Sopky ve střední Evropě?
Mnozí geologové věří, že se tu v hlubinách stále nachází jeden ze silných konvekčních proudů tlačících zespodu na zemskou kůru, takže silná sopečná činnost se může kdykoliv obnovit.
Kráterové jezero Laacher See
Nejnázornějším příkladem zdejší sopečné aktivity je kráterové jezero Laacher See, nacházející se 37 kilometrů jižně od Bonnu a 60 kilometrů od Kolína nad Rýnem. Jde o zatopenou kalderu hlubokou přes 50 metrů o ploše 3,3 čtverečních kilometrů, která se vytvořila při gigantické explozi před pouhými 12 900 lety.
Tehdy zdejší vulkán dosáhl 6. stupně VEI (Volcanic Explosive Index) a vychrlil asi 10 až 20 krychlových kilometrů sopečného materiálu. Sloup popela a páry erupce, jejíž hlavní nejničivější fáze zřejmě trvala jen tři dny, dosáhl výšky okolo 20 kilometrů a převládající větry odnášely mrak převážně východním směrem.
Jeho stopy se dodnes nacházejí po velké části Evropy a slouží geologům k datování stáří usazenin. Bezprostřední okolí vulkánu pokryla tefra do výšky až 50 metrů. Šlo o nejničivější sopečnou katastrofu střední a západní Evropy za dobu existence člověka. Událost patrně měla dalekosáhlé důsledky pro klima i pro životní podmínky v oblasti.
U Chebu sopečná aktivita "mládne"
V našem oherském riftu u Chebu (zjednodušeně řečeno) sopečná aktivita "mládne" ve směru od východu na západ, takže pokud se neprobudí některý z již existujících vulkánů, pak nový se nejspíš vyklube až těsně za hranicemi České republiky.
Závažnější patrně je poloha epicenter zemětřesných rojů, která se soustřeďuje do několika málo oblastí, kde je zemská kůra zřejmě hluboce narušená.
ZDROJ: Kniha Smrtící sopky, Lidové noviny, kráceno