Lid versus vědci

Americká studie prokazuje, že se od sebe vzdalují názory vědců a většinové populace. Jedním z důvodů je i to, že vědci nedokážou se zbytkem společnosti komunikovat.

Demokracie a věda zdánlivě nemají mnoho společného. Například fyzikální zákony v parlamentu zatím pořád ještě odhlasovat nejde. Ale věda se dělá za peníze a o nich v demokracii hlasují poslanci. A ti jsou závislí na voličích. Podle výzkumu provedeného v USA se názory vědců a běžné populace na vědecké problémy stále více navzájem vzdalují.

Výzkum zorganizovaný agenturou Pew Research Center s pomocí American Association for the Advancement of Science zahrnoval náhodně vybraný vzorek 3748 vědců, členů AAAS. Byli mezi nimi specialisté mnoha přírodovědeckých oborů od chemiků přes lékaře až po astronomy, ale i sociologové.

Výzkum ukázal, že většina občanů vědě pořád ještě věří: plných 79 procent dospělých Američanů souhlasí s tvrzením, že kvalita jejich života je díky ní lepší. Okolo 70 procent si myslí, že vládní investice do vědy a technologií mají pozitivní efekt.

Tím ale dobré zprávy končí a začíná se otevírat propast mezi veřejným míněním a vědeckou obcí. Nejzřetelnější je rozdíl v názorech na geneticky modifikované potraviny, kde v jejich naprostou bezpečnost věří 88 procent vědců, ale jen 37 procent prostých Američanů. Nesoulad vládne i v názorech na tvrzení, že globální oteplování způsobují lidé: oproti 87 procentům vědců tomu věří jen polovina Američanů. Trhlina zeje i mezi názory na očkování proti dětským nemocem. Dobře si u Američanů nestojí ani jaderná energie, kde pro je 86 procent vědců, ale jen 45 procent občanů. Menší rozdíl je ohledně těžby ropy z mořského dna (pro 32 procent vědců a 52 procent občanů). Kuriózní výsledky dal dotaz na užitečnost kosmických programů: prostí Američané jsou pro častěji než vědci (47 versus 59). Spíš místním folklorem je pak názor na Darwina (opičí předky nechce mít 35 procent Američanů).

"Jsme překvapeni jak velikostí rozdílu v názorech vědců a občanů, tak i tím, že se neustále prohlubuje," komentoval výsledky výzkumu Cary Funk, jeden z jeho autorů. Nechtěl je ale komentovat: "My předkládáme čísla a je na ostatních, jak s nimi naloží."

Nebezpečná nedůvěra

Výzkum se zabýval také příčinami tak rozdílných postojů. Tři čtvrtiny dotázaných badatelů se domnívaly, že důvod je v nízké úrovni vzdělání. Titíž vědci ale poněkud paradoxně soudí, že se to projevuje ve všech vrstvách americké společnosti, tedy i u lidí s kvalitním vzděláním. Někteří komentátoři vidí další důvody ve velkém nasazení laických aktivistů (ekologických, náboženských i jiných), včetně mnoha celebrit showbyznysu, kteří vědí, jak oslovit publikum. Naproti tomu vědci to buď neumějí, nemají čas, nebo vystupují arogantně.

Populární moderátor televizních debat John Oliver ve svém pořadu o tom, zda globální oteplování způsobují lidé, postoje vědců komentoval: "Nepotřebujete znát názory lidí. Debatu nevedete o tom, jestli jev existuje, nebo ne, ale co proti němu musíme dělat." Ilustruje to i výsledek jiného výzkumu provedeného IOP Science, podle něhož 97,1 procenta vědeckých publikací v USA vychází z pozice, že globální oteplování způsobují lidé - a zcela ignoruje výzkumy, které ověřují jiné hypotézy. Přitom veřejnost neděsí jen arogance a závratné sumy, které tito vědci požadují na boj s nedostatečně prokázaným jevem, ale i metody, jež prosazují -z nichž vypouštění chemikálií do oceánu nebo atmosféry patří spíš k těm méně drastickým.

Podobné faktory se projevují i v názorech na geneticky modifikované potraviny a očkování: značná část veřejnosti se domnívá, že za vědeckými postoji jsou ve skutečnosti peníze velkých firem.

Jinou příčinu naznačuje další z výstupů Pew Research Center. Podle něj se jen 54 procent populace domnívá, že americká věda je nejlepší nebo aspoň nad světovým průměrem. Naproti tomu z vzorku dotázaných vědců tento názor zastává plných 92 procent. Disproporce opět ukazuje na uzavřenost vědecké obce a neschopnost komunikace.

Vědecky podložený výzkum rozdílů názorů vědců a občanů je jeden z prvních, ale o to víc šokující. Civilizace, která funguje jen díky vědě a technologiím, jejichž financování ale ovlivňuje veřejné mínění, si totiž tak hlubokou propast nemůže dovolit.

AUTOR: Jan A. Novák
AUTOR-WEB: www.ihned.cz