Vyšším koncentracím prachu byla vystavena skoro polovina obyvatel

Zpráva o stavu životního prostředí v Česku za rok 2010, kterou ve středu vyslechne vláda, potvrzuje, že největším problémem zůstává čistota ovzduší. V roce 2010 podle ní bylo nadlimitním koncentracím jemného prachu vystaveno 48 procent obyvatel země oproti 18 procentům v roce 2009. V Moravskoslezském kraji a na Kladensku lidé žili v prostředí znečištěném polétavým prachem i víc než 100 dní v roce. Ve velkých aglomeracích vzrostly také koncentrace rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků.

    Emise tuhých znečišťujících látek se v roce 2010 meziročně zvýšily o 1,8 procenta, výrazně přitom stouplo množství prachu z malých zdrojů kvůli tuhé zimě a vyšší spotřebě paliv na vytápění domácností, přitom už v roce 2009 pocházela třetina prachových emisí v ovzduší z lokálních topenišť.

    Meziročně předloni v domácnostech vzrostla spotřeba všech druhů paliv pro vytápění. Největší nárůst zaznamenal zemní plyn. Solární energie zaujímá pouze 0,1 procenta tepla pro vytápění domácností. Kolektory lidé používají častěji pro ohřev vody, případně pro předehřátí vody pro vytápění. Další výraznější vzestup spotřeby zaznamenali statistici u biomasy, a to o 11,5 procenta.

    V souvislosti se znečištěním ovzduší, na jehož vzniku má značný podíl energetika, zpráva konstatuje, že v posledních letech se zastavilo snižování konečné spotřeby energie, stále stoupá spotřeba energie v dopravě, která za posledních deset let narostla na téměř dvojnásobek.

    Po krizovém roku 2008 předloni opět přibylo kamionů na silnicích, což se také podepsalo na stavu ovzduší. Zastavil se naopak rostoucí trend individuální automobilové a letecké dopravy. Víc lidé využívali autobusovou dopravu.

    S dopravou souvisí také nárůst hluku. V Praze, Brně a Ostravě žije v lokalitách, kde jsou překračovány limity, až desetina obyvatel. V okolí hlavních silnic, kde je nadměrný hluk, žije průměrně 600 lidí na jeden kilometr, což je zhruba dvojnásobná hodnota v porovnání s průměrem EU.

    K pozitivním konstatováním zprávy patří, že klesá energetická náročnost průmyslu, což znamená, že v době ekonomického růstu bude konečná spotřeba energie, a tím i ekologická zátěž z energetiky stoupat méně než tempo ekonomického růstu. Emise skleníkových plynů v letech 2008 a 2009 výrazně klesly a podle aktuálních propočtů by Česko nemělo mít problémy se závazky souvisejícími s klimaticky-energetickým balíčkem Evropské unie. Dlouhodobě klesají také emise okyselujících látek.