Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Příroda chce méně peněz

14.03.2010  |  zdroj: EKONOM  |  168× přečteno      vytisknout článek

Čeští ekologové přicházejí s radou, jak by stát mohl na jejich oboru finančně ušetřit a příroda získat.

Pro přírodu je někdy lepší, když se člověk méně snaží, dokládá v časopisu Journal of Applied Ecology skupina českých odborníků.

Skupina deseti vědců ze sedmi českých univerzitních, akademických a muzejních pracovišť zveřejnila výsledky sledování živočichů a rostlin v opuštěných kamenolomech v oblasti Českého krasu. >>Dlouho víme, že z hlediska druhové pestrosti jsou to klíčové oblasti,<< říká hlavní autor studie Robert Tropek z Entomologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Není ale lom jako lom. Některé člověk opustil v podstatě beze snahy o nápravu škod, jiné naopak prošly takzvanou technickou rekultivací. Těžká technika zarovnala terén a dovezla půdu, na kterou byly vysazeny vybrané byliny či dřeviny.

Vědci vybrali deset těchto lokalit - pět rekultivovaných, pět opuštěných - a pustili se do mravenčí práce sčítání života v těchto oblastech. Dvojice míst byly vybrány tak, aby šlo o lokality opuštěné přibližně ve stejné době a ležící blízko sebe.

Položky z červených seznamů

>>Chtěli jsme vyplnit jistou mezeru ve vědeckém bádání,<< vysvětluje Robert Tropek. Řada studií ukazuje, že na místech, o něž se člověk nestaral, se lépe daří druhům, které jinde z přírody mizí. Všechny ale byly úzce zaměřeny na jednu skupinu rostlin či živočichů. Čeští vědci se proto rozhodli provést první komplexní sčítání (téměř) všeho živého na vybraných místech.

>>V nerekultivovaných i rekultivovaných oblastech žije přibližně stejný počet druhů, ale v jejich ochranářském významu je ohromný rozdíl,<< říká Robert Tropek.

V rekultivované krajině žily stejné druhy rostlin a bezobratlých živočichů jako v zemědělské krajině. V přirozeně zarůstajících lomech však bylo až deset procent druhů zapsáno v červených seznamech. >>To je číslo, jakého často nedosáhnete ani v rezervacích, a v běžné krajině nikdy,<< tvrdí vědec.

Stará neúčinná pravda

>>Výsledky jen znovu potvrzují stanovisko většiny biologů, ekologů i krajinných ekologů,<< říká Tomáš Gremlica, ředitel Ústavu pro ekopolitiku. Přesto se přirozené obnově těžebních oblastí věnuje málo pozornosti. >>Přitom tu jde ruku v ruce ochrana přírody a úspora peněz,<< kroutí hlavou Gremlica. Výsledkem technické rekultivace bývá podle odborníků z hlediska ekologie zcela bezcenný >>anglický park<<.

Celkem 250 biologů a ekologů v roce 2008 podepsalo petici, která žádá zvýšení podílu přirozené obnovy na probíhajících a připravovaných rekultivacích.

>>Pro takto rekultivovanou krajinu není často žádné využití,<< říká Robert Tropek. >>Velká část zemědělské půdy leží ladem a míra zalesnění České republiky je nejvyšší prakticky od příchodu člověka,<< tvrdí.

Drtivá většina lesů je přitom hospodářských a společenství, jaká vznikají v opuštěných těžebních prostorách, je bolestně málo. Kdy jindy bychom tehdy mohli nechat přírodě trochu prostoru než v době, kdy půdu nutně nepotřebujeme, ptají se odborníci.

Kladno za miliardu

Nejde přitom jenom o pár kamenolomů uprostřed Českého krasu. Robert Tropek se spolu s kolegy v posledních letech věnoval uhelným haldám na Kladensku.

Údaje z tamních sledování sice ještě nejsou plně zpracované, ale trend je podobný. >>Na haldách žijí ohrožené druhy, které jinde na Kladensku nenajdete,<< shrnuje Robert Tropek.

V současné době už ale podle něj probíhá nebo je připravena technická rekultivace téměř všech hald, na kterých výzkum probíhal. Celkem má obnova kladenských hald stát přijít na přibližně 1,5 miliardy korun.

V celostátním měřítku jde o mnohem více. V letech 2002 a 2003 vláda rozhodla, že se stát bude podílet na odstranění ekologických následků těžby uhlí. Na tyto účely postupně vydal a ještě vydá přes 35 miliard korun. Další miliardy poskytnou těžaři, které pro tyto účely musejí ze zákona vytvářet rezervní fondy.

Těžební činností bylo přitom v České republice podle údajů České geologické služby - Geofondu dotčeno asi 60 tisíc hektarů.

Z toho je dnes rekultivována přibližně třetina. Náklady na jeden hektar rekultivace se pohybují od 900 tisíc až do dvou milionů korun.

Za méně peněz více muziky?

Odborníci jsou toho názoru, že významná část takových prostředků by se dala ušetřit. >>Stačí, abychom jako například v Německu měli předpis, že se patnáct procent území má nechat přirozeně zarůstat,<< říká Robert Tropek.

Vědci ve studii také naznačují, že procento by často mohlo být podstatně vyšší.

Někde se samozřejmě zasáhnout musí. Například tam, kde hrozí nebezpečí velké eroze nebo ohrožení okolí toxickými materiály. >>Taková území ale nepochybně tvoří méně než deset procent celkového těžbou narušeného území,<< tvrdí Rober Tropek.

Jinde zase můžou být ve hře důležité ekonomické zájmy. A těžaři také připomínají, že v některých případech pracují de facto na cizí půdě a musejí ji uvést do stavu požadovaného majitelem. Na řadě míst by ale stačilo nechat hlavní slovo levně pracující přírodě.

Nečekané spojenectví

>>V poslední době se ale začínáme shodovat s některými těžařskými firmami<<, říká Tomáš Gremlica. Potvrzuje to i vyjádření Těžební unie, která podpořila petici odborníků k rekultivacím.

Je to proto, že v posledních 20 letech se přístup těžařů k této otázce změnil, říká ředitelka unie Milena Šandová. >>Samozřejmě jsou přirozené rekultivace levnější, ale těžaři také už nechtějí, aby po nich zůstala zničená krajina.<<

Proč tedy přirozená obnova těžebních prostorů nedostává více příležitostí? Rozhoduje několik faktorů, míní oslovení.

Jedním jsou patrně již zmiňované představy o podobě české krajiny a využití půdy. Další jsou administrativní. Na půdě, která byla před desetiletími vyňata z půdního fondu, si zákon žádá její znovuobnovení. >>Někdy jsou jednání s úřady velmi obtížná. Záleží na dané osobě, jaké má skutečné znalosti ekologie,<< říká Milena Šandová.

V neposlední řadě jsou rekultivace také dobrý byznys. Uvědomila si to například firma Czech Coal Services (součást skupiny Czech Coal, člena Těžební unie). Technické rekultivace provádí její dceřiná společnost Rekultivace.

V roce 2008 se základní kapitál Rekultivace snížil o 130 milionů korun z důvodu přebytku vlastních zdrojů, uvádí výroční zpráva za rok 2008. Částka byla vyplacena jedinému akcionáři, Czech Coal Services.

AUTOR: Matouš Lázňovský

Kolik stojí rekultivace

  • V ČR je těžební činností poškozeno asi 60 tisíc hektarů půdy.
  • Zrekultivováno je zatím více než 20 tisíc hektarů.
  • Ze státního rozpočtu na odstranění těchto škod šlo nebo podle plánů půjde více než 35 miliard korun.
  • Cena za technickou rekultivaci se pohybuje přibližně od 900 tisíc až do dvou milionů korun za hektar.


Životodárné kamenolomy

  • Čeští vědci v unikátním výzkumu sledovali výskyt živočichů a rostlin v opuštěných kamenolomech.
  • Na místech, o která se člověk nestará, se lépe daří druhům, které jinde z přírody mizí.

1,5 miliardy korun
Přibližně tolik má stát zaplatit za obnovu uhelných hald na Kladensku.

Výsledkem technické rekultivace bývá z hlediska ekologie zcela bezcenná krajina, kterou lze přirovnat k anglickému parku.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist