Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Proč má větší migrace smysl

11.07.2011  |  zdroj: HN  |  88× přečteno      vytisknout článek

Přistěhovalectví z třetího světa není zhoubou. Naopak povzbuzuje hospodářský růst.

Téměř ve všech bohatých zemích dosahuje protipřistěhovalecké zanícení horečnatého vrcholu. Této horečce je však nutné odolat, mají-li tyto společnosti i nadále prosperovat a mají-li rozvojové země bojovat s chudobou a udržet hospodářský růst. Vyšší míra globální migrace je žádoucí ze čtyř důvodů: je to zdroj inovací a dynamiky, reaguje na nedostatek pracovních sil, řeší problémy spojené s rychlým stárnutím populací a představuje únik z chudoby a perzekuce. Omezování migrace naopak zpomaluje hospodářský růst a podkopává dlouhodobou konkurenceschopnost společností. Navíc vytváří méně prosperující, nerovnější a rozdělenější svět.

Vyšší míra migrace je samozřejmě spojena i s krátkodobými místními náklady, které je nutné řešit, aby společnosti mohly mít prospěch z daleko větších dlouhodobých přínosů. Přesto se navzdory domácí opozici v hostitelských zemích počet mezinárodních migrantů v posledních 25 letech zdvojnásobil a do roku 2030 se zdvojnásobí znovu. Rapidní ekonomické a politické změny - a ve stále větší míře i změny ekologické - vykořeňují lidi a podněcují je k tomu, aby hledali příležitosti a bezpečí v nových domovech.

Výjimeční lidé

Na pozadí rychlé globalizace budou rizika a náklady spojené s přesuny jednotlivců ze země do země i nadále klesat. Kombinace odhadovaného vzestupu počtu obyvatel zeměkoule o dvě miliardy, nižších nákladů na dopravu, lepší propojenosti a rozrůstajících se mezinárodních společenských a ekonomických sítí by mohla a měla vést ke zvýšenému pohybu osob. Umožníme-li tomuto procesu volný průchod, bude stimulovat globální růst a přispěje ke snížení chudoby.

Zatímco však postupné odbourávání bariér přeshraničního toku kapitálu, zboží a služeb představuje velký výdobytek uplynulých desetiletí, mezinárodní migrace nikdy nebyla přísněji kontrolovaná. Klasickým ekonomům, jako byl John Stuart Mill, to připadalo ekonomicky nelogické a zároveň eticky nepřijatelné. Adam Smith vznášel námitky vůči všemu, co bránilo "volnému oběhu pracovní síly z jednoho zaměstnání do druhého". Vynález páry a dalších způsobů přepravy vedl do devatenáctého století k emigraci jedné třetiny obyvatel Skandinávie, Irska a některých částí Itálie. Hromadná migrace poskytla milionům Evropanů únikovou cestu z chudoby a perzekuce a podpořila dynamiku a rozvoj zemí, jako byly Spojené státy a Velká Británie, i nejrůznějších kolonií. Vzestup nacionalismu před vypuknutím první světové války vedl k všeobecnému zavedení pasů a přinesl přísnější kontroly mezinárodního pohybu osob. O sto let později byly zábrany volného pohybu opět zvýšeny, a to navzdory padajícím b ariérám obchodu, financí a informací.

Přibližně 200 milionů lidí, neboli 3 % světové populace, dnes žije v zemích, ve kterých se nenarodili. Jsou to sirotkové mezinárodního systému. V naší knize Výjimeční lidé ukazujeme, že celkově vzato přinášejí tito migranti hostitelským zemím obrovský prospěch. Kromě toho, že představují tolik potřebný zdroj kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly, přispívají v nadprůměrné míře k inovacím a tvorbě bohatství.

Například přistěhovalci do USA se podílejí na více než polovině patentů a zakládání firem v Silicon Valley. Na daních navíc odvádějí více, než kolik inkasují prostřednictvím sociálních dávek či jiných plateb.

Pokrok v oblasti medicíny a veřejného zdraví zvýšil v rozvinutých zemích dlouhověkost, zatímco přetrvávající nízká porodnost a odeznění populační exploze po druhé světové válce znamenají, že počet rodilých zaměstnanců se bude v nadcházejících letech snižovat. Vzhledem ke stárnutí populace v jednotlivých zemích a poklesu porodnosti bude k zajištění ekonomické konkurenceschopnosti a financování penzijního a zdravotnického systému zapotřebí další migrace.

K dopadům ubývající pracovní síly se přidá i růst dosaženého vzdělání v rozvinutých zemích, v důsledku čehož bude mít méně lidí zájem o málo kvalifikovaná pracovní místa ve službách nebo o řemeslné činnosti a stavebnictví. Odhaduje se, že v letech 2005 až 2025 dojde v zemích OECD ke zvýšení podílu pracovní síly s terciárním vzděláním o 35 %. A s rostoucí úrovní vzdělání rostou i pracovní očekávání.

Hluboké myšlenky si žádají smělé činy

Pro země, ze kterých migranti odcházejí, se jejich odchod často rovná odlivu mozků. Přesto tito lidé značně přispívají i svým domovským státům. Tchaj-wan a Izrael dokládají, jakou úlohu hrají migranti v zahraničí - jejich diaspory zastávají životně důležitou roli v oblasti politické podpory, investičních toků a přenosu technologií. Migrace je navíc historicky nejúčinnější zbraní proti chudobě. V roce 2010 přesáhly peníze zasílané migranty domů částku 440 miliard dolarů, přičemž více než dvě třetiny těchto prostředků putovaly do rozvojových zemí. V řadě malých rozvojových států tvoří peníze od migrantů více než třetinu HDP a v mnoha větších zemích přesahují transfery částku 50 miliard dolarů ročně. V Latinské Americe a v Karibiku pomáhají peníze od migrantů v zahraničí více než 50 milionům lidí a v Africe a Asii je jejich počet ještě vyšší.

Z větší migrace by měly prospěch bohaté i chudé země, přičemž největší přínos by zaznamenaly země rozvojové. Odhaduje se, že zvýšení migrace o pouhá 3 % pracovní síly v rozvinutých zemích v letech 2005 až 2025 by vytvořilo globální zisk ve výši 356 miliard dolarů, přičemž více než dvě třetiny z této částky by připadly rozvojovým zemím. Úplné otevření hranic by pak mohlo v příštích 25 letech vytvořit ve světové ekonomice zisk ve výši plných 39 bilionů dolarů.

Hodně se diskutuje o potřebě dokončit kolo jednání o světovém obchodu z Dauhá a zvýšit rozvojovou pomoc chudým zemím. Tyto kroky jsou sice nesmírně důležité, ale neméně důležité je také zařazení migrační reformy na pořad jednání - i malé zvýšení migrace by totiž přineslo globální ekonomice i rozvojovým zemím mnohem větší prospěch než rozvojová pomoc a reforma obchodu dohromady. Mocné státy dnes snášejí argumenty proti migrační reformě a vytvoření globální migrační organizace založené na společných pravidlech. Větší migrace je však v zájmu všech a veřejná debata o ní je příliš důležitá na to, aby se přenechala politikům. Na hluboké myšlenky je třeba navázat smělými činy.

Ian Goldin je ředitelem Oxfordské Martinovy školy a členem profesorského sboru Balliolovy koleje při Oxfordské univerzitě, Geoffrey Cameron působí jako výzkumný asistent.

AUTOR: Ian Goldin
AUTOR: Geoffrey Cameron
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist