Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Porubský bludný balvan a jeho zvláštní role v místním zemědělském společenství

17.04.2010  |  286× přečteno      vytisknout článek

Někteří starousedlíci ještě dlouho na vyzdvižení kamene vzpomínali s nelibostí. Domnívali se, že podivuhodný vzhled a uložení v říčním korytu obdařily kámen jakousi zvláštní mocí.

Aleš Uhlíř

V předposlední době ledové, nazývané risská (před 180 000 až 230 000 lety), dostal se naposledy kontinentální ledovec až na naše území, zasáhl severní pohraniční hory a rovinami pronikl do Slezska a části severní Moravy. Čelo ledovce vniklo hluboko do Moravské brány. Vody Odry byly obráceny a celé zaledněné území severní Moravy a Slezska se odvodňovalo na jih. Pohyb ledovce zarovnával krajinu, vytvářel údolí, přinášel množství materiálu a tvořil ledovcové morény. V naplavených nánosech písku a štěrku se nacházejí velké balvany z hornin severského původu, dopravené ledovcem ze Skandinávie a z oblastí kolem Baltského moře.

Některé velké bludné balvany mohly v minulosti mít, pokud jejich situování v krajině bylo něčím neobvyklé, zvláštní význam pro život zemědělských společenství. Takovým bludným balvanem byl pravděpodobně i kámen známý dnes jako Porubský bludný balvan. Se svými 11 tunami je naším druhým největším nalezeným bludným balvanem. Primát s 16,5 tunami má bludný balvan vykopaný v padesátých letech minulého století při stavbě ostravské Nové Huti,  Porubský bludný balvan jej však předčí délkou své osy (3,7 metru). V roce 1928 byl dopraven na porubskou náves, aby se z něj stal pomník k desetiletému jubileu republiky. "Svornost v obci, mír ve státě", hlásal nápis na bludném balvanu. Prastarý kámen se tak měl stát památníkem vzniku republiky  a symbolem pevnosti základů a trvání nového státu. Za dalších deset let, v roce 1938, se vesnice Poruba spolu se sousedním městem Svinovem a dalšími obcemi bývalého klimkovického okresu stala na příštích 7 let součástí Německé říše. Nápis byl odstraněn, kámen na návsi zůstal. V roce 1968 byl bludný balvan přemístěn ze svého místa před porubským národním výborem o kousek dál, na ulici Vřesinskou. V roce  1990 byl prohlášen přírodní památkou.

Horninou bludného balvanu je hrubozrnná porfyrická žula. Na povrchu kamene se drobné černé krystaly tmavých minerálů střídají s velkými (až 2 cm) načervenalými krystaly draselných živců. U frekventované komunikace je tento dekorativní povrch vystaven silnému znečisťování, kámen se neošetřuje (ostatně ani jeho bezprostřední okolí v této městské periferii příliš vzhledné není) a dnes se svým vzhledem nijak zvlášť neliší od kamenů,  pocházejících z místních lomů. Přirozeně načervenalé zabarvení kamene je pod letitým nánosem špíny sotva patrné.   

Obyvatelům Poruby, což tehdy byla starobylá zemědělská obec (poprvé Poruba zmiňována roku 1377) s 1 880 obyvateli (podle sčítání z roku 1930) byl ale tento kámen znám i před svým "objevením" v roce 1928. Ležel v malém, bezejmenném potůčku stékajícím ve směru od silnice na Opavu svahem podél porubských polí do údolí, kde se potůček vlévá z levé strany do Porubky. Dnes bychom tam pole marně hledali, všude je  hustá zástavba a místo, kdysi nazývané "v dolech", kde kámen v potůčku ležel, je za rozsáhlým  areálem Fakultní nemocnice Ostrava, v blízkosti autobusové zastávky Studentská. Z vlakového nádraží Ostrava - Svinov se tam lze dopravit autobusem číslo 37 asi za 15 minut. Přímo ze zastávky Studentská je možné sestoupit na dno rokle, jíž protéká meandrující potůček. V něm do roku 1928 Porubský bludný balvan ležel. Upozornění pro ty, kteří by chtěli toto v Ostravě hromadnou městskou dopravou snadno dosažitelné místo navštívit - v rokli je rozsáhlé celoroční tábořiště bezdomovců, jehož zachycení na fotografiích se autor při pořizování snímků záměrně vyhnul.

Velikost kamene v poměrně malém potůčku mu zaručovala neměnné  místo v krajině i při velkých povodních a mohl tak dobře sloužit jako orientační bod k vyznačení hranic. Nápadný kámen z červené skandinávské žuly se svou barvou výrazně lišil od šedých kamenů místního původu. Ještě v sedmdesátých letech dvacátého století se v rodinách starousedlíků uchovávaly zprávy o starém rituálu, připomínajícím spíše obřady z předkřesťanských dob. Hrozila-li prý za dlouhého sucha neúroda, voda se začala vytrácet a kámen vystoupil z vyschlého řečiště. Pak prý rolníci u kamene pronášeli zaklínadla a dávali mu drobné dárky na usmíření.

Bludný balvan v potůčku byl místem rozjímání malíře Valentina Držkovice, který k němu chodil v době, kdy bydlel v nedaleké (dodnes existující) hospodě U zlatého lva na Opavské ulici. 

Někteří starousedlíci ještě dlouho na vyzdvižení kamene vzpomínali s nelibostí. Domnívali se, že podivuhodný vzhled a uložení v říčním korytu obdařily kámen jakousi zvláštní mocí. Poskytoval prý ochranu krajině i lidem jako klíč brány, zabraňující působení negativních sil. Násilné odsvěcení posvátného místa se proto, jak byli přesvědčeni, neobešlo bez tragických následků.

Eratický balvan nezvyklého červeného zabarvení v blízkosti po staletí obdělávaných polí a nedaleko hranic obce byl předmětem uctívání těch, kteří byli svými životy odkázáni na úrodu či neúrodu. Pokud kámen omývala voda, bylo to znamení, že prameny nevyschly a úroda není ohrožena. V opačném případě nastoupila magie. Lze jen litovat, že se nedochovalo nic z těchto obřadů, vykonávaných v minulosti nepříliš vzdálené, svou povahou však patřících do časů velmi dávných.  

Zdroje: Wikipedia, Jan Rohel, Slezský malíř, Rozpravy o životě a díle Valentina Držkovice, Adolf Tománek, Opava 1948

fotografie: autor

Bludný balvan v ulici Vřesinská

Díry po nápisu z roku 1928

Místo dřívějšího umístění

V pravo rokle u zastávky Studentská

V dolech meandrující potůček 1

V dolech meandrující potůček 2

V dolech meandrující potůček 3


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist