Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Země česká, houbařský ráj

10.10.2010  |  zdroj: Víkend  |  524× přečteno      vytisknout článek

pravy hribHoubaření je v Česku oblíbené skoro jako sex. Každoročně do lesa dorazí dvě třetiny všech Čechů.

Pro Angličany je každá houba prašivka, ve Francii sbírají lišky a v Itálii hříbky a lanýže. Jak potvrzuje mykolog Michal Mikšík, u nás bereme vše, v jakémkoli množství a po celý rok. Právě vstupujeme do podzimní sezony.

Zkuste přesvědčit cizince ze Západu, že se u nás o houbařské sezoně dozvědí v hlavních televizních zprávách. Neuvěří vám. A to i přesto, že zájem o houby ve světě stoupá. "Jenže ráj, který mají Češi u nás, nenajdete jen tak někde," říká Michal Mikšík, šéfredaktor časopisu Svět hub. "Nikdo je třeba nehlídá, kolik toho z lesa odnášejí. A že umí sbírat houby, o tom není pochyb." Letos měli našinci hned několik mimořádných příležitostí. Ve dvou letních vlnách nosili z lesa dlouho neviděné bílé hřiby "praváky", které jim přepadávaly z přeplněných košíků. Teď vstupujeme do velké podzimní vlny, takže bude v lese více lidí než stromů.

Troufnete si odhadnout, jak velké množství hub si našinec přinese v sezoně domů?

Přesná čísla nenajdete v žádné oficiální statistice, ale vzhledem k tomu, že si český houbař může z lesa odnést jakýkoliv úlovek, tak to je poměrně velké množství hub. Odhaduji, že v hlavní sezoně je to průměrně sedm kilogramů hub za týden.

Sedm kilogramů... je to hodně v porovnání s jinými státy?

kotrc kaderavyJe. Například v Rakousku, Itálii, Francii či Německu si lidé mohou odnést z lesa jen určité množství hub. Fungují tam kontroloři, kteří mohou úlovek zvážit, a v případě, že překročíte limit, vám hrozí vysoká pokuta. Nejpřísnější zákony regulující sbírání lesních plodin a hub mají ve Švýcarsku, kde má každý kanton specifická pravidla a limity. Většinou se houby mohou sbírat jen jednou nebo dvakrát v týdnu, ale "úlovek" nesmí přesáhnout dva kilogramy. Důkazem může být letošní případ tří italských houbařů, které horská stráž v Korutanech přistihla, jak si z lesa odnášejí víc než 50 kilo hub. Italům hrozila pokuta až sedm tisíc eur. Podle českých mykologů jsou podobná opatření proti rabování lesa sporná. Přiklánějí se k názoru, že vysbírávání plodnic neohrožuje daný druh na lokalitě, na rozdíl od zásahů těžkou lesní technikou a pochopitelně negativní vlivy, jakými jsou další nešetrné zásahy do přirozených biotopů a celkový stav životního prostředí.

Čím si vysvětlujete každoroční invazi Čechů v lesích a také umění nacházet houby? Naučil nás to známý popularizátor houbaření Miroslav Smotlacha?

Na to, že jsou Češi takoví houbařští fandové, měl samozřejmě vliv Miroslav Smotlacha i jeho syn František. Ovšem ona tradice je dána i tím, že u nás houby v minulosti představovaly důležitý pokrm zejména pro chudé lidi, kteří žili na vesnicích a v odlehlých částech republiky. Naše země byla sužována mnoha válkami, jídla byl nedostatek a houby se tak staly pro svou dostupnost oblíbeným pokrmem. Houbám se také proto říkalo "maso chudých lidí". A pak je tu ještě jeden důležitý moment: V žádné jiné evropské zemi neroste tak široké spektrum jedlých druhů hub jako u nás.

Kde jsou houbaři ještě aktivnější než Češi?

Na Čechy a také na Slováky, pokud vím, nikdo v Evropě nemá. Nicméně vášnivými sběrači jsou také například Poláci, Italové, Rusové, Bělorusové, Francouzi a Němci.

V kterých zemích se lidé houbám zcela vyhýbají?

Tradice houbaření je dána zejména Slovanům. Poměrně málo sbírají houby balkánské národy a třeba Řekové k nim nemají žádný vztah. Maďaři si na houby občas zajdou, ale rozhodně u jejich lesů nenajdeme tolik zaparkovaných aut jako u nás. V Rakousku houbaří každý desátý člověk, což je dáno mimo jiné přísnými zákony, které regulují množství hub. První kodex o houbách vyšel v Rakousku už v roce 1792! V Německu mají k houbám blízko zejména v Bavorsku, ale spíše si koupí uměle pěstované houby. Říká se, že Angličané považují všechny houby za "prašivky", a že je proto nesbírají. V současné době se v Anglii organizují vycházky zaměřené na výuku poznávání hub. Ostrované jsou ovšem velkými pěstiteli i konzumenty žampionů. První návod k jejich pěstování tu byl vydán už v roce 1779. Ještě významnějšími producenty žampionů jsou Belgičané a hlavně Nizozemci, sběr hub v lese ovšem není pro ně tradiční záležitostí. A ještě jedna exotická kuriozita: Početná skupina houbových nadšenců exi stuje například v Izraeli.

A co Skandinávci?

Těm houby neříkají nic, jejich sběr je spíše výjimečnou záležitostí, ale díky vzrůstající mykologické a houbařské osvětě se tam někteří houbaři naučili sbírat lišky a pravé hřiby.

Letos je velmi úrodný rok, houby rostou v Čechách i na Moravě v podstatě všude. Je to jenom tím, že poslední měsíce častěji prší?

Tak srážky, dostatek vláhy a teplo hrají vždy naprosto zásadní roli, aby houby vytvářely plodnice. Podobně štědrý rok byl před osmi lety v době rozsáhlých povodní. Většina lidí však měla jiné starosti, než chodit do lesa na houby.

Provází sbírání hub určité módní vlny nebo je to dlouhé roky osvědčená klasika: bílé hřiby, křemenáče, suchohřiby, masáci, lišky, holubinky ....?

lysohlávkaTak mluvit v souvislosti s houbami o módních vlnách mi přijde asi hodně nadsazené a těžce uchopitelné. V rámci naší republiky jsou oblíbené, jak říkáte, zejména hřibovité houby, muchomůrka růžovka, různé ryzce, lišky a některé další houby. Jejich sortiment se ale nijak nemění, tedy že by se každý rok sbíralo něco jiného. Dá se říci, že v košíku skončí to, co právě roste. Průměrný "lovec" zná tak do deseti druhů hub, které sbírá, ale mezi českými houbaři je i nemálo lidí, kteří sbírají mnohem více druhů. Pokud bychom se na módnost podívali v evropském měřítku, tak například ve Francii jsou to lanýže, v Itálii zase pravé hřiby a muchomůrka císařka.

Objevily se letos v našich lesích nějaké mimořádné rarity, s nimiž se houbaři v lese už dlouhé roky nepotkali?

kremenacKaždý rok se podaří najít mnoho vzácných druhů, ne však z hlediska houbařského, ale mykologického. Jedná se zejména o druhy, které jsou obsaženy v Červeném seznamu makromycetů, který obsahuje přibližně 900 druhů hub. Osobně jsem měl letos největší radost z nálezu šťavnatky březnovky, a pak i hřibu královského, který je u nás chráněný zákonem.

Roste u nás nějaká houba, kterou bychom nenašli v žádné jiné zemi okolo nás a čím je zajímavá nebo mimořádná?

Těmto druhům se říká endemitní, to znamená, že rostou jen na jediném místě v rámci ohraničeného území. Pro naši republiku je takovým druhem hřib Kluzákův, který byl popsaný nedávno a nebyl prozatím nalezen v žádné jiné zemi.

Michal Mikšík
(* 1979)

Vystudoval Univerzitu Jana Amose Komenského v Praze, obor sociální a masová komunikace. Sbírání hub se věnuje od patnácti let, byl spolupracovníkem Františka Smotlachy. Působí ve vedení České mykologické společnosti a také České vědecké společnosti pro mykologii. Je šéfredaktorem časopisu Svět hub. Specializuje se na hřibovité houby a jejich fotografování pro publikační účely v různých periodikách. Je spoluautorem knihy Hřibovité houby.

AUTOR: Petr Melničuk


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist