Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Plasty z rostlin

26.08.2011  |  zdroj: Podniky a trhy  |  626× přečteno      vytisknout článek

bioplastNa výrobu karoserií aut se bude používat potravinářský odpad. Nový materiál je až čtyřikrát pevnější než současné plasty z ropy.

Automobilová karoserie vyrobená z banánových slupek nebo cukrové třtiny a přitom lehčí a pevnější, než je plechový kabát většiny současných aut. Lehčí a pevnější motocyklové přilby. Neprůstřelné vesty pevnější než ty současné, jejichž hlavní surovinou je kevlar. Ochranné obleky pro hasiče, plachty, lana a celá řada dalších věcí denní potřeby.

To všechno se možná v blízké budoucnosti bude vyrábět z nanobioplastů, tedy z materiálů, které jsou o 30 procent lehčí a 3- až 4krát pevnější než současné konvenční plasty vyráběné z ropy. Vývoj postupu, jak z rostlinného odpadu vyrobit celulózová nanovlákna, základ nanobioplastů, dokončil letos tým brazilských vědců pod vedením profesora Alcida Lopeze Leaa. Materiál nové generace zřejmě v řadě oborů pro svou superodolnost, pevnost a nízkou hmotnost nahradí různé kovy. Například automobilový průmysl nyní pomalu začíná psát novou kapitolu své historie.

Profesor Leao popisuje výrobu nanocelulózových vláken jako "velmi jednoduchou". V podstatě spočívá v tom, že se zbytky rostlin využitých jinak v potravinářství umístí do vysokotlakého zřízení, jakéhosi kotle, kde reagují s příslušnými ingrediencemi. Ty jsou schopny z rostlinných tkání oddělit čistou celulózu. Opakováním tohoto procesu je možné dostat se až na molekulární úroveň a výsledná nanocelulózová vlákna jsou přibližně 50 000krát tenčí než lidský vlas. S těmi je potom možné dále pracovat, například je kombinovat s plasty vyrobenými z ropy.

Pevnost díky nanovláknům

Pro praktické využití je u nanobioplastů nejdůležitější jejich pevnost daná právě použitím nanovláken. Teoreticky by se mohly uplatnit všude tam, kde se dnes používají "obyčejné" plasty.

Například i v kosmickém či podmořském výzkumu nebo v medicíně.

Poměrně jasnou představu o využití nanocelulózy a nanobiplastů má Mikael Ankerfors, výzkumný manažer stockholmské firmy Innventia. "Průmyslové podniky se již dlouho zajímají o to, jak použít nanocelulózu jako zpevňující prvek v papíru, kompozitech a plastech. Můžeme tak vyrábět třeba zcela nový druh fólie k balení potravin." Innventia letos v březnu uvedla do provozu zařízení, které je schopné vyrábět až 100 kg nanocelulózy denně. Na rozdíl od brazilských vědců však jako základní surovinu používá dřevo, a nikoliv rostlinný odpad. V první řadě potom chtějí švédští vědci rozjet výrobu papíru obohaceného nanocelulózou.

V Česku většímu uplatnění materiálů z bioplastů zatím brání jejich vyšší cena oproti plastům vyráběným z ropy. I když to se začíná už pomalu měnit, jak upozorňuje František Kessner, jednatel společnosti Bioplaneta, s. r. o., jednoho z mála našich výrobců předmětů z bioplastů. "O švédské výrobě nanocelulózy samozřejmě vím, i o tamních pokusech míchat ji do papíru. Podstatný bude konečný efekt. My se určitě ničemu novému nebráníme, naopak. Důležitá ovšem bude také cena nanocelulózy, aby výrobky z ní mohly být cenově dostupné," hodnotí realisticky uplatnění nového materiálu.

Úpadek automobilismu?

Brazilský profesor však největší perspektivu nanobioplastů vidí v automobilovém průmyslu. Pro příznivce a obdivovatele "starých dobrých aut" s karoseriemi z poctivého plechu a s pořádným motorem jezdícím na poctivý benzin či ropu se mohou nanobioplasty stát symbolem dalšího úpadku "automobilové kultury". První ránu utrpěla v ropné krizi po roce 1973, kdy velké vozy s obrovskou spotřebou se začaly nahrazovat auty malými a úspornými. Abychom ušetřili ještě víc, začali jsme v poledních letech do benzinu a nafty vyráběných z ropy míchat biopaliva získávaná z různých rostlinných olejů. Časem zřejmě z našich silnic zmizí i vůně benzinu, jak se budou postupně zavádět alternativní zdroje energie.

S tím vším se již automobilisté vyrovnali, lépe řečeno byli přinuceni některé z těchto změn akceptovat, ať již z ekonomických důvodů, anebo rovnou ze zákona, jako v případě povinné příměsi biopaliv do pohonných hmot. Plastové karoserie se zcela logicky stanou jen dalším krokem na cestě od "klasického" auta minulého století k dopravnímu prostředku století jednadvacátého. I když třeba u nás a v zemích bývalého východního bloku evokují na základě historické zkušenosti s dvoutaktními trabanty představu čehosi podřadného.

Přitom v současných vozech samozřejmě najdeme velký podíl plastových součástek, které nahradily díly z kovu, dřeva nebo kůže.

Jenže to nešlo o něco tak zásadního, jako je karoserie. Postoj veřejnosti k plastovým výrobkům obecně jako k něčemu méně hodnotnému se může snadno promítnout i do jisté podezřívavosti vůči plastovým karoseriím. Bude potom záležet na šikovnosti marketingu, aby potenciálním kupujícím dokázal zdůraznit přednosti tohoto řešení. Třeba to, že snižuje váhu vozu a tím také jeho spotřebu, nebo větší odolnost plastu při nárazu ve srovnání s kovem.

Rozhodující ale nakonec zřejmě bude, jako ostatně vždy, ekonomické hledisko. Nakonec to za pár let stejně dopadne tak, že běžný spotřebitel bude jezdit v autě vyrobeném převážně z plastů a z našich plechových současných modelů se stanou obdivované veterány. Auta s vyšším podílem kovu, třeba právě s plechovou karoserií, se přesunou do luxusnějších kategorií podobně, jako se tam dnes řadí vozy se silnějšími motory, chromovanými kovovými nárazníky, se sedačkami potaženými pravou kůží a s palubní deskou z exotických dřev.

Jádrem celého problému je ropa. Její zásoby jsou omezené, ceny stále vyšší, přístup k ní leckdy omezený nebo komplikovaný aktuální politickou situací. Recept, jak čelit zdražování ropy a jeho negativním důsledkům, je jednoduchý - obejít se co možná nejvíce bez ní. Biopaliva a bioplasty, zvláště pak podle všeho velmi nadějné nanobioplasty, představují alespoň částečné
řešení tohoto problému.

Stoprocentně ekologický

Sám profesor Leao hodnotí budoucí rozvoj v oblasti svých nanobioplastů poměrně optimisticky. Nezastírá, že největší překážku pro jejich uplatnění v této chvíli představují vysoké náklady na jejich výrobu. Předpokládá však, jak uvedl pro Wall Street Journal, že "se cena bioplastů rychle sníží a že jejich početné výhody nelze ignorovat".

Kromě již zmíněné pevnosti a nízké hmotnosti mezi ně ve srovnání s konvenčními plasty patří i lepší odolnost proti možnému poškození teplem, vodou i chemikáliemi, třeba polití benzinem. Za nejdůležitější však Leao považuje skutečnost, že se jedná o výrobek stoprocentně ekologický. V první řadě je možné jej zcela recyklovat a neomezeně opakovaně používat, takže třeba zrecyklovaný bioplastový blatník se k vám vrátí jako zahradní dlaždice nebo střešní krytina. A za druhé bioplast za sebou nenechává tzv. uhlíkovou stopu, protože jeho uhlíková bilance zůstává vyrovnaná. Během jeho výroby, užívání a nakonec recyklace nedochází v atmosféře ke zvyšování obsahu skleníkových plynů, především oxidu uhličitého.

V neposlední řadě vidí tvůrce nanobioplastů obrovský potenciál pro jejich výrobu a další vývoj v přírodních podmínkách, které nabízí jeho vlast, Brazílie. Její teplé podnebí a značná rozloha umožňuje velmi levně a ve velkém množství pěstovat rychle rostoucí rostliny vhodné pro výrobu nanocelulózy, tj. ananasy, cukrovou třtinu, banánovníky, agáve a další. Profesor Leao proto předpokládá, že výroba jeho nanobioplastů by se mohla rozběhnout v řádu měsíců. Tím spíš, že pro začátek si co do množství vystačí s odpadem tak jako tak vznikajícím při zpracování výše uvedených plodin.

Podstatný bude konečný efekt pokusů s nanocelulózou. Důležitá ovšem bude také cenová dostupnost výrobků.
František Kessner, z firmy Bioplaneta.


Když stoupá cena ropy, vyplatí se bioplasty

Běžný spotřebitel u nás nemá možnost poznat, zda plastový výrobek, který právě drží v ruce, je vyroben z ropy, nebo z biomateriálu, nebo ze směsi obojího, pokud výrobce sám tyto skutečnosti neuvede, například na obalu. Přitom jen v Evropě se ročně dostává do oběhu 350 000 tun bioplastů a jejich podíl na celkové produkci stále roste. V roce 2013 byl měl dosáhnout 37 %. To odpovídá faktu, že výroba plastů z organických surovin v podmínkách vyspělých států se začíná vyplácet, jakmile cena ropy dosáhne 50 USD za barel.

Organická surovina vhodná k výrobě bioplastů pochází zatím především z rostlin. Průmyslově zvládnutá je v současnosti výroba bioplastu ze škrobu, z něhož se několika výrobními kroky získává kyselina polymléčná (PLA). Vyrábí se z ní bioplastové výrobky, u nichž se nepředpokládá nebo nevyžaduje dlouhá životnost, především různé obalové materiály, fólie, tašky, pytle, jednorázové nádobí a příbory nebo třeba květináče. Po použití se během několika měsíců samovolně rozloží a je možné je například kompostovat. PLA je rovněž možné kombinovat s plasty ropného původu, což zlepšuje vlastnosti výsledného výrobku.

Další perspektivní surovinu pro výrobu bioplastů představují rostlinná vlákna. Kromě těch z tropických rostlin se v našich podmínkách jako základní surovina používá především technické konopí. V termoplastech rostlinná vlákna úspěšně nahrazují skelná vlákna a podíl biosložky v těchto biokompozitech činí až 40 %. Běžně se používají nejen v automobilovém průmyslu, např. na sedadla a výplně dveří, ale také k výrobě brusných kotoučů. Bioplasty s příměsí nanocelulózy separované z různého rostlinného odpadu znamenají další kvalitativní posun ve využití této suroviny.

Spíše jako zajímavost lze uvést výrobu sportovního oblečení s použitím přepracované kávové sedliny nebo dnes již běžně nabízené bioplastové piercingové ozdoby, které nositeli nezpůsobují žádné zdravotní komplikace.

V budoucnu se nejspíše budeme setkávat také s bioplasty na bázi organických látek živočišného původu. Úspěšnou výrobu bioplastu z kuřecího peří, resp. z keratinu, který tato odpadní surovina obsahuje, ohlásili letos v březnu vědci z univerzity v Americkém Lincolnu.

AUTOR: Jitka Lenková

AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist