Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Když ekologie přestala být sprostým slovem

07.01.2010  |  zdroj: Víkend  |  277× přečteno      vytisknout článek

Vražedné povodně, hurikány a vlny nebývalých veder... I kvůli nim se z ekologie stalo téma, o kterém diskutují běžní lidé i nejvýznamnější politici. Doba, kdy byli ekologové považováni za bláznivé levičáky, s nimiž není třeba ztrácet čas, definitivně skončila.

Píše se rok 2002. Na rakousko-českých hranicích sotva skončily demonstrace proti spuštění Jaderné elektrárny Temelín, které čeští politici i veřejnost ponejvíc odsoudili jako extempore hrstky zmanipulovaných aktivistů. A v Praze se začíná zvedat voda. Vltava vystoupila až k mostním obloukům, zaplavila metro, tisíce lidí z Karlína a dalších čtvrtí musejí být evakuovány.

Poté co hladina řeky opadla a skončily nejnutnější rekonstrukce, znovu a znovu zaznívá otázka proč. V odpovědích, které zdaleka nedávají jenom ekologičtí aktivisté a environmentalisté, stále častěji padá slovní spojení "globální oteplování". Právě na vrub tohoto jevu začaly být připisovány stamiliardové škody a téměř stovka mrtvých, které za sebou v Česku zanechaly povodně mezi lety 1997 a 2002.

Téma se poměrně rychle stává součástí veřejné diskuze. Za vše mluví statistika, kterou HN vytvořily z dat v elektronických archivech českých celostátních médií: zatímco během celých devadesátých let se v médiích o globálním oteplování mluvilo jenom čtyřistapadesátkrát, v letech po roce 2000 už byl počet článků a reportáží na toto téma pětinásobný.

Prvotní pochyby některých o příčinách - či vůbec existenci - globálního oteplování, definitivně vyvrátila roku 2005 studie založená na datech národních akademií zemí G8. Ta jednoznačně konstatovala, že od konce 19. století k oteplení průměrné teploty země došlo a že za posledních padesát let mají tuto skutečnost na svědomí především lidské aktivity.

Jednoznačné argumenty odstartovaly debatu o tom, jaké dopady bude mít tato změna výhledově na životní prostředí a samozřejmě na život běžných lidí. Poprvé se třeba začalo vážně hovořit o "environmentálních uprchlících", lidech, kteří přijdou o domov v důsledku globálního oteplování. Z většiny z nich by udělala uprchlíky stoupající hladina moře, jež má být podle dostupných prognóz do roku 2100 o jeden metr výš. To by mělo zasáhnout přibližně dvě stě milionů lidí, zejména v Asii, na některých tichomořských souostrovích, ale třeba také v přímořských evropských státech. Zřejmě nejpalčivěji se toto téma na starém kontinentě týká Nizozemí.

Od tsunami k ledovcům

Podobný vývoj ve vztahu k tématu globálního oteplování, jakým prošla Česká republika, zažila většina zemí na celém světě. Někdy ekologickému prozření předcházela série ničivých hurikánů a bouří, jako tomu bylo na západním pobřeží Spojených států, jinde vlny tsunami nebo devastující vedra a následné požáry, které v posledních deseti letech opakovaně sužovaly jižní Evropu či Austrálii.

Snad i díky těmto událostem, které výrazně ovlivnily život lidí v řadě regionů, se dostala do popředí i témata globálnější, a tedy v jistém smyslu abstraktnější. Čísla dokládající, že od roku 1960 ubylo deset procent veškeré ledové pokrývky Země, že období, v nichž zamrzají řeky a jezera na severní polokouli, se zkrátila o dva týdny, že každý rok stoupá hladina světových oceánů o jeden milimetr, najednou dokázala ze židlí zvednout i někoho jiného než aktivisty Greenpeace.

Příběhy o praskajících ledovcích, které se roz­padají na menší kry, dojaly málokoho, o to víc však působily fotografie bezradných ledních medvědů nebo tučňáků, kteří se kvůli tenčícímu se ledu nemohou vydávat na lov, protože se pod nimi vrstva zmrzlé vody propadá. V jižnějších zeměpisných šířkách se jedním ze symbolů nevratných změn na životním prostředí stali tygři. Přestože dřív byli na indickém subkontinentě striktně považováni za nebezpečné predátory, dnes jsou to ohrožené pruhované kočky, na jejichž přežití se skládají náctiletí školáci v Mumbaji.

Ano, ale jak

Životní prostředí se během posledních deseti let stalo tématem, které se týká každého. Je tématem, jež dokáže vyvolat stejně plamenné debaty jako třeba politika. A nejde jenom o globální oteplování a vymírání živočišných či rostlinných druhů. Jde také o světelný smog, mizející zelené porosty, genetické modifikace rostlin...

Západní společnost žije v dostatku, který jí dává prostor a čas pro diskuse o řešení ekologických problémů. A v rozvíjejících se zemích se tato řešení zase stala nutností pro každodenní přežití kvůli znečištěným a mizejícím zdrojům pitné vody či vymírání stád dříve lovné zvěře a rostlin, které poskytovaly obživu.

Jakkoliv trapně nezávazně vyznělo oficiální závěrečné prohlášení nedávno skončeného klimatického summitu v Kodani, jedno plus tato akce přinesla. Všichni se shodli na tom, že celosvětová změna přístupu k životnímu prostředí je nutná. Problém nastal teprve ve chvíli, kdy začaly padat otázky týkající se financování takové globální akce a konkrétních ústupků jednotlivých zemí.

Nadějí pro nadcházející dekádu v tomto ohledu zůstává rostoucí počet "zeleně smýšlejících" politiků na světové scéně i vůle veřejnosti je tlačit na vyšší a vyšší místa. Vždyť ještě před deseti lety by se nejmocnější ženou světa asi jen stěží stala někdejší ministryně životního prostředí (a dnešní německá kancléřka) Angela Merkelová.

Autorka: Petra Pospěchová je redaktorkou Víkendu HN.

Milníky
2000
Studie Mezivládního panelu ke klimatickým změnám (IPCC) přinesla jednoznačné důkazy o tom, že oteplování planety, které se odehrálo za posledních padesát let, je způsobeno činností člověka. Podle této studie se teplota na zeměkouli do roku 2100 zvedne o 1,4 až 5,8 stupně Celsia.

2001
Podle zprávy OSN ročně ubývá 15 milionů hektarů lesního porostu na zeměkouli. Ustupují hlavně zemědělství a těžbě dřeva.

2002
I v důsledku zvyšování teploty v regionu se zhroutilo 3250 km2, které byly součástí antarktického šelfového ledovce Larsen B.

2003
Ward Huntův šelfový ledovec, který byl největší v Arktidě, se rozlomil. Ledovec v posledních třech tisíciletích pokrýval hladinu moře na rozloze 390 kilometrů čtverečních. Podle vědců je rozpad ledové plochy u kanadského pobřeží způsoben dlouhodobým oteplováním.

2004
Kjótský protokol o snižování emisí podepsalo celkem 132 zemí, a to včetně velkých znečišťovatelů, jako je Rusko. Další, například USA, ovšem k ratifikaci nepřistoupily.

2005
V Antarktidě - na místech, kde byl trvale ledovec - začala po 10 000 letech růst tráva.
Tento rok byl nejteplejší od roku 1880, kdy se začaly vést věrohodné záznamy tohoto druhu.

2006
Podle amerických vědců v posledních 150 letech stoupala hladina světových oceánů dvojnásobně rychleji než v předcházejících staletích.
Záplavy v Česku od roku 1997 do roku 2006 měly na svědomí téměř sto lidských životů a způsobily škody ve výši 150 miliard.

2007
Čína je největším světovým znečišťovatelem. V produkci skleníkových plynů předběhla ­Spojené státy.
Al Gore a Rajendra Pachauri, předseda klimatologického panelu IPCC, dostali Nobelovu cenu za mír za svůj boj proti klimatickým změnám.

2008
V Tichomoří vznikla největší mořská rezervace na světě. Vláda Kiribati, ostrovního státu v Tichém oceánu, vyhlásila na ploše 410 500 kilometrů čtverečních chráněnou oblast.
Podle Světového fondu na ochranu přírody ubylo od roku 1998 v mořích 28 % živočišných druhů. V případě mořských ptáků to bylo celých 30 %.

2009
Podle studie publikované v časopisu Science je koncentrace CO2 na zemi nejvyšší za posledních nejméně 2,1 milionu let. Průměrné koncentrace CO2 se v současnosti proti dřívějšímu stavu pohybují na hodnotách o třetinu vyšších.
Vyjednávání o snižování produkce emisí na summitu v Kodani skončilo sepsáním textu, který zúčastněné k ničemu nezavazuje a je pouze deklarací. Přijmout dokument, který by nahradil Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012, se nepodařilo.

Zelení Lídři
Al Gore
Někdejší kandidát na úřad amerického prezidenta se environmentálními tématy zabývá několik desetiletí. Již v sedmdesátých letech přinesl do Kongresu téma skleníkových plynů a krátce předtím, než se stal viceprezidentem Billa Clintona, vydal pozdější bestseller, knihu Earth in the Balance. Dokument Nepříjemná pravda mu vynesl nejen Oscara, ale také polovinu Nobelovy ceny v roce 2007.

Bono Vox
Frontman irských U2 se dlouhodobě angažuje v boji proti chudobě v zemích třetího světa a zviditelňuje téma lidských práv. Je také vášnivým propagátorem oblečení s environmentálním a sociálním aspektem. "Podstatou ekologicky šetrného oblečení je respekt ke čtyřem věcem: respekt vůči tomu, z čeho jsou vaše šaty zhotoveny, respekt vůči těm, kdo je vyrobili, respekt vůči místu, kde byly udělány, a respekt vůči lidem, kteří je nosí," říká.

Caroline Lucasová
Britský spisovatel Jonathon Porritt popsal tuto britskou europoslankyni jako nejinspirativnějšího politika ze všech evropských "zelených" stran, kterého upřímně nesnášejí evropští komisaři a šéfové velkých firem. Důvodem jejich nelibosti je neutuchající boj Lucasové za to, aby výrobci museli do ceny svého zboží započítávat škody, které způsobí na životním prostředí. Mělo by jít třeba o ekologickou daň za letenky nebo za uhlíkové stopy, které jsou důsledkem dopravy.

Leonardo DiCaprio
Herec, kterého proslavil Cameronův film Titanic, patří k nejangažovanějším celebritám. Na dramatické tání ledovců způsobené globálním oteplováním upozorňuje ve svém dokumentárním filmu 11. hodina. Sám říká, že jeho hlavním cílem je zvednout povědomí o klimatických tématech, ne kázat. "Chci, aby si lidé tyto problémy uvědomovali, až půjdou příště volit, až příště půjdou nakupovat...," vysvětluje.

Bjorn Lomborg
Skeptický ekolog, jak sám sebe Lomborg nazývá, patřil léta k těm, kteří boj proti globálnímu oteplování považovali za špatnou investici. Muž, kterého v roce 2004 časopis Time zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí světa, ale v nedávném rozhovoru pro Financial Times prohlásil, že dohoda o globální klimatické strategii je nutná, a sám navrhl možné kroky.

Angela Merkelová
Německá kancléřka Angela Merkelová patří k těm politikům, kteří lobbují za prosazení změn, jež mají zmírnit následky globálního oteplování. Ještě coby ministryně životního prostředí se významně podílela na vyjednávání Kjótského protokolu a dohod, které mu předcházely. "Náklady na snižování emisí znamenají nižší investici než to, kdybychom se později vyrovnávali s důsledky nezmenšeného znečištění," tvrdí kancléřka pragmaticky.

Wangari Maathaiová
Devětasedmdesátiletá Keňanka dostala v roce 2004 Nobelovu cenu za mír za "přínos k trvale udržitelnému rozvoji, demokracii a míru". V roce 1977 založila hnutí Zelený pás, jež dodnes zasadilo přes 30 milionů stromů. Proto dostala ­Maathaiová přezdívku "paní stromů". Kromě jiného se postavila i proti projektu kácení několika hektarů stromů kvůli stavbě luxusního domu bývalého keňského prezidenta Daniela arap Moie. Projekt byl kvůli akci Maathaiové zastaven.

Carlo Petrini
Zakladatel hnutí Slow Food. Takzvané "pomalé jídlo" klade do protikladu vůči fastfoodovým řetězcům a junk food, jídlu s vysokým obsahem kalorií a malou výživnou hodnotou vůbec. Hnutí Slow Food se od svého založení v roce 1986 rozšířilo z domovské Itálie do 132 států a usiluje o zachování lokálního zemědělství a národních kuchyní. Mezi aktivity hnutí Slow Food patří třeba vytváření banky semen všemožných rostlinných odrůd či propagace lokálních zemědělců.

Opustili nás...
Delfínovec čínský
Sladkovodní delfín žijící pouze v čínské řece Jang-c'-ťiang zřejmě vyhynul v důsledku zhoršení životního prostředí. Největší podíl na tom mají rybáři, výstavba přehrady v oblasti a celkové znečištění. V roce 2002 byl ještě mezi existujícími druhy, od roku 2006 už se žádný exemplář nepodařilo objevit.

Pachnodus velutinus
Suchozemský šnek, který žil na ostrově Mahé v souostroví Seychely, se vyskytoval hlavně v lesních porostech s vysokou vlhkostí. Tento druh byl citlivý právě na úbytek vlhkosti a na klimatické změny. K vyhynutí došlo zřejmě v období od poloviny devadesátých let do začátku nového milénia.

Přímorožec šavlorohý
Přestože je tento rohatý sudokopytník chován v zajetí, ve volné přírodě se už nevyskytuje. Dříve žil na území celé severní Afriky. Jeho osud zpečetili hlavně lovci, pro které byl kořistí nejen kvůli masu, ale také pro impozantní rohy. Nepotvrzené zprávy naznačují, že několik exemplářů možná přežívá v Čadu, diskutuje se také o nasazení kusů chovaných v zajetí do volné přírody.

Nosorožec dvourohý západní
Menší ze dvou druhů afrických nosorožců se dřív vyskytoval v celé subsaharské Africe. Během posledních padesáti let klesla populace tohoto samotářského, nesnášenlivého a nevypočitatelného zvířete o osmdesát procent. Od roku 2007 nebyl viděn žádný z exemplářů tohoto druhu.

Vrána havajská
Pták zvaný také Alalá žil dříve v západní a jihovýchodní části Havaje. Tento druh vrány byl typický vynalézavostí a výtečnými leteckými schopnostmi. Poslední dva jedinci žijící ve volné přírodě byli v roce 2002 zdokumentováni na Havaji. Co stojí za vyhynutím, není úplně jasné. Svůj podíl mohou mít přirození nepřátelé jako havajský sokol nebo nemoci zavlečené na ostrov z jiných zemí.

Šatovník ostrovní
Pták zvaný na svém domovském ostrově Maui Po'o-uli byl v havajském souostroví vědci objeven v roce 1973. Na seznamu ohrožených druhů se držel poměrně dlouho, v roce 1998 už byli registrování jenom tři jedinci tohoto druhu. Jeden z nich zemřel v zajetí v roce 2004, zbylí dva od tohoto roku nebyli viděni.

AUTOR: Petra Pospěchová


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Když ekologie přestala být sprostým slovem
Upřímně řečeno snad nejsympatičtější přístup o prosazování ekologie podle mne prokázala Caroline Lucasová. Vždyť jak lépe zainteresovat lidi na ekologii než právě přes peníze. Pak se nejlépe ukáže jak moc má smyls s ochranou přírody ztrácet čas. Pokud by se do ceny hnědého uhlí zahrly i náklady na rekultivaci do původní podoby, pak by i cena energie z tepelných elektráren byla jiná.
vloženo: 12.01.2010 13:04     vložil: Adík Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist