Jak vydělat na počasí

Počkají si, až jim model Aladin "vyplivne" čerstvý výpočet, přidají radarové snímky, data z meteorologických družic a stanic, propočty z dalších modelů. V půl deváté uspořádá pětice meteorologů ve službě rychlou poradu. "Upřesňujeme si názor na aktuální vývoj," říká meteorolog František Šopko. O hodinu později vše konzultují s kolegy na pobočkách a kolem desáté vydají předpověď.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s rozpočtem přesahujícím 700 milionů korun je největším hráčem na trhu předpovědí v tuzemsku. Má téměř sedm stovek zaměstnanců a obhospodařuje dvě stovky meteorologických stanic rozmístěných po republice. "Centrální mozek" celého systému sídlí v Praze-Komořanech.

"Počasí na druhý den dovedeme odhadnout s pravděpodobností zhruba 93 procent. Při předpovědi na dva dny dosahujeme úspěšnosti 90 procent. Na pět a více dní předpovídáme se zhruba 85procentní pravděpodobností," říká František Šopko. Jenže když porovnáte předpověď s realitou, máte dost často pocit, že si tahle čísla snad musí ČHMÚ vymýšlet. Třeba před 10 dny mělo podle radarových snímků začít v Praze pršet v osm večer, jenže průtrž přišla už ve čtyři.

"Jde samozřejmě o průměry. Vydávané předpovědi porovnáváme zpětně s realitou a z nich vypočítáváme procenta úspěšnosti," říká meteorolog ČHMÚ Petr Dvořák. A navíc upozorňuje, že místně a časově ohraničené meteorologické jevy jako třeba krátké průtrže mračen se předpovídají nejhůře.

Jenže člověk nebo firma si přečte předpověď a řídí se podle ní. Neměl by ústav za správnost předpovědí ručit? Je možné, aby se s ním například firma soudila, protože jí chybná předpověď připravila o peníze? "Vždy bude existovat určitá míra nejistoty, i když se s vývojem nových metod a postupů zmenšuje. Stoprocentní přesnosti se zřejmě nedá dosáhnout. Vstupní data nepopisují sledované jevy beze zbytku," říká ředitel ústavu Václav Dvořák s tím, že bychom těžko mohli absolutní přesnost předpovědi vymáhat.

A za pravdu mu dává i Jan Bednář z Katedry meteorologie a ochrany prostředí MFF UK v Praze. "Je to stejné, jako byste chtěli postihnout lékaře, kterému zemřel pacient. Zaslouží si to jen v případě, že udělal chybu. Když tedy meteorolog nevydá výstrahu, ačkoli mohl, lze ho postihnout. Těžko ho ale můžeme penalizovat za předpověď, která nevyšla," říká profesor Bednář.

Nicméně předpovědi se stále postupně zpřesňují. A všechny enormně zajímají. Každý počasí tak trochu rozumí, obklopuje nás. "Předpovědi jsou přitažlivé, protože připomínají sázku ve sportce. Můžeme ověřit, jestli se reálně naplní, nebo ne," vysvětluje Pavel Říčan z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. A samozřejmě za popularitu počasí může i prostý fakt, že ráno chceme vědět, jak se obléknout nebo jestli je vhodný den na projížďku na kole, koupání a v zimě na lyžování. "Když je v červnu odpoledne slunečno a občas se na obloze objeví mráček, nikoho to příliš nevzrušuje," upozorňuje meteorolog Petr Dvořák. Takové počasí totiž v daném měsíci víceméně očekáváme. Jakmile však začne mít počasí extrémní charakter, zájem o předpovědi vzroste. "Je to přirozené. Vyhraněné věci, které mají trochu bulvární charakter, lidi prostě zajímají více," podotýká Dvořák.

Zdivočelé počasí jako dobrý byznys

Nesnesitelné vedro náhle vystřídá přívalový déšť a přidají se kroupy. Připomíná vám to něco? Krajinou se navíc proženou lokální záplavy a jinde zase přijde větrná smršť. "Projevy počasí jsou čím dál extrémnější a zájem o předpovědi stoupá," říká Michal Najman ze společnosti Meteopress, která předpovědi poskytuje. Největší nárůst je patrný u firem, jejichž podnikání počasí ovlivňuje. Miliony tak investují energetici, silničáři nebo provozovatelé letišť. Předpovědi počasí jsou klíčové také pro zemědělce, na extrémních výkyvech ve velkém vydělávají pojišťovny.

A kola byznysu s počasím se budou dále roztáčet. Extrémní výkyvy sužují Česko i další evropské země více než dříve a zklidnění se zatím nedá očekávat. "Extrémně teplá období jsou dnes častější," říká klimatolog Ladislav Metelka z ČHMÚ. Trochu hůře se to posuzuje u srážek. "Jsou hodně proměnlivé, ale zdá se, že sklon k extrémům i tady mírně zesiluje," myslí si Metelka. Podle něho spadne více vody během krátkých průtrží mračen a méně v podobě mírných déle trvajících dešťů. Vedle povodní a přívalových srážek jsou další aktuální hrozbou větrné smrště typu Kyrill.

Data pro letadla

"Ročně investujeme do předpovědí počasí několik milionů korun," potvrzuje mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Firma je získává od ČHMÚ a ze specializovaných serverů. Navíc má i vlastní pracovníky proškolené v meteorologii. Spotřeba elektřiny totiž závisí na teplotě. Vedle toho počasí výrazně ovlivňuje také výrobu - jde o sílu větru pro větrné elektrárny, míru slunečního svitu pro fotovoltaické parky a intenzitu srážek v případě vodních elektráren.

Skoro 15 milionů platí ročně za informace o počasí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). A rozhodně nejde o vyhozené peníze. Počasí totiž jejich byznys ovlivňuje vcelku výrazně, celkově se jedná o miliardové sumy. "V zimě hraje roli míra pluhování a solení, jinak povodně nebo sesuvy půdy," říká mluvčí ŘSD Nina Ledvinová. Také silničáři získávají informace přímo z ČHMÚ.

Největším odběratelem předpovědí od Českého hydrometeorologického ústavu je však z pochopitelných důvodů Řízení letového provozu. Za informace dal podnik jen loni 83 milionů. Jde o dohlednost, bezpečnost přistání, ale i o údaje pro údržbu letištních ploch. "Naše data se dostávají do rukou jak posádkám, tak plánovačům letů," říká Petr Dvořák, který mimo jiné přednáší leteckou meteorologii. A upozorňuje, že výrazný vliv na spotřebu paliva má skutečnost, zda letíte po, nebo proti větru. "V závislosti na předpovědi pak letadla tankují," popisuje Dvořák.

"Obecně je největší zájem o lokalizované předpovědi přímo pro místo podnikání, oblast zájmu nebo místo konání určité akce," říká Michal Najman z Meteopressu. Jenže právě předpověď jevů, které jsou velmi lokální, a navíc trvají krátce, je nejnáročnější. "V poslední době také roste poptávka po službě ,varování'. Klienty nezajímá klasická předpověď, ale spíše to, jak by jim počasí mohlo uškodit," upozorňuje dále Najman s tím, že si nastaví, co je pro ně škodlivé (například srážky nad 20 mm nebo vítr nad 40 kilometrů za hodinu), a firma pak posílá cílenou výstrahu.

Mezi největší korporátní zákazníky Meteopressu patří obchodníci s elektřinou, kteří podle předpovědí a následného pohybu cen nakupují a prodávají. Informace o počasí jsou cenné také pro stavební a zemědělské firmy. "Obecně platí, že každý extrém je škodlivý, vadí horko, mnoho srážek, velký mráz," vyjmenovává mluvčí společnosti Agrofert Karel Hanzelka. Nejničivější prý bylo extrémní sucho, které předloni postihlo především jižní Moravu. Vinaři a moderní farmy podle Michala Najmana z Meteopressu zase na základě předpovědí plánují postřiky, setí i sklizeň.

"Za odvětví s největším potenciálem nyní považujeme pojišťovnictví," říká Najman. To ostatně potvrzují i odpovědi oslovených pojišťoven. "Loňské povodně způsobily našim klientům škody za 2,2 miliardy korun. Po kalamitách spojených s extrémy počasí vzrostla poptávka po pojištění," říká Milan Káňa z Kooperativy s tím, že lidé bohužel rychle zapomínají. "Jakmile voda opadá, opadá i zájem o pojištění," potvrzuje Jan Marek z České pojišťovny. Také Uniqa potvrzuje, že její byznys ovlivňují extrémní výkyvy jako vichřice, krupobití nebo třeba velká voda. "Povodňové mapy existují. Zvažujeme, jak zachytit hlavní trendy u vichřic," říká Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa a upozorňuje, že už nyní klientům zdarma nabízí varování prostřednictvím SMS za situace, kdy hrozí nepříznivé počasí. "Díky tomu získají čas, aby se na vichřici, kroupy, silný déšť nebo náledí připravili," upozorňuje Svobodová s tím, že využívají informace evropské meteorologické služby UBIMET.

Dostat se k informacím, na kterých lze vydělat, zkoušejí firmy různými cestami. "Už dvakrát nás oslovila společnost opravující karoserie s tím, abychom jim dávali tipy na lokality, kde se prohnalo krupobití," říká Tomáš Prouza, předseda Amatérské meteorologické společnosti. Firmě šlo o to, aby se co nejdříve dostala na místo, kde by mohla nabídnout své služby. "Ale nezdálo se nám to moc etické," vysvětluje Prouza, proč návrhy odmítl. Nicméně jeho zkušenost naznačuje, že byznys s extrémním počasím může být dost atraktivní.

Nasávání peněz od firem

Český hydrometeorologický ústav ale nemá na starost jen monitorování a předpovídání počasí. Hlídá i vodní toky, hrozící povodně nebo čistotu ovzduší, zpracovává klimatologická data. Loni ústav získal 219 milionů korun na komerčních službách, od ministerstva životního prostředí dostal na svůj chod 367 milionů. Zbytek do něj přiteklo z grantů a provozních dotací.

"Očekává se od nás, že část peněz na svůj chod vyděláme. Na druhou stranu ale většinu dat poskytujeme zdarma veřejnosti a dalším zájemcům prostřednictvím našeho webu," popisuje ředitel ústavu Václav Dvořák. Nehrozí, že volně dostupné informace z ČHMÚ vezme jiná firma a zpeněží je? "To by se stávat nemělo. Informace poskytujeme v licenci Creative Commons. Nemá se do nich tedy zasahovat, je třeba uvést zdroj a nelze je využívat komerčně," vysvětluje Václav Dvořák. Nicméně pokušení je to zřejmě velké, protože tak rozsáhlou síť meteorologických stanic v Česku nikdo nemá (více viz Tajemství předpovědi počasí).

Na počasí dobře vydělává další z velkých odběratelů předpovědí ČHMÚ - Česká televize. Vysílání sponzorského vzkazu před počasím a logo během vysílání stojí na týden podle ceníkových cen téměř milion korun, reálné ceny bývají nižší. "Události a počasí jsou mezi diváky velmi oblíbené. Letos je v průměru sledovalo více než půl milionu lidí," říká mluvčí České televize Alžběta Plívová s tím, že obecně za špatného počasí sledovanost roste. Také televize Nova si sledovanost počasí pochvaluje. Mezi diváky staršími patnácti let mají třicet procent. "Televizní noviny, Sportovní noviny a Počasí jsou nejsilnějšími formáty na trhu," říká mluvčí Novy Anna Suchá.

Byznys v počasí vycítila třeba americká televize Weather Channel. Existuje od roku 1982 a vysílá jen o něm. Regionální předpovědi prokládá světovými, pouští dokumenty a zpravodajské pořady o klimatických změnách, tornádech, sopkách nebo likvidaci přívalových dešťů. Když v roce 2008 televize měnila majitele, byla prodána za 3,5 miliardy dolarů. Tváře Weather Channel si na nedostatek popularity nemohou stěžovat. Jeden z jejích meteorologů Mike Bettes má na svém twitterovém účtu téměř 70 tisíc fanoušků.

AUTOR: Eva Hníková

Jak to vidí byznys
Mají dramatické změny počasí vliv na váš byznys, respektive chování zákazníků?

Když prší, tak počet objednávek roste až o třicet procent. Maličko si proto přejeme deštivé léto. To je myslím obecně platné pro celou e-commerce.

Tomáš Čupr
zakladatel a výkonný ředitel DameJidlo.cz

Rozhodně ano, ideální by bylo celoroční období dešťů.

Martin Lipert
zakladatel eReading.cz

Slunečné počasí stejně jako různá mistrovství a olympiády nemají na obchod dobrý vliv.

Ivan Pavlíček
ředitel společnosti NEXT

Všech 33 poboček v ČR, SR, Rusku a Maďarsku monitorujeme webkamerami. O počasí, které může ovlivnit návštěvnost našich autocenter, tak máme neustálý přehled.

Karolína Topolová
generální ředitelka AAA Auto

Hezké počasí rovná se méně poptávek. Více než počasí ovlivňuje naše prodeje německá ekonomika.

Jaroslav Řasa
zakladatel ABRA Software

Letní charakter počasí studijní morálce našich klientů zrovna neprospívá, ale jak jsme si všimli minulý týden, nevydrží věčně.

Lenka Doležalová Pavilková
majitelka agentury Channel Crossings