Výstava v havlíčkobrodském muzeu mapuje historii hub a houbaření

Letošní houbařská sezona na Vysočině se zatím moc nevyvedla. Milovníci hub si ale přijdou na své v havlíčkobrodském Muzeu Vysočiny. Právě zahájená výstava je provede historií hub od pravěku až do současnosti. Houby se po staletí neobjevovaly jen v kuchyni, ale i v léčitelství a v legendách, inspirovaly i umělce. Expozice bude přístupná do 5. září. Pokud to počasí umožní, bude v prvním zářijovém týdnu obohacena o výstavu čerstvě nasbíraných hub s přednáškami mykologů, řekl dnes ČTK autor výstavy Eduard Veselý.

    Mykologický spolek pořádá ve městě populární podzimní houbařské výstavy už čtvrt století. "Proto jsme se tentokrát rozhodli vytvořit výstavu o historii houbaření," uvedl Veselý. Návštěvníci mohou přijít i se svými nálezy, u nichž si nejsou jisti určením druhu. "Funguje tady taková mykologická poradna na dálku. Poskytujeme kontakt na mykology nebo houby nafotíme a pošleme jim je po internetu," uvedl Veselý.

    Houby se dřív používaly při léčení a troudnatec kopytovitý i k rozdělávání ohně. Z tohoto choroše se v 18. a 19. století někde také vyráběly čepice a klobouky. Na houbách si pochutnávali i staří Římané, ve středověku se ale lidé hub báli, protože je přičítali nadpřirozeným silám.

    Výstava seznamuje i s houbami světélkujícími, jedovatými, dřevokaznými a halucinogenními. K vidění je například herbář z konce 16. století a unikátní kolorované kresby hub z první poloviny 18. století, kolekce známek a obrazy regionálních malířů, kteří se nechali houbami inspirovat. Mezi unikáty patří nevydaný třídílný atlas hub z první poloviny minulého století od malíře a amatérského mykologa Vladislava Panušky, upozornil Veselý.

    Podle mykologů by na Havlíčkobrodsku mohly začít růst houby asi v polovině srpna. "Kvůli vedrům podhoubí hodně zaschlo a než se zregeneruje, tak to bude chvilku trvat," řekl mykolog Jaroslav Kocman. Dodal, že sám toho zatím letos moc nenašel a podobně jsou na tom i jeho kolegové.