Nahradí biomasy uhlí v elektrárnách?

Český patent získal nový způsob regulace tvorby biomasy v rostlinách, který vyvinuli vědci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s korejskými partnery. Vynález umožňuje pěstovat rostliny s větším množstvím biomasy, která je v posledních letech stále více žádaná jako zdroj energie náhradou za fosilní paliva.

Takto upravené rostliny mohou zvětšit i výrobu surovin pro potravinářský a farmaceutický průmysl.

Zvětšení tvorby biomasy v rostlinách vyvinul tým Jana Hejátka v Laboratoři molekulární fyziologie rostlin Oddělení funkční genomiky a proteomiky Přírodovědecké fakulty ve spolupráci s jihokorejskou univerzitou v Pohangu. Otevřeli regulaci růstu rostlin pomocí genového inženýrství.

Jde o umění vytvářet nové orgány (postranní kořeny, listy, květy, plody) ke tvorbě mohutné nadzemní zelené části rostlin a také o možnost vegetativně je množit zakořeňováním řízků.

Šéf týmu Hejátko nám řekl, že Elektrárna Hodonín jako první v ČR topí biomasou místo uhlím, zejména šťovíkem. Vědci hledají nejefektivnější plodiny pro energetické plantáže, aby výroba elektřiny byla levnější, např. topoly, které se jednou za sedm až deset let sklízejí štěpkovačem.

Dřevěnými paletami z topolů topí rodinné domy, teplárny i elektrárny. Pracují i na zvětšení zdatnosti a kvality rostlin, jako semene řepky olejky k výrobě stolních olejů i bionafty a zrna obilnin. Zvýšenou odolnost řepky vůči suchu budou šlechtit s Osevou Opava.

„Čeká nás testování, zda náš vynález lze využít a patentovat také např. v Indii k rapidnímu zvětšení tamní produkce rýže. Patent jsme přihlásili k zahraničním patentovým zkouškám, avšak tento proces je finančně velmi nákladný. Patentování jen pro EU by stálo školu dva miliony Kč. Proto si velmi rozmyslíme, pro které země světa si dá MU vynález patentovat,“ informoval Hejátko. Doplnil, že spousta novátorů genetické modifikace volně pěstovaných rostlin se stěhuje za prací z Evropy do USA nebo Číny, kde mají volné ruce a kde ekologové neprosadili zákaz této práce. EU proto v této technologii za vyspělým světem stále více zaostává. „Situace vyžaduje najít rozumný kompromis povolení pěstování geneticky modifikovaných rostlin v EU a zůstat tak v kontaktu s vyspělým světem,“ uzavřel.

Za uplynulá dvě desetiletí má Masarykova univerzita na kontě 15 patentů, nejčastěji z chemie, biologie a fyziky. Např. metodu likvidace yperitu či vynález plazmové tužky. Počet patentů určuje přerozdělování prostředků na vědu a výzkum. Nový patent regulace tvorby biomasy je první vzniklý v nově budovaném univerzitním kampusu MU. Brněnské výsledky publikovaly odborné prestižní časopisy v USA.

Zdroj: www.inovace.cz