Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Andy: Huascarán

21.02.2012  |  277× přečteno      vytisknout článek

Dne 31. května 1970, ve 4 hodiny odpoledne postihlo zemětřesení Bílé Kordillery v provincii Anash. Hora Huascarán (6768 m n. m.) se otřásla, tisíce tun žuly se daly do pohybu a strhly s sebou cokoliv co stálo v cestě. Vzdálenost 28 km a výškový rozdíl 4 tisíce metrů zdolala lavina za pouhé 4 minuty. Objem bahna se odhadoval na 50 miliónů m3 a zničeno bylo až 200 tisíc budov.

Současně se ze severní stěny odtrhla lavina, která přehradila údolí mezi jezery Llanganuco a Orcococha vrstvou kamení, bahna a ledu. Právě pod ní byl základní tábor československé expedice. Zahynulo 14 mužů, kteří nám byli blízcí, synů, manželů, kamarádů.

 

V roce 1972 namluvil známý hudební publicista Mirek Černý recitativ k bluesové písni Huascarán, kterou složili V. Rukavička a P. Markov, hrála skupina S. Čecha a zpívala, žel, předčasně zesnulá zpěvačka Valerie Čižmárová.

Píseň Huascarán v mp3: Huascarán (mp3, 4,8MB)

Text písně

Recitativ Mirek Černý: Ve čtvrtek 23. dubna 1970 odcestovala z Prahy do Limy výprava československých horolezců vedená doktorem Arnoštem Černíkem. Jejím cílem byl vrchol nejvyšší peruánské hory Huascarán.

Zpěv Valérie Čižmárová:

1. sloka:

Od horských pramenů
Huascarán,
nejtěžší z kamenů
na prsou mám.
Přichází z úbočí,
kde zvoní cepín tvůj,
v slzách se rozmočí,
až se vrátíš, drahý můj.

2. sloka:

S odvahou zázraků,
nese se tvůj stín,
k stříbrným oblakům,
a ještě výš.
Já však jsem zbabělá
a tonu v obavách,
čekám tě, lásko má,! Vrat se živ a zdrav.

Recitativ: V neděli 31. května - večer postihlo jihoamerickou republiku Peru katastrofální zemětřesení, které si vyžádalo desítky tisíc lidských životů. Ve sněhových masách nedaleko jezera Llanganuco, zmizela výprava československých horolezců, kteří sem přijeli pokořit nejvyšší horu peruánských And Huascarán.

Zpěv: Od horských pramenů...

Zdroj: kniha Jizerská 50 - Jiří Langer

Huascarán je se svými 6768 m nejvyšší horou Peru a čtvrtou nejvyšší horou Jižní Ameriky. Nachází se v pohoří Cordillera Blanca v provincii Yungay. Okolí hory bylo vyhlášeno národním parkem, který je nejvýše položenou tropickou oblastí na světě. V prostředí ledovcových jezer a hlubokých průrev žije mnoho zajímavých rostlin a živočichů. Na seznam UNESCO byl národní park zapsán v roce 1985.


Mocné geologické síly již déle než 66 milionů let utvářejí nejdelší horské pásmo na zemi - Kordillery. Zároveň jsou nejvyšším pohořím na západní polokouli. Od té doby, kdy se před 170 - 250 miliony let rozdělil prakontinent Gondwana, se oceánské a kontinentální desky posouvají po polotekutém magmatu zemského pláště. Když se od sebe vzdálí, na mořském dně vznikají podmořské hřbety. Pokud se jedna deska vsune pod druhou, vzniknou hluboké zaoceánské příkopy a dále je zemská kůra vytlačena na povrch. Tak vznikají vysoká pohoří.

Zemská deska Nazca na dně Tichého oceánu se před 170 miliony lety začala pohybovat a nadzvedla jihoamerický kontinent. Mocné vrstvy hornin se v průběhu milionů let zvrásnily. Z hlubin zemského pláště se na povrch dostalo ohromné množství magmatu a prostoupilo prahorninu. Andské Kordillery jsou podobně jako Himaláj pohořím, které se stále zvedá. V peruánské části And ční k nebi vrcholky gigantického horského řetězce, ležícího necelých 200 km od Tichého oceánu. Cordillera Blanca, Bílé hory, ležící nedaleko města Huaraz, nejsou jen nejznámější horolezeckou lokalitou v Jižní Americe. Na jejich svazích a v jejich údolích totiž národní park Huascarán chrání jeden z nejůžasnějších vysokohorských systému světa.

26 zářivě se lesknoucích horských vrcholů se tyčí do výšky 6000 m a výše. Strmé skály jsou pokryty ledovými stěnami. Voda z přibližně 660 ledovců na úbočích odtéká do údolí a je zásobárnou pro více než 260 horských jezer. Navíc je tento pozoruhodný region rozvrásněn 41 řekami. Národní park se nachází v departamentu Ancash. Ten svou rozlohou zasahuje do provincií Recuay, Huaraz, Carhuaz, Yungay, Huaylas, Pomabamba, Mariscal Luzuriaga, Huari, Sihuas a Bolognesi. Návštěvníkům se zde před očima otevírá nepopsatelně krásná vysokohorská krajina disponující obrovským kulturním a přírodním bohatstvím. Národní park o rozloze 3400 km^2 zahrnuje jak horská údolí v nadmořské výšce 2500 m, tak i strmé hřebeny s nejvyšší horou El Huascarán, jež je se svou výškou 6768 m zároveň nejvyšším vrcholem Peru.

Mocné vrstvy usazeniny v období jury a křídy zde ční kolmo k nebi. Tento náhlý vzestup nedává příliš prostoru vegetaci, neboť nutí rostliny ke značné přizpůsobivosti různým výškám. V nejnižších polohách v údolích a na úpatí hor rostou lesy zvané quenal. Na tuto oblast navazuje rostlinné společenství pásma paramos s vlhkou subalpinskou vegetací trav a trvalek, která pokrývá četné náhorní plošiny. Jen zřídka se zde uchytí nějaký nízký keř. Nejvyšší horské pásmo je totiž porostlé chudou vegetací alpinské tundry. Vědci zde bylo dopopsud popsáno 800 rostlin ze 104 čeledí a 340 rodů. Vlivem místních podmínek vznikly nové druhy, a to především vzácných orchidejí a bromelií. V této oblasti roste jedinečná alpská bromelie Puya raimondii, jejíž květenství dorůstá do výšky až 10 m, a je tak vůbec největší na zemi. Navíc se tato rostlina může dožít více jak 100 let.

Druhy bromelií puya, dosahující obzvlášť vysokého vzrůstu, kvetou podle vyprávění indiánů pouze jednou za 12 let. Dospělé rostliny jednoho a téhož druhu rozkvétají vždy ve stejném roce a vždy se nacházejí ve stejném vývojovém stadiu. Tato skutečnost představuje velmi pozitivní faktor pro opylování a tvorbu semen. Rozmanitá horská krajina, kde lze bez problému vystoupat na některou z pětitisícovek, je domovem 10 druhů savců. Nejzajímavějšími z nich jsou medvěd brýlový, kočka pampová, jelen běloocasý, puma a vikuňa. V rozeklaných horách poletuje na 115 druhů ptáků, jako např. kondor velký, orel nejmenší a orel Gurenyův. Některé druhy zde dosahují nadprůměrného vzrůstu. Příkladem mohou být například kolibříci. Již po celá staletí je tato oblast obývána lidmi. O dávných kulturách různých národů podávají svědectví velkolepá naleziště na místech, jako je Gekosh, Chuchumpunta, Hechkap - Jonkapampa, z nichž některá mají svůj původ ještě v předinckých dobách.

Fotografie na:http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/401213100081034-huascaran-1970/?from=320

ZDROJ: http://www.infoglobe.cz,http://www.peru1970.cz/pisen.html

Text: Denisa Arvajová



Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist