejméně životů mají "na svědomí" jaderné elektrárny. V přepočtu se podle Světové zdravotnické organizace jedná o 0,04 života na jednu miliardu kilowatthodin vyrobené energie.

Podle studie, kterou loni v dubnu zveřejnili vědci James Hansen a Pushker Kharecha, je třeba na jaderné elektrárny nahlížet jako na zachránce dvou milionů lidských životů. Hansen a Kharecha předpokládají, že pokud by svět nevyužíval jadernou energii, musel by chybějící elektřinu vyrobit z jiných zdrojů - hlavně z uhlí. Dodatečně vypuštěné emise by si jen v rozmezí let 1971 až 2009 vyžádaly 1,8 milionu obětí.

Odpůrci jádra nicméně upozorňují na temné místo atomového byznysu - dobývání uranu. Britský deník The Guardian před týdnem informoval o podmínkách v uranovém dole koncernu Rio Tinto v africké Namibii. Místní horníci po určité době umírají na následky ozáření i dlouhodobého pobytu v prašném prostředí.

Z českého pohledu lze připomenout ekologickou zátěž po chemické těžbě uranu na Českolipsku. Odstranění podzemního jezera kontaminovaného kyselinami si vyžádá 50 let práce a nejméně 40 miliard korun ze státní kasy.

Fotovoltaika horší než uhlí?

Pochybnosti se vyrojily také okolo ekologického přínosu solárních panelů. První problém je, že se vyrábějí hlavně v Číně, kde mimo jiné 80 procent elektřiny pochází z uhelných elektráren. "Solární elektrárny vyvolávají vysoké emise skleníkových plynů. Ne ve fázi provozu, emise vznikají při jejich výrobě," tvrdí švýcarský inženýr Ferrucio Ferroni.

Konkrétně se jedná o fluorid dusitý a fluorid sírový vznikající při zpracování křemíku. První z nich je dle vědců sedmnácttisíckrát účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý, druhý dokonce čtyřiadvacettisíckrát. Na každou kilowatthodinu elektřiny vyrobené ze slunečního záření tak podle Ferroniho připadá 978 gramů skleníkových plynů v ekvivalentu oxidu uhličitého, jež vznikly při výrobě a přepravě fotovoltaických panelů.

To by znamenalo, že solární panely škodí životnímu prostředí více než uhlí. Moderní uhelné bloky s účinností přes 40 procent se totiž dostávají pod hranici 850 gramů oxidu uhličitého připadajícího na jednu vyrobenou kilowatthodinu.

Ferroni tak reagoval na nedávné propočty Mezivládního panelu pro klimatické změny, který zařadil solární elektrárny mezi nízkoemisní zdroje. Ovšem sami autoři zprávy IPCC varují před emisemi spojenými s jejich výrobou. "Na obnovitelné zdroje je často nahlíženo jako na bezproblémové, ale ve skutečnosti se žádná technologie neobejde bez dopadu na životní prostředí," upozorňuje zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny. Dokument zmiňuje další negativa, která při výrobě energie z obnovitelných zdrojů vznikají: větrné elektrárny zabíjejí dravce a netopýry, nádrže velkých vodních elektráren narušují vzácné ekosystémy a unikají z nich do ovzduší nemalé emise skleníkového plynu metanu.

Množství emisí uvolněných z přehradních nádrží či při průtoku turbínou může v některých případech zdatně konkurovat emisím ze spalování uhlí. Tvrdí to alespoň mezinárodní tým vědců, který v létě 2011 vydal zprávu o emisích nové vodní elektrárny v brazilské Amazonii. Vysoké emise metanu se týkají výhradně hydroelektráren na místě vykáceného tropického pralesa, v ostatních oblastech je lze považovat za zanedbatelné.

Raději ropu než palmový olej

Stále častějším terčem kritiky je rovněž rostoucí výroba kapalných biopaliv. Biopaliva první generace vyrobená ze zemědělských plodin zpochybňují už i ekologičtí aktivisté.

V neprospěch biopaliv hovoří řada odborných studií. Evropská komise před dvěma lety spočítala, že celý řetězec pěstování, zpracování a spotřeby bionafty vyrobené z řepky, sóji či palmového oleje vyvolá vyšší emise než spálení nafty ropného původu.

Terčem kritiky ekologických organizací typu Greenpeace je vedle jaderných elektráren a "fosilních baronů" stále častěji také byznys s pěstováním palmy olejné. Právě ten je v posledních letech hlavní příčinou kácení deštných lesů v Africe a jihovýchodní Asii. Například jen v Indonésii s každým rokem přibývá 340 tisíc hektarů plantáží palmy olejné.

Ben Block z ekologické organizace Worldwatch Institute připomíná, že každý zničený hektar deštného lesa znamená 500 až 900 tun emisí oxidu uhličitého navíc. V oblasti indonéských rašelinišť to může být až 5000 tun. Devastace celé plochy indonéských rašelinišť by do ovzduší uvolnila 112 miliard tun oxidu uhličitého.

To je shodou okolností tisíckrát vyšší množství, než vypustily všechny zdroje emisí v Česku v roce 2011. Je to jeden z nejpádnějších důkazů pro tvrzení, že neuvážený boj s globální změnou klimatu může v praxi napáchat více škody než užitku.

AUTOR: David Tramba

Kolik úmrtí způsobí elektrárny

Emise skleníkových plynů při výrobě elektřiny

9 mil. tun
emisí skleníkových plynů ročně přibylo v důsledku uzavření kalifornské jaderné elektrárny v San Onofre.

Každá miliarda kilowatt-hodin elektrické energie z uhelných bloků si podle WHO vyžádá 161 lidských životů.

78 mld. Kč
dosahují škody na zdraví v důsledku spalování uhlí v České republice dle propočtu asociace HEAL.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist