Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Jan Mičánek: Koupit si kus lesa je výnosná investice

13.12.2006  |  zdroj: HN  |  739× přečteno      vytisknout článek

Jan Mičánek: Koupit si kus lesa je výnosná investice Jan Mičánek je šedá eminence českého lesnictví - oboru, v němž se jen v zakázkách pro státní podnik Lesy ČR ročně protáčejí miliardy korun. V nových výběrových řízeních Lesů získaly předběžně Mičánkovy firmy v čele s Less&Forest drtivé vítězství: pětasedmdesát procent všech zakázek.
Do vleklé kauzy o státních lesích stále ještě mluví právníci a soudy. Ale pokud budou výsledky platit, mohl by Mičánek příští rok pracovat na více než čtvrtině všech lesů v republice.


HN: Čím to, že jste desítky ostatních lesnických firem v tendru pro státní Lesy porazil?
Zaprvé jsme se přihlásili do úplně všech zakázek. Myslel jsem, že to udělá řada dalších firem, ale nikdo si netroufal.


HN: Ale vy jste nabídli i nejvýhodnější ceny...
Konkurence zaspala. Nechal jsem si u přátel v Rakousku zpracovat kalkulaci vývoje cen dříví. A ukázalo se, že tu nastává boom s dřevem, ceny půjdou nahoru.


HN: To vaši konkurenti nevěděli?
Oni objížděli zpracovatele dřeva s otázkou, kolik jim příští rok budou za dodávky platit. A podle toho pak kalkulovali ceny pro tendr. Systém totiž spočívá v tom, že lesnické firmy platí za dřevo Lesům a pak je prodávají zpracovatelům.


HN: Jak jste postupovali vy?
Zpracovatelům jsme řekli, za jakou cenu budeme schopni dodávat my. Vycházíme z propočtů, podle nichž ceny dřeva porostou o desítky procent. A většinou na to odběratelé přistoupili. V tom je jádro našeho úspěchu, na němž se podílel tým asi čtyřiceti lidí.

Z Asie se vozí do Evropy auta, zpátky putuje dřevo

HN: Proč by měly jít ceny vzhůru?
Už dnes prodáváme za vyšší cenu, než jakou jsme v tendru nabízeli Lesům. Roste poptávka po dřevu ve stavebnictví - jak v Česku, tak v celé střední Evropě, i v zámoří.


HN: Jak zvedá tuzemské ceny zájem ze zámoří?
Například velký rakouský zpracovatel dřeva Klausner získal zakázku na dodávky dřeva pro obnovu amerického New Orleans zničeného tornádem. Z toho mají samozřejmě profit i firmy, které Rakušanům dřevo dodají. Kromě toho ohromný zájem o dřevo mají třeba Čína nebo Japonsko.


HN: To se tam vyplatí doprava?
Vyplatí. Už před pár lety přišli chytří podnikatelé s nabídkou japonským dovozcům aut: z Evropy se vaše lodě vracejí většinou prázdné - co vozit zpět dříví, samozřejmě za rozumnou cenu? A tohle funguje.


HN: Pokud zakázky od státních Lesů skutečně získáte, budete těžit kolem 4,5 miliónu kubíků dřeva - to je víc než čtvrtina celé české produkce. Není to příliš velké sousto?
Zvládneme to.


HN: Jenom vlastními silami?
Tři milióny kubíků zvládnou naše firmy. Na ostatním se můžeme domluvit s dalšími podnikateli.


HN: Nečekáte výtky, že to není fér? Jsou přece případy, kdy státní zakázky získaly firmy jen pro své známé, byl v tom klientelismus...
Tak za prvé: my jsme za úspěch v tendrech nikomu nic neslibovali a neplatili. A nejsme přece žádná fiktivní firma, která by nedělala lesnické práce. Tady žádný problém není.

Trocha korupce je všude, ale musí to mít meze

HN: Byl jste tvrdým kritikem předchozích tendrů, které se nelíbily ani Evropské komisi a nakonec je zrušil antimonopolní úřad. Nebyly vypsány podle zákona o veřejných zakázkách. Proč na jejich vypsání podle vás trval tehdejší ministr Palas?
To je jednoduché. Představte si, že cestujete jako obchodník postupně z Londýna do Kyjeva. Na téhle trase přibývá korupce. A my jsme zhruba uprostřed na té cestě.


HN: Mimochodem - viděl jste někde zemi bez korupce?
Žádná země úplně bez korupce neexistuje, ale musí to mít své meze. U nás za vlády Grosse a Špidly vydávali úředníci taková rozhodnutí, jaká by si třeba v Německu nemohli dovolit.


HN: Jak se to projevilo u Palase a státních Lesů?
Do důležitých funkcí přicházeli lidé, kteří mysleli jen na peníze. Bílí koně, kteří za peníze byli schopni vykonat skoro cokoliv. To proběhlo i v Lesích. Odvolali tehdejšího neúplatného ředitele Jiřího Olivu a dosadili neprofesionály. Ti pak za velký plat souhlasili se vším.

Nejsprávnější cesta? Státní lesy privatizovat

HN: Zatím přes polovinu všech lesů spravuje státní podnik, většinu prací pro něj dělají soukromé firmy, jako je ta vaše. Je to dobrý model?
Určitě ne. Nejsprávnější je státní lesy privatizovat.


HN: Vy byste si je snad koupil?
To jistě ne, ale kus lesa si může koupit kdokoliv.

HN. Jaký by z toho měli majitelé užitek? Už teď mnozí malí vlastníci tvrdí, že mít kus lesa je jen pro zlost - samá starost a žádný zisk.
Dnes mají podle statistik soukromí vlastníci z hektaru lesa zisk až pět tisíc korun ročně. Když privatizovali lesy třeba ve východním Německu, stál hektar v přepočtu třicet tisíc korun. Takže by to ani u nás nemusela být špatná investice.


HN: Ale malý vlastník se sám nebude chtít o les starat. Takže i v soukromých lesích by pak hospodařily specializované firmy, jako je ta vaše?
Proč ne, když to umíme. Ale nevysmívejte se vlastnictví lesa. Někdo si koupí krásný obraz, někdo třeba les - je to také dobrá investice. Země se už zvětšovat nebude, lidí přibývá...


HN: Jenže nakolik je privatizace státních lesů uskutečnitelná?
Je to asi neprůchodné. Politici do toho nepůjdou. Ani lidem se moc nechce. Vždyť jsou zvyklí, že i ten státní les je vlastně jejich.


HN: Před časem jste navrhoval státní lesy pronajímat. To je schůdná cesta?
Ve světě je to běžné, třeba i katolická církev to dělá. Je propočteno, že to je pro vlastníka nejlevnější způsob péče o les. Ale ani to by zřejmě u nás politicky neprošlo.


HN: Takže jak dál?
Nabízí se možnost úplného outsourcingu - zadávat veškeré služby a práce specializovaným firmám. Touhle cestou se vydali v rakouských státních lesích, podobně na to jdou v Bavorsku.


HN: Ministerstvo zemědělství i vedení Lesů tvrdí, že by stát ze smluv s firmami měl mít víc peněz...
Když si státní podnik dobře nastaví pravidla, může mít v budoucnu třeba dvě miliardy ročního zisku. Jenže podstatné je, co z toho dostane státní pokladna. Zatím zisk končil jen v lesích. V Rakousku například státní lesy platí státu. I u nás by Ministerstvo financí mohlo dostat z lesů za deset let třeba dvacet miliard. České státní Lesy jsou takovým podivně pozapomenutým zdrojem financí.


Žádné tajemné rakouské vlastníky nemáme

HN: S jakým obratem letos počítá vaše firma?
Kolem dvou a půl miliardy korun, hrubý zisk bude asi 130 miliónů.


HN: Kdo firmu vlastní? Konkurence vám podsouvá, že máte jakési tajemné vlastníky v Rakousku.
To je nehoráznost. Naše firma je průhledná, celou ji vlastním já. Nechci rozdmýchávat další zbytečné spory, ale tak zřetelné vlastnictví jako my nemá leckdo z těch kritiků.


HN: Co je pro firmu klíčové - těžba dřeva, nebo vysazování nových stromků a další péče o les?
Jedno nejde bez druhého. Vysadíme ročně až deset miliónů sazenic. A obchodujeme s asi osmi sty tisíci kubíků dřeva. Kromě toho zpracováváme dřevo na polotovary pro truhláře - děláme profily na okna a dveře. Z toho už máme asi půl miliardy ročních tržeb.


HN: Jak se prosazujete v zahraničí?
Na Slovensku jsme si získali dobré jméno po tatranské kalamitě z roku 2004. Koupili jsme přitom také sto tisíc kubíků dřeva a slušně vydělali. V kalamitách se vždy vydělá nejvíc. Sami Slováci na těžbě vydělali možná dvě miliardy - takže jsem se divil, proč na poškozené Tatry lidé dávali do kasiček po desetikoruně.


HN: Pronikli jste i do Německa a do Francie.
V Bavorsku poskytujeme logistiku tamním státním lesů, které se přetvářejí na akciovou společnost. Ve Francii působíme už sedmý rok, máme tam dvě základny, u Nice a v Pyrenejích. Ročně se tam otočí několik desítek našich lidí na půlroční pobyt.

Jsem jenom hajný - ale mám dobrý čich na lidi

HN: Kolik teď zaměstnáváte lidí?
Kolem dvanácti set. Všech si vážím. Ale vždy říkám, že jádro firmy tvoří sotva pár desítek lidí


HN: Mohou si v lesnictví slušně vydělat?
Dost lidí na zodpovědných místech ve firmě si vydělá přes milión ročně. Kdo má zodpovědnost, má podle mě mít taky pravomoci. Takže vedle mě je ve firmě pět dalších lidí, kteří mají neomezené podpisové právo. Mojí filozofií přitom je, že lidé nepodnikají proto, aby zbohatli, ale aby byli svobodní. Takže proto ti dobří musí mít taky ty pravomoci.


HN: Jakou strategii používáte pro budování firmy?
Vypadá jako mraveniště...


HN: ...prosím?
Tak moji firmu popisoval kamarád. Prý to zvenčí vypadá trochu jako chaos, kde se každý lopotí se svojí "kládou". A přitom rok od roku rosteme.


HN: Kam až se chystáte dorůst?
Teď máme plány třeba na Ukrajině, velký úkol samozřejmě bude se zakázkami doma. Ale opravdu to hodně záleží na mých spolupracovnících, nejen na mně. Já jsem vlastně jen hajný, obchodu mě nikdo neučil - ale mám čich na lidi. A ti mi pomáhají budovat firmu.


Jan Mičánek (56)

V patnácti letech nastoupil k Vojenským lesům v Hořovicích jako lesní dělník. "Tamní hajný mě ale poslal do školy," vzpomíná Mičánek. Po střední lesnické škole v Písku absolvoval i vysokoškolská studia v Brně. Na osm let nastoupil do Lesprojektu. Poté byl polesným v Ledči nad Sázavou, v tamní hájovně bydlí dosud.
Vlastní firmu založil v roce 1992. Tehdy měl každý ze tří společníků složit kapitál šedesát tisíc korun - jeden z kolegů prý dal firmě do vínku místo toho trabanta.
Nyní vládne Mičánek firmám v čele firmy Less&Forrest už sám. Nejprve společnost dělala drobné lesnické služby pro obce, v roce 1994 získala první státní zakázku. Teď má dceřiné společnosti na Slovensku, v Německu i ve Francii. Roční obrat činí přes dvě a půl miliardy korun. Mičánek je ženatý, má tři děti. Dcera dělá v jeho firmě právničku, syn - lesní inženýr - je v téže firmě ředitelem pily.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist