Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Falešná bublina umělého života

25.05.2010  |  zdroj: Podniky a trhy  |  301× přečteno      vytisknout článek

Genetik Craig Venter nevytvořil živý organismus, jen okopíroval DNA.

Vytvoření umělého živého organismu by jistě bylo klíčovým momentem nejen biologie, ale i vědy jako takové a možná celé historie lidského druhu. Navíc by nejspíš poznamenalo filosofii a nejedno náboženství. Ve čtvrtek se zdálo, že tento historický přelom nastal. Pod titulky "Vědci v laboratoři vytvořili umělý život" (TimesOnline), "Umělý život vytvořen" (BBC News) a pod mnoha podobnými světová média přinesla zprávu, že genetik Craig Venter vyrobil umělou bakterii, kterou nazval Syntia. Jenže vše je jenom velkou nafouknutou bublinou.

Venter se proslavil už dříve svými úspěchy při mapování lidského genomu a vytvořit umělý organismus se snaží desítky let. Proto nyní snadno získal pozornost. "Dosáhli jsme konečného vítězství, vytvořili jsme první umělou buňku," řekl Craig Venter triumfálně redakci The Times. "Je to jenom malý dětský krůček, ale takový, který změní myšlení lidí a celou filosofii. Ta buňka, kterou jsme vytvořili, není žádný zázrak, ale nabízí spoustu možností... Přenáší nás přes hranice do úplně nového světa."

Ještě oslavnější věty k tomu přidal Julian Savulescu, profesor praktické etiky z Oxfordu: "Venter otevřel nejvýznamnější dveře v historii lidstva, možná je to samotné vyvrcholení celé naší historie. Vytvořením umělého života se ujal role Boha."

Bůh, ďábel - či mystifikátor?

Craig Venter básnicky popsal postup své "božské" práce: "Začali jsme informací v našem počítači, k tomu jsme přidali čtyři láhve chemikálií, které nám umožnily napsat tisíce dopisů v kódu DNA, a na ně jsme nazuli živý organismus."

To, co nezasvěcenému čtenáři nejspíš připadá jako blábol opilého poety a humanitně vzdělaného profesora z Oxfordu inspirovalo k povýšení Ventera na Boha, má ve skutečnosti pro odborníka hluboký skrytý význam. Genetik tu v jinotaji naznačuje, že vytvořil jen samotný genetický kód (což ve skutečnosti není nic zase tak nového a převratného) a vložil jej do obyčejného mikroorganismu přirozeného původu.

Mnoho Venterových kolegů to také tak pochopilo a proti tvrzení, že byl vytvořen umělý život, protestovalo. Například Ben Davis, molekulární biolog z Oxfordu prohlásil: "Myslím, že do vzniku syntetického organismu máme pořád ještě hodně daleko."

Tato tvrzení ale nebyla tak mediálně zajímavá, a tak se sdělovací prostředky více věnovaly jiným aspektům Venterova oznámení. Pozornost vzbudilo například jeho tvrzení, že touto metodou bude možné vytvořit organismy, které budou ze skleníkových plynů, údajně způsobujících globální oteplování, vyrábět alternativní paliva. Jiné zase půjde naprogramovat tak, aby vyráběly potraviny a léčiva nebo z přírody odstraňovaly škodlivé chemikálie.

Hlas dostali i alarmisté, kteří vytrvale varují před vším novým a nemohou tedy vynechat ani údajné umělé organismy. "Právě jsme otevřeli Pandořinu skříňku," prohlásil David King z organizace Human Genetics Alert, která bojuje proti biotechnologiím. "Je naší povinností zastavit tyto znepokojující experimenty." Helen Wallaceová z obdobně zaměřené britské organizace Genewatch zase upozornila, že by únik umělých organismů do přírody mohl způsobit nedozírné škody.

Jenže co vlastně Craig Venter udělal doopravdy?

Zašifrovaný vodoznak

Pro odborníky a bez básnických přirovnání Venter svůj postup popsal v časopisu Science. Za základ experimentu mu posloužila genetická informace mikroorganismu Mycoplasma mycoides, což je velmi primitivní bakterie, která způsobuje některá onemocnění krav. Z hlediska genetického výzkumu je významné, že její genetický kód je mimořádně krátký a dá se tedy snadno zmapovat. Pro Craiga Ventera, který se předtím podílel na rozluštění genetického kódu člověka, tedy nebyl žádný problém přečíst mnohem primitivnější genom tohoto škůdce.

V dalším kroku se rozhodl jej opsat. Genetici ale umějí zatím syntetizovat pouze krátké úseky DNA, která je nositelkou genetické informace. Lidé z Venterova týmu proto tyto úseky předhodili kvasinkám, jejichž enzymy, sloužící k opravě poškozených míst v řetězci DNA, je pospojovaly do žádoucího tvaru. Výsledek byl tedy prakticky shodný s DNA přirozeného mikroorganismu Mycoplasma mycoides. Aby však nebylo pochyb o umělém původu, nechal Venter do řetězce této makromolekuly zabudovat ještě další informace. Údajně ukrývají jména členů jeho týmu a návod k jejich rozšifrování, takže slouží podobně jako vodoznak k potvrzení autorství. Nicméně skutečným autorem je pořád ještě příroda - Venter pouze opisoval.

V další fázi experimentu vědci vzali blízce příbuzný mikroorganismus Mycoplasma capricolum, který pro změnu způsobuje onemocnění u koz. Zbavili jej jeho původní genetické informace a místo ní vložili svůj výtvor. Zpočátku hostitelský organismus novou DNA odmítal podobně, jako tělo odmítá transplantované orgány. I tento problém se ale vědcům podařilo vyřešit. Nakonec mikrob přežil a začal se chovat jako Mycoplasma mycoides.

Patent na život

Venterův experiment představuje významný úspěch a pokrok při vylepšování metod genetických manipulací - o vznik umělého organismu však v žádném případě nejde. Výzkumný tým jen syntetizoval krátké řetězce DNA, což - při vší úctě - není zase tak těžké, protože DNA tvoří jenom různá opakování čtyř základních stavebních kamenů (tzv. bází). Stačí tedy tyto báze uspořádat ve správném pořadí a máme genetickou informaci. Jenže samotná genetická informace se má k celému organismu asi jako program k počítači - s tím rozdílem, že zde je nepoměr ještě nesrovnatelně větší. I ty nejprimitivnější živé buňky totiž představují nesmírně složitý systém, který z nich podle informací obsažených v DNA vytváří složitější jednotky a v konečném důsledku celý organismus. Kromě toho čerpá z okolí živiny, hospodaří s energií, reaguje na podněty... Vytvořit něco tak komplikovaného se zřejmě nikdo ještě dlouho nepokusí. Venter ve skutečnosti pouze okopíroval "software" jedné buňky a vložil jej do druhé.

Craig Venter a jeho příznivci tvrdí, že takto půjde vyrobit umělé mikroorganismy levně produkující léky, paliva a další produkty - jenže totéž lze podstatně jednodušeji docílit i dosavadními metodami genových manipulací. Je třeba levnější upravit genom běžné střevní bakterie, aby produkovala (dejme tomu) inzulin, než kvůli tomu vytvářet celý umělý genom a transplantovat jej do jiného mikroorganismu.

Venter však v budoucnost své metody věří, což již roku 2006 potvrdil podáním patentové přihlášky. Pokud by byla přijata, sklízel by zisky z výroby, která by využívala organismů s umělou genetickou informací. Oponenti Venterovi jeho patentová práva dlouho upírali, neboť neprokázal, že je metoda uskutečnitelná. Tento argument nyní padl. Potřeba na tento fakt mediálně upozornit je zřejmě hlavním důvodem, proč se po světě rozletěly nepravdivé zprávy o vytvoření umělého života.


Kdo je Craig Venter

Narodil se 14. října 1946 v Salt Lake City v americkém Utahu. Po službě v polní nemocnici US Navy vystudoval fyziologii, farmakologii a biochemii na University of California San Diego. Nějaký čas přednášel na State University of New York v Buffalu. V květnu 1998 založil společnost Celera Genomics financovanu ze soukromých prostředků, jejímž hlavním cílem bylo zmapovat lidský genom. Celera tak konkurovala vládnímu programu Human Genome Project. Obě instituce společně oznámily úspěch roku 2003, kdy přečetly lidský genom. V říjnu 2006 Craig Venter založil neziskovou organizaci pro genetický výzkum nazvanou J. Craig Venter Institute se sídlem v Rockville (Maryland). Zabývá se genetickým výzkumem a jeho aplikacemi v lékařství, ekologii a alternativní energetice. Vědci zde studují i sociální a ekonomické dopady genetických manipulací. Craig Venter je v současnosti prezidentem tohoto institutu. Vlastní také jachtu Sorcerer II, která křižuje světové oceány a sbírá neobvyklé mi kroorganismy pro vytváření genové banky tohoto institutu.

Historie bádání

Craig Venter zdaleka není prvním vědcem, který prohlásil, že stvořil umělý život. Už v roce 1967 Američané Arthur Kornberg a Mehran Goulina sestavili virus, který však nebyl schopen rozmnožování v hostitelské buňce. Pokud k němu však přidali trochu přírodní DNA, začal se chovat jako skutečný virus. V roce 2002 Jeronimo Cello, Aniko Paul a Eckard Wimmer z New York State University vytvořili funkční umělý virus dětské obrny. O rok později 2003 právě Craig Venter oznámil, že je na cestě k vytvoření umělého viru, který je údajně schopen ničit i rakovinné buňky.

AUTOR: Jan A. Novák


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist