Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Rozhodnutí o limitech bylo unáhlené

25.07.2010  |  zdroj: Podniky a trhy  |  91× přečteno      vytisknout článek

barrieuxLaurent Barrieux, šéf společnosti Dalkia ČR

Už sedm let řídí Laurent Barrieux českou teplárenskou jedničku Dalkia. Firma, na českém trhu přítomná od začátku 90. let, zažívá teď pod jeho vedením velké změny. Loni na podzim se spojila s lídrem domácího energetického trhu - firmou ČEZ, jež získala 15 procent jejích akcií. A před měsícem Dalkia převzala společnost NWR Energy, za niž zaplatila prodávající důlní skupině NWR (její spoluvlastník Zdeněk Bakala vlastní vydavatele HN, společnost Economia) 3,3 miliardy korun. Rekordní akvizice české Dalkie od konce 90. let zřejmě nebude poslední. "Rádi bychom náš obrat ještě zhruba o čtvrtinu zvýšili," říká Barrieux.

HN: Proč Dalkia koupila právě NWR Energy, dodavatele energií pro doly OKD? Chtěli jsme získat silnou pozici na průmyslovém trhu s energetickými komoditami. A říkali jsme si - OKD jsou producentem uhlí, Dalkia výrobcem energie, tak proč jejich podnikání nespojit. Nakonec se při tomto obchodu odehrála světová premiéra. Stalo se poprvé, že důlní firma nakupuje energetické dodávky od společnosti našeho typu. A to pro ně zajišťujeme i stlačený vzduch, který se v dolech používá z bezpečnostních důvodů místo elektřiny k pohonu strojů. HN: To je pro vás tak výhodné? Pro ilustraci pár čísel. Pro OKD nyní ročně produkujeme dvě miliardy krychlových metrů vzduchu, přes 800 tisíc megawatthodin elektřiny a milion gigajoulů tepla. Nová firma - přejmenovali jsme ji na Dalkia Industry CZ - pro nás představuje zvýšení obratu o tři miliardy korun ročně. Obrat celé skupiny Dalkia Česká republika byl dosud 12 miliard. HN: Chystáte další srovnatelné akvizice?

Na českém trhu je jen jedno OKD, takže těžko můžeme uvažovat o podobné koupi v těžebním sektoru. Zato ale uvažujeme o podobných projektech v dalších odvětvích, speciálně v chemii a petrochemii. Konkrétněji ale o těch záměrech nemohu mluvit. Dalkia v Česku průměrně investuje miliardu korun ročně, v posledním roce to už je 4,5 miliardy a náš obrat se díky akvizici NWR Energy zvýšil asi na 14 miliard korun. Do budoucna bychom jej rádi zvýšili až na 20 miliard ročně. Je to takové kulaté číslo, které se dobře pamatuje.

ČEZ je pro nás pořád hlavně konkurent

HN: Souvisí loňské kapitálové propojení Dalkie a ČEZ s chystanou expanzí?

Chceme dál investovat, což by nešlo donekonečna bez patřičných kroků. Proto jsme v lednu 2009 začali hledat partnera, který by nám s rozvojem pomohl. Akcionáři nabídli ke koupi minoritní podíl Dalkie ČR. Nabídky dávaly dvě skupiny uchazečů - průmyslníci a finanční investoři. My jsme se rozhodli pro průmyslový sektor a ČEZ jsme vybrali kvůli silnému potenciálu i možným synergiím. Mohli jsme vytvořit silné partnerství, které dává šanci na řadu budoucích projektů.

HN: Je pro vás teď ČEZ konkurent, nebo partner?

Především konkurent. Je lídrem na trhu s elektřinou v Česku a ve střední Evropě, v tom si konkurujeme. Ale na druhou stranu my jsme v tom oboru tak malí, že pro ČEZ nejsme vážným soupeřem. Naopak jsme silní v oblasti tepla a tady si můžeme být vzájemně užiteční. Ostatně podobné vlastnické schéma známe už z naší mateřské společnosti, tu vlastní ze dvou třetin Veolia Environnement a z třetiny elektrárenská EdF. Přesně tuto otázku - zda se spojují konkurenti, nebo partneři - tak Dalkia řešila už v roce 2000. A zjistili jsme, že to spojení funguje. Takže nepochybuji, že bude fungovat i v Česku.

HN: Dalkia loni pomáhala skupině J&T s koupí společnosti International Power Opatovice - tedy s mimořádně velkou transakcí, na níž se také podílí ČEZ. Můžete vysvětlit, jak a proč jste se do této operace zapojili?

Souvisí to s naší historií. Dalkia ČR vznikla v roce 1991. V roce 2007 Dalkia koupila Moravskoslezské teplárny a díky tomu se začala rozvíjet hlavně na Moravě. Až nedávno jsme začali být aktivní v Čechách, stěžejní divize jsou Kolín a Mariánské Lázně. Náš byznys v Čechách je ve srovnání s Moravou menší a chceme ho rozvíjet, zvláště nás zajímá Praha. Takže když přišla první zpráva o záměru International Power odejít z Česka, chystali jsme se o jejich místní aktiva soutěžit. Uzavřeli jsme technickou stránku projektu, ale neměli jsme uzavřenou otázku financování. Proces prodeje minority v Dalkii ČR ještě probíhal, navíc jsme v té době shromažďovali finance na koupi NWR Energy. Takže když došlo k nabídce na Opatovice, neměli jsme peníze a výběrového řízení jsme se nezúčastnili. Měli jsme ale ta technická řešení, a tak došlo ke spolupráci s ČEZ a J&T. Byla to ale jen spolupráce z technického hlediska, finančně jsme se projektu neúčastnili.

HN: Zajímají vás stále nějaká aktiva skupiny International Power Opatovice, konkrétně Pražská teplárenská? Nebo je to pro vás uzavřená kapitola?

Nikdy není žádná otázka plně uzavřena. Pražská teplárenská a Opatovice nás nadále zajímají. Teď jsou karty rozdané, ale kdyby se na trhu objevila příležitost na jejich koupi, určitě bychom ji pečlivě studovali. Já osobně jsem byl zklamaný, že jsme se nemohli tendru na prodej International Power zúčastnit. Byl to prostě rozjetý vlak, do něhož jsme nemohli finančně naskočit. Ale to je realita.

HN: J&T koupila International Power Opatovice celkově - tedy i s převzetím jejich dluhu - za 22,5 miliardy korun. Někteří neúspěšní zájemci to označili za přehnanou, nadsazenou cenu. Jak se na tu částku díváte vy?

Když se podívám na loňské výsledky Pražské teplárenské a Opatovic (zisk 2,17, resp. 2,6 miliardy korun - pozn. red.), myslím, že cena je oprávněná.

Hrozí katastrofická situace

HN: Pojďme k dalším tématům. Co vlastně v Česku využívá Dalkia k výrobě tepla?

Především uhlí. Ze tří až čtyř procent se na naší produkci podílí biomasa, z jednoho procenta plyn. Jinak spalujeme hlavně černé uhlí, jen z deseti procent uhlí hnědé.

HN: Vaším oborem dnes hýbe otázka hnědouhelných těžebních limitů. Co říkáte proklamaci nové české vlády, podle níž limity zůstanou zachovány?

Limity se týkají jak hnědého, tak i černého uhlí (vláda nehodlá připustit rozšíření těžby černouhelné společnosti OKD v beskydském dole Frenštát - pozn. red.). A já vůbec nechápu vůli současné vlády. V energetice musíte plánovat investice na třicet čtyřicet let dopředu, je třeba mít dlouhodobý plán dostupnosti zdrojů. Rozhodnutí o omezení těžby uhlí bude mít vážné dopady. Už kolem roku 2012 bude několika teplárenským společnostem chybět hnědé uhlí. V roce 2020 už tu bude 15 společností, které nebudou mít možnost uhlí nakoupit. To znamená, že 600 tisícům domácností dojdou zdroje tepla. Dva miliony obyvatel budou muset přejít z tepla vyráběného z uhlí na teplo z plynových kotelen. Biomasa nebude schopna tak velký výpadek uhlí nahradit. To všechno znamená dvojnásobnou cenu tepla pro tyto lidi. Je to katastrofická situace. Absolutně nechápu, proč došlo k tomuto rozhodnutí tak rychle.

HN: Věříte, že rozhodnutí o limitech vládě vydrží?

Možná, že rozhodnutí vlády bude později zpochybněno, každopádně je to velká brzda. Já to nemohu komentovat za ostatní společnosti. Co se nás týče, rozhodli jsme se investovat masivně do biomasy, aby se naše závislost na uhlí co nejvíc snížila. A chceme co nejvíc rozvíjet kogeneraci (společnou výrobu elektřiny a tepla - pozn. red.). Díky ní se ušetří až 40 procent paliva.

HN: Poptávka po biomase v energetice stoupne. Bude jí na trhu dost?

Dobrá otázka. Taky ji hodně řešíme. Výhodou České republiky jsou dobře udržované, postupně obnovované lesy. Likviduje se dřevní odpad, který můžeme spalovat. To je ale jen částečná cesta. Druhá možnost je pěstování speciálních rychle rostoucích plodin. Existují stromy, které dorostou už za tři roky do velikosti, kdy se dají těžit a pálit. My máme na tomto principu projekt v maďarském městě Pécz, velmi dobře se nám tam osvědčil.

HN: To si energetické plodiny sami pěstujete?

V České republice tato oblast byznysu teprve začíná, ale v dalších zemích, jako v Polsku a Maďarsku, je už mnohem dál. My například v Maďarsku pěstujeme 500 tisíc tun dřeva ročně a jsme tam schopni naši kapacitu zdvojnásobit. Tam máme s těmito kulturami větší zkušenost, které si v rámci Dalkie vyměňujeme a chceme je využívat i tady v Česku.

HN: Mohou se plodiny pěstované na biomasu stát v našem klimatickém pásu pro farmáře běžným artiklem, ziskovým bez dotací?

Určitě. Rychle rostoucí plodiny mohou pěstovat zemědělci, nebo samy energetické firmy na půdě, kterou si pronajímají nebo kupují. V Maďarsku pěstujeme biomasu na vlastních pozemcích. Ale naše práce je produkovat teplo, my nejsme zemědělci. Jestli máme pole s biomasou, je to, jako bychom vlastnili uhelné doly nebo ropné vrty. Mnohem vhodnější je uzavírat s farmáři dlouhodobé smlouvy na odběr biomasy, kterou vypěstují.

Energetika čím dál víc mění zemědělství

HN: Jsou teplárenské firmy schopny nabízet farmářům za biomasu alespoň takové peníze, jaké dostanou na dotacích za kosení luk či údržbu pozemků, na nichž nic nepěstují?

Kdybyste se zeptala před dvěma lety, musel bych říct, že pěstovat energetické plodiny se nevyplatí, výnosnější bylo pobírat dotace. Ale tehdy s tím byly ještě malé zkušenosti. Farmáři nebyli schopni postavit byznysplán, aby se jim to vyplatilo. Dnes jsme jim schopni nabídnout lepší kvalitu života, než jakou jim umožní dotace na nevýnosnou půdu.

HN: Zdá se, že energetika úplně změní naše zemědělství. Už dnes se místo potravin ve velkém pěstuje řepka k produkci biopaliv. Teď se podle vás chystá rozšíření energetických plodin. A to nemluvím o tom, jak se u nás na nejúrodnější půdě instalují sluneční elektrárny...

To jsou úplně odlišné věci! Jestli na polích rostou místo plodin sluneční elektrárny, je to šokující. Je dobře, že vláda konečně zareagovala, aby to ukončila. Už proto, že při pěstování a zpracování biomasy vznikají nová pracovní místa, což při provozování slunečních elektráren neplatí.

HN: Co říkáte chystané novele zákona o obnovitelných zdrojích, která nastaví nový systém podpory zelené elektřiny a právě teď prochází připomínkovým řízením?

Zákon by měl favorizovat kogenerační zdroje. To bohužel nedělá, nepočítá už s podporou takových kogenerací, v nichž se zároveň spaluje uhlí a biomasa. Počítá jen s podporou výroby z čisté biomasy, ale takové teplárny prakticky nejsou. Pokud by se tento přístup změnil, pak by měla země šanci, že splní závazek, který dala v Bruselu - do roku 2020 vyrábět 20 procent energie z obnovitelných zdrojů. Pokud se ale kogenerační výroba nepodpoří, Česko nemá šanci ten slib splnit. Je třeba nastartovat lobbing, například přes teplárenské sdružení, abychom vysvětlili, že to je třeba řešit.


Při zachování těžebních limitů budou muset do roku 2020 asi dva miliony lidí přejít z tepla vyráběného z uhlí na teplo vyráběné z plynu. Znamenalo by to pro ně zdvojnásobení ceny tepla.

Co je Dalkia ČR

Historie
Dceřiná společnost stejnojmenného koncernu, který vlastní francouzské skupiny Veolia a EdF. Na českém trhu působí od roku 1991, významným hráčem se ale stala až koupí Moravskoslezských tepláren koncem 90. let . Postupně rostla, dnes je lídrem trhu na severní a střední Moravě, v Česku jí patří teplárny v Kolíně a Mariánských Lázních.

Teplárenská jednička
Dalkia zásobuje teplem 270 tisíc domácností, loni byla s produkcí 16,3 terrawatthodiny tepla největší v zemi. Vyrábí také elektřinu (loni 2574 GWh), obchoduje s energiemi, poskytuje i další služby .

Nadační fond
Od vstupu na český trh dotuje nadační fond, který se specializuje na podporu drobného podnikání na Moravě a na Karlovarsku. Podle údajů Dalkie díky této podpoře vzniklo už téměř 1,5 tisíce nových pracovních míst.


12,8 Miliardy korun činily loňské konsolidované výnosy Dalkie ČZ, čistý zisk překročil 2,4 miliardy korun.

2,5 tisíce zaměstnanců pracují podle posledních údajů pro Dalkii v České republice, především v Moravskoslezském kraji.


LAURENT BARRIEUX 51
Pochází z Thionville v Lotrinsku. Dalkii ČR vede od roku 2006, je poradcem francouzské vlády pro zahraniční obchod. Je ženatý, má čtyři děti. Rád sportuje, mimo jiné běhá maraton.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist