Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Na krizi zapomeňte, na světě nikdy nebylo lépe

01.01.2012  |  97× přečteno      vytisknout článek

štěst튝astný svět: Trápí vás obavy z ekonomické krize? Třeba přispěje k vašemu zdraví. Lidé jsou v době ekonomického poklesu zdravější - méně kouří a pijí

Současný svět je mnohem lepším místem pro život, než se zdá, a život, který v něm lidé vedou, je mnohem kvalitnější, než si jsou ochotni připustit. Statistiky jasně ukazují, že navzdory ekonomické krizi, která přidusila světové hospodářství, jsou lidé v průměru bohatší, zdravější a vzdělanější, žijí déle.

Jsme bohatší

Jakkoli to v době, kdy světovými ekonomikami otřásá krize, může znít kacířsky, data Světové banky mluví jasně - celosvětový hrubý domácí příjem na obyvatele se v posledních dvaceti letech více než zdvojnásobil: na 9216 dolarů v roce 2010.

Česká republika je na tom ještě lépe - HDP na obyvatele se u nás za tutéž dobu více než zpětinásobil. Zatímco na počátku devadesátých let byl tento ukazatel ještě pod celosvětovým průměrem, dnes je již dvakrát vyšší.

Životní podmínky nejchudších obyvatel této planety se díky tomu rychle zlepšují. V posledních desetiletích například razantně ubývá lidí žijících pod hranicí chudoby - tedy za méně než 1,25 dolaru na den. Zatímco v roce 1981 se snažila s tímto denním příjmem vyjít polovina obyvatelstva rozvíjejících se zemí, dnes je to již méně než jedna šestina.

Zásluhu na tom má především rapidně rostoucí ekonomika. Zatímco v 80. letech rostl HDP na obyvatele v rozvíjejících se zemích v průměru o 1,4 procenta, v první dekádě tohoto století už třikrát rychleji - o 4,4 procenta, tedy výrazně vyšším tempem než v rozvinutých zemích.

Velkou zásluhu na tomto ekonomickém zázraku mají přirozeně rychle rostoucí ekonomiky Číny a Indie. V posledních letech se ale výrazně zlepšuje i ekonomika afrických zemí a s ní i životní podmínky obyvatel tohoto kontinentu.

Ekonomové Xavier Sala-i-Martin a Maxim Pinkovskiy tvrdí, že Afrika je na nejlepší cestě k tomu, aby mezi lety 1990 a 2017 snížila počet obyvatelstva žijícího v extrémní chudobě (tedy za méně než dolar na den) na polovinu. Zatím se jí to daří více než dobře - za posledních 16 let se počet takto strádajících lidí snížil v Africe takřka o třetinu.

Bohatnutí obyvatelstva má ale i svá úskalí - tím hlavním je vzrůstající příjmová nerovnost. Mezera mezi příjmy bohatých a chudých se například v zemích OECD dostala podle studie této organizace na nejvyšší úroveň za posledních třicet let.

Prudký ekonomický růst rozvíjejících se zemí s sebou přináší i environmentální rizika. V počáteční fázi ekonomického růstu rozvíjející se země se totiž zpravidla zvyšuje znečištění životního prostředí v důsledku prudkého rozvoje průmyslu.

Podle některých ekonomických studií ale nakonec bohatnutí obyvatelstva vyřeší i tento problém. Podle nositele Nobelovy ceny za ekonomii Simona Kuznetse souvisí totiž úroveň kvality životního prostředí s výší příjmů lidí. V okamžiku, kdy země dosáhne určité úrovně ročních příjmů na hlavu (odhady jednotlivých studií se pohybují kolem 11 700 dolarů), začne se kvalita životního prostředí zlepšovat - lidé s určitou úrovní příjmů si totiž již nepřejí žít ve znečištěném prostředí.

Životní úroveň obyvatelstva přirozeně není určována pouze výší příjmů. Dobře je to vidět na příkladu Číny, kde sice v posledních 20 letech obdivuhodným tempem rostla ekonomika, ale například zlepšování zdravotní péče zde zpomaluje. Mezi lety 1975 a 1985, tedy před počátkem čínského ekonomického boomu, se dětská úmrtnost snížila na polovinu. Její další snížení o polovinu bylo ale výrazně pomalejší - trvalo plných 22 let.

I když ale v některých zemích tempo zlepšování lékařské péče zpomaluje, stále platí, že zdraví obyvatel této planety se jednoznačně zlepšuje.

Jsme zdravější

Data Světové banky ukazují, že kdybychom dnes měli stejnou dětskou úmrtnost jako před deseti lety, svých pátých narozenin by se nedožily zhruba dva miliony letos narozených dětí. Díky zlepšené lékařské péči ale tyto děti přežijí, a navíc budou žít déle.

Zatímco v roce 2000 se lidé dožívali v průměru 80 a více let pouze ve dvou státech OECD, v roce 2009 již bylo takových států dvaadvacet. Délka života se prodlužuje i v České republice. V roce 1960 se obyvatelé Československa dožívali v průměru 70,6 roku, v roce 2009 byl již průměrný věk dožití v Česku takřka o sedm let vyšší - 77,3 roku.

Z velké části za to můžeme opět poděkovat kvalitnější lékařské péči. Jeden příklad za všechny - ze sta lidí starších 45 let, kteří utrpěli infarkt myokardu, zemřelo v roce 2000 do 30 dnů 10,5 procenta z nich. Za pouhých devět let se českým lékařům podařilo úmrtnost při infarktu snížit na méně než polovinu - do 30 dnů tak dnes umírá jen 4,5 procenta lidí přijatých do nemocniční péče.

Co víc, jakkoli to zní paradoxně, hospodářská krize může zdravotní stav obyvatelstva rozvinuté části této planety ještě zlepšit.

Zdá se totiž, že zpomalení ekonomického růstu našemu zdraví prospívá. Epidemiologové José Tapia Granados a Ana Diez Rouxová z University of Michigan nedávno analyzovali vývoj zdravotního stavu obyvatel USA mezi lety 1920 a 1940. A dospěli k překvapivému zjištění.

V dobách velké hospodářské krize mezi lety 1929 a 1932, kdy se ve Spojených státech propadl hrubý domácí produkt o 14 procent a takřka čtvrtina lidí byla bez práce, se délka života překvapivě prodloužila. Průměrný věk populace narostl z 57,1 na 63,3 roku. Výrazné zlepšení zdravotního stavu populace bylo patrné i během hospodářských recesí v letech 1921 a 1938.

Období hospodářského růstu podle výzkumu obou badatelů naopak zdravotnímu stavu Američanů příliš neprospělo. Například u nebělošského obyvatelstva přineslo šestileté období ekonomické prosperity z počátku dvacátých let minulého století zkrácení délky života až o osm let.

Podle Granadose a Rouxové je to způsobeno kombinací několika faktorů, které souvisejí především s pracovními podmínkami. V obdobích hospodářského růstu je podle nich pracovní vytížení zaměstnanců podstatně vyšší, což s sebou přináší více stresu a tím pádem i vyšší konzumaci tabáku a alkoholu. Lidé rovněž méně spí a odpočívají, což jejich zdravotnímu stavu také neprospívá.

Během recese tyto faktory odpadávají - lidé mají na sebe více času, mohou více relaxovat a vzhledem k nedostatku peněz méně kouří, pijí alkohol a přestávají se přejídat (v tomto ohledu přichází krize v pravý čas - podle studie OECD se podíl jedinců trpících obezitou v některých zemích OECD od roku 1980 zdvojnásobil až ztrojnásobil).

Svůj životní styl mění lidé i v jiných ohledech, méně například jezdí autem a dávají přednost zdravější chůzi. To s sebou přináší i pokles dopravních nehod. Studie mezinárodního týmu vedeného britským sociologem Davidem Stucklerem z Oxford University hodnotila trendy v zaměstnanosti a úmrtnosti ve 26 zemích Evropské unie mezi roky 1970 a 2007. Badatelé přišli na to, že následkem zvýšení nezaměstnanosti o jedno procento poklesne počet obětí dopravních nehod o 1,39 procenta.

Celkově samozřejmě hospodářské krize nejsou pro lidstvo ničím zvláště blahodárným. Délka dožití sice stoupá, ale růst životní úrovně většiny obyvatelstva zpomaluje, stagnuje, či dokonce klesá.

S tím souvisí i vzestup počtu sebevražd i vražd. Vědci ze Stucklerova týmu zjistili, že nárůst nezaměstnanosti o jedno procento zapříčiní vzestup sebevražd o 0,79 %. Podle jejich výpočtů podobně vzroste i počet obětí vražd. Jakýkoli větší nárůst nezaměstnanosti pak přináší ještě horší dopady. Tříprocentní vzestup nezaměstnanosti již způsobuje nárůst sebevražd v průměru o 4,45 %.

Studie však nejsou zcela jednoznačné. Podle výzkumu michiganských epidemiologů v krizi lidé méně pijí alkohol. Vědci ze Stucklerova týmu naopak spočítali, že nárůst nezaměstnanosti o tři procenta způsobuje vzestup počtu úmrtí v důsledku nadměrné konzumace alkoholu o 28 procent.

V této nejistotě nás může uklidnit jediné: ať už pijeme jakkoli, ve válkách se zabíjíme méně. Při zpětném pohledu na první desetiletí tohoto milénia se zdá, že svět je jednou velkou válečnou zónou. Konflikty v Iráku, Afghánistánu, masakry obyvatelstva v Kongu či genocida v Súdánu vzbuzují dojem, že války sužují lidstvo více než kdy předtím. Politolog James G. Blight a bývalý americký ministr obrany Robert McNamara ostatně ještě před teroristickými útoky z 11. září 2001 předvídali, že ve válečných konfliktech budou v tomto století umírat 3 miliony lidí ročně.

Jenže jejich předpověď se zatím naštěstí vůbec nenaplňuje. Naopak, podle studie badatelů Bethany Lacinové a Nilse Pettera Gleditsche z Mezinárodního institutu výzkumu míru v Oslu, zemřelo ve válečných konfliktech v uplynulé dekádě nejméně lidí za posledních přinejmenším sto let. Podle jejich propočtů jde o 55 tisíc lidí ročně. Ještě v 90. letech minulého století přitom padlo za oběť ozbrojeným konfliktům každoročně 100 tisíc lidí a v období studené války 1950-1989 pak dokonce 180 tisíc lidí. V letech druhé světové války pak každoročně zahynulo dokonce stokrát více lidí, než je tomu nyní.

Úbytek počtu obětí souvisí přirozeně především s odlišným způsobem vedení bojů - minulostí jsou střety velkých armád, které přinášely největší ztráty (posledním takovým konfliktem byla korejská válka, která skončila před šesti desetiletími). Ubývá ale i válek občanských - v roce 2007 jich bylo o čtvrtinu méně než v roce 1990.

Jak ukazuje ve svých studiích americký historik Steven Pinker, žijeme zkrátka v mírumilovné době - nejenom že méně válčíme, z dlouhodobého historického pohledu neustále klesá kriminalita a i násilí ve společnosti obecně ubývá.

Důvodů, proč se tak děje, je mnoho, svůj nezastupitelný podíl na tomto vývoji má ale podle Pinkera stát a jeho monopol na užívání donucovací síly. Jak Pinker dokládá, všude tam, kde stát svou roli neplní, ať již jde o současné Somálsko, či Divoký západ ve Spojených státech v 19. století, nabývá násilí na intenzitě.

Dalším důležitým důvodem je pak obchod. Technologický pokrok nám umožňuje obchodovat na větší vzdálenosti a s daleko větším počtem obchodních partnerů - ostatní lidé jsou tak pro nás mnohem cennější živí než mrtví.

Žijeme si stále lépe

Svět samozřejmě není bezchybný. Podle think-tanku The Millennium Project nás v současnosti trápí především zdražující se potraviny, rostoucí míra korupce a nárůst organizovaného zločinu.

Ačkoli je ale obraz současného světa mnohdy depresivní, stále platí, že jsme se narodili do té nejlepší doby. Jak píší autoři studie "Stav světa 2011": "Před padesáti lety lidé tvrdili, že snaha vymýtit chudobu je idealistickou fantazií a plýtváním peněz. Dnes lidé diskutují o nejlepším způsobu, jak tohoto cíle dosáhnout během příštích padesáti let."


55 tisíc lidí

ročně zemřelo v první dekádě 21. století v důsledku ozbrojených konfliktů.

77,3 roku

je průměrný věk dožití v Česku v roce 2009.

Od roku 1960 vzrostl téměř o 7 let.


Kdyby neexistovaly noviny a televize, tak by si krize nikdo ani nevšiml.
Dan Šťastný
Ekonom Vysoké školy ekonomické


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist