Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Firmy láká těžba českého zlata

09.12.2012  |  zdroj: HN  |  413× přečteno      vytisknout článek

goldPoklad pod zemí. Pět firem v šesti lokalitách ve středních Čechách a na Šumavě má zažádáno o průzkum ložisek zlata. Než se ale začne těžit, bude to trvat ještě dlouho

V obci Roudný na Vlašimsku panuje ticho a klid. Smutné domy vykukují prázdnými opuštěnými okny. Uprostřed lesa se skrývá bývalý horní hotel, dnes ústav sociální péče, kousek za ním zbytky louhovny, kde se získávalo zlato. Hroutící se trosky jsou téměř všechno, co zůstalo z bývalého zlatodolu Roudný, který fungoval ještě ve 30. letech minulého století. Dnes je tu přírodní rezervace, buduje se zde naučná stezka. Jenže důl by mohl být znovu otevřen. České zlato, kterého je v zemi podle odhadů asi 400 tun v hodnotě přes 400 miliard korun, zase láká zahraniční firmy.

Hned pět společností si totiž v šesti oblastech v Česku v uplynulých měsících zažádalo na povolení průzkumu. Ten předchází těžbě zlata. Jednou z lokalit je i Roudný, kde by chtěla průzkum dělat firma Delta Bohemia, napojená na kanadskou firmu Delta Gold.

Největším ložiskem, kde se podle odhadů skrývá 123 tun zlata, jsou Kašperské Hory. Tam by chtěla těžit firma GTS Potamon. Celkově je v Česku asi jedno procento světových zásob zlata. Což je na zemi o velikosti České republiky poměrně hodně.

"Těžba zlata má v Česku tradici. A přinesla by hodně peněz i státu," tvrdí Petr Morávek, jednatel Delta Bohemia, který se v 70. a 80. letech sám na průzkumech zásob zlata v Česku podílel. Sám si však uvědomuje, že to těžařské firmy nebudou mít jednoduché, starostové obcí jsou totiž ve většině případů proti.

Proč je ale najednou o zlato takový zájem? Není to poprvé, kdy se v Česku pokusy obnovit těžbu zlata, která skončila v roce 1994, objevily. Třeba právě v Kašperských Horách bylo pokusů hned několik. S žádostí však nikdo nakonec neuspěl.

Jenže teď případným zájemcům svítá naděje. V přípravě je totiž nová surovinová politika České republiky. Její součástí je i zásadní změna, která se týká zlata. Vypadla totiž formulace, že by "zásoby zlata měly být uchovány pro další generace". Jinými slovy: ministerstvo průmyslu a obchodu, které na koncepci pracuje, připustilo, že těžba zlata v Česku je možná. Nová politika by měla být vládou projednána do konce roku.

"Podmínky ve světě se změnily. Zlato i další suroviny zdražily na několikanásobek. To, co se ještě před deseti lety zdálo nevýhodné, se teď může vyplácet. Vidíme to jako příležitost pro těžební průmysl. Vysoké ceny zlata mohou vydělat na hodně vyspělé technologie, které budou šetrné k životnímu prostředí. A těžební průmysl má schopnost na sebe nabalovat další podnikatelské a pracovní příležitosti a mohl by být jedním z oborů, který by mohl pomoci nastartovat českou ekonomiku po hospodářské recesi," myslí si Pavel Kavina z odboru surovinové a energetické bezpečnosti ministerstva průmyslu.

Podle něj by to pro stát mělo i další přínos. Firma, která by zde případně těžila, by státu a obcím musela odvádět poplatky. "Při otevření tří dolů by to tak odhadem bylo včetně daně z příjmů 400 milionů korun ročně pro stát a dalších 120 milionů pro obce," říká Kavina.

A těžbu samozřejmě podporují i firmy, které tady chtějí dělat průzkum. Většina z nich funguje tak, že pod hlavičkou českého s. r. o. tady působí domácí odborník na geologii, za nímž stojí některá zahraniční firma. "My například pracujeme tak, že náklady na zahájení průzkumu hradíme ze svého. V případě, že bude povolen, začneme shánět investora, který to zaplatí. Z podniku pak budeme dostávat nějaké dividendy," říká Tomáš Váňa, jednatel firmy Agate Bay, která by ráda průzkum prováděla hned ve dvou lokalitách - Příčovy a Voltýřov.

Jenže povolovací řízení, které má na starosti ministerstvo životního prostředí, se ještě ani pořádně nerozběhlo, a už se objevuje první odpor. Především ze strany obcí a místních sdružení.

"Jsme v kraji, který poměrně úspěšně začíná stavět na turistickém ruchu. Jsme na kraji CHKO, která toho má být jádrem. A kdyby tady vznikla nějaká fabrika, která by nemohla být úplně malá, bylo by to v přímém rozporu," říká Karel Kříž ze svazu ochránců přírody ve Vlašimi a ukazuje na haldy, které zbyly po poslední těžbě v Roudném. "To tu po těžbě zbylo, dnes je tady rezervace."

Ani představitelé obcí nejsou příliš vstřícní. "To bude muset schválit zastupitelstvo nebo nejlépe referendem občané obcí v okolí. Nemyslím si, že by nám to něco přineslo. Těžba poškodí vodní zdroje, náklaďáky rozbijí silnice," říká starosta Roudného Bohumil Děd. Podle Vladimíra Malého, místostarosty Hvožďan na Příbramsku, do jejichž působnosti patří i území Vacíkov, ani od jejich obce nemohou těžaři podporu příliš čekat. "Má se tu vyhlašovat chráněné území," říká Malý.

Podle Kaviny se však není čeho bát. "Je to hlavně o tom, zlepšit komunikaci mezi firmami, obcemi i státem. Mohou být nastaveny přísné podmínky, které bude firma muset plnit," říká.

Konečné slovo však budou mít úředníci MŽP. "Jednání teprve začala. Ve správním řízení jsme ještě nerozhodli," říká ředitel odboru geologie na ministerstvu životního prostředí, který má věc na starosti, Martin Holý. "Všechny nerosty jsou ložiska ve vlastnictví státu. Záleží na tom, zda stát má zájem a důvody k průzkumu. Tam je jasné posouzení, zda zájem na průzkumu převažuje nad ostatními veřejnými zájmy na tom území."

O žádostech firem v současnosti jednají regionální odbory ministerstva. Největší problém však může být se způsobem úpravy vytěžené rudy, který může v některých případech vyžadovat v Česku dosud zakázané kyanidové loužení. I v případě, že firmy se žádostmi uspějí, tak budou muset volit jiný způsob těžby.

Jak se těžilo v minulosti

2. až 1. stol. př. n. l.

Rozmach produkce zlata u nás představuje doba keltského osídlení. Vysoká ryzost zlata odpovídá složení přírodního zlata získávaného rýžováním a ukazuje na původ z domácí produkce.

14. stol.

Další rozmach těžby nastal za vlády Lucemburků. Roku 1325 začíná Jan Lucemburský razit zlaté mince. V období prosperity středověká produkce hlavních českých zlatodolů mohla dosáhnout 100-200 kg/rok, za celé období cca 48 tun. Zlato v té době těžené v Čechách odpovídalo cca 6 % jeho středověké evropské produkce.

15. až 19. stol.

Přes četné pokusy bylo v této době vytěženo jen 1,2 tuny zlata. Z toho 300 kg v Jílovém a 370 kg v Krásné Hoře na Příbramsku.

20. stol.

Na počátku 20. století vzniká nejmodernější zlatodůl Rakouska-Uherska v Roudném u Vlašimi. Zlatodůl Roudný v letech 1904-1930 vyrobil 5,77 tuny ryzího zlata.

Hlad po zlatu v neklidné době první poloviny 20. století vedl nově vzniklý československý stát i soukromé podnikatele k báňské otvírce řady historických revírů (kašperskohorský, novoknínský, jílovský, bělčicko-kasejovický aj.). Nejrozsáhleji byl zkoumán jílovský revír, jeho těžba v letech 1958-1968 poskytla 1,1 tunu zlata.

Konec 20. stol.

V 80. a 90. letech 20. století byl uskutečňován útlumový program rudného hornictví. Jako součást útlumového programu byla v letech 1989-1994 uskutečněna výběrová těžba "zlatého sloupu" na ložisku polymetalických rud ve Zlatých Horách v Jeseníkách, která poskytla 1,2 tuny zlata

V roce 1994 těžba zlata v Česku skončila. Ve 20. století se vytěžilo 9 tun zlata. Za celou historii těžby v Česku pak 100 tun.

AUTOR: Jan Sochor
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Firmy láká těžba českého zlata
Zákaz kyanidového loužení

Na druhou stranu Kubův úřad kritizuje ustanovení horního zákona, které nepovoluje při získávání zlata používat kyanidové loužení. Zákaz prudce jedovatého kyanidu prosadili do zákona začátkem tohoto století odpůrci těžby zlata.


Autor: Zlaté mince - numismatika
větší obrázek >>
Podle ministerstva takový paragraf do zákona nepatří. "Je zřejmé, že toto ustanovení vylučující použití jediné účinné moderní úpravárenské metody zlatonosných rud automaticky nesystémově znemožňuje využití téměř všech evidovaných zásob zlatých rud," uvedlo ministerstvo.

Kubův úřad uvedl, že je nezbytné, aby se "přehodnocení potenciálu domácích rudních ložisek podle nových ekonomických podmínek stalo prioritou věcně odpovědných resortů ministerstva průmyslu a ministerstva životního prostředí", které v minulosti průzkum a případnou těžbu zlata a dalších vzácných kovů odmítalo.

Úřad ministra Tomáše Chalupy neříká k případnému průzkumu předem "ne", ani "ano".
vloženo: 03.05.2013 20:20     vložil: marie dubanová Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist