Genetická brambora rozděluje Německo

Německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová tento týden nečekaně povolila pěstování geneticky modifikovaných brambor.

Brambory s názvem Amflora, které vyvíjí chemický koncern BASF, podle ní nepředstavují nebezpečí pro zdraví lidí. Proto umožnila jejich testování na poli o výměře 20 hektarů.

Němce rozhodnutí překvapilo.

Ještě zkraje tohoto měsíce totiž Aignerová zamítla pěstování geneticky modifikované kukuřice, o které usliloval americký pěstitelský gigant Monsanto. Nepomohlo ani to, že americkou kukuřici schválila Evropská unie. Firma se proto nyní brání právními cestou.

Přínos, či riziko?

Vypadá to, že Aignerová,která v německé vládě reprezentuje bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU), se snažila vyhovět zájmům mocnějšího partnera, Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Kancléřka Angela Merkelová ze strany CDU argumentovala, že do vývoje geneticky upravených plodin byly investované značné částky. Zablokování výzkumu by podle ní ohrozilo prestiž Německa jako země otevřené novým vědeckým trendům.

"Nemůžeme ignorovat pokrok jen proto, že v této věci není veřejné mínění výzkumu nakloněno," citovaly Merkelovou agentury.

Ministryně Aignerová ale reprezentuje opačný názorový proud. Její CSU má kořeny v konzervativním Bavorsku, které není výzkumu geneticky modifikovaných potravin vůbec nakloněno. Tamní zemědělci vnímají výzkum především jako nežádoucí konkurenci pro svá hospodářství.

Nejednotní ale nejsou jen politici. Debata o přínosu či rizicích geneticky upravovaných plodin dělí celou německou společnost. Před zářijovými parlamentními volbami proto chodí politici kolem celé věci po špičkách.

Společnost BASF se snaží tlumit obavy odpůrců výzkumu tím, že přijala některá dodatečná opatření pro vývoj upravených brambor. Zmenšila se i plocha pokusného pole - z dřívějších 150 hektarů na současných 20 hektarů.

Potrava pro papírny

Brambory Amflora nebudou určeny ke konzumaci. Jsou upraveny tak, aby z nich bylo možné výhodně vyrábět papír, lepidla, textil či látky pro kosmetický průmysl. Kritici přesto trvají na tom, že nová plodina představuje značné zdravotní riziko, zejména kvůli své rezistenci vůči antibiotikům.

"Jejich zbytečně nadměrné využití v medicíně už vedlo k tomu, že mnohá z nich přestávají účinkovat," upozornila Stephanie Töweová, odbornice na genetiku z německé odnože Greenpeace. "V případě geneticky modifikovaných brambor nám hrozí stejné riziko," řekla Töweová stanici Deutsche Welle.

Firmy, které vývoj upravených plodin plánují, pokládají obavy za zcela neopodstatněné. Zdůrazňují, že brambory nebudou určeny ke konzumaci.

"Nemáme důvod k žádným obavám?" říká Mette Johanssonová, mluvčí ze společnosti BASF. Výtky na adresu výzkumu podle ní mají jen emocionální základ.

V Evropě vzniká jen procento světových geneticky modifikovaných potravin - ve Spojených státech plných 55 procent.

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz