Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nová surovinová politika: přísně tajné

08.12.2014  |  zdroj: HN  |  276× přečteno      vytisknout článek

surovinyUž několik let se připravuje aktualizace platné státní surovinové politiky, která by měla být přijata současně s Aktualizovanou energetickou koncepcí (ASEK).

Ta byla sice vládou schválena na konci roku 2012, ale stále ještě neprošla procesem hodnocení jejích dopadů na životní prostředí (SEA).

Návrh nové surovinové politiky byl zpracován za ministra průmyslu Martina Kuby, nikdy však nebyl schválen a od té doby se aktualizuje. Nejnovější termín přijetí obou materiálů zní: do konce tohoto roku. Přesto je jejich současná podoba neustále obestřena tajemstvím.

Ministerstvo stále mlží

Ministerstvu průmyslu a obchodu, instituci, která zmíněný materiál připravuje, jsme zaslali řadu konkrétních otázek na téma surovinová politika. Ministerstvo reagovalo po čtyřech dnech a řadě urgencí takto:

"Ministr průmyslu a obchodu rozhodl, že před dopracováním aktualizace surovinové politiky budou probíhat kulaté stoly k jednotlivým zájmovým oblastem surovinové politiky, které umožní širší diskusi expertů, odborné veřejnosti i občanských či ekologických sdružení.

Zatím proběhly kulaté stoly k problematice superstrategických high tech surovin, pozici stavebních surovin v české ekonomice, roli státní geologické služby a diskuse k možnostem podpory českých geologických, průzkumných a těžebních firem v zahraničí.

Ve druhé polovině října proběhne kulatý stůl k problematice nerudních surovin coby klíčového zdroje pro řadu typických českých průmyslových odvětví (výroba porcelánu, keramický průmysl, sklářský průmysl). Dále budou následovat kulaté stoly na téma "Budoucnost těžby uranu v ČR" a "Domácí zdroje hnědého uhlí".

Podněty z těchto seminářů budou využity k dopracování návrhu textu surovinové politiky, který bude následně poskytnut členům Rady vlády pro energetickou a surovinou strategii a následně zaslán do meziresortního připomínkového řízení. Při finalizaci textu budou rovněž využity nové dokumenty navazující na evropskou surovinovou strategii Raw Materials Initiative, které byly vydány v posledním období."

Tolik tedy ministerstvo. Podle výše uvedeného není tedy příliš pravděpodobné, že by byla surovinová politika přijata do konce roku.

Horkým bramborem je hlavně hnědé uhlí

Je jasné, že největším jádrem sporu je hlavně budoucnost těžby hnědého uhlí v ČR, resp. otázka prolomení či neprolomení těžebních limitů.

Podle Zdeňka Fouska, člena představenstva Severní energetické, které patří největší hnědouhelný důl v Česku, důl ČSA, a Elektrárna Chvaletice, z dosavadních návrhů ASEK a surovinové politiky vyplývá, že stát domácí uhlí v podstatě nechce.

"Jako těžaře nás naprosto šokovalo, když jsme se v ASEKu dočetli, že tzv. optimalizovaný scénář počítá už po roce 2025 s dovozem uhlí, konkrétně s desetiprocentní závislostí České republiky na dovozu hnědého uhlí," uvedl Fousek na odborné konferenci pořádané Lidovými novinami. Dodal, že už dnes dovážíme více uhlí, než vyvážíme.

Také Českomoravská konfederace odborových svazů je záměrem omezit těžbu uhlí pobouřena. "V návrhu energetické koncepce se uvádí, že do roku 2020 by se měla výrazně omezit těžba uhlí a jeho využívání v elektrárnách a teplárnách. To je neuvěřitelný hazard s energetickou bezpečností státu," uvedl odborářský předák Jan Sábel.

Podle našich informací s prolomením těžebních limitů počítá jen tzv. konzervativní neboli uhelný scénář, zatímco tzv. plynový scénář se opírá hlavně o masivní dovoz zemního plynu, což je v současné mezinárodní politické situaci dosti nereálné.

V dole Bílina by mohly padnout limity těžby

Fousek však potvrdil, že ve hře je stále tzv. malé prolomení neboli narovnání limitů, o němž mluvil už na jaře ministr životního prostředí Richard Brabec při své návštěvě Mostecka. To spočívá ve zrušení těžební uzávěry na dole Bílina, který patří Severočeským dolům. Rozhodnout by se však o tom mělo až počátkem příštího roku.

Tento plán však neřeší největší problém, a to budoucnost lomu ČSA, který patří společnosti Severní energetická. Za jejich hranicí sice leží na 750 milionů tun uhlí, ale i několik obcí, například medializovaný Horní Jiřetín.

Zrušení limitů v Bílině by bylo jednodušší, protože případné těžební pozemky patří Severočeským dolům a neleží na nich žádná obec. Prolomením by se Severočeské doly dostaly ke zhruba 180 milionům tun uhlí.

Také podle hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka neřeší takzvané malé prolomení limitů situaci lomu ČSA. "Bílina může v současné době těžit bez jakéhokoli omezení, ale na lomu ČSA už jsme opravdu na hranici. Pokud nedojde k nějakému zásadnímu rozhodnutí, ať je to těžit, nebo netěžit, ti lidé tam žijí v nejistotě. Nespojoval bych ty dvě věci dohromady," řekl Oldřich Bubeníček.

Hejtmana podporuje také starosta Bíliny Josef Horáček.

"Našeho města se takzvané malé prolomení nedotkne, ale obecně jsem pro prolomení limitů. Je to přece jen naše nerostné bohatství, které musí jednou ven. Byl jsem se podívat v Německu i v Polsku, kde to přesně tak probíhalo. Některé vesnice musely pryč a připravily se jim nové prostory," přiblížil Horáček své poznatky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu je ve svých vyjádřeních na dané téma opatrné. "Konkrétní plán v tuto chvíli nechystáme. Ministr Jan Mládek (ČSSD) hovořil v několika svých vystoupeních o různých variantách ve vztahu k územním limitům těžby. Jde v současné době o vklad do politické diskuse, která teprve proběhne nad surovinovou politikou státu a novelou horního zákona. Konkrétní závěry a rozhodnutí jsou tak spíše otázkou roku 2015," uvedl mluvčí ministerstva Miroslav Kynčl.

Plány na prolomení limitů v dole Bílina nejsou žádnou novinkou. Již v minulosti je prosazoval ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, ale svůj záměr nedotáhl do konce.

Důležité je využití uhlí

Podle šéfa Teplárenského sdružení Mirka Topolánka si však vláda předtím, než rozhodne o prolomení limitů, musí říci, k čemu uhlí použije a jak zařídí, aby bylo toto použití legislativně ošetřeno. Aby se například nestalo, že uhlí za limity se bude vyvážet do Německa nebo pálit v kondenzačních elektrárnách s nízkou účinností.

"Vlastníci elektráren na hnědé uhlí, které měly být do roku 2020 nebo krátce po něm odstaveny, tyto plány přehodnotili a dnes počítají s prodloužením jejich životnosti často i za rok 2030. Apelujeme na Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se touto situací začalo vážně zabývat a co nejdříve navrhlo odpovídající legislativní opatření pro přednostní využití hnědého uhlí v teplárnách s vysokou účinností," řekl Topolánek.

V posledních dvou letech bylo kontrahováno hnědé uhlí zejména pro velké elektrárny. Součástí průzkumu mezi členy Teplárenského sdružení byla proto také otázka zajištění dodávek hnědého uhlí do roku 2020.

"Průzkum ukázal, že řada zejména menších tepláren nemá dnes zajištěno uhlí ani do roku 2020, situace na trhu je nadále velmi napjatá," řekl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení, a dodal: "To samozřejmě nahrává pokračujícímu tlaku na růst ceny paliva."

Z hnědého uhlí se v Česku vyrábí necelá polovina veškerého tepla pro rozvod. Teplo z hnědého uhlí využívá přibližně 650 tisíc domácností, což je 43 % všech domácností připojených na dálkové vytápění. Na výrobu tepla se v roce 2012 spotřebovalo 6,9 milionu tun hnědého uhlí, což byla necelá pětina celkové spotřeby hnědého uhlí v energetice ČR.

Těžba uhlí se propadla téměř o desetinu

V České republice se loni vytěžilo o 4,4 milionu tun uhlí méně než v roce 2012. Letos se podle údajů těžebních společností čeká pokles jen u černého uhlí. Zatímco množství prodaného uhlí se meziročně propadlo o 8,7 %, stát musí počítat s většími ztrátami. Podle předběžných odhadů se jeho příjmy mohou propadnout o 60 milionů korun, tedy o 16 %. "Přesné údaje nemůže Český báňský úřad zveřejnit," vysvětluje mluvčí úřadu Bohuslav Machek.

Pokles těžby hnědého uhlí mají na svědomí společnosti Czech Coal a Severní energetická. Vršanská uhelná, patřící Czech Coalu, v roce 2013 vytěžila a prodala 6,85 milionu tun, což bylo o 2,6 milionu tun méně než o rok dříve. "Snížení těžby souvisí s uzavřením padesátiletého kontraktu s ČEZ na dodávky uhlí pro české elektrárny," říká Vladimír Rouček, ředitel společnosti Vršanská uhelná.

Severní energetická loni snížila těžbu o milion tun uhlí. "Původní plán těžby byl 2,5 milionu tun, což je objem, s nímž počítá náš útlumový program," říká Gabriela Benešová, mluvčí Severní energetické. Lom ČSA, v němž firma těží, narazí na územní limity těžby kolem roku 2022. Usiluje však o hlubinnou těžbu zbytků uhlí v bočních svazích lomu. "Zatím jsme povolení k těžbě nedostali," dodává Benešová.

Celkové statistiky hnědouhelných těžařů vylepšily Severočeské doly, které patří do skupiny ČEZ. Ty vykázaly za loňský rok provozní zisk 5,1 miliardy korun, což je nejvíce od vzniku firmy v roce 1994. V roce 2012 hospodařila firma s provozním ziskem 4,55 miliardy korun. Za růstem zisku stojí dokončená restrukturalizace společnosti. Zhruba 75 až 80 % produkce využívají elektrárny ČEZ. Severočeské doly vytěžily loni 23,6 milionu tun uhlí, což jsou skoro dvě třetiny celkové české těžby.

Zvýší se cena za dobývání uhlí desetinásobně?

Vedle surovinové politiky se pracuje i na novele horního zákona. Největší diskuse zatím vyvolal záměr vlády zvýšit poplatek za dobývání uhlí na desetinásobek proti současnému stavu. V poslední verzi je však uvedeno, že tento poplatek se bude zvyšovat postupně, nikoliv skokově, což ocenil například Svaz průmyslu a dopravy.

Novela horního zákona vznikla na základě aktivity Ministerstva financí, které se snažilo získat až 3,5 miliardy Kč do státního rozpočtu na příští rok. Těžařské firmy v současnosti obcím odevzdávají ročně poplatek 100 korun za hektar půdy, kterou zabírají. Ten se má teď zvýšit až na desetinásobek, tedy na 1000 korun. To by současné odvody ve výši 14 milionů zvedlo až na 140 milionů.

Kromě toho těžařské firmy odevzdávají jedno procento z tržní ceny prodaných surovin. I to má ovšem vzrůst na desetinásobek. Třeba u hnědého uhlí na těchto poplatcích vloni odvedly necelých 250 milionů korun. Nově to má být skoro 2,5 miliardy.

Na teple z uhlí, tedy i na tom dodávaném teplárnami, je přitom závislá velká část obyvatel. Centrální vytápění využívá třetina domácností, samotné uhlí ve vlastních kamnech pak devět procent z nich. Nejčastějším topivem je plyn, naopak dřevo a elektřina zůstávají na okraji zájmu.

Že uhlí a potažmo teplo zdraží, připouští i mluvčí Severočeských dolů Vladimír Budinský: "Tam, kde to půjde, to jsou krátkodobé kontrakty zejména na teplárenské uhlí a tříděné uhlí, se budeme snažit promítnout zdražení do nákladů." Budinského slova potvrdil také mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka. "Bavíme se o částkách v řádech stovek milionů korun. Ty nakonec někdo bude muset zaplatit a ten, kdo to pocítí, je koncový zákazník," dodává mluvčí.

Současný poplatek 6,50 korun je přitom po přepočtu srovnatelný se sousedním Polskem a je to prakticky stejně, kolik platí státu havíři na Slovensku. V Německu však horníci tyto daně neplatí. Pokud se tedy poplatek zvedne desetkrát, bude suverénně nejvyšší. Například Severočeské doly, patřící polostátnímu ČEZu, počítají s tím, že nový poplatek je připraví o víc než miliardu. A jako všichni, kterým se má poplatek zvýšit, vyhrožují propouštěním.

Největší uranový důl v EU může vzniknout na Vysočině

Dalším kontroverzním bodem surovinové politiky je budoucnost těžby uranu v ČR. Dosud se hovořilo jen o útlumu těžby, momentálně těžba probíhá hlubinným způsobem jen v Dolní Rožínce na Vysočině, zatímco v okolí Stráže pod Ralskem se provádí jen sanace po chemické těžbě.

Ministerstvo pro místní rozvoj však podle dokumentu zvaného "Politika územního rozvoje" počítá s otevřením nového uranového dolu na Vysočině. V místě u Přibyslavi, které se nyní objevilo v aktualizaci, by tak mohl vzniknout největší důl na jaderné palivo v Evropské unii. Lidé z okolí podepisují proti těžbě petici.

Nový uranový důl je nově zakreslen v lokalitě u obcí Brzkov a Horní Věžnice. Pokud změnu "politiky územního rozvoje" v této podobě schválí vláda, dotčená obec by tomu musela přizpůsobit územní plán. O tom, zda se otevření dolu vyplatí, bude kabinet rozhodovat teprve na podzim. Těžbu uranu má totiž v Česku na starosti státní podnik Diamo a stát by musel případné otevření dolu podpořit stamilióny korun.

Poslední fungující hlubinný uranový důl v Česku (a jeden ze dvou v celé Evropě, mimo Rusko a Ukrajinu) v Dolní Rožínce, která se nachází rovněž na Vysočině, bude totiž v nejbližší době uzavřen. Tamní zásoby se ztenčují a světové ceny uranu klesají, takže těžba se nevyplatí. "Těžba skončí asi do tří let," potvrdil Marian Böhm, náměstek ředitele Diama.

Důl v Dolní Rožínce v současnosti vytěží maximálně 200 tun suroviny ročně, v nejlepších časech to bylo třikrát tolik. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek však při své srpnové návštěvě Dolní Rožínky slíbil, že se bude snažit těžbu prodloužit.

Kromě Dolní Rožínky funguje v Evropské unii už jen jediný hlubinný uranový důl, a to v Rumunsku. Uran z Dolní Rožínky kupuje firma ČEZ coby palivo do jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech, ale zhruba 80 % uranu musí dovážet. U Brzkova a Horní Věžnice je v zemi 3100 tun uranu, což by stačilo na pouhých několik málo let provozu tuzemských atomových elektráren.

Vznikne na Vysočině závod na výrobu jaderného paliva?

Ve hře je i možnost, že pražská firma UJP postaví v Bystřici nad Pernštejnem závod na výrobu jaderného paliva, který by podle projektu přinesl kolem 250 pracovních míst.

Výroba ve firmě se statutem jaderného zařízení by podle UJP obnášela mísení prášku oxidu uraničitého, lisování, slinování surových tablet, jejich broušení a vložení do trubky ze zirkoniové slitiny a montáž palivových kazet.

Záměr má samozřejmě i kritiky, vzniká občanské sdružení Bystřice bez radiace, které podporuje Josef Novotný, bývalý poslanec , senátor a starosta Bystřice. "Kdyby měla snaha firmy pokračovat, pak je jediným možným řešením referendum," tvrdí Novotný.

AUTOR: Alena Anděrová


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist