Čtvrtek, 28. března 2024

Česko má v pronájmu kus mořského dna

Česko má v pronájmu kus mořského dna
Odborníci odhadují, že barevné kovy se budou ze dna \"českého\" moře těžit nejdříve za 20 let TÝDEN S MOŘEM Čtyři dny plavby od pobřeží USA je malé české moře. Tedy malé - jeho rozloha je téměř totožná s rozlohou České republiky. Přestože jsme vnitrokontinentálním státem bez moře, máme v pronájmu část mořského dna v Tichém oceánu mezi Havajskými ostrovy a Mexikem. Právě zde, v širokém pásmu mezi Clarionským a Clippertonským zlomem, probíhá hlubokomořský průzkum mezinárodní organizace Interoceanmetal, jejímž je Česko členem. V průměrné hloubce 4400 metrů tu totiž na dně leží tzv. polymetalické konkrece. \"Jedná se o naprosto výjimečnou oblast s ekonomickou akumulací této suroviny,\" uvádí Antonín Pařízek z odboru surovinové politiky ministerstva průmyslu a obchodu, který devět let působil jako hlavní geolog Interoceanmetalu. Polymetalické konkrece jsou hrudky o průměru zhruba deset centimetrů s vysokým obsahem strategických surovin - barevných kovů, především manganu (35 %), niklu (1,7 %), kobaltu (0,5 %) a mědi (1,5 %). Nacházejí se na dně všech světových oceánů a moří, ale pouze v některých místech mají průmyslovou akumulaci. \"Kromě barevných kovů je tam ve vyšším množství zastoupeno i železo. To ale vyplývá jen z toho, že je v chemické vazbě. Z hlediska podmořské těžby není zajímavé,\" říká Pařízek. Interoceanmetal byl založen v roce 1987 jako mezinárodní organizace, jejímž cílem měl být hlubokomořský průzkum oceánského dna za účelem znalostí nebo získání informací o nerostných surovinách. Jejími členy se staly státy bývalé RVHP. Po rozpadu tohoto společenství konsorcium téměř zaniklo. Nakonec zůstalo jen pět států - Česko a Slovensko jako nástupnické státy Československa, Bulharsko, Polsko, Ruská federace jako nástupnický stát Sovětského svazu plus Kuba. Ta má v této organizaci specifické postavení. Neplatí žádné příspěvky, ale zároveň je nečerpá. Každý ze členů Interoceanmetalu do něj ročně přispívá 150 tisíci dolary ze státního rozpočtu (zhruba 4 200 000 Kč). Každý z nich drží ideální dvacetiprocentní podíl. V případě, že by se započalo s těžbou, dostali by tedy všichni členové pětinu výnosu. Slovo \"ideální\" znamená, že každá konkrece je rozdělena na pět dílů. Není to tedy tak, že by území bylo rozděleno na pět částí a každý člen měl jednu. OSN rozdělila 9 milionů km2 mořského dna Podle mezinárodního práva patří přímořským zemím mořská zóna 200 kilometrů od pobřeží. Ostatní plocha oceánu je volná. Bohaté státy tedy požádaly OSN, aby jim přidělila certifikát k nakládání s těmito oblastmi. Celá oblast mezi Clarionským a Clippertonským zlomem o ploše 9 milionů kilometrů čtverečních byla rozdělena mezi takzvané pionýrské či průkopnické investory. Každý z nich dostal 150 tisíc metrů kilometrů čtverečních. Mezi průkopnické investory patřilo Japonsko, Německo, Jižní Korea, Čína, Sovětský svaz (dnes Ruská federace), Francie a organizace Interoceanmetal. Kromě toho jsou tam konsorcia firem, převážně ze států skupiny G7. V roce 1992 přidělila OSN Interoceanmetalu průzkumné území o velikosti 150 tisíc kilometrů čtverečních v podmořském údolí mezi Havají a Mexikem. Podle regulí úřadu se však organizace musela poloviny území vzdát ve prospěch zemí třetího světa. Certifikát OSN tedy opravňuje Interoceanmetal k tomu, aby na tomto tichomořském dně o rozloze 75 tisíc kilometrů čtverečních (což je téměř tolik jako rozloha samotné České republiky), přesně vymezeném geografickými souřadnicemi, výhradně prováděl průzkum a těžbu. Vzhledem k tomu, že hloubka moře v této oblasti dosahuje téměř 5 kilometrů, je těžba v dnešní době velmi problematická. \"Z mnoha důvodů je to běh na dlouhou trať,\" podotýká Pařízek. Jedním z nich je, že prozatím se barevné kovy těží z kontinentálních ložisek. \"Výhledově je však podmořské dno potenciální zdroj zcela netradiční suroviny, která v takovém složení nemá na kontinentu obdoby,\" míní. Předpokládá se, že k těžbě by mohlo dojít během dvaceti třiceti let. Ale záleží to i na situaci na světové burze surovin a na připravenosti jednotlivých průkopnických investorů a firem surovinu těžit. Česká republika zmíněné suroviny kompletně dováží. I když Československo bylo v nedávné minulosti významným těžařem, dnes v zemi neexistuje jediný otevřený rudný důl. Poslední byl uzavřen koncem roku 1992. Za jak dlouhou dobu by byla oblast úplně vytěžena? Při maximální těžbě by podle Pařízka zásoby surovin vydržely zhruba 40 až 50 let. V takovém případě by ale byl světový trh rychle nasycen, a proto je pravděpodobnější, že těžba bude ekonomicky regulována. Pak se odhaduje, že k úplnému vytěžení by došlo až asi za 80 let. \"Těžební jednotka se bude asi pohybovat po dně na pásech a bude ovládána z paluby plavidla,\" odhaduje Pařízek. Těžit se bude kombinovaným hydraulicko-mechanickým způsobem. To znamená, že konkrece se nejdříve nasají hydraulickým strojem. Pak je drtič zpracuje do podoby jednocentimetrových křehkých kuliček. Ty pak bude hydraulické potrubí, eliminující mořské vlnění a proudy, dopravovat na těžební plavidlo. Nebude těžba přílišnou ekologickou zátěží? Mnozí odborníci namítají, že případná těžba bude velmi neekologická. Současně s geologickým průzkumem však probíhá velmi podrobný ekologický program, který je i součástí podmínek OSN pro přítomnost v oblasti. Program se zakládá na monitoringu prostředí. Byl zde vytvořen i program, v jehož rámci se zkoumaly dopady úderů na mořské dno. Hlubokomořský přístroj imitoval těžební jednotku tak, že přes hydraulický agregát hnal pod tlakem vodu na mořské dno. Vytvářel se tak dojem, že se těží. Vznikl obrovský oblak zvířeného sedimentu a monitorovaly se změny mořských proudů. Zjistilo se, že v daném místě došlo k absolutnímu zničení fauny na dně moře. Ale zároveň odborníci došli k tomu, že dopad nebude tak velký, jak se původně domnívali. Během tří let by podle nich došlo k resedimentaci a život by se na toto místo vrátil. Oblastí mořské vody blíže pod hladinou se simulace těžby nedotkla. Zprávy a oceňování Není naše členství v Interoceanmetalu příliš drahé? \"Na první pohled se 150 000 dolarů ročně může zdát mnoho, když dodnes vlastně nemáme nic konkrétního na stole,\" uznává Pařízek. \"Ale v rámci tohoto výzkumu se předpokládá široká spolupráce zúčastněných států. Průzkum je totiž velmi náročný nejen na čas, ale hlavně na finance a vyspělé technologie,\" vysvětluje. V rámci Interoceanmetalu mají členové rozdělenou působnost. Například Polsko obstarává management, Rusko má na starosti metalurgii a Bulhaři ekologii. ČR má prioritní právo surovinu chemicky analyzovat a vypracovávat závěrečné zprávy. Zároveň suroviny technologicky oceňuje. V důsledku toho se část peněz z příspěvků vrací zpět. Česko také podle Pařízka díky tomuto členství získalo úžasnou image. Je totiž jediným státem, který nemá moře a aktivně se podílí na hlubokomořském výzkumu na otevřeném moři. Dostalo se tak do prestižního klubu vyspělých zemí, jako jsou Japonsko, Amerika, Německo, Čína a v rámci tohoto výzkumu i Rusko. Zdroj: Lidové noviny
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů