Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Prudký pokles výměry produkčních ploch geneticky modifikované kukuřice

29.07.2010  |  296× přečteno      vytisknout článek

Prudký pokles výměry produkčních ploch geneticky modifikované kukuřice

V České republice se již od roku 2005 pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice, tzv. Bt-kukuřice typu MON810 (1). V posledních dvou letech však dochází ke strmému poklesu produkčních ploch, z čehož je zřejmé, že uplatnění geneticky modifikované kukuřice u nás přináší více problémů než užitku. Trend poklesu výměr GM kukuřice v ČR potvrzuje i seznam (2) pěstebních míst GM kukuřice linie MON810 a GM bramboru s názvem Amflora (3), jenž minulý týden zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí ČR.

V roce 2005 pěstitelé oseli geneticky modifikovanou Bt-kukuřicí plochu o celkové velikosti 150 ha. V následujících letech došlo k nárůstu ploch až na 8380 ha (v roce 2008), ale v roce 2009 celková plocha Bt-kukuřice poklesla na 5745 ha a snížil se i počet pěstitelů, konkrétně z 171 na 125. V letošním roce je pokles ploch opět velice strmý, a sice na 3952,68 ha.

Hlavním důvodem poklesu jsou problémy s odbytem geneticky modifikované kukuřice, kterou je nutno oddělovat od konvenční produkce a označovat jako geneticky modifikovaný organismus (GMO). "Letošní údaje o výměře geneticky modifikovaný plodin potvrzují jasný trend, že zájem o GM-kukuřici rapidně klesá," komentovala zveřejněný seznam Magdalena Klimovičová, vědecká poradkyně Greenpeace ČR a doplnila: "Někteří pěstitelé zaznamenali v minulosti dokonce i snížení výnosu Bt-kukuřice oproti konvenčním hybridům. Pěstování této GM plodiny má tedy řadu záporných stránek a propagované výhody zřejmě zemědělce doposud příliš nepřesvědčily."

Mezi ty nejdůležitější praktické problémy patří jak administrativní zátěž a vysoká cena osiva, tak i omezené uplatnění produkce na trhu. Bylo dokonce zaznamenáno i zaorání plochy oseté Bt-kukuřicí. Většina pěstitelů zkrmuje produkci Bt-kukuřice v rámci vlastního podniku, aby se vyhnula problémům se značením a ztíženým odbytem. Mnoho odběratelů dnes vzhledem k odmítavému postoji řady spotřebitelů požaduje certifikát potvrzující, že mléko, maso a vejce pocházejí ze zvířat, která nebyla krmena geneticky modifikovanými plodinami. V potravinářství se proto Bt-kukuřice příliš nevyužívá Zemědělci tak GM kukuřici buď zkrmí přímo na svých farmách, anebo ji dodávají na výrobu bioplynu a ethanolu.

Od roku 2004 platí v EU přísnější pravidla pro označování produktů GM plodin, potravin i výrobků (např. olejů či krmiv), přičemž v zemědělské i následné zpracovatelské praxi to znamená, že s geneticky modifikovanou plodinou je nutné nakládat odděleně od ostatní produkce a sledovat ji i dále v celém výrobním řetězci. V rámci výrobního procesu je nutné zajistit koexistenci všech typů zemědělství (GM, konvenčního i ekologického) tak, aby se produkty z těchto systémů nemísily a nedošlo ke kontaminaci, přičemž v EU je stanovena mez tolerované příměsi 0,9 %.

Pěstitelé geneticky modifikovaných plodin tudíž musí dodržovat řadu stanovených povinností (4). Každý pěstitel GM plodiny v ČR je povinen v předstihu záměr GM plodinu pěstovat ohlásit tak, aby tyto informace byly dostupné sousednímu pěstiteli, a následně pak ohlašuje i její skutečné vysetí jak ministerstvu zemědělství, tak ministerstvu životního prostředí.

Opatření koexistence jsou reakcí na vlastnost rostlin rozšiřovat svůj genetický materiál do okolí a způsobovat tak jeho kontaminaci. Proto byly stanoveny určité specifické minimální vzdálenosti, které pěstitel GM plodiny musí dodržet vůči porostu s plodinou, která není geneticky modifikována. Tyto vzdálenosti mohou být částečně nahrazeny obsevem , tj. bariérou tvořenou stejnou, ale nemodifikovanou plodinou.

Pěstitel musí také vést evidenci týkající se veškerého nakládání s GM plodinou a jejím produktem a uchovávat ji po dobu minimálně 5 let. Zásadním opatřením koexistence je označení sklizeného produktu jako GMO v případě, že se tento produkt dále uvádí do výrobního řetězce a není spotřebován pěstitelem přímo v podniku (např. ke krmení hospodářských zvířat nebo k výrobě bioplynu či bioetanolu).

Poznámky pro editory:
(1) Bt-kukuřice typu MON810 si vytváří vlastní rostlinný insekticid - toxin, který zabíjí housenky zavíječe kukuřičného.
(2) mzp.cz
(3) Geneticky modifikovaný brambor linie EH92-527-1, známý spíše pod obchodním názvem "Amflora". Jedná se o brambor, u kterého byl záměrně upraven poměr dvou skladebních částí škrobu. Oproti řadě jiných států EU, kde platí národní zákazy pěstování Bt-kukuřice (např. Francie, Německo, Rakousko, Řecko či Maďarsko), se v ČR pěstují komerčně obě tyto GM plodiny.
(4) Pro zajištění koexistence existují v ČR pro pěstitele GM plodin zákonné povinnosti, které vycházejí z doporučení Evropské komise č. 556 z roku 2003.
Konkrétně jsou to tyto právní předpisy:
- zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
- prováděcí vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy,
- zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů (zejména novela č. 346/2005 Sb.), a to konkrétně § 11 (označování produktů GMO) a § 23 (ohlašování lokalit s pěstovanou GM plodinou),
- nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003, o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech,
- nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 1830/2003, o zpětné dohledatelnosti a označování GMO a zpětné dohledatelnosti potravin a krmiv vyrobených z GMO a o změně směrnice 2001/18/ES.

Kontakt:
Magdalena Klimovičová - vědecká poradkyně Greenpeace ČR
e-mail: magdalena.klimovicova@greenpeace.org, tel: +420 224 319 667


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Prudký pokles výměry produkčních ploch geneticky modifikované kukuřice
vyborny clanek, zdroj informaci, ktere se tezko hledaji.
Po prohlednuti seznamu GMO pestovanych v ČR (http://mzp.cz/cz/aktualni_informace_gmo)
se jen clovek muze rozcilit, jakto ze je zde tolik chyb v urceni mista a okresu (nesedi to uz od pohledu na tolika lokalitach). To je asi vysmech urednika ktery se nikdy nepodival do mapy CR.
Dale proc zde neni napriklad katastralni uzemi alespon kdyz uz ne cislo alespon jedne parcely zastupujici pozemky na ketrych jsou GMO pestovane)
To by byl jiste snadno vytvoritelny seznam.

Takto se dozvime ze napriklad Dobrichovice lezi v okrese Brno zatimco lezi kousek od Prahy apod...
Seznam k nicemu.
Skutecnou informacni hodnotu ma jen konkretni urceni co a kde se pestuje, abychom se temto porostum mohli pro jistotu zcela vyhnout.
vloženo: 11.09.2011 22:04     vložil: Jiri Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist