Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nový Klondike ukrytý v břidlici

07.08.2010  |  zdroj: EKONOM  |  140× přečteno      vytisknout článek

plynNový způsob těžby plynu má zcela změnit trh s touto surovinou a tím i svět. Dosud ale nemá vyhráno.

Zatímco jsme všichni napjatě sledovali jedno kolosální selhání technologie moderních ropných vrtů pod mořským dnem v Mexickém zálivu, o několik set kilometrů severněji selhal jiný moderní způsob dobývání energie ze země: těžba plynu z černých břidlic.

Tento novátorský způsob těžby může podle některých odborníků změnit geopolitickou mapu světa. Plynonosné břidlice se totiž vyskytují ve velkých množstvích i v zemích, které donedávna byly závislé na dovozu. USA či Polsko si od technologie slibují větší míru energetické svobody.

Začátek tohoto léta byl však pro břidlice nešťastným. Z plynového vrtu ležícího u města Penfield v Pensylvánii 3. června vytryskla k nebi směs zemního plynu a slané vody s příměsí nezdravých chemikálií. Únik se podařilo zastavit, až když do okolí uniklo asi 190 tisíc litrů znečištěné vody.

O čtyři dny později v Západní Virginii jiný plynový vrt narazil na metanovou kapsu v nepoužívaném dole, který ležel v jeho dráze. Plyn se vzňal, popálil sedm dělníků, zničil vrtné zařízení a čtyři dny hořel plamenem vysokým patnáct metrů.

Nehody vyděsily místní úřady i obyvatele. Plynovou revoluci, která ve státech na východě USA v posledních letech probíhá, však dva incidenty zastavit nedokážou.

Pod taktovkou pokroku

Většina plynařů dosud břidlice přehlížela, ačkoli se o jejich energetickém potenciálu ví od 19. století. Technický pokrok však jejich názor změnil. Díky dobrému zvládnutí kombinace dvou starších technologií se na přelomu 21. století podařilo mnoha společnostem břidlice vytěžit podstatně lépe než dosud.

První důležitou podmínkou je, že těžaři dnes dokážou z běžného kolmého vrtu udělat spolehlivě technicky náročnější dlouhý vrt vodorovný. V ložiscích, jako jsou na uhlík chudé břidlice, to znamená, že vrt má podstatně větší kontakt s ložiskem, které bývá obvykle zhruba horizontálně orientované. Vodorovný vrt tak shromažďuje surovinu z mnohonásobně větší plochy.

Druhou nutnou podmínkou bylo lepší zvládnutí podzemního >>lámání<< hornin. Při takzvaném hydraulickém štěpení se do okolí vrtu vtlačí miliony litrů vody s přídavkem speciálních chemikálií. Cílem je vyvolat vznik druhotných puklin a tím >>otevření<< horniny, aby jí plyn lépe pronikal a dal se snáze těžit.

Tekutina se vzápětí odčerpá a vrt je připravený k použití. Ekonomicky smysluplné množství plynu by měl poskytovat několik let, nicméně přesných údajů o výnosnosti tohoto typu vrtů je zatím minimum.

Nový Klondike

>>Jako první tento postup začaly používat menší inovativní americké společnosti,<< říká Jiří Gavor z české poradenské energetické firmy ENA. >>Byť i menší americká plynařská společnost je na české poměry obr,<< dodává.

Úspěch slavil tento těžební postup především v břidlicové formaci Barnett v Texasu. Pravý boom ale nastal až s >>objevením<< formace Marcellus, která se táhne přes šest východoamerických států přibližně v hloubce kilometr a více pod povrchem.

V roce 2008 Terry Engelder z univerzity Penn State odhadl zásoby plynu ve formaci Marcellus na 1,4 trilionu kubických metrů. Kdyby se z něj podařilo vytěžit deset procent, což si lze s novými postupy realisticky představit, pokrylo by to současnou spotřebu USA na dva roky.

Trh zareagoval rychle. Plyn byl drahý a technologie k dispozici, a tak na východ USA vtrhli těžaři. A to i když si dobývání plynu z břidlic žádá vyšší náklady. V amerických podmínkách je běžně o sto procent dražší oproti běžnému vrtu, řádově tedy o několik milionů dolarů.

Na slibných místech se tím pádem ceny za odkoupení těžebních pozemků vyšplhaly až na čtyři tisíce dolarů za hektar oproti několika dolarům ještě v roce 2005. I díky tomu, že některé novější odhady zásob plynu, hlavně ty od těžařských firem, uvádějí několikanásobně větší čísla než Engelder v roce 2008.

Cílem >>nájezdu<< se staly státy jako Západní Virginie, New York nebo Pensylvánie. V roce 2010 úřady v Pensylvánii vydaly 1985 nových povolení k těžbě. Ve státě už funguje nebo se fyzicky připravuje 763 dalších vrtů.

Rychle zareagovaly i velcí hráči v oboru. V miliardových fúzích zatím pomyslnou zlatou ratolest drží ExxonMobil, který koupil největšího amerického producenta zemního plynu, firmu XTO Energy. Za akcie zaplatil ExxonMobil 31 miliard dolarů a uhradil za kupovanou firmu i desetimiliardový dluh.

Americký boj o nezávislost

V USA se >>břidlicový<< plyn stal velkým politickým tématem, neboť snižuje závislost na dovozu. Podle odhadů už dnes tvoří deset až dvacet procent tamní produkce.

V červenci zveřejněná zpráva Massachusettského technologického institutu (MIT) zemní plyn označila za palivo >>přechodu<< od stávající uhlíkové energetiky k novým zdrojům. A to právě díky nárůstu odhadu zásob z nekonvenčních zdrojů, jako je břidlice.

Na území USA je nyní podle odhadů zásob plynu při stávající spotřebě na 90 let. Podle MIT jde o jedno z mála paliv, jejichž podíl na celkové spotřebě může realisticky v příštích letech růst i při využití jen domácích zdrojů.

Za svůj podíl na zajišťování energetické soběstačnosti USA jsou těžaři nekonvenčních zdrojů zemního plynu také odměňováni. Jejich podnikání je předmětem řady výjimek, a to hlavně daňových.

>>Podpora státu byla v první chvíli důležitá, bez ní by k rozvoji technologie jen tak nedošlo, protože by nemohla konkurovat tradiční těžbě,<< myslí si Jiří Gavor z ENA. Například v těžaři zaplavené Pensylvánii zatím firmy neplatí horní daň. Návrh na její zavedení ve výši pěti procent teprve leží v tamním parlamentu.

Stále častěji se také objevují stížnosti na ekologické důsledky těžby. Velký ohlas vyvolal dokument >>Gasland<< (>>Země plynu<<), který zachycuje názory lidí žijících v blízkosti těžebních věží. Ukazuje mimo jiné dům v blízkosti plynového vrtu, ve kterém voda z kohoutku po přiložení otevřeného ohně krátce vzplane.

>>Ekologicky nezávadná těžba plynu z břidlic opravdu není,<< uvádí Vlastimila Dvořáková z České geologické služby. Štěpení horniny vyžaduje ohromné množství vody, několik milionů litrů na vrt.

To samo o sobě zatěžuje vodní zdroje v oblasti, ale nejen to. Do vody se přidávají gely, které jsou do jisté míry jedovaté. Ve směsi jich je pouze asi půl procenta, ale při používaných objemech představují desetitisíce litrů.

Když pak tekutina břidlice rozštěpí a je odčerpána, musí se od jedovatých gelů vyčistit. >>Obvykle se použitá voda skladuje na povrchu ve velkých bazénech, odkud se nákladními vozy dopravuje do čističek,<< popisuje Dvořáková.

Vzniká tak riziko úniků do okolního prostředí a jde i o nezanedbatelnou zátěž pro přírodu a dopravní síť.

Polsko v čele Evropy

Původně americký fenomén se rozšiřuje do zahraničí. Významným zdroj by plyn z břidlice mohl znamenat pro Evropu, která si je stále palčivěji vědomá své energetické závislosti.

>>Zatím je však starý kontinent stále ve fázi předběžného průzkumu, studií a odhadů bez dat z většího množství průzkumných vrtů,<< shrnuje Vlastimila Dvořáková. Podklady pro detailnější odhady zásob a potenciální těžby zatím chybějí.

Nepředvídatelný je vývoj příštích let také z jiných důvodů. V Evropě je osídlení podstatně hustší než ve Spojených státech a ekologické zákony jsou mnohdy přísnější.

Navíc nerostné bohatství v evropských zemích obvykle bývá vlastnictvím státu, kdežto v USA musejí těžaři platit vlastníkům pozemku, běžně zhruba osminu z ceny vytěžené suroviny. A to zvyšuje ochotu majitelů k podpisu smlouvy.

Plyn z břidlic je ovšem lákavý. Polsko už prodává práva ke geologickému průzkumu a předběžná práva k těžbě. Výzkum pokračuje i v dalších zemích, jako je Německo či Rakousko. >>V Česku se zatím podrobnější průzkum nechystá, i když základní zmapování možných zásob už provedeno bylo,<< říká Jiří Gavor z ENA.

Riskantní podnik

Zda se těžba plynu z břidlic vyplatí do budoucna i po započtení nákladů na ekologii a infrastrukturu, nemluvě o daních, se odborníci zatím neshodují. >>Do podnikání v oboru se pustily firmy jako Shell, Statoil nebo Total. S velkou pravděpodobností se brzy objeví také indický a čínský kapitál,<< říká Dvořáková z České geologické služby. Podle ní by společnosti s takovou úrovní odborných znalostí pravděpodobně neskočily na >>bublinu<<.

>>I kdyby byl plyn z břidlic budoucností, další raketový rozvoj těžby mimo USA nečekejme,<< soudí Jiří Gavor. Investovat velké prostředky do rozvoje těžby není v krizi a při nízkých cenách plynu ekonomicky únosné. V dalších letech se spíše bude provádět průzkum nových možných nalezišť, jako je tomu v Polsku.

>>Já bych v tuhle chvíli radši koupil akcie BP,<< prohlašuje geolog Václav Cílek. Jeho hlavní námitkou je vysoká energetická náročnost těžby z břidlic. Na získání energie z ložiska v podobě plynu musíte vynaložit nejdříve spoustu jiné energie, třeba na čerpání vody, její čištění a dopravu.

Obtížně řešitelné podle českého geologa budou i problémy s infrastrukturou, kterou si rychle vyčerpávané vrty vyžádají. >>Já bych v tuto chvíli ještě věřil tradičním ložiskům, z nichž je těžba levnější a které ještě několik desítek let vydrží,<< uzavírá Cílek.

AUTOR: Matouš Lázňovský


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist