Pátek, 29. března 2024

Genetika v boji proti suchu

Zachrání geneticky upravené rostliny svět před hladomorem?
Genetika v boji proti suchu
Velkou část světové populace trápí sucho. Jeho důsledkem je neúroda a hlad. Už dnes žije více než miliarda lidí v oblastech s nedostatkem vody - a podle předpovědí vývoje klimatu se má situace dále zhoršovat. Organizace spojených národů odhaduje, že v polovině století bude žít na Zemi přes devět miliard lidí, o polovinu víc než dnes. Co budou jíst?

Mnozí vidí naději v geneticky upravených rostlinách. Zatím se pěstují především plodiny odolné vůči škůdcům a herbicidům - například kukuřice, sója nebo bavlník. Experti ovšem pracují na vývoji dalších modifikovaných (GM) plodin, které by poskytly větší množství vitaminů a živin, ale také by byly odolnější proti suchu a dalším nepříznivým podmínkám.

Jejich vývoj ovšem nebude tak snadný. Genetici se snaží odkoukat od přírody, jak rostliny v takové situaci reagují, a dané strategie u nich posílit. Úplně bez vody se pochopitelně žádná rostlina neobejde - potřebuje ji k zajištění základních životních funkcí, k přenosu živin a k procesu fotosyntézy.

Pokud je vláhy málo, je rostlina ve stresu a hledá způsoby, jak životadárnou tekutinu co nejvíc ušetřit nebo k ní získat lepší přístup. Třeba prodlužováním kořenů nebo zavíráním průduchů na listech, jimiž odpařuje vodu a dýchá. Další možností je změna životního rytmu rostliny, aby stihla odkvést a uzrát dřív, než v dané oblasti udeří největší sucho.

Rychlejší cesta k cíli

Zatímco u dosavadních rostlin stačilo vložit jeden gen s určitou funkcí, odolnost proti suchu je složitějším problémem. Podílí se na něm řada genů a dosáhnout jejich správné konstelace (některé utlumit a jiné naopak posílit) není jednoduché. Odborníci navíc zatím neznají funkce všech genů - postupně je odhalují a učí se je ovládat. Slouží k tomu několik modelových rostlin, mezi nejoblíbenější patří drobná rostlina huseníček rolní a tabák.

Právě s tabákem dosáhl koncem minulého roku úspěchu tým Eduarda Blumwalda z Kalifornské univerzity v Davisu. Jeho GM rostliny vnímaly usychání listů, vyvolané suchem, jako stárnutí. Vložený regulační gen tedy spustil produkci "omlazovacího" hormonu cytokininu. Upravený tabák přežil několikatýdenní omezení zálivky na 30 procent bez větších následků, zatímco kontrolní rostliny beznadějně hynuly. Blumwald už pracuje na liniích rajčat, rýže a pšenice se stejnou vlastností.

Další slibnou cestou je zvyšování odolnosti vůči bóru. Ta sice nepomůže proti suchu, ale umožní zavlažovat pole odsolenou mořskou vodou. "Při dosavadních systémech odsolení zůstává bór ve vodě v koncentracích, které sice člověku nebo zvířatům při pití nijak nevadí, ale pro rostliny jsou toxické," vysvětluje profesor Jaroslav Petr z Ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi a člen bioetické komise Rady pro výzkum a vývoj.

Odpůrci genového inženýrství mohou namítnout, že odolnosti proti suchu se dá dosáhnout i tradičním šlechtěním. "Do jisté míry ano, ale není to vůbec jednoduché. U takto komplikované vlastnosti jsou cílené zásahy do dědičné informace spolehlivější a rychlejší cestou k cíli," říká profesor Jaroslav Petr.

Profesor Zdeněk Opatrný z katedry fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK v Praze, jeden ze zakladatelů problematiky rostlinných biotechnologií u nás a dlouholetý zástupce ČR v bruselském výboru Food and Agriculture programu COST zaměřeného na spolupráci ve vědě a technologiích, dodává, že klasické a genetické šlechtění nejsou konkurenčními metodami, ale navzájem se doplňují. Přesto i on vyzdvihuje přednosti genetických metod. "Snaha ovládnout strategie, kterými se rostlina brání suchu, jsou různě složité puzzle. A moderní genetika umožňuje brát si kousky těchto puzzle od různých dárců a zbavit se zbytečného genetického šumu, který takové přenosy provází u klasického křížení," vysvětluje profesor Opatrný.

Kontroverzní zpráva

Zatím je ovšem otázka, do jaké míry se nové plodiny v zemích třetího světa opravdu prosadí. Mezinárodní agrární rada (International Assessment of Agricultural Knowledge, Science and Technology for Development), sdružení expertů z celého světa, kteří se zabývají vývojem nových zemědělských metod, zveřejnila v polovině dubna zprávu, podle níž se rozvojové země bez geneticky modifikovaných plodin obejdou. Místo jejich zavádění radí podporu tradičního zemědělství tak, aby dosáhlo úrovně vyspělých zemí. Nejde přitom jen o investice do modernější techniky, ale také o know-how: například naučit farmáře stavět malé přehrady či terasy, které jim umožní zadržet vodu na zavlažování, vybírat si vhodnější odrůdy podle místních podmínek a podobně.

Sdružení biotechnologických firem, které se zabývají vývojem a prodejem geneticky upravených plodin, už v lednu na protest proti chystané zprávě z panelu vystoupilo. Zatímco hnutí Greenpeace na svých webových stránkách prohlášení panelu jednoznačně vítá, čeští odborníci jsou skeptičtější.

"Považuji to za omyl či úmyslné zavírání očí před realitou. Jistě, management zemědělství v rozvojových zemích je často zoufalý. Ale jeho zlepšení je jen nutnou aktivitou navíc, nikoliv alternativou k biotechnologickému šlechtění," říká profesor Opatrný.

Jaroslav Petr hodnotí prohlášení panelu jako nešťastné a politicky motivované. Roční nárůst ploch osetých GM plodinami se podle něj každoročně zvyšuje o více než 10 procent a většina nových ploch přibývá právě v rozvojových zemích. "Přitom se v nich prosazují rostliny určené původně pro ekonomicky rozvinuté země. Už z toho je jasné, že tyto plodiny mají třetímu světu co nabídnout," říká profesor Petr.

GM plodiny se vyplácejí

Také představa některých aktivistů, že nadnárodní firmy vyvíjejí GM plodiny, aby zbohatly na bídě rozvojových zemí, je podle českých odborníků mylná. "Kdyby to byla pravda, byli bychom svědky poněkud jiné situace, než jaká dnes panuje. Obyvatelé zemí třetího světa pěstují stále více geneticky modifikovaných plodin, protože se jim to vyplácí," říká profesor Jaroslav Petr.

Soudí, že vývoj těchto plodin půjde z velké části mimo světové giganty biotechnologického průmyslu. Tyto společnosti vyvíjely především majoritní plodiny, navíc "šité na míru" mírnému klimatickému pásu, zatímco dnes jsme svědky vývoje nových plodin přímo v zemích třetího světa. "Například Čína má stovky vlastních geneticky modifikovaných odrůd. Upravenou rýži začal jako první na světě pěstovat Írán - a byla to rýže tamější provenience," podotýká Jaroslav Petr.

Podobně profesor Opatrný připomíná sdružení lokálních firem a univerzit, které vyvíjejí vlastní plodiny: v Indii například květák a zelí odolné proti škůdcům. Zdá se tedy, že si rozvojové země s využitím genového inženýrství alespoň do jisté míry pomohou samy - bez ohledu na to, k čemu je nabádá mezinárodní panel.

AUTOR: Eva Vlčková

Autorka je redaktorka Lidových novin

Vlastnosti geneticky modifikovaných plodin

1. generace: odolnost proti škůdcům a herbicidům.

2. generace: odolnost proti přírodním podmínkám: suchu, soli, mrazu apod.

3. generace: zvýšení obsahu živin a vitamínů.

Pěstování léčiv v rostlinách: inzulín, vakcíny apod.

10 procent činí roční nárůst ploch osetých geneticky modifikovanými plodinami.

Klasické a genetické šlechtění nejsou konkurenčními metodami, ale navzájem se doplňují.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů