Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zákaz geneticky vylepšených plodin zruinuje evropské zemědělství

27.11.2012  |  zdroj: HN  |  332× přečteno      vytisknout článek

Zákaz geneticky vylepšených plodin zruinuje evropské zemědělství

Rozhovor

Vystudoval v Brně, dostal stipendium v Německu a začal se věnovat biologii rostlin. Vyhoupl se rychle do čela světového výzkumu a v tomto roce se stal Jiří Friml prvním Čechem, který obdržel prestižní Zlatou medaili od Evropské organizace molekulární biologie. Friml objasnil funkci rostlinného hormonu auxinu, který rozhoduje o tvaru kořenů i listů, o růstu i době kvetení rostlin. Do jejich vývoje přitom český vědec dokáže zasahovat.

OTÁZKA: HN: Jak jste se dostal k vědě? Vedli vás ke studiu rodiče?

Moji rodiče jsou sice velmi inteligentní, ale akademická tradice v rodině nebyla. Chodil jsem do obyčejné vesnické školy, ale naštěstí má učitelka tehdy tlačila na rodiče, aby mě poslali do Uherského Hradiště, do jazykové školy UNESCO. Učili zde velmi dobří učitelé - pro můj další osud byli důležití zejména ti na přírodovědné předměty. Vedli mě k účasti na olympiádách a já jsem našel zalíbení v chemii. Pak jsem svedl s pomocí učitelů ještě jeden boj - a rodiče mi dovolili jít na "nepraktické" gymnázium.

OTÁZKA: HN: Když chválíte své učitele, myslíte si, že se úroveň českých škol změnila k lepšímu?

Ať už na minulých komunistických letech bylo leccos špatného, zrovna školský systém měl hlavně u základního školství lepší úroveň než teď a žáci měli lepší znalosti. A je to ostuda, že v této době, ač mají vlády pořád plná ústa podpory školství, jde úroveň hlavně základních škol dolů. Přitom právě to nejvíce určuje, jaká bude budoucí společnost, populace.

OTÁZKA: HN: Po gymnáziu jste šel studovat biochemii v Brně, jak jste se ocitl v Německu?

Náhodou. Když se po revoluci otevřely hranice, chtěl jsem cestovat po světě, považoval jsem to za důležitější než jen pilně studovat biochemii. Měl jsem vždycky výborné výsledky, tak mi ve škole tolerovali, že semestry končím dřív a začínám později. Zrovna jsem si plánoval, že budu dělat doktorskou práci v Brazílii, už jsem měl vyjednané místo v Sao Paulu a měl jsem vymýšlet senzor na detekci vitaminu C v pomerančích. Když do toho přišla na školu nabídka na stipendium do Německa, ani mě to moc nelákalo.

OTÁZKA: HN: Učitelé vás ale přesvědčili...

Z Brazílie shodou okolností sešlo a já stipendium náhodou dostal. V Ústavu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem mě přijali do laboratoře, která na světové úrovni pracovala na rostlinných hormonech. A mě to okamžitě chytlo a je to obor, na němž pracuji dosud.

OTÁZKA: HN: Předpokládám, že jste do té doby jako vystudovaný biochemik, a nikoli biolog o rostlinách moc nevěděl.

Během pár týdnů jsem se zapracoval a začalo mi to jít. Má práce byla natolik úspěšná, že jsem se stal známým v oboru, přestože jsem byl ještě doktorand. Na základě těchto výsledků jsem dostal stipendium od Volkswagenu, přestože vědeckým věkem jsem ještě patřil "do školky". A naráz jsem mohl mít na pět roků vlastní skupinu.

MEZITITULEK: Nepřemýšlel jsem nad tím, že spím jenom pět hodin denně

OTÁZKA: HN: Přivandrovalec z Česka a ještě holobrádek, nedělalo vám to u německých kolegů zle?

Věda je hodně konkurenční prostředí, stále se poměřujeme, takže i závist je poměrně běžná. Ale za celou dobu pobytu v Německu jsem nikdy nebyl znevýhodněn tím, že jsem cizinec. Prostě stipendium, pro jehož získání by němečtí kolegové "vraždili", jsem dostal. A také několik nabídek na místo profesora. Kdepak, na úrovni německých institucí jsem nikdy nezažil pocit jakékoli diskriminace.

OTÁZKA: HN: A v mezilidských vztazích?

Obecně musím říct, že v Česku bohužel závist hraje větší roli než třeba ve Spojených státech nebo Německu. A poslední roky je to ještě horší, nevím proč. Jsme asi více bipolární - na jedné straně více srdeční a velkorysí a na druhé více závidíme, v naší povaze je něco rozkolísaného.

OTÁZKA: HN: Z Německa jste odešel do Belgie, na pozvání do světoznámého pracoviště v Gentu. Dosáhl jste světového úspěchu, získal prestižní ceny. To jste asi musel dost tvrdě pracovat...

Ta práce mě chytla natolik, že jsem vůbec nepřemýšlel nad tím, že spím jenom pět hodin a jsem pořád jen v laboratoři, že jsem ostatní život zcela odstínil. V té době to bylo přirozené, chtěl jsem prostě hrozně moc vědět, jak to všechno funguje, kam se lze dostat. Takto jsem prožil několik let, ale pak jsem si uvědomil, že takhle to nejde dělat dlouho. Bylo důležité najít rovnováhu a tu mi pomohla najít rodina a děti.

OTÁZKA: HN: Vaše žena je také vědkyně, molekulární bioložka. Máte dvoukariérové manželství, nebo ona vytváří zázemí?

O mé ženě je asi slyšet o něco méně než o mně, ale má vlastní úspěšnou kariéru na příbuzném tématu, takže se dobře doplňujeme. Zázemí si musíme vytvářet navzájem, v Belgii musíme fungovat bez babiček. Snažíme se, ale někdy je to těžké, věda vyžaduje nejen hodně času, ale také naše myšlenky a my máme dvě malé děti, syna a dceru, je jim teprve pět a devět let...

OTÁZKA: HN: Považují se vaše děti za Čechy?

Tuhle otázku už jsme několikrát řešili. Narodily se obě v Německu, starší dcera tam žila do tří let. Já s nimi mluvím česky, má žena slovensky. Když jsme všichni dohromady, mluvíme česky, protože má žena umí podstatně lépe můj jazyk než já její. A ve škole děti mluví vlámsky a ještě se učí francouzštinu. Jejich hlavní jazyk je však pořád ještě čeština.

MEZITITULEK: Když dostaneme povolení na políčko brambor odolných proti plísni, ekologičtí aktivisté je rozšlapou

OTÁZKA: HN: Táhne vás to někdy domů?

Táhne, ale úplný návrat nechystám. A to do značné míry kvůli politické kultuře. Před deseti lety měl člověk pocit, že jde věda a společnost nahoru, ale někde se to zlomilo a posledních pět let se k nám dostává mnohem více negativních zpráv než pozitivních. Ať už o situaci ve vzdělávání a vědě, nebo o korupčním prostředí...

OTÁZKA: HN: Co vám nejvíc vadí?

Dám příklad - kolem vědců v Belgii se rojí biotechnologické firmy. Poslouchají, co zrovna děláme, přemýšlejí, zda by se to dalo nějak využít, některé směry bádání přímo podporují. Bohužel v Česku je to spíše obráceně. Místo aby firmy dávaly peníze vědcům na perspektivní vědu a spolupracovaly s nimi, se naopak vezmou peníze určené pro základní výzkum a nasypou se do firem bez zjevného mechanismu kontroly.

OTÁZKA: HN: Studujete rostlinné hormony, objevil jste, který hormon ovlivňuje kvetení a zrání, a dokonce umíte tento proces sám ovlivnit. Zajímá vás, jestli z vaší práce něco "užitečného" vzejde?

Problém je v tom, že evropská legislativa neumožňuje, aby se tyto poznatky přenesly do praxe. Geneticky modifikované potraviny nebo rostliny nejsou povolené, takže když po pěti i více letech boje dostaneme povolení pro jedno políčko brambor odolných proti plísni, tak tam vběhnou ekologičtí aktivisté a rozšlapou je. A policie jen stojí a kouká. V takových podmínkách mluvit o aplikacích je těžké.

OTÁZKA: HN: Není Evropa natolik sytá, že geneticky vylepšené plody nepotřebuje?

Jistě, kdyby šlo o léčbu Alzheimera nebo rakoviny, zariskujeme a povolíme daleko víc, ale protože nikdo z nás nikdy neměl hlad, tak se chováme takto. A tento luxus zatím pokračuje. Ale lidé si přitom už neuvědomují, že tohle odmítání zruinuje evropské zemědělství.

OTÁZKA: HN: Konkurenceschopnost vůči Americe, kde geneticky modifikované potraviny povolují, podle vás klesá?

Bude za chvíli nulová. A taky vůči Číně, Indii a Japonsku. Pomocí relativně jednoduchých zásahů do genomu lze výnosy zvýšit o třetinu, spotřebu pesticidů a herbicidů snížit o polovinu. K tomu není potřeba žádná velká věda.

Profil

Jiří Friml (39)

Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Po absolutoriu získal stipendium v Ústavu Maxe Plancka pro šlechtění rostlin v Kolíně nad Rýnem. Od roku 2007 působí na univerzitě v belgickém Gentu, vede laboratoř ve Vlámském ústavu pro biotechnologie.

Je i vedoucím výzkumné skupiny v CEITEC - Středoevropském technologickém institutu v Brně a profesorem buněčné biologie a systémové biologie.

V Německu získal Körberovu cenu pro evropskou vědu 2010 za průlomové práce o genetice rostlinných buněk. Letos se stal vítězem EMBO Gold Medal 2012, (EMBO - Evropská organizace molekulární biologie), byl oceněn jako vůbec první český vědec.

AUTOR: Eva Bobůrková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Zákaz geneticky vylepšených plodin zruinuje evropské zemědělství
Fuj, na zvraceni. Typicky zmanipulovany vedec, ktery nema prostudovane, co vsechno sebou prinasi geneticke "vylepseni" rostlin.
vloženo: 28.11.2012 16:26     vložil: zuzana Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist