Interaktivní mapa má pomoci při tvorbě energetických koncepcí

Úroveň energetické soběstačnosti jednotlivých regionů nebo jejich možné využití pro pěstování energetických plodin ukazuje enviromentální interaktivní mapa, kterou vyvinula Česká technologická platforma biopaliv za podpory Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Jako pomůcku pro tvorbu energetických koncepcí ji mohou využít státní správa i místní samosprávy. Nový nástroj byl dnes představen na tiskové konferenci.

    Mapa obsahuje údaje o životním prostředí ze všech katastrů ČR a propojuje je s informacemi o alternativních energetických zdrojích. Aplikace může například ukázat, jak by se energetická soběstačnost konkrétního regionu změnila po vybudování určitého počtu alternativních zdrojů energie nebo kolik půdy na daném území lze využít k pěstování energetických plodin, aniž by to ohrozilo potravinovou bezpečnost. Dokáže také posoudit, zda je na základě místních podmínek v dané oblasti výhodné stavět větrné nebo fotovoltaické elektrárny.

    "Hlavní přínos interaktivní mapy je, že umožňuje vytvářet zodpovědné energetické koncepce již od malého území, jsme schopni analyzovat situaci od těch nejmenších územních celků a postupovat směrem k větším územím, například krajům," uvedl předseda České technologické platformy biopaliv Leoš Gál.

    "Tato nová metoda, jistá regionalizace přístupu státní správy a samosprávy k energetickým zdrojům, může v enviromentálních politikách naší země znamenat velkou změnu," dodal Gál s tím, že takový přístup je podle něj daleko zodpovědnější než dosavadní koncepce. Informace z interaktivní mapy mohou podle něj pomoci skutečně manažerskému způsobu rozhodování státní správy a samospráv v problematice životního prostředí.

    Novinku jako velmi užitečnou pomůcku přivítali zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí a také ředitel divize pohonných hmot a biopaliv největší tuzemské agropotravinářské skupiny Agrofert Martin Kubů. Ten uvedl, že i při zajištění stoprocentní potravinové soběstačnosti zbývá v Česku ještě 30 procent zemědělské půdy k jinému využití než k produkci potravin.

    Nový informační nástroj podle jeho autorů výrazně zužuje prostor působnosti různých lobbistů, kteří prosazují pouze jeden alternativní zdroj energie, například fotovoltaiku nebo spalování biomasy bez ohledu na konkrétní potencionál daného území, což v konečném důsledku mnohdy přináší více škody než užitku.

    Projekt financovaný výhradně z unijních peněz vznikal tři roky, náklady na jeho realizaci byly tři miliony korun, uvedl Gál. Jak bude projekt skutečně dále využíván je podle něj teď především na Státním fondu životního prostředí, který zakázku zadal.

    V současnosti pochází z alternativních zdrojů zhruba osm procent elektřiny v Česku, do roku 2020 by na základě závazku ČR vůči Evropské unii tento podíl měl vzrůst na 13 procent.