Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Tuňák nad zlato aneb Komodity na vymření

12.02.2012  |  zdroj: EKONOM  |  382× přečteno      vytisknout článek

tuňákZvyšující se spotřeba lidstva udělala i z rybího masa lukrativní komoditu.

Patnáct milionů poprvé, podruhé, potřetí. Japonský restauratér Kijoši Kimura v aukci na tokijské rybí burze začátkem ledna vydražil čerstvě uloveného tuňáka obecného o váze dvou prasat - 269 kilogramů vážící ryba se rázem stala tou nejdražší na světě. Kimuru vyšla na téměř tři čtvrtě milionu dolarů, v přepočtu bezmála patnáct milionů korun. A skončí, jako většina tuňáků na světě, na japonských talířích, zejména v oblíbeném sushi. Zaplacená suma věrně odráží fakt, jak vzácným a nedostatkovým zbožím začíná tento druh tuňáka být. Tuňák obecný (zvaný též modroploutvý) je kriticky ohrožen vyhynutím, a odhady, dokdy by mohl být lovem zcela zlikvidován, se pohybují v jednotkách let. Což, bráno poněkud cynicky, činí z tuňáka - kromě jiných a běžněji obchodovaných komodit - poměrně vzácné zboží, na jehož budoucím nedostatku by se dalo dobře vydělat.

Vycítil to zřejmě i japonský koncern Mitsubishi, jinak známý zejména jako výrobce automobilů. Ten tuňáka ve velkém skupuje (v Japonsku mu patří dokonce až 40 procent trhu) a část vykoupeného masa v hluboce zmrazeném stavu uchovává. Odhaduje se, že ročně takto uskladní až dvacet tisíc tun rybího masa. Pokud bude tuňák skutečně vyhuben, bude se "poslední maso na světě" v Japonsku vyvažovat zlatem. Právě v japonských žaludcích nyní končí zhruba osmdesát procent celosvětové spotřeby tohoto chutného masa.

"Jde o typickou spekulaci na budoucí nedostatek. Lidi si už od dob antiky potrpí na drahé jídlo, chtějí speciality, mají rádi exkluzivní zboží. Ať už zlato, diamanty, nebo třeba zrovna maso tuňáka," podotýká klimatolog a geolog Václav Cílek.

Tuto "spekulaci na vyhynutí" však samo Mitsubishi odmítá. "Rybářská sezona pro lov tuňáka obecného je velmi krátká, rybu proto zmrazujeme hlavně proto, abychom byli schopni zajistit dostatečné dodávky v průběhu celého roku," řekli zástupci firmy britskému deníku Independent.

"Tuňák je pro Japonce velmi cennou potravinou, je základem naší národní kuchyně a musíme dbát na to, abychom tento zdroj potravy udrželi i pro budoucnost," říká sice japonský obchodník Tsukudži Uoičiba, ale realita je docela jiná.

Populace tuňáka obecného se celosvětově rychle zmenšuje. Poslední pokus, jak zabránit průmyslovému rybolovu, ztroskotal v roce 2010 na konferenci o obchodování s ohroženými živočišnými druhy v katarském Dauhá na odporu řady zemí, které poukazovaly zejména na hrozbu ztráty pracovních míst a ekonomické dopady. Tehdejší obavy dobře ilustruje výrok zástupce italských rybářů Giusseppeho Saracena: "Zákaz by měl devastující dopad na celé odvětví. Ještě více by to poškodilo už takhle slabou ekonomiku jižní Itálie. Lidé tady tuňáky loví po staletí." Otázkou zůstává, jak dlouho ale bude ještě co lovit.

Máslo a panika

Tuňák samozřejmě není běžnou komoditou, s níž se obchoduje na světových burzách, přesto se dají na osudu této ryby najít i některé obecně platné principy byznysu. "Spekulace na budoucí nedostatek nějaké komodity je poměrně běžná. Řada takových spekulantů si ale spálí prsty a jen několik jich zbohatne," říká analytik společnosti Colosseum Boris Tom-čiak. "Pokud například právě Mitsubishi ve velkém nakupuje a mrazí tuňáka, předpokládá, že jeho cena v budoucnu vyletí prudce vzhůru. Pokud budou mít pravdu, dosáhnou vysokého zisku," dodává Tomčiak, podle něhož je ale stejně tak možný i zcela opačný scénář: "Ani zmražené maso nelze uchovávat navěky, v úvahu jsou třeba brát i nezanedbatelné náklady s tím spojené. Takže se nedá vyloučit, že nakonec maso prodají pod nákupní cenou." Podobně spekulovat na prudký růst ceny se podle něho vyplatí jen tehdy, když má člověk přístup k neveřejným informacím. Například z neoficiálních vládních zpráv ví, že se chystá výra zná redukce kvót na výlov.

Spíše skeptický k "tuňákové spekulaci" je i analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček. Podle něho jde u nedostatkových komodit často spíše o uměle vyvolanou obavu a strašení lidí. "Komodita obvykle nikdy nedojde. Když něčeho ubývá, roste cena, a to až do výše, kdy se už obvykle vyplatí najít a využívat jiný materiál," říká. "Něco se nahradí hůře, něco lépe. Samozřejmě maso tuňáka stoprocentně nahradit nelze, ale bude se místo něj jíst něco jiného. Nemyslím si ani, že tuňák vyhyne, bude ho ale tak málo, že se už nevyplatí komerčně ho lovit," dodává Tyleček a nabízí příklad, který je světu mezinárodního obchodu s komoditami přece jen o dost bližší. "Dříve bylo pro světový průmysl zcela zásadní uhlí, to ale z větší části postupně vytlačila ropa. Nyní, jak cena reaguje na vytěžené množství ropy, se hledají alternativy i k ní."

V oblasti potravin se dají najít i jiné "komodity na vymření". Z globálního hlediska může být příkladem vzácný a trhem i gurmány ceněný kaviár.

Běžnější je spíše lokální nedostatek nějakého zboží, který trvá ale spíše jen měsíce, maximálně několik let. "Důvodem bývá většinou nečekaný šok. Například na západě Spojených států byl v posledních letech nedostatek medu, protože včelstva tam byla postižena smrtelným virem," říká analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak. Před Vánocemi 2011 zase celý svět sledoval zoufalství Norů, kteří za kostku zcela nedostatkového másla byli ochotni platit jindy nemyslitelné sumy. Máslo bylo na příděl, a i tak se na ně stály nekonečné fronty. Problémy způsobil vysoký nárůst poptávky v době, kdy byla velmi nízká produkce mléka.

Na trzích také čas od času také vypukne panika, která vyžene ceny nějakého zboží radikálně vzhůru. "Obvykle když investoři nabudou přesvědčení, že jejich komodita dojde, nebo že jí bude nedostatek a cena poroste. Pak všichni nakupují a vznikají bubliny. To se stalo například předloni v červenci, kdy po požárech v Rusku vzrostla cena pšenice o čtyřicet procent," dává příklad Jiří Tyleček z X-Trade Brokers. Když vlna obav opadla, cena postupně opět klesala, i když stále nad "předpožárovou" cenu.

Do pomyslné škatulky budoucího nedostatkového zboží se v poslední době stále častěji řadí i "obyčejná" voda. Podle zprávy OSN se za posledních padesát let spotřeba pitné vody ztrojnásobila, a do roku 2025 vzroste celosvětově spotřeba proti dnešku o čtyřicet procent. Ve stejné době mají být dvě třetiny planety ohroženy nedostatkem vody.

Voda pro Buffetta

Zatím zůstává nedostatek vody lokálním problémem, ale okruh zasažených zemí se postupně rozšiřuje. Potíže musejí řešit nejen v Africe, ale i v zemích na jihu Evropy, zejména v Itálii, Španělsku či na Maltě a také v Austrálii a některých průmyslových oblastech Číny.

Do vody je možné investovat hned několika různými způsoby. Kromě akciových podílů ve firmách, které s nějakým způsobem zabývají výrobou pitné vody či třeba jejím čištěním a odsolováním, je jedním ze způsobů investic do vody právě obchod s komoditami, jako je pšenice, sója, kukuřice či maso. Zkrátka se vším, co ke svému růstu nezbytně potřebuje vodu. Jde o takzvaný koncept virtuální vody. "Ten pracuje s tím, kolik vody spotřebujete například na produkci kila hovězího masa, nebo tuny obilí. Jsou přitom státy, které vody mnoho nemají, a přitom ji de facto v tomto zboží vyvážejí, jako třeba Indie. Voda se spotřebovává ve velkém i v průmyslu, dá se třeba spočítat, kolik vody je třeba na výrobu jednoho počítače," říká Václav Cílek.

Podle propočtů ekologů tak například výroba jednoho PC spotřebuje 190 tisíc litrů vody. Na jeden hamburger padne 2400 litrů a třeba na půllitr piva sto litrů vody. I proto Cílek do budoucna počítá mezi vzácné komodity i obecně potraviny. "Pokud například Spojené státy budou pokračovat stejným tempem růstu, tak za třicet let budou samy spotřebovávat v potravinářství vše, co dosud nyní vyvážejí do zahraničí," vypočítává.

Jinou nepřímou metodou investic do vody jsou měny současných velkých vývozců potravin, tedy virtuální vody, jako je Kanada, Austrálie a Brazílie.

Na to, že voda má z hlediska zkušených investorů budoucnost, lze usuzovat i z faktu, že nedávno na vodu vsadil i Warren Buffett. Ten se stal největším investorem ve společnosti Nalco Holding, která se zabývá péčí o vodu - filtrací, ochranou před kontaminací.

Pod ochranou Číny

Některé komodity mají svůj možný nedostatek vetknutý už ve svém názvu. Příkladem jsou vzácné horniny, respektive kovy vzácných zemin. Jde o skupinu čtrnácti chemických prvků následujících v periodické tabulce za lanthanem společně se skandiem a yttriem, které se využívají ve špičkových technologiích.

Třeba lanthan je hlavní součástí při výrobě nikl-metalických baterií pro hybridní auta. Europium je zase využíváno v moderních televizních obrazovkách a při výrobě LED-žárovek. Neodymu se využívá při výrobě magnetů pro větrné turbíny. Dysprosium či terbium se zase ideálně osvědčily při výrobě monitorů a displejů.

Největším světovým producentem a vývozcem těchto prvků je suverénně Čína. I když má na svém území "jen" 37 procent všech podzemních zásob (velké zásoby mají i Spojené státy či Rusko), jako jedna z mála skutečně těží a má prakticky monopolní postavení - těží se tam 95 procent světové produkce. Pro první pololetí tohoto roku opět výrazně snížila vývozní kvóty - meziročně téměř o třetinu. Vysvětluje to ale hlavně tím, že nebyla vyčerpána ani loňská kvóta a pro světové trhy by to tak údajně nemělo nic znamenat.

"Tyto prvky se špatně nahrazují. Jejich nedostatek však nemusí být způsoben vytěžením, ale ochranářskými opatřeními čínského trhu," poznamenává analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček.

Právě stávající monopol Číny vede některé výrobce k rozhodnutí při své produkci tyto vzácné kovy nevyužívat. To, že přestanou vyrábět součásti ze vzácných prvků, oznámily například automobilky Toyota, Renault a Tesla Motors.

Paradoxem je, že i když jsou lanthanoidy označovány jako prvky vzácných zemin, není jejich výskyt až tak řídký. Japonští vědci například nedávno v mezinárodních vodách nedaleko Havaje a Tahiti objevili rozsáhlá ložiska těchto hornin. "Pořád je velmi pravděpodobné, že bude problém se vzácnými zeminami. I když půjde asi jen o přechodný nedostatek. Trvá totiž poměrně dlouho, než se otevře nové ložisko," podotýká k tomu geolog Václav Cílek.

Pravé české lithium?

Jakkoli těžba kovů vzácných zemin značně zatěžuje životní prostředí, nové doly se již začínají otevírat i mimo Čínu. V západoaustralské oblasti Goldfield, nedaleko města Laverton, byl začátkem srpna 2011 otevřen rozsáhlý důl na těžbu vzácných hornin Mount Weld.

"Nedostatkovou komoditou může být potenciálně vše, co se těží, protože pokud se nenajdou nová naleziště, jejich množství samozřejmě nepřibývá," říká Jiří Tyleček. Přesně to platí pro další skupinu "komodit na vymření" - vzácné kovy a polokovy: indium, gallium, germanium, tantal a další. Investovat se do nich dá opět "oklikou" - přes akcie těžebních společností, firem specializujících se na hledání nových ložisek, či do navazujícího průmyslu, jako je třeba výroba kapacitních baterií, jež se zatím bez vzácných kovů neobejdou.

Jejich využití je ale mnohem širší. Používají se při výrobě počítačů, mobilních telefonů, monitorů, v optických kabelech, ve fotovoltaice, v letectví i ve zbrojním průmyslu.

Chemickou cestou je vyrobit nelze, nalezišť je málo a nová nepřibývají. "Alternativy se dají najít téměř vždy. Na druhé straně je nutné vidět, že těžební společnosti mají problémy při extrakci kovů. A to nejen vzácných a drahých, ale i průmyslových, protože lehko dostupná ložiska už jsou vytěžená. Nyní se musejí hledat hůře dostupná místa, což zvyšuje produkční náklady," konstatuje analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak.

Moderní technologie alespoň umožňují získávat tyto kovy formou recyklace, případně velmi nákladně z mořské vody. Zajímavá je díky novým metodám i hlušina z již vytěžených dolů, z níž je možné ještě část surovin vydolovat.

Před časem například vznikla - bez odezvy - iniciativa na obnovu získávání lithia z bývalých dolů i v Česku, konkrétně v Krušných horách. Lithium je nyní díky rozmachu dobíjecích baterií, ať už v mobilech, noteboocích, či elektromobilech velmi žádané zboží.

Na staré doly si vzpomněli například i na Slovensku. "To patřilo ve středověku mezi největší producenty zlata a stříbra v Evropě. I když snadno dostupné žíly už jsou vytěžené, díky prudkému nárůstu cen zlata a stříbra na světových trzích se těžební společnosti na Slovensko rozpomněly a posílají tam své geology," říká Tomčiak. O možnosti pokusit se znovu těžit v již dávno zavřených zlatých dolech v Jeseníkách, případně Kašperských horách, se v minulosti lety uvažovalo i v Česku. Podobně se zvažovalo i znovuotevření uranových dolů.

Snahy o obnovení těžby ale spolehlivě vyvolávají velký odpor veřejnosti. Naposledy v září 2010 s žádostí o průzkum a případně těžbu zlata v Jeseníkách neuspěla u ministerstva životního prostředí česká firma Altenberg.

Zlato je specifická komodita, u níž se nekalkuluje ani tak s případným budoucím nedostatkem jako s tím, že funguje jako bezpečný přístav proti znehodnocování měny. V souvislosti s finanční krizí proto poptávka po zlatě akcelerovala a cena ve srovnání s rokem 2000 vzrostla zhruba pětinásobně.

"Zlato má výjimečné postavení. Je dáno i tím, že jen deset procent vytěženého množství se používá v průmyslu, zbytek jsou investice, či využití ve šperkařství. Díky tomu cena zlata ani v krizi obvykle neklesá. Naopak třeba stříbro, platina nebo palladium se z více než poloviny využívají v průmyslu, a když klesá průmyslová výroba, klesá i spotřeba, a tím i cena," vysvětluje Jiří Tyleček.

Konec legrace

Jsou však i další komodity, které zatím trh za nedostatkové nepovažuje, ale na jejichž budoucí rychlý úbytek už nyní upozorňují vědci. Mezi nimi je i další poměrně populární investiční surovina - již zmíněné stříbro. Geologové varují, že jeho klasická ložiska budou vyčerpána zhruba do deseti let. "Stříbro je na hranici vyčerpání. Už nyní je vázáno hlavně na polymetalická ložiska, kdy je vedlejším produktem těžby zinku nebo olova, a jeho výtěžnost je asi 300 gramů na tunu," říká geolog Václav Cílek.

A pokud je ve světě chemických prvků některý, který by se nejvíce blížil osudu tuňáka obecného, nabízí se helium. "Legrační" plyn, běžně užívaný k náplni dětských balonků, jenž po vdechnutí na čas umí změnit lidský hlas. Používá se ale i jako důležitá součást ve speciálních měřicích a analytických přístrojích. Jenže hrozí jeho kritický nedostatek. Přístroje budou měřit i bez něj, stejně jako může být i sushi bez tuňáka. Ale už to nebude ono.

"Helium se na světě získává jen z několika málo vrtů. V přístrojích se nahradí jiným plynem, ale už ne s takovými vlastnostmi. Z hlediska celé ekonomiky je to okrajová záležitost, ale džbán problémů nakape i z drobných kapek," podotýká Cílek.

AUTOR: Robert Břešťan

500kg
a délky až dvou metrů může dorůstat tuňák obecný . Obvykle však k tomu nedostane šanci.

40 %
Dominantním hráčem na japonském trhu s tuňákem je s tímto podílem koncern Mitsubishi.


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Tuňák nad zlato aneb Komodity na vymření
Zamyšlení nad vodou je hodně zajímavé. Jen pro orientaci jsem se podíval na to, jak si vedou trendově jednotlivé komodity a podle grafu zde http://cz.saxobank.com/komodity-strategie nejvíce v posledním roce rostlo kakao. Což je zajímavé, protože podle článku většinou rostou ty komodity, kterých je nedostatek. Takže pokud to chápu správně, může to být nízkou úrodou, je to tak?
vloženo: 06.05.2012 19:21     vložil: Jarda Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist