Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Hluk kolem nás - škodí nejen uším

11.03.2007  |  409× přečteno      vytisknout článek

Hluk kolem nás - škodí nejen uším

Jakýkoli hluk představuje riziko nejen pro náš sluch, ale v dlouhodobém horizontu pro celý organismus. Délka pobytu i v málo hlučném prostředí se střádá a má na organismus nepříznivý vliv. Krátkodobý extrémní hluk může nezvratně vést až k ohluchnutí. Před hlukem se však lze chránit jednak prevencí pobytu v hlučném prostředí, jednak chrániči všeho druhu.

TICHO LÉČÍ

Známé pořekadlo říká, že ticho léčí, a je to skutečně tak. Stejně tak je pravda, že příliš hluku zdraví škodí. Přitom nejde pouze o poškození sluchu, jak by se na první pohled mohlo zdát. Nadměrný hluk má vedle vlivu na vlastní sluchové ústrojí i negativní vliv na oběhový systém a psychiku, spánek a komplexně tak ovlivňuje náš celkový zdravotní stav. Nadměrnému hluku přitom můžeme být vystaveni v práci, kde je ovšem zaměstnavatel povinen dbát předpisů na ochranu zdraví zaměstnanců. Hluk nás může obtěžovat i v místě bydliště, například u rušné silnice, kde hladiny hluku ani nemusí překračovat hygienické normy.

PROBLÉM ROZVINUTÉHO SVĚTA

V industrializovaných zemích je nadměrný hluk jedním z největších problémů veřejného zdravotnictví ohrožujícím miliony lidí. Největším zdrojem hluku je přitom automobilová a letecká doprava a významně přispívá hluk produkovaný průmyslem. V industrializovaných zemích trpí poškozením sluchu v důsledku nadměrných hladin hluku asi 10 % populace. Ke ztrátě sluchu přitom nevede jen extrémně vysoký hluk nad 100 dB, ale také dlouhodobé vystavení relativně malému hluku o hodnotě kolem 70 dB, který má na svědomí rušná silnice nebo projíždějící tramvaje.

VĚK A SLUCH

Často jsou přeceňovány ztráty sluchu spojené s věkem. Věk však není u stařecké nedoslýchavosti tím nejdůležitějším faktorem. Mnohem větší roli hraje právě kumulativní expozice (v čase nashromážděné vystavení) hluku o poměrně nízkých hladinách. To prokázaly srovnávací studie skupin žijících v hlučném a naopak převážně klidném prostředí - lidé žijící v klidném prostředí trpěli ve stáří významně menšími ztrátami sluchu než ti, kteří žili v prostředí hlučném.

PŮVODCE DALŠÍCH PROBLÉMŮ

Při vystavení zvýšeným hladinám hluku dochází k uvolňování většího množství adrenalinu do krve, což má za následek zúžení cév a vzestup krevního tlaku se všemi negativními dopady - zvýšeným rizikem mozkových příhod, infarktu, srdečního selhání a změnami na ledvinách a sítnici atd. Adrenalin je stresový hormon, který potřebujeme, ocitneme-li se v ohrožení. V raných dobách lidstva takovým ohrožením mohlo být setkání s divokou zvěří, dnes to může být zkouška ve škole nebo pohovor se šéfem.

Krátkodobě je adrenalin užitečný, protože nám pomáhá rychle se přizpůsobit situaci a reagovat. Nadměrný hluk si ovšem tělo podvědomě vysvětluje jako jistý druh ohrožení, a děje-li se tak dlouhodobě, začíná mít obranná reakce v podobě vyplavení adrenalinu negativní účinky namísto pozitivních. Mezi další nepříznivé následky, na nichž má hluk podíl, patří bolesti hlavy, únava, žaludeční vředy a vertigo (závratě). Nadměrný hluk má také nepříznivý vliv na vývoj plodu u těhotných žen v podobě zvýšeného počtu vrozených vad a nižší porodní hmotnosti plodu. Je třeba říci, že i když život v hlučném prostředí zvyšuje riziko výskytu zmíněných negativních zdravotních dopadů, je pouze jedním spolupůsobícím rizikovým faktorem a sám o sobě neznamená rozvoj onemocnění, stejně tak jako jeho vyloučení neznamená stoprocentní prevenci.

JAK SE MĚŘÍ HLUK?

Dalším zdravotním rizikem spojeným s hlukem je ohrožení vznikající jeho krátkodobě vysokou hladinou.

Zejména pro mladé představuje ohrožení sluchu hlasitá hudba ze sluchátek přenosných přehrávačů a na různých diskotékách a koncertech. Hudba ve sluchátkách jde ztlumit a koncertů si lze užívat nejen těsně pod reproduktory a s mírou. Zde je nejúčinnější ochranou sluchu zdravý rozum, ale - vykládejte to teenagerům.

Hladina hluku se přitom měří v decibelech (dB), což je jednotka logaritmické stupnice. To znamená, že každý její stupeň znamená dvojnásobný hluk oproti stupni předchozímu. 101 dB tedy zamená dvojnásobný hluk proti 100 dB a 102 dB už znamená čtyřnásobný hluk než 100 dB. Tato stupnice je logaritmicky uspořádána proto, aby dokázala přehledně pojmout obrovské rozpětí lidského sluchu. Ucho je totiž schopné zachytit jak pád špendlíku upuštěného na zem, tak řev motoru startujícího letadla.

To jsou rozdíly hladiny hluku několika řádů, které by vyjádřené na lineární stupnici byly zcela nepřehledné a nepraktické.

l 10 dB odpovídá šepotu nebo šumu listů ve větru.

l 40 dB najdeme v tiché kanceláři.

l 70 dB na rušné ulici.

l 90 dB v hlučné výrobní hale.

l 130 dB několik metrů od startujícího tryskáče.

PRÁH BOLESTI

Mezi 120 a 130 dB překračuje hladina hluku práh bolesti, kdy sluchové vjemy začínají být bolestivé a vedou k okamžitému trvalému poškození sluchu, při ještě vyšších hodnotách až k protržení bubínku.

CHRÁNIČE SLUCHU

Pokud se dlouhodobě vyskytujeme v hlučném prostředí nad 80 dB, je vhodné o uši pečovat chrániči sluchu. Ucpávkové pěnové chrániče lze za pár korun sehnat v každé lékárně, k dispozici jsou i omyvatelné chrániče gumové. Takové ucpávky však není vhodné používat soustavně, a pokud ano, často kupovat nové (jsou téměř zadarmo), abychom zabránili vniku plísní a jiných nežádaných hostů do zevního zvukovodu. Po použití ucpávek je navíc vhodné do uší nakapat. Výhodou těchto drobných pomocníků ovšem je, že s nimi lze velmi dobře spát, a tak nám zachrání klidnou noc v např. v případě, že se naši sousedé rozhodli uspořádat divoký večírek. Problém však nastává ve chvíli, kdy ráno potřebujeme slyšet budík.

K pravidelnému nošení při práci ve výrobních halách, na letišti apod. jsou vhodnější tzv. sluchátkové chrániče, které zakryjí celý boltec. Protože zvuk se k vnitřnímu uchu šíří nejen zvukovodem, ale také (hůře) přes kosti lebky, nejdokonalejšími chrániči sluchu jsou chrániče přilbové, které dokáží odstínit i takový hluk. Žádné chrániče přitom hluk zcela neeliminují, ale vždy jen sníží na únosnější mez. Jak to zvládnou, přitom závisí na jejich kvalitě.


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Hluk kolem nás - škodí nejen uším
Vážení, stupnice v decibelech není logaritmická se základem 2, tj. hluk 101 decibelů není 2× větší než 100 decibelů. Základ logaritmu je 10, základní (ačkoliv nepoužívanou) jednotkou je bel, decibel je desetina. Zvuk 100 dB je tedy 10× silnější než 90 dB, 100× silnější než 80 dB, 1000× silnější než 70 dB atd. Zvuk, který bude 2× silnější než 100 dB bude mít tedy intenzitu 103 dB (log 2 = 0,3).
vloženo: 27.09.2012 14:08     vložil: Jan Kopál Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist