Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Globalizace

11.07.2010  |  353× přečteno      vytisknout článek

zemekouleKoncentrovaný zájem o globalizaci je starý asi tak tři desetiletí.

Obráží tedy zkušenost ze závěru 20. století, přičemž nejnovější názor je deformován nynější světovou ekonomickou krizí. Uplyne čas, získají se další poznatky a zkušenosti a věc globalizace se posune.

Nyní však globalizace jako lavina zaplňuje náš odborný slovník. Samotný výraz pochází ze 60. let minulého století. V témže desetiletí také vešla do slovníků. Ojedinělé narážky se ale objevily už ve 40. letech. Poměrně nedávno Paul Krugman napsal, že je to nové oživení po Keynesově starším pojednání (už před druhou světovou válkou).

Na začátku se nejednalo ani tak o globalizaci, jako spíše o uvolnění trhu, zrušení hranic a překážek v pohybu zboží a peněz na stále širším trhu. S tím bylo spojeno omezování státu, který stál v cestě volnosti zboží a peněz.

Účinky globalizace ovšem nejsou univerzální; její výhody mají tendenci být přitahovány k velkým a silným, nevýhody se naopak hromadí na hřbetu těm malým a slabým. Čím méně zasahuje stát, tím více se uvolňuje pro velké a silné, a tím tíživější se situace stává pro malé podniky a pracující obyvatelstvo. To snad mohlo unikat ekonomům, ale úplnější ohlas u lidí se postupně prosadil. Dnes nedostatečně zvládnutou globalizaci někteří řadí k příčinám velké krize.

Dilip K. Das, indický profesor, který prošel celý svět a řadí se k předním znalcům problému, přirovnává globalizaci k římskému bohu Janusovi, který měl dvě tváře, jednu zahleděnou do budou-cnosti, druhou zachmuřenou. Profesor Das říká, že jedna strana je štědrá, a druhá škodlivá (mu-nificent and malevolent). Studovat globalizaci ovšem znamená studovat obojí.

HISTORICKÝ NÁHLED

Samotný pojem globalizace přechází z působnosti jedné vědy nebo oboru do druhé a ocitá se v no-vých souvislostech. Jeden z častých náhledů je historický. Připomíná se, jak již dávno vznikaly rozlehlé říše se společnými trhy a také měnou. Zmiňuje se přitom staré Řecko, Alexandrovy výboje, Římská říše, mongolské panství, Čína do roku 1500, arabské panství, dálkové plavby Portugalců a Španělů, Kolumbovo hledání Ameriky, britské kolonie, Napoleonova říše, Hitlerovo pokoření Evropy atd.

A také uvolňování cest, jako byly nejen "hedvábné stezky" spojující dálný východ Asie s Evropou, Suezský kanál, Panamský kanál, ale i telegraf, telefon, rádio, televize, mezinárodní úmluvy a instituce o normách, obchodu, finančních transakcích, průchodnosti hranic a podobně.

Vznikly Spojené státy a různá soustátí, ale vznikaly také velké mezinárodní podniky jako Východoindická společnost, Společnost Hudsonova zálivu či německá Hansa. Pokud jde o překračování hranic a tvorbu velkých celků, historie vůbec nebyla chudá. Už to samo o sobě nasvědčuje, že velikost má svůj význam. Zkušenost však rovněž napovídá, že velikost se nejlépe uplatní, je-li organická, není-li jen narychlo sestavená. V nové době přibývá mezinárodní činorodosti. Nové poznatky a opatření v oboru politologie, ekonomiky, sociologie, práva, managementu se povětšinou už připravují s mezinárodním rozhledem.

Kdo chce, má jistě dost příležitostí vrátit se do historie, ale k ujasnění soudobé ekonomické globalizace mu to nevystačí.

PODSTATA GLOBALIZACE

Definičních názorů na globalizaci se již nahromadilo tolik, že by samy vydaly na dost tlustou knihu. Většina odborníků se shoduje, že podstatu globalizace představuje zvětšování volného tržního prostoru. Takového ekonomického prostoru, který umožňuje volně vstupovat, konkurovat, tvořit a přisvojovat si zisk (anebo jednat pod hrozbou ztráty).

Osobitý význam má tento prostor ve spojení s pohybem všech možných inovací, myšlenek, informací, zlepšení, vynálezů, teorií, technologií, výrobků, služeb, způsobů podnikání, řízení, výchovy, organizačních struktur a tomu podobných změn, které tak rychleji a úplněji nacházejí adekvátní prostor pro svůj rozvoj. Samozřejmě jde také o to, nakolik tyto operace probíhají snadno a rychle, a také s jakými náklady (nebo úlevami), v jakém politickém a ekonomickém prostředí, v jaké judikatuře, s jakým výhledem atd.

Nemálo navyklých operací se při globalizaci mění. Byli jsme zvyklí, že zvětšujeme hromadnost výroby, abychom těžili z "economy of scale" (výnosu nebo úspory při opakované výrobě), ale nyní můžeme často i jednotlivé individuální kusy vyrábět opakovaně a levně. Inovace jsme považovali za monopol, ale dnes se něco vyrobí zde, a již zítra to může někdo napodobit na druhém konci světa, a možná levněji. To už ukazuje na složitost globalizace a napovídá, že kdo se pouští do globalizace, musí své podnikatelské a řídící umění rozvinout v potřebném směru.

KDO NA GLOBALIZACI ZÍSKÁVÁ A KDO ZTRÁCÍ

Nechybějí silné výroky, jak je globalizace mocná v podpoře ekonomického rozvoje a zvyšování zisku. Globalizace se mohou dovolávat četné přínosy. Vyvážené stanovisko podal nositel Nobelovy ceny Lawrence Klein (1980), když zahrnul globalizaci do úhrnného světového ekonomického úsilí. Podobně se vyjadřují další ekonomové. Buď jsou pro globalizaci samu o sobě, anebo jí přisuzují význačnou úlohu ve větším celku. Ti i oni ovšem soudí, že globalizace vyrostla z ekonomického vývoje, patří zcela organicky do soudobé ekonomiky, a že dnes je jí zapotřebí spíše více než méně.

Ale pokrok globalizace je provázen i novými, někdy až skličujícími problémy, zejména proto, že tvůrci politiky je nedocenili nebo dočista přehlédli. Celé obory začaly strádat nezaměstnaností, někdy v obrovském rozsahu. Totéž se dá říci o pracovních postupech, které zastaraly a staly se nepotřebnými. Zvláštním jevem se stala stagnace produktivity dělnické a kancelářské práce, která trvala už tři desetiletí. Lidský život se prodlužuje, avšak místo aby z toho měli radost a přizpůsobili tomu činnost, bojí se mnozí ekonomických důsledků. Přitom je tolik prací, které by bylo třeba zařídit, zejména sociálních, kulturních a ekologických!

Nepochybnými šampióny globalizace jsou podniky, které nabízejí světu novou, užitečnou, potřebnou produkci. Bývají to velké, výzkumně a vývojově zabezpečené podniky, anebo menší, ale novátorské podniky.

Jsou to také některé země, které v dnešní době posílily a táhnou globalizaci kupředu. Jsou to zejména Brazílie, Rusko, Indie a Čína (skupina zemí označovaná jako BRIC). Velké země, jež se zvedají ke světově významným ekonomickým výkonům.

AUTOR: Jaroslav A. jirásek

ZDROJ: MODERNÍ ŘÍZENÍ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist