Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

"Mutovaná" kukuřice nám umožní přežít

10.04.2010  |  zdroj: Podniky a trhy  |  436× přečteno      vytisknout článek

kukurice gmoProdukce geneticky upravených plodin Brazílie je už světovou dvojkou

Pije mléko, jež dávají krávy krmené geneticky modifikovanou (GM) kukuřicí. Jí kuřata, živená směsí z geneticky upravené sóji. Nosí džínsy z GM-bavlny. "Obavy Evropanů z geneticky upravených plodin jsou naprosto iracionální," říká atraktivní černovlasá Brazilka Alda Lerayerová. Lze ji podezírat, že má takové tvrzení v popisu práce, Alda je totiž šéfkou brazilské Rady pro biotechnologické informace. Ale GM-suroviny zjevně neškodí ani dalším více než 190 milionům jejích spoluobčanů v páté největší zemi světa.

Zatímco Evropská unie se GM-kukuřici, sóji nebo cukrovce brání (jejich plochy v několika málo členských zemích netvoří ani desetinu procenta výměry zemědělské půdy), svět jde opačným směrem. K zemím, které využívají GM-plodiny stále více, patří přitom ty nejvýznamnější - USA, Indie, Čína. A loni se na druhou příčku v počtu hektarů dostala právě Brazílie.

Ochrání i pralesy? Co brazilské farmáře na geneticky upravených plodinách láká?

Například do takzvané Bt-kukuřice (na několika polích se pěstuje i v Česku) vnesli vědci geny, díky nimž odolává škodlivému motýlkovi zavíječi. Ten jinak prožírá stvoly kukuřice a v celém světě působí škody za mnoho miliard dolarů. Ovšem Bt-kukuřici není nutné chránit proti obaleči chemickými látkami.

"Zvyšuje to výnosy, a i když je GM-osivo dražší než to normální, vyplatí se," říká farmář Ivo Richter, hospodařící v jihobrazilském státě Rio Grande do Sul u města Nao Me Toque. "Nejde jen o náklady na pěstování. Housenka zavíječe naruší kukuřici a dostanou se pak do ní jedovaté mykotoxiny. Ty mohou následně s krmivem proniknout i do mléka nebo masa zvířat," upozorňuje farmář na další výhody GM-plodin.

GM-sója zase umožňuje lépe využívat chemický postřik proti plevelům, farmáři opět ušetří náklady. V samotném státě Rio Grande do Sul je už 93 procent veškeré sóji jen geneticky upravenou odrůdou. "V celé Brazílii je pak tento podíl GM-sóji 64 procent, u kukuřice 53 procent ve prospěch geneticky upravené," upřesňuje profesor Marcelo Gravina z Univerzity Rio Grande do Sul.

Citlivým tématem pro Brazilce je poukazování na to, že se dostatečně nebrání proti ničení deštných pralesů na severu země - v Amazonii. A někteří severoameričtí a evropští ekologové nyní tvrdí, že pralesy mizí i kvůli rozšiřování produkce cukrové třtiny. Z té Brazilci vyrábějí (kromě cukru) etanol jako palivo do aut a zásobují jím i Evropu.

Zastánci GM-plodin ovšem tvrdí, že právě tyto odrůdy pomohou lépe chránit i amazonské deštné pralesy, "zelené plíce" naší planety. "Zvyšují produkci, není proto potřeba tolik půdy. A doufáme, že naše vláda brzy povolí i pěstování geneticky upravené třtiny právě pro technické účely, na výrobu biolihu," vysvětluje Alda Lerayerová.

Demokratizace zemědělství

Evropští odpůrci GM-plodin varují farmáře také před závislostí na firmách, jež tyto osiva prodávají. Je pravda, že firmy (nejznámější je Monsanto z USA) si nechávají vyvinuté GM-odrůdy patentovat a že osivo je dražší než u konvenčních odrůd. Jak vidí onu závislost na dodavatelích Brazilci, kteří s ní mají na rozdíl od Evropanů zkušenost?

"Především si každý může, ale vlastně musí sám spočítat, zda se mu GM-osivo vyplatí. Brazílie už také není závislá jenom na zahraničních dodavatelích, vyvíjíme i vlastní GM-odrůdy," upozorňuje Cezar Vianna, prezident obřího zemědělského družstevního podniku CCGL. Družstevnictví je spolu s využíváním GM-plodin dalším výrazným trendem v brazilském zemědělství. Bývalý československý zázrak, Agrokombinát Slušovice, by přitom mohl na brazilské poměry jen zírat. CCGL například vlastní i významné přístavy.

Cézar Vianna však nepovažuje pro přežití farmářů za klíčová pouze družstva, ale především GM-plodiny. "Právě jejich využití demokratizuje zemědělství," tvrdí doslova. Menší farmáři mají podle něho šanci přežít proto, že GM-odrůdy jim zaručují jistou úrodu - plodiny jsou odolné a škůdci je nezničí. Propočty farmářů v místních podmínkách ukázaly, že spotřebují zhruba 2,7krát méně ochranných chemických prostředků než u konvenčních odrůd.

"Hlavní však je, že GM plodiny mají potřebnou kvalitu," dodává Vianna. Sám si přitom už kvůli upraveným plodinám užil své. Několikrát ho stíhala policie, když v 90. letech ještě nebyla GM-sója v Brazílii oficiálně povolena. Ale farmáři dostávali osivo ze sousední Argentiny...

Jak vidí brazilští farmáři Evropu, která se GM-produktům brání? "Kladete umělé obchodní bariéry. Jako by nestačilo, že evropští farmáři mají vysoké dotace a exportní podpory," shrnuje farmář Ivo Richter.

Přednosti a rizika GM plodin

Klady
1. Chrání životní prostředí (je potřeba méně chemie).
2. Zlepšují výnosy i kvalitu (např. rýže odolává suchu, nebo je bohatší o vitaminy).

Zápory
1. Ekologové míní, že GM plodiny mohou nekontrolovaně "zmutovat" s jinými plodinami.
2. Odpůrci tvrdí, že není vyloučen špatný vliv na lidské zdraví (žádná studie to ale nepotvrdila).

Největší světoví producenti GM plodin v roce 2009

USA (64 milionů hektarů)
sója, kukuřice, bavlna, dýně, cukrová řepa, canola (olejnina), papaya

Brazílie (21,4 milionu ha)
sója, kukuřice, bavlna

Argentina (21,3 milionu ha)
sója, kukuřice, bavlna

Indie (8,4 milionu ha)
bavlna

Kanada (8,2 milionu ha)
sója, kukuřice, cukrová řepa, canola

AUTOR: Martin Mařík
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 4 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: ?
Proc nebyly provedeny pokusy na DLOUHODOBY ucinek GMO? Proc zvirata, ktera jedi tyto produkty ztraci schopnost rozmnozovani? Pro jsou ignorovany zpravy z pokusu, provedenych v zemich, kde je GMO zakazano?
vloženo: 02.05.2010 15:59     vložil: xxx Reagovat 
Re: Re: Čeká svět díky Monsantu a GM plodinám hladomor?
známý antigmo fanatik zephyr cituje známou žumpu zvědavce.
vloženo: 11.04.2010 11:11     vložil: ps Reagovat 
Re: Can GM crops feed the hungry?
Gold rice with carotenes is indeed looking good, albeit its carotene level is still far from daily dose required - so it's rather just an optical effect, which is used for GMO propagation. But the rice and corn with built-in bacterial toxins used as a pesticides may not be so healthy at all, as they could cause allergies - not just for humans, but for the bees and bats, too:

http://www.scidev.net/en/features/can-gm-crops-feed-the-hungry-.html

Study demonstrates the toxicity of three GM corn varieties from Monsanto

http://www.biolsci.org/v05p0706.htm

Bt Proteins - How Specific are They and What
Else Might They Do?

http://www.gmoera.umn.edu/public/publications/download/HilbeckSchmidt06.pdf

Death of the Bees: GMO Crops and the Decline of Bee Colonies in North America

http://www.globalresearch.ca/index.php?context=va
vloženo: 10.04.2010 22:56     vložil: Zephir Reagovat 
Re: Čeká svět díky Monsantu a GM plodinám hladomor?
Jihoafričtí farmáři utrpěli mnohamilionové škody, když 82 tisíc hektarů osazených geneticky modifikovanou kukuřicí téměř nic neurodilo. Z vnějšku vypadaly rostliny svěže a zdravě. Monsanto nabídla kompenzaci.

http://zvedavec.org/komentare/2010/04/3638-uroda-gm-kukurice-firmy-monsanto-v-jizni-africe-selhala.htm

Monsanto problém hluboce podcenila. Podle jejich vlastních informací utrpěly některé farmy 80 % ztráty. Centrum pro bio-bezpečnost je ostře proti geneticky modifikovaným plodinám a obecně proti jakékoliv technologii biologické manipulace.

Mayetová však říká "Monsanto přiznává, že pouze došlo k přehlédnutí v laboratoři. My říkáme, že (celá) biotechnologie je selhání. Nemůžete něco jen 'přehlédnout', když se to týká tří různých druhů."
vloženo: 10.04.2010 22:51     vložil: Zephir Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist