Čtvrtek, 28. března 2024

Brambor český, modifikovaný

Poprvé po dvanácti letech se na evropských polích objeví nová GMO plodina. Češi už ji zkoušejí. Ráznost nezvyklou pro byrokratickou instituci předvedla na začátku března Evropská komise.

Brambor český, modifikovaný

V jediném dni, přesně 2. března, povolila po dvanácti letech odmítání vstup hned pěti geneticky modifikovaných plodin na evropský trh. Tři rozhodnutí povolují dovoz a vyžití různých odrůd upravené kukuřice.

Zbylá dvě povolení se týkají jediné GMO plodiny, která je určena téměř výhradně pro evropský trh, a to bramboru odrůdy Amflora.

Ruší zákaz jeho pěstování a využívání zbytků po zpracování bramborů pro hospodářská zvířata.

Byrokratický bramborák

Po dlouhých čtrnácti letech tedy skončilo bloudění této plodiny po evropských institucích. Jako první se jí zabývala Evropská rada. V té se ale dlouho nedařilo státům, které o schválení plodiny usilovaly (hlavně zemím severní a střední Evropy včetně ČR), získat dostatečně velkou většinu, konkrétně 255 hlasů ze 345.

V druhém kole spadl horký brambor na několik let do klína Evropské komisi. Její snahy o diplomatické prolomení patu selhaly. Patrně proto komise změnila taktiku. Využila své exekutivní moci, rostliny schválila, či přesněji zrušila moratorium, a otevřela tím cestu k jejich definitivnímu schválení.

Hlíza (jednoho) škrobu zbavená

Rozhodnutí není direktivní. Jednotlivé státy dostanou legitimní možnost samy rozhodnout, jestli rostliny povolí, či ne.

Ale ani ve státech GMO plodinám nakloněných se odpůrci modifikací nemusejí obávat, že by se Amflora objevila v jejich talíři. Plodina je určena pro průmyslové využití. Změny v genetické informaci totiž upraví poměr různých složek škrobu v hlízách.

Tyto látky tvoří asi pětinu hmotnosti hlíz. Brambory jich obsahují dva typy: amylózu a amylopektin. Oba jsou dlouhé řetězce jednoduchých cukrů, které se však nápadně liší tvarem svých molekul.

Poměr škrobů mění vlastnosti bramborů, konkrétně jejich >>mazlavost<<. Pro průmyslové využití je zajímavější amylopektin. Používá se při výrobě papíru, lepidel, mazadel nebo betonových směsí s delší dobou schnutí. Oddělování škrobů je ale náročné na vodu a energii, a tím i na peníze.

Průmysl by proto rád pracoval s bramborem s jediným druhem škrobu. Poptávce vyšla vstříc firma BASF. Její genetičtí inženýři vložili do jádra buňky >>protismyslný<< gen, jehož působení velmi zjednodušeně řečeno vyruší účinky genu, podle kterého se vyrábí nežádoucí amylóza. Poměr škrobů v GMO bramboru je tak 2:98, místo 20:80 ve výchozí odrůdě.

Brambor pro Evropu

BASF tvrdí, že by odrůda mohla evropskému průmyslu ušetřit 200 až 300 milionů eur ročně. Z této částky si firma chce ukrojit svůj zisk. Bez unijního schválení by se ho však nikdy nedočkala.

>>Globální trh s bramborovým škrobem představuje přibližně 2,5 milionu tun ročně, z čehož dva miliony tun se produkují v Evropě,<< říká Peter Eckes, šéf divize Plant Science bavorské firmy.

Přesto všechno zatím plány na nejbližší budoucnost nejsou příliš smělé.

>>Letos máme v úmyslu pěstovat Amfloru celkově přinejmenším na 200 až 300 hektarech v Německu, ve Švédsku a České republice. Na tu připadne 150 hektarů,<< shrnuje letošní výhledy Peter Eckes.

Zainteresovaní čeští zemědělci se zatím nechtějí vyjadřovat přesněji. >>O cenách sadby i vykupovaných bramborů se nyní vyjednává,<< řekl týdeníku Ekonom Jaroslav Michal, prokurista společnosti Proagro Radešínská Svratka, jedné z firem, která brambor zkušebně pěstuje od roku 2005.

>>Každopádně předpokládáme, že pěstování Amflory bude efektivnější než produkce klasických bramborů,<< domnívá se. Podnik je proto rozhodnutý, že pokud i zbytek schvalování GMO bramborů proběhne hladce (připomeňme, že zatím bylo jen zrušeno moratorium), jiné brambory už podnik na 80 hektarech vyhrazených pro tuto plodinu pěstovat nebude.

Kolik dalších pěstitelů bude Proagro následovat, není zatím jisté. >>Je to úplná novinka, zeptejte se za dva tři roky,<< říká Miloslav Chlan, ředitel škrobárny Lyckeby Amylex v Horažďovicích.

Antibiotická odlišnost

Prostor pro upravenou plodinu v každém případě je. Celkem se v Česku škrobové brambory pěstují na zhruba 4300 hektarech. Na každém se sklidí asi 33 tun hlíz.

V Radešínské Svratce tvrdí, že žádné nevraživé reakce sousedních pěstitelů na přítomnost GMO plodin nezaznamenali. Evropská komise nic takového říct nemůže.

Obavy hlasitých odpůrců vzbuzuje především jeden gen uměle přítomný v bramborech Amflora. Jde o gen, který rostlinám dává odolnost vůči jednomu z antibiotik.

Není důležitý pro zemědělce, ale pro genetické inženýry. Vzhledem k tomu, že proces vkládání genů má relativně nízkou úspěšnost, musejí mít modifikované buňky nějaký jasný znak, který je odlišný od ostatních.

Zmíněný gen je součástí genového >>balíčku<<, ve kterém je také gen na změnu poměru škrobu. Pokud se tedy v buňce v laboratoři uchytí >>škrobový<< gen, získá navíc i odolnost vůči antibiotiku.

Odborníci pak mohou v antibiotické lázni oddělit doslova GMO zrno (zárodek budoucích Amflor) od nepozměněných plev.

Nabízí se otázka, zda nemůže dojít k přenosu genu odolnosti proti danému antibiotiku na bakterie žijící v půdě a od nich například k těm, které napadají zvířata a lidi.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2005 rozhodl, že toto riziko je malé. Dva ze členů rozhodné komise se však s rozhodnutím neztotožnili.

Podle zastánců GMO jsou ale obavy liché. >>Jde o velmi běžný gen, který se v přírodě, hlavně u půdních mikrobů, nevyskytuje nijak vzácně,<< tvrdí botanik Zdeněk Opatrný z Přírodovědecké fakulty UK. Jak dodává, bakterie s odolností proti tomuto antibiotiku polykáme s jídlem po milionech.

EFSA nicméně opakovaně vydal stanovisko, že Amflora je bezpečná i pro člověka v případě neúmyslné konzumace. Zbytky po odstranění škrobu budou zemědělci podávat hospodářským zvířatům.

Kam kráčíš, GMO?

Jestli schválení Amflory znamená začátek změny k přístupu Evropy ke geneticky modifikovaným plodinám, není jisté.

Vývoj oboru z technického hlediska je jasnější. >>Budoucnost vidím pro dalších deset let hlavně v rostlinách, které kombinují řadu vlastností najednou. Od odolnosti vůči škůdcům a suchu až po změnu složení, jako je tomu u Amflory,<< říká Zdeněk Opatrný, a prezentuje tak většinový názor odborníků.

Osamocenější už je ve svém jiném odhadu. >>Věřím, že během možná dalších pěti let uvidíme první příklady příklonu ekologických zemědělců ke GMO,<< soudí.

Plodiny jsou totiž vyšlechtěny tak, aby vyžadovaly méně postřiků, tedy výjezdů techniky, a proto jsou podle Opatrného pro biozemědělce >>logickou volbou<<.

AUTOR: Matouš Lázňovský

80 procent
světové produkce bramborů na škrob pochází z Evropy.

BASF tvrdí, že odrůda Amflora může evropskému průmyslu ušetřit 200 až 300 milionů eur ročně.

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů